Jak se daří kamerunským ovečkám v České republice?

Kamerunské ovce známe především ze zookoutků našich ZOO, kde jsou tyto ovečky společně s kamerunskými kozami vděčnými společníky dětí, které navštěv...


Kamerunské ovce známe především ze zookoutků našich ZOO, kde jsou tyto ovečky společně s kamerunskými kozami vděčnými společníky dětí, které navštěvují ZOO. Jsou kamarádské, zvídavé a chce se věřit, že si s dětmi dobře rozumějí.
Pocházejí až z daleké a horské Afriky. Patří do skupiny západoafrických plemen ovcí, které se vyznačují vodorovným držením uší, na rozdíl od východoafrických a jihoafrických ovcí, které jsou klapouché. To, že se jmenují „kamerunské“ je patrně jen shoda náhod, že prvé dovozy těchto ovcí se uskutečnily právě z Kamerunu.


• dvojčata – jehničky výtečná kolekce na svodu 2003 na Podhůře u Chrudimi

Před několika lety měl širokou odezvu mezi chovateli můj článek o kamerunských ovcích, který otiskl časopis Fauna. Pět let je dlouhá doba, proto jsem chtěl informovat, jak se po letech daří kamerunským ovečkám v České republice.
Návazně na článek se mi ozvala řada chovatelů, kteří chtěli chovat kamerunské ovečky. Se zájemci se doslova roztrhl pytel - psali, telefonovali a přijížděli se podívat na chalupu, kde mám chov těchto oveček. V té době jsem měl již dvě linie navzájem téměř nepříbuzné a proto jsem mohl sestavovat nepříbuzné páry. Měl jsem i štěstí v tom, že jsem získal ze ZOO Ostrava, odkud mám tyto ovečky, geneticky cenná zvířata a ta se stala základem řady českých chovů. Jednu z chovných oveček mám dodnes, má již 8 let a každoročně mívá dva porody a vždy rodí dvojčata. Za nic na světě bych ji nevyměnil.
Dvě plemenné linie je ale málo pro udržení čistokrevného plemene.


• jehňata jsou hravá a skotačící doslova jako děti

Brzy jsme se začali potýkat s tím, že naše chovy jsou stále více příbuzné. Získali jsme nová chovná zvířata z dalších ZOO v naší republice, hodně zvířat pochází od př. Linharta z Loun a v poslední době i ze zookoutku od Strakonic. Chovatelé nakupovali zvířata do svých chovů ne podle původu, ale podle jména chovatele. Tak se stávalo, že chovatel nakoupil zvířata zaručeně „nepříbuzná“ od jiného chovatele, který je před lety získal ode mne. Cítili jsme potřebu zmapovat původ našich chovů, zavést plemennou knihu a získat do našich chovů cizí krev.
Jsme teprve na začátku, ale dá se říci, že se to podařilo. Obrátili jsme se na Svaz chovatelů ovcí a koz v Brně, který přivítal naši iniciativu a nabídl nám pomocnou ruku a dobré podmínky pro naši plemenářskou práci. Ustavili jsme chovatelský klub kamerunských ovcí, stanovili jsme si chovatelský cíl, vymezili standard plemene kamerunských ovcí a začali provádět bonitaci na nákupních trzích a výstavách. Tu první bonitaci jsme měli v Litomyšli v roce 2002 za účasti 22 kamerunských oveček a současně jsme provedli i statistická měření naší české populace kamerunských ovcí.


• chovné stádo německých matek se dvěma měsíčními jehňaty, vyznačují se rychlejším růstem a jsou dobře osvalená

Jaké jsou podmínky pro klubovou činnost ve Svazu chovatelů ovcí a koz? V porovnání s podmínkami chovatelských klubů v Českém svazu chovatelů (ČSCH) to jsou doslova královské možnosti. Na naši klubovou činnost jsme získali od SCHOK dotaci 10 000 Kč, Svaz nám hradí i náklady na veterinární vyšetření na výstavy a svody a jsou to částky poměrně vysoké, asi 300 Kč na jednu ovci. Hradí náklady na dopravu zvířat na výstavy a svody, na internetové stránky klubu, na vydávání klubového zpravodaje a propagaci našeho plemene. Chovatelé plemenných beranů (těch máme zatím šest) dostávají příspěvek ve výši 17 Kč/den a to činí více než 4100 Kč/rok.
Máme možnost publikovat ve svazovém Zpravodaji SCHOK. Předseda klubu je členem předsednictva SCHOK a klub má tak možnost se přímo a plnohodnotně podílet na činnosti svazu. Vytyčili jsme si řadu priorit a cílů, které postupně naplňujeme:
• Zavedení Plemenné knihy kamerunských ovcí a liniové plemenitby, tady jsme zdokladovali původ šesti plemenných beranů, kteří jsou představiteli tří chovných linií. Připravujeme další dvě, z nichž jedna bude linie po německém beranovi. V plemenné knize chceme mít všechny chovné ovce v chovech s kontrolou užitkovosti.
• Provádění bonitace nově zařazovaných zvířat do chovu na klubových výstavách a svodech. Budou dvě, obě na farmě př. Pavla Hrubeše na Podhůře u Chrudimi a to v květnu a říjnu. Zatím jsme měli tři bonitace.
• Dovoz chovných zvířat z Německa pro osvěžení krve naší české populace kamerunských ovcí. V minulém roce jsme dovezli z iniciativy klubu dvě chovná stáda kamerunských oveček. Jedno stádo osmi matek je na mé farmě v Radhošti u Vysokého Mýta. Druhé stádo devíti matek a jednoho německého plemenného berana je na farmě př. Pavla Hrubeše na Podhůře u Chrudimi. Na letošní květnové bonitaci předvedeme již první odchovy z německých matek prvního stáda po českém beranovi linie Hezoun, který byl zakladatelem mého chovu a pochází ze ZOO Ostrava.
• Vydávání klubového zpravodaje „Kamerun ovis“. Zpravodaj vydáváme od počátku činnosti klubu, na jeho stránkách si vyměňujeme své názory a poznatky.
• Uplatňování systému rotace plemenných beranů, kteří se nám osvědčili jako zlepšovatelé chovů.
• Do našich chovů zařazujeme přednostně zvířata pocházející z dvojčat, jedináčky jen od prvorodiček. Tím se podařilo zvýšit počet porodů dvojčat na více než 70 % bahnění.


• slovenská populace kamerunských ovcí v ZOO Bojnice, je patrný nižší vzrůst a zkrácená holení kost

V čem jsou kamerunské ovečky význačné a odlišné od jiných plemen ovcí?

Jsou to ovce menší hmotnosti, beran má hmotnost 40–45 kg, chovná ovce 30–35 kg, roční jehnička 25–28 kg. Mají krátkou srst, která na zimu pouze zhoustne, odpadá tedy stříhání ovcí.
Řada chovatelů je má za „sekačky“ trávy. Jsou nenáročné, dávají přednost klasickým travám, pastvě a s oblibou berou květy bylin, doslova pochoutkou je pro ně zavadlý a suchý bodlák a pcháč, které labužnicky obírají, až zůstane jen lodyha. Okusují i listy keřů a stromů, do výšky, kam dosáhnou se vztyčenou hlavou. Na podzim spasou i spadané listí a ovoce, doslova pochoutkou jsou pro ně spadané švestky napadené šárkou (jsou sladké) a lískové oříšky, které spořádají celé. Je dobré jim předkládat i v létě seno, zejména v období, kdy prší. Na podzim je výhodné jim dát přepást druhé otavy a na jaře není třeba hrabat stařinu, navíc máte ještě plošně pohnojeno.
Ovečky jsou pečlivými matkami, rodí samostatně a o svá jehňata se pečlivě starají. Jehňata velmi rychle rostou, za 14 dní dosahují dvojnásobek porodní hmotnosti a v té době se začínají přiživovat i pastvou. I ve věku 5 měsíců si rády přisají mléko od matky, je to pro ně jako zákusek.


• plemenný beran linie „Čert“, kterého jsme přiřadili ke stádu německých matek

Jsou kamarádské, přímo vyhledávají přítomnost dětí, které je také obdivují a rozmazlují. Jehňata skotačí doslova jako děti. Je poučné je pozorovat. Stádo vodí starší ovečka, která vodí jehňata, beran stádo uzavírá. Vnikne-li do ohrady pes a nebo kočka, prvá útočí vodící ovečka a pak beran. Vycítí změnu počasí na 2–3 hodiny dopředu. Vždy, když se jdou pást odpoledne, vím, že zcela určitě přijde bouřka, která je zastihne již napasené a spokojeně přežvykující.
Skutečným přínosem pro českou populaci bude osvěžení krve německými kamerunskými ovečkami. Než jsme přistoupili k dovozu kamerunských ovcí z Německa, byli jsme se podívat na tři chovy u německých chovatelů a na slovenský chov v ZOO Bojnice. S překvapením jsme zjistili, že máme co činit se dvěma plemennými rázy kamerunských ovcí.
Slovenská populace je na nižších, silných nohách s výrazně zkrácenou holenní kostí, dobře osvalená. Pochází pravděpodobně z pouštních oblastí, kde se musí ovečky hodně nachodit za pastvou.
Ta německá populace se podobá a nebo shoduje s naší českou, je na vyšších, štíhlých, ale pevných nohách, oproti české je více osvalená. Rozdíl v kohoutkové výšce je +5 cm ve prospěch české populace, přibližně stejné hmotnosti. Jejich původ klademe do oblastí savan, kde je třeba rychle uniknout z dosahu predátorů. Pro tento názor svědčí fakt, že při vyrušení unikají dlouhým skokem do výše asi 1,5 metru a do vzdálenosti 4–5 metrů s úprkem na všechny strany. Po dosažení únikové vzdálenosti cca 20 metrů se stádo sbíhá dohromady. Přesně tak, jak to vidíme na chování divokých antilop ze savan Afriky. Slovenská populace toto chování nemá.
Máme prvé odchovy od mého stáda německých matek s českým beranem, provádíme měření a vážení, sledujeme růstovou křivku. Narodilo se nám u prvorodiček (7 matek) celkem 8 jehňat, z toho 7 beránků a jen jedna ovečka. Výrazně se zde projevuje heterozní efekt křížení dvou geneticky vzdálených populací. Jehňata rychle rostou, mají vyšší hmotnostní přírůstky, jsou více osvalená. Dříve, již ve druhém týdnu věku, začínají přijímat rostlinnou potravu a pokud jsou matky mléčné, je na úspěch zaděláno.
Odchovy předvedeme v květnu na bonitaci a počítáme se zařazením 2–3 beránků do českých chovů a jednoho přiřadíme i do chovu př. Pavla Hrubeše, který své stádo rozdělí na dvě. Ale chytřejší budeme až za další rok, kdy budeme znát odchovy po těchto beráncích. Rozhodně nechceme rozšířit německé chovy na území České republiky, ale chceme českou populaci udržet a osvěžit ji novou krví, která bude odpovídat našemu českému standardu.
Čeští chovatelé zatím musí mít trpělivost. Máme záznamy dalších zájemců a odchovy jsou na dva roky rozprodané. Situace se zlepší po podzimním svodu, kdy budeme mít dostatek plemenného materiálu. Chceme, aby všechna nově zařazovaná zvířata do chovu měla doložený původ.
Chtěl bych chovatelům doporučit, aby nekupovali zvířata, aniž by se nepodívali z jakého chovu pocházejí. Aby navštívili bonitaci a mohli porovnávat úroveň různých chovů. Kupujte zvířata z registrovaných chovů a nikdy ne zvířata, která neprošla bonitací. Nekupujte zvířata s neznámým původem. Nikdo vám pro vaše zvířata nevymyslí původ a nový plemenářský zákon ukládá povinnost, mít v chovu jen plemenného berana, tedy takového, který prošel bonitací.


• stádo německých matek s českým beranem na pastvině

Nekupujte příbuzná zvířata a nekupujte zvířata z chovů, kde nejsou dospívající jehňata oddělená od svých rodičů. Tam může docházet k připuštění dospívajících jehniček svým otcem nebo dospívajícím synem na svou matku. Žádný chovatel se vám k tomu nepřizná. Jehničky a beránci dospívají již ve věku 5–6 měsíců, ale pro zařazení do plemenitby to je brzy. Doporučujeme věk 10–11 měsíců a hmotnost 25 kg. Potom získáte plemenářsky hodnotná jehňata a matku budete mít ve svém chovu celé roky (v plné plodnosti až 15 let).
Chtěl bych chovatelům doporučit, aby vstoupili do chovatelského klubu „Kamerun ovis“, který má svoji výroční členskou schůzi 27. března v Pardubicích a jarní a podzimní svod na Podhůře u Chrudimi ve dnech 22. května 2004 a 2. října 2004. Jste mezi námi vítáni.

text a foto: Ing. František Hovorka

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře