Začala další sezóna Weight pullingů 2005

Po zimním pullingu, který se konal 19. 2. 2005 v Jeseníkách – Lázně Lipová, se uskutečnil jarní pulling 9. 4. 2005 v Hustopečích u Brna. Musher's...

Po zimním pullingu, který se konal 19. 2. 2005 v Jeseníkách – Lázně Lipová, se uskutečnil jarní pulling 9. 4. 2005 v Hustopečích u Brna. Musher's Club Pohoda ve spolupráci s Domem dětí a mládeže Pavučina uspořádali již jedenáctý ročník Weight pullingu.
Příjemné prostředí, perfektní organizace a bohaté občerstvení se nám snažilo vynahradit nepříjemné počasí, které nás trápilo už od samého začátku závodu. Zkrátka pršelo a pršelo, i když 14 dnů před závodem nespadla ani kapka a druhý den po závodě také ne.
Do Hustopečí se sjelo celkem 25 handlerů z celé republiky. Tento závod je vždy nejvíce obsazen a každý rok se tady objeví někdo nový, kdo si chce vyzkoušet kvality svých začínajících čtyřnohých miláčků.
Letos zde startovali jako vždy v převaze aljaští malamuti a Sibiřský hasky. Dále pak američtí pitbulteriéři, grónští psi, leonbergeři, výharský ohař a aljašský hasky. Tento závod povoluje startovat všem psům všech plemen. Samozřejmě nemohou závodit psi malých plemen, kteří jsou slabší konstituce a méně osvalení.
Hustopečský pulling je nejstarším závodem v České republice a je zařazen do česko – moravského pullingového poháru (ČMPP). V Hustopečích se soutěží na travnato – hlinitém terénu. Speciální vozík vážící 330 kg je tažen po kolejích na 10 m dlouhé dráze. Psi mají časový limit na jeden pokus 90 sekund. Každý pes má 8 pokusů (plus jedna oprava). Dále se soutěží podle stanovených pravidel ČMPP.
Jak už jsem se na začátku zmiňoval, celý den pršelo a toho se všichni obávali nejvíce. Déšť se podepsal jak na trati, tak na výsledcích závodících psů. Při nástupu začátečníků a lehkých psích borců to ještě šlo, ale jakmile se zátěž na vozíku přehoupla přes jednu tunu bylo zle. Krásný trávník se začal měnit v kluzké čvachtající bláto a psí matadoři začínali mít problém. Méně zkušení psi se této blátivé překážky tak zalekli, že prostě skončili se soutěží. Teď se teprve začala projevovat zkušenost a cit pro tah těch starších a zkušených psů.
Někteří to zkoušeli na pravé straně dráhy, kde ještě zbyla troška travnatého povrchu. Jiní zkoušeli trhem lana a skoky pohnout vozíkem, na kterém neustále narůstala váha v podobě 90 kg obrubníků. Další to zkoušeli lídrováním zprava do leva. Zkrátka boj, jak se patří. Handleři tentokrát moc taktizovat nemohli. Kdo zaváhal – skončil. Teď už to bylo jenom na psech. Samozřejmě se začali prosazovat ti psi a fenky, kteří našli v tomto sportu zalíbení, baví je to, dělají to srdcem a taky hlavou a hlavně – dělají to pro svého páníčka. Nakonec zvítězili ti, kteří táhli prostředkem dráhy mezi kolejemi, dali do toho všechno a nezastavili dříve než v cíli.


• Před deštěm se dalo schovat jen do vozíku.

A ted něco k výsledkům
U mé dcery Andrejky jsem zjistil špatně zapsaný konečný výsledek v odtažené váze. Její fenka Blondie utáhla 1950 kg a ne, jak bylo zapsáno ve výsledkové listině 1860 kg. Ať mi závodníci prominou, jestli měli nakonec odtaženou jinou váhu než tu, která je zapsaná ve výsledkové listině. Bohužel si nepamatuji výsledky všech psů, proto je opisuji všechny z výsledkové listiny.

Kategorie A – psi do 28 kg
Zvítězil César – Americký pitbulteriér majitelky Veroniky Kostrůnkové, který utáhl 1950 kg za 27 sekund.
Jako druhý skončil sibiřský hasky Andy majitele Rudolfa Řehoře, který utáhl také 1950 kg, ale v horším čase 73 sekund. Tento krásný modrooký hasky se už drží delší dobu na špici nejlehčí kategorie psů. Jsem přesvědčen, že ještě dosáhne velkých úspěchů v tomto sportu.
Jako třetí skončil Bill „volání vysočiny“ majitele Jana Doležalíka, který utáhl 1680 kg.
Tento bílý hasky si zaslouží veliké uznání a obdiv, protože už nepatří mezi ty nejmladší, stejně jako jeho páníček tzv. “náš děda“, který je nejstarší z handlerů v tomto pullingovém sportu.


• Norton Norvick zvaný MAX při svém plnohodnotném záběru.

Kategorie B – psi 28–40 kg
V této kategorii již mnoho let kraluje neporazitelný pes Aljašský malamut Bering majitelky Kateřiny Trněné. Výkonem 2490 kg si zajistil prvenství ve své kategorii a titul nejsilnějšího psa Hustopečského pullingu.
Jako druhý skončil aljašský malamut Clark majitele Dana Navrátila, výkonem 1950 kg. Clark je překvapením loňské sezóny a tento rok zase nedá nikomu nic zadarmo. Je to mladý začínající pes s velkým bojovným srdcem a všestranností, která se vidí u mála psů. Clark je vynikající v pullingu a ještě větší dříč v zápřahu se smečkou. 1950 kg utáhl za 25 sekund.
Jen o pouhých 8 sekund pomalejší, ale s odtaženou stejnou zátěží 1950 kg skončil Leonberger Tarzan majitelky Evy Šídlové. Tento pes už se dlouhé roky řadí mezi tři nejlepší psy v této své váhové kategorii. Když má Tarzan svůj den, dokáže se porvat i o první místo. Už nás o tom nejednou přesvědčil. Je vidět, že jeho panička Eva na něm neustále pracuje. Jenom je škoda, že její syn Michal už končí (jde na vysokou školu). Oba totiž tvoří perfektní rodinnou dvojku, která to se psi umí. Důkazem je Michalova šarplaninka Darja, která minulý rok skončila se závodní činností a už si užívá psího důchodu. Michal s ní po dlouhé roky vyhrával vše co šlo, pokud jsem se mu do cesty nepletl já a moje fenka Dafnie „Aljašský sen“, která už rok odpočívá v psím nebi.


• Blondie Siwasch se chce za každou cenu dostat ke své kamarádce Andrejce.

Kategorie C – psi nad 40 kg
Tento nejtěžší kalibr psů vždy přitahoval a přitahuje nejvíce diváků na všech závodech. Je to proto, že v této nejtěžší kategorii se tahají největší zátěže a tím pádem se vytvářejí nové rekordy evropské a možná i světové úrovně. Od dob, kdy přestal této nejtěžší váze kralovat aljašský malamut Arzan „ledový měsíc“ Pavla Humpolíčka, chopil se tohoto žezla aljašský malamut Norton – „norvick z rontu–aru“ tzv. šílený max – Dana Navrátila. Šílený proto, že tahá jako šílenec a max proto, že svého času byl maximálně velký a mohutný. Dnes už tomu tak není, protože Dan mu dává pěkně zabrat i v závodech psích spřežení a dnes váží pouhých 41 kg. Max má republikový a evropský rekord a ten je přes 4. tuny. I v Hustopečích Max zvítězil a utáhl 2220 kg za 20. sekund. Na paty mu šlapali hned dva siláci.
Druhý skončil aljašský malamut Asim majitelky Martiny Bradové, který utáhl stejnou zátěž 2220 kg, ale s horším časem 34 sekund.
Třetí skončil aljašský malamut Brit majitele Radovana Růžičky, který zdolal 2130 kg. Raritou v této nejtěžší kategorii se stal pes Breddy (leonberger), který sice skončil až na pátém místě, ale zato vážil 61,5 kg. Tak těžkého psa pullingová éra ještě nezapsala.

Kategorie D – fenky do 23 kg
V této úplně nejlehčí kategorii fen dominuje už pátým rokem fenka aljašského malamuta Blondie „Siwasch“ Andrejky Čermákové. Už když se Blondie narodila (jako jediné štěňátko) nebyla vůbec sama, protože měla velkou (malou) kamarádku čtyřletou Andrejku. Několikrát se mi stalo, že když obě moje holky zmizely a já je nemohl najít, tak spolu spokojeně pochrupávaly ve psí boudě v kotci. Nerozlučnost a veliké přátelství jim zůstalo dodnes. Andrejce je 10 a Blondie 6 let a jedna bez druhé ani ránu. Proto se není čemu divit, že jim to tak spolu jde i na závodech. Jedna za druhou by dýchala, kdyby to šlo. Blondie už čtyři roky nepoznala hořkost porážky. Tato 21 kg vážící aljašská malamutka zvítězila i v Hustopečích výkonem 1950 kg. Škoda, že nedotáhla do cíle 2040 kg. Chybělo jí 10 cm. Při opravném pokusu jí scházela 1. sekunda na dotažení v časovém limitu. Mohla mít odtažený skoro 100 násobek své váhy. Blondie je držitelka rekordu v Hustopečích z minulého roku, kdy utáhla 2760 kg.
Na druhém místě se umístila americká pitbulteriérka – Chucky, majitele Miloslava Chlumského, která utáhla 1410 kg. Obdivuji tyto psy, tu jejich náturu jít stále vpřed za každou cenu, jejich nadrženost a temperament.
Třetí místo si vybojovala fenka sibiřského hasky – Bonny, majitelky Jitky Štěpánkové, která se moc snažila a utáhla 1320 kg.

Kategorie E – fenky 23–31 kg
První místo v této kategorii doslova vybojovala aljašská malamutka Drimiss „ze skalistých hor“, majitele Miloše Čermáka. Tato fenka začala teprve svou druhou pullingovou sezónu. Zatím načuchává atmosféru a sbírá zkušenosti. Drimiss utáhla 1860 kg.
Za ní na druhém místě skončila fenka grónského psa – A´naja, majitele Martina Vojvodíka, která utáhla 1770 kg. Tato gróňačka je velice dobrá v tahu a vždy bude pro Drimiss tvrdým oříškem.
Třetí místo obsadila fenka aljašského hasky – Flaxa, majitele Miloslava Chlumského, která utáhla 960 kg. Tohle plemeno je spíše lehčí konstituce a je hlavně šlechtěno pro rychlost a do spřežení. Ale jak bylo vidět i aljašský hasky dokáže zabrat a odvést kus pořádné práce.


• Ke každému závodu patří rozdání cen a vyhlášení výsledků.

V nejtěžší kategorii F – fenky nad 31 kg
V této kategorii si to mezi sebou rozdaly pouze tři fenky a dopadlo to následovně.
Jako první skončila aljašská malamutka – Anita, majitele Ivo Klementa,která po těžkém boji zvítězila a utáhla 1860 kg.
Jako druhá skončila Anitina největší rivalka aljašská malamutka – Lady „Boeing“, majitele Radka Mrázka, která utáhla 1770 kg. Tyto dvě fenky mezi sebou svádí neustálé boje o první a druhé místo a je jenom na jejich páníčcích, jakou zvolí taktiku boje v tom nebo onom závodě.
Třetí místo obsadila aljašská malamutka Barna, opět majitele Ivo Klementa výkonem 1320 kg.

Nejsilnější fena pullingu – Blondie Siwasch Andrejky Čermákové. Utáhla 92 násobek své hmotnosti, celkem 1950 kg.
Nejsilnější pes pullingu – Bering The Chinook of Alaska Kateřiny Trněné. Utáhl 73 násobek své hmotnosti, celkem 2490 kg.
Nejpočetnější výprava: Ivo Klement – 4 psi.

Dále byli hodnoceni: nejsympatičtější žena pullingu, nejkrásnější muž pullingu atd.

Co napsat závěrem?
Snad jen přání, aby weight pullingů stále přibývalo a severská plemena těchto krásných psů nezanikla.
Pulling je totiž pro tyto psy vynikající pracovní náplň, kde navíc mohou vyniknout. Je pravda, že tito psi (hlavně aljaští malamuti) nejsou tak rychlí jako ostatní plemena saňového sportu, která jsou k tomuto závodu křížena a šlechtěna. Pulling je sport pro starší i hendikepované osoby, kde pes pracuje a pro svého páníčka by udělal všechno. Proto neváhejte a rozšiřte naše řady.
Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5

Autor textu Miloš Čermák
Autor fotografií Renata Šumberová

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře