Kamerunská koza

Obsah
  1. Dotaz čtenářky
  2. Odpověď redakce

Obracím se na vás s prosbou o radu. Jsem vaše stálá čtenářka (samozřejmě i mé 4 děti), přes časopis „FAUNA“ jsme koupili prakticky všechna naše zvířátka - šetlandským poníkem počínaje, přes slepice, králíka, morče, pejska Welsch Corgiho a naposled je to štěně kokříka. Mezi tyto naše miláčky patří i kamerunský kozlík Matěj. 

Dotaz čtenářky

Je to naše (hlavně dětí) zlatíčko, které jsem „odkojila“ lahví s mlékem, chodí s námi všude jako pejsek a je moc milý. Samozřejmě je vykastrovaný. Majitel chovného páru mi nic bližšího (kolik se dožívají atd) nedokázal říct (sám je měl krátce) a tak jsem zavolala do ZOO. Vybrala jsem si tu o níž vím, že je tam chovají, protože jsem ty malé „čertíky“ jako dítě krmívala. Jaký byl můj údiv, když mi tamnější pan veterinář řekl, že je mají teprve od loňska, čili mi požadované informace poskytnout nemůže (opravdu fundovaný pracovník!) . Na můj údiv reagoval slovy :“Kdysi se tady možná chovaly, ale to už je dávno.“ Podotýkám, že jsem si připadala stará jak Brontosaurus (je mi 33 let).

Chtěla bych vás proto poprosit za celou rodinu, jestli byste nemohli nějaký článeček o těchto kozičkách otisknout. Je nás chovatelů jistě víc. Nedokázala jsem totiž nic zjistit ani v knihovně, zajímalo mně hlavně kolika let se asi mohou v průměru dožít (proboha, doufám, že hodně!), také jaké podnebí je v jejich domovině - v Kamerunu. Přes zimu byl totiž Matěj zarostlý jak medvěd a to je Kamerun v Africe! Největší legrace je, že kozel nekamarádí moc s poníkem, jak by se očekávalo, ale se psy! Žere jim psí granule, trkne do nich a chce si hrát na honěnou a oni mu, zdá se, rozumí.

Srdečně vás tímto zdravím a na časopis FAUNA nedám dopustit.

Šteifová

Odpověď redakce

Kamerunská koza je barevně a typově nejednotnotné a nenáročné masné plemeno koz. Nejčastější zbarvení je černé, černobílé, někdy hnědé, žluté nebo šedé. Kozy i kozli jsou rohatí s krátkýma ušima, plemeno je odolné proti trypanosomě, což je parazitální onemocnění šířené mouchou tse-tse. Typickou vlastností je schopnost dobře lézt po stromech, na kterých se ve své domovině pasou. Jejich původní rozšíření je na západním pobřeží Afriky. Toto plemeno je typickým příkladem tzv. achndroplazie, charakterizované normálním vývojem trupu, avšak s abnormálně krátkými končetinami. Výška se pohybuje od 45 do 50 cm, hmotnost kolem 25 kg.

Průměrnou délku života těchto koz se nám nepodařilo zjistit, kozy v našich podmínkách se dožívají věku přes deset let, nyní víme o kozí babičce, která žije na zaslouženém odpočinku na farmě Ing. Látala v Tvorovicích na Prostějovsku a má osmnáct let. Jedná se o naši bílou kozu. Další informace o afrických plemenech koz se pokusíme získat od Ing. Mátlové z VUŽV v Uhřiněvsi, která byla pracovně v Mali a chovu koz se tam věnovala.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (1x):

1
2
3
4
5

Autor textu ing. Vít Mareš

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře