O chovu amazoňanů běločelých

O chovu amazoňanů běločelých Vezmeme-li si k ruce monografii M. Vašíčka "Papoušci Nového světa" zjistíme, že nejmenší zástupce rodu Amazon...

Vezmeme-li si k ruce monografii M. Vašíčka "Papoušci Nového světa" zjistíme, že nejmenší zástupce rodu Amazona se nepříliš často do Evropy dováží. Také v našich chovech je zastoupen jen ojediněle. Podle mého názoru to je veliká škoda, protože Amazoňan běločelý je velice hezký pták. Pokud se k nám dostal (od r. 1942 to bylo jen několikrát), odchován nebyl, alespoň o tom není v literatuře zpráv. Pokud je to jinak, bylo by vhodné a nutné informace dodatečně zveřejnit.

V časopisu AVW 1/98 (Rakousko) popsali úspěšný odchov amazoňanů běločelých chovatelé F. a G. Kophandlovi. Pár získali v r. 1992 a již o dva roky později ptáci poprvé zahnízdili. Samice snesla v březnu 3 vejce a 15. dubna se vylíhla 3 mláďata. Po několika dnech je však rodiče přestali krmit. V r. 1995 odchoval pár tři mladé. Rok 1996 úspěšný nebyl. Samice snesla opět tři vejce, která sice byla oplozená, ale zárodky v nich uhynuly. Také rok 1997 začal s problémy. Chovná samice posedávala apaticky ve voliéře a skoro nežrala, a proto byla umístěna na veterinární klinice ve Vídni. Již po několika dnech se její stav podstatně zlepšil a asi za tři týdny ji bylo možno vrátit do voliéry k samci. Chovatelé sice s hnízděním nepočítali, ale překvapila je tím více zvýšená aktivita amazoňanů. Při kontrole 27. března byla v budce nalezena tři vejce. Samice seděla velice svědomitě a 20.4. se z hnízda ozývaly hlasy mláďat, vylíhla se tři.

Krmeno bylo střídavou potravou, ovoce, zelenina, naklíčené zrniny, těstoviny, rýže atd. Rodiče krmili mladé výborně a tak je bylo možno 4.5. okroužkovat.

Samice se většinou zdržovala v budce a jen zřídka se objevila ve voliéře, 15.5. se ale situace rázem změnila. Samice do budky chodila málo a hladovějící mláďata se ozývala stále pronikavěji. Samozřejmě byla spotřeba odchovného krmiva velice nízká. Chovatelé se proto rozhodli 16.5. navečer mladé z budky odebrat k umělému odchovu. Nejstarší mládě bylo 25 dnů staré. Mláďata byla umístěna do inkubátoru. Nejmladší mládě bylo již velmi slabé. Bylo krmeno hotovou směsí pro mláďata zn. HN 25 a bylo zřejmé, že se je podaří zachránit. Při umělém krmení se velice osvědčilo krmivo Quikon Hand-Formula. Mláďata byla krmena 3x denně injekční stříkačkou. Mládě ve stáří 31 dnů vážilo 200g, 30denní 180g a 28denní 135g. Teplota krmiva byla nejdříve 40 stupňů a od 32 dne byla snížena na 30 stupňů. Teplota v inkubátoru byla zpočátku 30st. C, později byla snížena na 24st. C.

Dávka jednoho krmení činila 20-32ml na mládě. Mláďata byla zásadně krmena jen tehdy, když byla jejich volátka zcela vyprázdněná. Každé čtyři dny dostávala mláďata přímo do volete jednu kapku vitaminu D3. Když byla mláďata 7 týdnů stará, byla přemístěna z inkubátoru do prostorné klece, kde pro ně byla připravena tato krmiva: senegalské klasy, Quiko, ovoce, naklíčené zrniny a také suchá směs semen pro papoušky. Amazoňani začali nejdříve ozobávat senegalské klasy a připravené ovoce. Bylo jasné, že jsou velice zvědaví, a proto netrvalo dlouho a naučili se také konzumovat ostatní druhy nabídnutých krmiv včetně suchých semen. Bylo zajímavé, že ze dne na den odmítli přijímat krmení stříkačkou (naposledy to bylo 24.6.97).

To, proč přestal pár amazoňanů svá vylíhlá mláďata krmit, lze jen tušit. Je však možné, že to byl důsledek předcházejícího onemocnění samice.

 
Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5

Autor textu (FA)

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře