Mistrovství Evropy na dlouhých a středních tratích

Po několikaletém půstu, kdy Švýcarsko ani Itálie nedostáli svým pořadatelským závazkům, se loni konečně longoví a midoví musheři dočkali svého vrcholného svátku – Evropského šampionátu v Deštném v Orlických horách. Letos se úkolu uspořádat ME FISTC (jezdců s čistokrevnými psy) úspěšně zhostilo Rakousko, konkrétně alpské městečko Innerkrems. Ve čtvrtek 10. března v 19 hod. bylo, za svitu loučí a zvuků řízné dechovky na prostranství před gasthausem Rastner, klání musherů z 10 evropských zemí, zapřahajících sibiřské Husky, aljašské malamuty, grónské psy a samojedy, slavnostně zahájeno.

Zatáčky se vybíraly s patřičnou razancí

V pátek od desáté hodiny ranní se na trať umrzlou 18-ti stupňovým nočním mrazem vydala první spřežení. Midové jezdce čekalo každý den 25 km. Long měřil první dva dny 45 km, třetí (závěrečný) den byl shodný s midovou (střední) tratí. Navíc v pátek měli longaři bivak, tedy povinný nocleh se psy na sněhu, přičemž veškerou výbavu pro přežití si museli vézt s sebou.
Dá se říct, že svým způsobem, však měla bivak po celý šampionát většina českých účastníků. Na zahraničních závodech totiž stále ještě patříme k „chudým příbuzným“, takže nocujeme stejně ve stanech či autech. Když nic jiného, je to dobrý trénink.

Ve stoupáních se tvořily „vláčky“

Trať se od samotného startu ostře vinula četnými serpentinami k zasněženým hřebenům hor. První opravdová zkouška fyzických sil čekala spřežení zhruba ve třetině, kdy se jim do cesty postavilo velmi strmé asi půlkilometrové stoupání na horu Grunleitennock (2160 m. n. m.). Následoval prudký sjezd, pokračující dlouhým klesáním, které se v samém závěru údolí po prudké, nečekané otáčce opět změní v drastické stoupání. Po překročení horského sedla mají již musheři, jedoucí střední (midovou) trať, nejhorší za sebou. Do cíle jim už zbývá asi sedmikilometrový sjezd, kde si mohou konečně trochu vydechnout a užít si výhledu, který nabízí příznivé počasí. Longaře čeká část kola ještě jednou a potom již zmiňovaný bivak.
Po prvním dni měli už někteří čeští závodníci zaděláno na úspěch. Nicméně rozestupy na předních místech v jednotlivých kategoriích byly až na vyjímky minimální, a tedy nic nebylo rozhodnuto.

Vladimír Páral musel jet nadoraz

Sobota nabídla opět krásný slunečný den s teplotou okolo – 7 °C, což bylo pro psy optimální. Dá se říct, že pořadatelům, co se týká kvalitně připraveného trailu a organizace, nebylo co vytknout. Po večerním meetingu, kde se opět závodníci dozvěděli jak si stojí, bylo připraveno slavnostní občerstvení a country muzika.
Organizátoři se snažili nedělní kolo maximálně zhutnit a získat tak pro účastníky více času na cestu domů. Proto se startovalo po jedné minutě a to již od 9 hod.
Na dlouhých tratích se s přehledem podařilo získat první místo v kategorii LT – 2 (do osmi psů) naší Janě Henychové, následované druhým Slovákem Jurajem Potočkem. V midu, tedy na středních tratích vybojoval zlato v kategorii B – 2 (6 psů severských plemen mimo SH) Martin Souček se svými malamuty před druhým Francouzem Thierrym Narcym.
V B–1 (6 SH) jsmě měli Richarda Kastnera, který obsadil pátou příčku. C–1, tzn. 4 SH, byla kategorií zkušeného Romana Habáska. Ten se doposud věnoval především sprintovým závodům. V těžké konkurenci se závěrečný den posunul na šestou pozici. V kategorii čtyř severských psů mimo SH (C–2) se do poslední chvíle odehrával napínavý souboj. Zlato a tedy i titul mistra Evropy nakonec obhájil se svými malamuty a grónskými psy loňský vítěz Vladimír Páral. V těsném závěsu následoval Francouz Sebastien Parent a Švýcar Florian Thevoz. Nepopulární čtvrté místo patřilo dalšímu Čechovi Tomáši Hübnerovi. Třetí z českých zástupců v této kategorii Dan Navrátil se umístil osmý. Z účasti na dlouhém závodu odstoupil Dušan Olšák, který se letos potýká s generační výměnou ve spřežení.

Evropský šampionát se vydařil k plné spokojenosti jak organizátorů, tak účastníků. Čeští musheři dali zřetelně najevo, že patří k evropské špičce a musí se s nimi počítat. Přes zdravé soutěžení získali nové zkušenosti a nová přátelství, což našemu mushingu může jedině prospět. Již teď se tedy můžeme těšit a připravovat na ME v roce 2006, jehož organizace by měla připadnout slovenským Krahulím.