Rozdíly mezi požadavky na krmení štěňat, rostoucích a dospělých psů

Rozhodli jste se pořídit si psa? Malou chlupatou kuličku, která vám roste před očima a s přibírajícím rozumem dává přednost veselým procházkám s v...


Rozhodli jste se pořídit si psa? Malou chlupatou kuličku, která vám roste před očima a s přibírajícím rozumem dává přednost veselým procházkám s vámi, před „přeměnou“ vašeho společného domova k obrazu svému. Aby z baculatého štěňátka vyrostl krásný elegán s šarmantní psí duší, bude třeba spousta vaší péče a samozřejmě odpovídající výživa.

V prvních dnech života štěněte zajistí dostatečnou výživu mateřské mléko, bohaté na živiny. Po porodu mléko feny – mlezivo – obsahuje navíc látky ochraňující mládě před různými onemocněními, proto je důležité, aby se novorozená štěňátka dostatečně mleziva napila. Postupně se složení mléka feny mění a svou výživnou hodnotou postačuje zhruba do věku 3–4 týdnů. V této době přichází řada na vás, protože je čas začít přikrmovat. Můžete použít profesionálně sestavené mléčné náhražky, jako jsou sušená mléka a kaše pro štěňata, které kromě kvalitních surovin obsahují také například probiotika pro podporu trávení. Rozdíly v dávkování během období zkrmování navíc lépe kryjí měnící se požadavky štěňat na složení mléka.
Pokud se ovšem rozhodnete použít mléko z vaší ledničky – kravské, musíte vzít na zřetel několik důležitých faktů. Mléko jednotlivých druhů zvířat je rozdílné svým složením. Mláďata kopytníků využívají jako zdroj energie z mateřského mléka laktózu, mláďata šelem zase tuk. A tak mléka jednotlivých živočišných druhů obsahují jako zdroj energie tu živinu, kterou mládě nejlépe využije. Štěně nedokáže dobře strávit laktózu (mléčný cukr), protože má nedostatek enzymu laktázy (v kravském mléku je 4,7 % laktózy a 3,2–4 % tuku, v mléce feny je pouze 3,1 % laktózy, ale 9–9,3 % tuku), a proto nadbytek tohoto mléčného cukru v potravě způsobuje štěňatům zažívací potíže, které se často projevují průjmy, a ty mohou vést k dehydrataci.

Teď si možná řeknete, že vaše štěně je asi zázračné, protože mu mléko ani v pozdějším věku nedělalo nikdy žádné problémy a dokonce je oblíbenou součástí jeho jídelníčku. Vaše štěňátko se prostě dokázalo přizpůsobit, čemuž pomohla vysoká míra adaptability (podmíněná genetickou výbavou), kterou většina štěňat bohužel nemá. Jejich adaptabilita ovšem trvá jen po dobu, kdy mléko pravidelně dostávají. Pro štěňata je všeobecně vhodné mléko, které obsahuje méně jak 3 % laktózy.
Takovým mlékem je možné je živit od prvního dne života bez obav, že dostanou průjem.
A jak štěňata rostou, začínáme jejich krmnou dávku postupně obohacovat. Buď zvolíme kvalitní kompletní granulovanou stravu pro štěňata nebo se pokusíme vytvořit krmnou dávku z jednotlivých surovin – což nedoporučuji zejména chovatelům velkých a obřích plemen psů.
Aby si štěňata lépe zvykla na pevnou stravu, můžeme jim granule podávat máčené. Obvykle se štěňata naučí přijímat krmivo postupným ochutnáváním z misky matky.
Pokud využijeme pro lepší přechod štěňat na pevnou stravu kaši, doporučuje se její podávání nejdéle do 6. až 7. týdne věku. Potom by už měla přijímat kompletní stravu pro štěňata, a to podle konečné velikosti v dospělosti buď krmiva pro malá plemena, střední, velká, nebo obří. Všechna tato krmiva mají svá opodstatnění, protože v nárocích na výživu jsou potřeby malých plemen rozdílné od potřeb rostoucích štěňat velkých plemen.
Pokud máte doma štěně malého plemene, určitě jste si všimli, že krátké období dovádění a štěněčích her vystřídalo poměrně brzy uvážlivé chování dospělého psa. Jejich rychlejší růst a vývoj není obvykle doprovázen žádnými výraznými problémy a přejdete-li ve správném období postupně z krmiva pro štěňata na krmivo pro dospělé psy, máte náročné období růstu vašeho štěněte úspěšně za sebou. Ovšem pokud jste si pořídili malé plemeno v domnění, že jste ušetřeni zdravotních problémů spojených například s vývojem kostry (jako je to u velkých a obřích plemen) apod., jste na omylu. Malá plemena psů mohou trpět stejnými problémy jako velká plemena a navíc jsou náchylnější k některým orgánovým onemocněním, jako je onemocnění jater a ledvin. Pokud se chcete těchto problémů vyvarovat, krmte vašeho pejska podle doporučeného dávkování, kvalitním krmivem určeným pro malá plemena, které bude mít nízký obsah solí a nebude zbytečně nadopované bílkovinami.
Pokud máte doma štěně velkého plemene, počítejte s tím, že váš elegán dosáhne své konečné hmotnosti až ve věku zhruba 1,5 roku. A do té doby jistě vystřídá několik velikostí pelíšků. Kolem sedmého měsíce věku začne štěňatům výrazně narůstat kostra a proto je důležitá dostatečná dotace všech živin, vitamínů a minerálů. To ovšem neznamená, že své štěně začnete dopovat rozmanitými doplňky výživy, aby jste mu dopřáli. V dobré víře tak můžete způsobit nenapravitelné škody.

U štěňat obřích plemen je otázka správné, plnohodnotné výživy naprostou samozřejmostí, chcete-li z vašeho štěňátka vychovat zdravého, vitálního „obříka“. Musíte počítat i s dostatečnou finanční investicí, která se vám však mnohonásobně vrátí v jeho zdraví. Hmotnost štěňat obřích plemen psů je konečná zhruba v 1,5 roce věku, ale kosterní soustava se vyvíjí a sílí až do věku 2 let. Vysoké nároky na výživu jsou zejména v období 4. až 6. měsíce, kdy se zvláště musíte vyvarovat jakýchkoli nutričních chyb. Je vhodné zvolit takovou krmnou dávku, která obsahuje přiměřené množství energie ve vztahu k proteinům. Jejich nadbytek v krmivu totiž může způsobit neúměrný nárůst svalové hmoty, kterou není vyvíjející se kostra štěněte schopna unést a tak vznikají vady postoje, prošlápnutá zápěstí, rozvoj dysplazie kyčelního kloubu a podobně. A jakou radost může mít ze života pes, který se nemůže pořádně proběhnout a navíc trpí nekončícími bolestmi kostí a kloubů? Při výběru krmiva volte z krmiv určených pro kategorii rostoucích štěňat velkých a obřích plemen psů.
Pro rostoucí organismus je důležitý nejen odpovídající přísun živin, ale i vitamínů a minerálů. Krmíte-li vařenou stravou, budou tyto přídavky opodstatněné. Naopak granulovaná krmiva určená právě mladým rostoucím psům všechny tyto látky obsahují a proto není potřeba je ve většině případů přidávat. Ale i mezi psy jsou individuality a dokonce se u některých velkých těžkých plemen jejich přídavku nevyhneme. V tomto případě ovšem doporučuji konzultaci s vaším veterinářem, jestli právě vaše štěně tyto doplňky potřebuje.
U granulovaných krmiv je hladina vitamínů a minerálů sice obvykle dostatečně doplněna, ale důležitá je také forma, která určuje jejich využitelnost z krmiva. Dávejte přednost kvalitním krmivům s obsahem doplňkových látek v organických, chelátových formách. Chelát je komplex mikroprvku navázaného na aminokyselinu, která ho bezpečně přenese agresivním trávicím traktem až k tenkému střevu, kde se vstřebá. Jejich dostupnost z krmiva je tak pro organismus větší a jejich celkové hladiny v krmivu nemusí být proto příliš vysoké. Součástí výživy jsou také doplňky podporující zdravý vývoj vazů a kloubů (glukosamin, chondroitin, MSM, a další).
Každý chovatel velkého nebo obřího plemene se jistě někdy setkal s názorem, že je potřeba štěňatům přidávat do krmiva vápník. Ano, ale ne do kompletních krmiv!

A teď trochu biochemie.
Koncentrace vápníku v krvi je vnitřními mechanismy udržována na úrovni 2,2–3,0 mmol / l u dospělého psa, 2,4–2,9 mmol / l u štěněte. Toto množství vápníku je nezbytné pro správný průběh tělesných funkcí jako jsou např. svalové stahy, uvolňování hormonů a srážení krve. Na regulaci hladiny vápníku se podílí tři specifické regulátory: vitamín D, parathormon, kalcitonin a tři orgánové systémy: kosti, střevo, ledviny.
Štěňata mají vyšší metabolický obrat vápníku v těle, přičemž jeho pasivní schopnost vstřebávání ze střeva je asi 40 %. Pokud má štěně vápníku v těle nedostatek, z potravy je schopno aktivním transportem vstřebat až 90 %. Pokud klesne hladina vápníku v krvi, zvýší se množství vytvořeného vitamínu D v ledvinách, a tak dojde ke zvýšení vstřebávání vápníku z krmiva z běžných 40 % až na 90 %. Krátkodobý nedostatek tak štěně vyřeší samo, na rozdíl od dlouhodobého přebytku.
Dále jsme zmínili parathormon, jež si štěně tvoří v závislosti nejen na hladinách vápníku v krvi, ale i na množství fosforu. Pokud dojde např. k poklesu obsahu vápníku v krvi nebo naopak k nárůstu hladiny fosforu, zvýší se množství cirkulujícího parathormonu. Ten pak vyvolá uvolňování vápníku z kostí do krve a zvýší vylučování fosforu z organismu ledvinami a tím reguluje optimální poměr těchto dvou prvků.
Posledně zmiňovaný kalcitonin – hormon příštitných tělísek plní svou funkci regulace ukládáním nadbytečného vápníku do kostí. To znamená, že při dlouhodobém nadbytečném příjmu vápníku způsobí nadměrnou mineralizaci kostry. To v konečném důsledku může způsobit přeměnu chrupavek v kost (enchondrální osifikace).

Pro správný vývoj kostry je tedy důležitý i zmiňovaný poměr vápníku a fosforu. Zkrmujeme- li psům stravu bohatou na fosfor a chudou na vápník (vysoký podíl masa v krmné dávce), může dojít vlivem působení regulačních mechanizmů (parathormon) k odvápnění kostí. Z pohledu vzniku onemocnění mladého rostoucího psa je ovšem nevyrovnaný poměr vápníku a fosforu méně nebezpečný než dlouhodobě zvýšená hladina vápníku.
Z toho tedy vyplývá, že štěňata velkých a zejména obřích plemen psů by měla být krmena vysoce kvalitní, vyváženou stravou, nejlépe granulovanou, bez přídavků minerálních doplňků s odpovídajícím poměrem energie a proteinů.
Pokud jste již zdárně překlenuli období růstu a z vašeho štěněte vyrostl zdravý krásný pes, máte to nejnáročnější období za sebou.
Dospělým psům se doporučuje podávat takové krmivo, které splní jejich požadavky na výživu v závislosti na zátěži. Pokud volíte mezi granulovanými krmivy, máte na výběr mezi krmivem pro psy v běžné zátěži nebo ve vyšší či vysoké. Chodíte-li s vaším psem 3× denně na procházku a na víkend občas vyjedete do přírody, bude vašemu pejskovi stačit krmivo s průměrným obsahem energie. Taková krmiva obsahují zhruba 21–25 % proteinů, 6–12 % tuku a 3–5 % podílu vlákniny, popeloviny asi 7 %. Pokud plánujete delší období se zvýšenou aktivitou, bude vhodné přejít na krmivo pro dospělé psy ve vyšší zátěži. Změnu proveďte postupně, během minimálně jednoho týdne, aby se zažívací trakt psa přizpůsobil vyššímu přísunu živin a energie.
Ve výživě psů granulovanými krmivy dbejte doporučení výrobce a respektujte fakt, že je váš pes již dospělý. Pokud je váš pejsek starší více než 2,5 roku v žádném případě se nedomnívejte, že máte doma stále štěňátko. Váš pes je dospělý, proto potřebuje krmivo pro dospělé psy. A je už jenom na vás, jaký typ krmiva zvolíte s ohledem na kvalitu a chuť.

Ing. Lucie Šístková

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře