To nejzajímavější z diskuse na www.ifauna.cz - Psychika psa po jeho opuštění
Potrebovala by som poradiť s jedným problémom. Máme chovnú stanicu hovawartov a jednu fenku si vzal môj brat. Mal ju asi 10 mesiacov, keď si našiel veľmi výhodnú a dobre platenú prácu v Bratislave. Býva na ubytovni v centre mesta a vziať tam psa bolo nemysliteľné. Preto som si fenku vzala k sebe, do prostredia, ktoré dobre od malička pozná. Brat ju chodieva cez víkendy pozrieť a beráva si ju ku sebe, chodievajú spolu na nenáročné túry, do prírody a pod., prispieva mi finančne na krmivo a lekára. Fenka celkom dobre prijala aj druhý vrh jej matky a zhostila sa opatrovania šteniatok, ktoré nám už pomaly opúšťajú náš domov a odchádzajú do nových domovov. Feny majú k dispozícii veľkú záhradu, niekedy dochádza k bitkám, hlavne zo strany dcéry do matky. Chodievame s oboma behávať do blízkeho lesa a na prechádzky po okolitých lúkach a lesoch. Citovo sa upriamuje viac na môjho muža, ktorý je však veľmi málo doma. Mám však pocit, že fenke nerobia dobre návštevy môjho brata, že je jej za ním veľmi smutno, nechce potom žrať. Brat najprv nechcel počuť, že by sa fenka predala, lenže po čase zistil, že jeho bytová otázka v najbližších 5–6 rokov určite nebude vyriešená tak, aby si mohol fenku zobrať k sebe, nastala otázka čo s ňou ďalej. Či ju niekomu za symbolický peniaz predať, či si ju nechať. Fenka je s PP, ale kvôli vysokej dysplazii nebude uchovnená, aj keď je veľmi fyzicky aktívna. Ak si ju necháme, nebude psychicky trpieť návštevy brata? Alebo mu obmedziť úplne kontakt s fenkou, aby na neho zabudla?
Odpovědi a názory:
Citové pouto
Fena si bezpochyby vytvořila k Vašemu bratrovi silné citové pouto a považuje ho za svého pána. Proto se u ní, jak píšete, projevuje stesk a smutek z odloučení. Jediným možným řešením je tak buď návrat feny k bratrovi (což jak uvádíte není možné) nebo úplné zamezení kontaktu mezi nimi. Z vlastní zkušenosti vím, že pes dokáže zapomenout, resp. překonat odloučení a poměrně rychle se upnout na jiného člověka. Znám však i případy, které měly fatální následky (fena německé dogy, vyhozená původním majitelem, odmítala krmivo, byla zalezlá v boudě, apatická, smutná, i přes naši snahu uhynula). Vzhledem k tomu, že čím déle bude bratr fenu navštěvovat a „opouštět“, tím větší vztah mezi nimi bude a tím hůře se fena bude adaptovat na příp. novou rodinu, raději bych fenu prodala nebo darovala. Jinak riskujete, že chování fenky se bude zhoršovat, může mít později snahu výrazněji tesknit (štěkat, výt, nepřijímat krmivo, utíkat apod.).
Agresivita
Obávam sa však, či ona prijme novú rodinu, či nebude na nových majitelov agresívna. Hovawart je strážne plemeno a ona nikoho cudzieho do dvora nevpustí. Je veľmi ostrá na cudzích ľudí, ale ked ich vpustíme do dvora, nikomu neublíži. Nebude to pre ňu ľahké zvyknúť si na dalšiu novú rodinu, pretože sme už druhá v poradí, aj ked predtým k nám veľmi často chodievala, tak to nebol pre ňu až taký šok. Pre domácich je veľký maznák, nie je problém ju nechať nocovať aj v obývačke, ničoho sa nedotkne, neobhrýza nábytok, či papuče, nežobre pri stole. Naozaj neviem, čo s ňou dalej, nechcem sa jej len tak zbaviť.
Raději pána
Dotaz je velmi pěkně rozepsán, ale zároveň si myslím, že jste téměř rozhodnutá, jen chcete slyšet názory jiných. Ano, jistě je chování feny, jaké popisujete dáno steskem. Fena je na Vašeho bratra velmi vázána a když „ji opustí“, těžce to nese. Jen co si zvykne být „sama“, páníček je tu zase. Tím, že jejím „pravým pánem“ je muž, je jasné, že se upíná zase ke stejnému pohlaví. Myslím, že pro fenu by opravdu bylo lepší, kdyby mohla mít pána, který se ji bude věnovat den co den, nikoliv jen o víkendech. Jestliže již víte, že jeho bytová situace se nezmění, jsou tedy jen 3 (již jmenované) možnosti – 1) stávající situace, 2) bydliště feny stejné, ale bez kontaktu s „bývalým“ majitelem, tedy „změna vůdce-složení smečky“, 3) kompletní změna smečky včetně bydliště. Jak se vlastně rozhodnete je spíše na Vás, vaší finanční i časové situaci. I když by si fena časem na tuto současnou situaci zvykla, já bych se přikláněla spíše ke změně úplné. Tedy buď změnit kompletně vše – tedy celou rodinu – což by bylo zpočátku drastické řešení, zejména proto, že hovawarti opravdu špatně snáší změny, ale zase by našla to, co potřebuje (při šťastné ruce/tlapce výběru nového majitele). Případně se domluvit s bratrem, aby za fenkou nedocházel, nepřicházel s ní do kontaktu, a tak si hovawartice ujednotila a ujasnila svou smečku a pořádek v ní. Ale aby nepřicházel s ní do kontaktu – to si moc dobře neumím představit, protože je to Váš bratr – tedy vzájemné návštěvy jsou asi samozřejmostí. No je to situace těžká a doufám, že se rozhodnete správně, i když to bude zpočátku těžké pro všechny strany. K další odpovědi: fena k novým majitelům nebude agresivní (pokud není agresivní v každé situaci u vás při přímém styku s cizími lidmi). Tak či tak si zvykne, pokud nová rodina ji přijme, alespoň trochu „si sednou“ a bude se jí věnovat. Samozřejmě, na začátku to jednoduché nebude. Ale nedoporučuji zpočátku danou rodinu navštěvovat (bratr ani Vy), bude-li fena přítomná. Měla by v tom zmatek. Každopádně bych se přikláněla k rozhodnutí, najít novou, vhodnou rodinu. Pokud ji budete darovat, nikoliv za velký peníz prodávat, neměl by to být tak velký problém.
