Moskevský strážní pes „ďábel s tváří anděla“

Plemeno Moskevský strážní pes je v celé Evropě poměrně málo rozšířeno. V České republice se stav výrazně zlepšuje, jejich počet se již blíží ke stovce zvířat. Stále více se dostává do povědomí našich chovatelů, nejen pro svůj vzhled, ale především pro své povahové vlastnosti, které jsou bezkonkurenční. O tyto psy projevili zájem například policejní psovodi, ale i chovatelé ovcí, kteří je využijí k ochraně stád před vlky nebo zdivočelými psy.

HISTORIE
Moskevský strážní pes byl vyšlechtěn ruskou armádou pro vlastní potřeby – k ostraze vojenských i státních objektů a objektů zvláštního určení – věznic s nejvyšší ostrahou, raketových základen apod., kde je třeba nekompromisního zásahu proti narušiteli. Šlechtění probíhalo po druhé světové válce ve stanici Rudá hvězda pod vedením vedoucího školy vojenské kynologie generálmajora G. N. Medvěděva. Cílem bylo získat velkého psa, nenáročného na podmínky, ostrého a dobře zvladatelného. Moskevák je výsledkem reprodukčního křížení bernardýna, kavkazského ovčáka a ruského strakatého loveckého psa. Po kavkazském ovčákovi zdědil silné zuby, vynikající pohybovou soustavu, vytrvalost, nedůvěru k cizím, ostrost a zlobu, po loveckém psovi dobrý čich. Od bernardýna převzal líbivý exteriér, dobrou cvičitelnost a oddanost ke svému pánovi. Díky tomu je tento silný a ostrý pes velmi dobře zvladatelný, hodí se ke strážní službě. Hlavní předností je však ochrana objektů. Je to pes tvrdý při útoku, neúplatný.
I přes svou mohutnost je velmi pohyblivý a vytrvalý. Svěřený objekt a psovoda chrání s nasazením svého života. Nikdy se nestane, aby se obrátil proti svému pánovi, ani v největším rozdráždění, což někdy udělá např. kavkazský ovčák. Je to pes velmi inteligentní, který dokáže sám vyhodnotit situaci a podle toho zasáhne, to je nesporná výhoda při střežení objektů.
Historie moskevského strážního psa v České republice je dlouhá necelých deset let. Major ruské armády, který se zde oženil, přivezl s sebou psa a fenu. Tento pár měl dvě štěňata, pejska a fenku, z nichž už, bohužel, ani jeden nežije, ale fena (Andy Ardea CZ) odchovala dva vrhy štěňat. Právě tyto odchovy spolu se zvířaty importovanými ze země původu tvoří chovatelskou základnu u nás. Vzhledem k tomu, že o toto plemeno je stále větší zájem, dá se předpokládat, že se tato základna bude stále více rozšiřovat. Kynologická organizace Security dogs, kromě ostatních ruských a asijských plemen, sdružuje téměř všechny moskevské strážní psy u nás v republice. Na podzimní výstavě pořádané r. 2005 KOSD ve městě Lázně Bělohrad bylo k vidění 18 představitelů tohoto plemene, což je rekordní množství v Evropě (s výjimkou země původu). Vystavovali zde i chovatelé z Polska. Spolupracujeme s chovateli ze Slovenska, Polska, Maďarska, Ruska a Ukrajiny.

VYUŽITÍ
V bývalém Sovětském svazu byl moskevský strážní pes převážně využíván v armádě, pro kterou byl hlavně vyšlechtěn, a u milice. V současnosti hlídá, kromě již zmiňovaných objektů, např. odstavná parkoviště pro kamiony, kde je jeho práce velmi důležitá, střeží bezpečí řidičů i nákladu. Naši psi střeží několik objektů, kde dříve docházelo k velmi častým vloupáním. Od doby kdy byli moskeváci nasazeni, nejdříve pod dohledem psovoda, později již naprosto samostatně, nedošlo již k jediné krádeži. Nepříjemnou zkušenost s moskevákem měl zloděj, zvyklý „nakupovat“ v jednom autobazaru náhradní díly a netušil, že objekt je již střežen psem. Poté, co ho ráno majitel sundával ze střechy dodávky, kam zázrakem vyšplhal, prohlásil, že větší hrůzu nezažil. A to měl štěstí, že zde hlídal tentokrát pouze jeden pes.
Moskevský strážní pes hlídá svěřený pozemek přibližně od věku 6 měsíců, ale k opravdu tvrdým zásahům se používá až od 2 let, kdy je již plně vyspělý, jak fyzicky, tak především psychicky. Jsou to psi velmi vyrovnaní, neútočí bezhlavě na plot, sami si vyhodnotí, jak mají na nastalou situaci zareagovat. Pokud figurant pouze prochází bez zájmu kolem, pes zůstává v klidu, pouze jej sleduje. Když se ale přiblíží a snaží se dostat do objektu, nemá šanci. To je další výhoda těchto psů – nejsou zbytečně hluční. Důležité jsou dobré ploty, kdo viděl moskeváka v akci, chápe proč. Jeho útok je velice důrazný, není možné se mu ubránit. Zkoušeli jsme s figurantem různé způsoby vniknutí do objektu a pes vždy vyhrál, vetřelec nemá šanci uniknout.
Hlavním důvodem, proč jsme moskeváky začali chovat, byla ochrana rodiny, hlavně dětí. Dříve jsme často mívali problémy s nezvanými hosty, ale od doby, kdy se setkali s našimi psy ve věku osmi měsíců, máme klid. Na první pohled vypadají tito psi velmi mírumilovně, jenže zdání klame. Agresivita psa je základ, na kterém se formují jeho pracovní kvality. Čím vyšší je agresivita, tím větší je předpoklad, že se pes osvědčí v kritických situacích. Razance útoku je srovnatelná snad jen s kavkazským ovčákem. Děti, se kterými vyrůstá, miluje a ochraňuje, a i když je velice hravý, při hře je opatrný, zjevně si uvědomuje svou sílu. Například když se naše malá dcera učila chodit, pes ji stále doprovázel a snažil se jí dávat oporu, aby nepadala.
Moskevský strážní pes je dobře cvičitelný, i když způsobem zcela odlišným např. od Německého ovčáka. Pes, který je oddaný svému pánovi, pro něj udělá cokoliv. Moskevák určený k ostraze objektu hlídá bez výcviku, ale každé další rozdráždění figurantem jeho přirozenou ostrost dále stupňuje. Ještě výraznějšího efektu dosáhneme, pokud hlídá objekt více psů. Je-li určen ke strážní službě, má provázet psovoda, je vhodné psa naučit základní poslušnost. Co se naučí, pamatuje si navždy, není nutné stálé opakování. Není dominantní vůči své rodině, nestává se, že by byl agresivní na majitele, či si chtěl získat vůdčí pozici. Zkušenosti s moskevskými strážními psy nejsou v České republice zatím dlouhodobé, ale podle informací z Ruska jsou to psi, kteří mohou velmi úspěšně pracovat jako psi policejní či v armádě. Během služby plní všechny povely psovoda, nejsou zbytečně útoční, ale vždy jsou ostražití a připraveni zakročit, dokáží vyvinout značnou, až nečekanou rychlost při útoku a jsou velice vytrvalí. Neútočí na rukáv, ale na krk či rozkrok pachatele. Také při ochraně stád svou úlohu plní na výbornou, domácí zvířata, na která si od mládí zvykne, miluje a ochraňuje.
Podmínkou uchovnění v KOSD je, kromě exteriéru odpovídajícímu standardu, hlavně test temperamentu, který je součástí bonitace. Zkouška se praktikuje podle země původu, probíhá tak, že majitel vezme psa na vodítku mimo svůj objekt, proti němu přichází figurant s holí. Dva metry před psem zaútočí na psovoda a pes by měl bez pobízení aktivně bránit svého pána. Psi kteří neprojdou tímto testem se nepustí do chovu. Tím je zaručena kvalitní povaha odchovaných štěňat.

PÉČE A VÝCHOVA
Na klimatické podmínky jsou absolutně nenároční, jejich hustá srst je dobře ochrání před zimou i horkem, není náročná na údržbu, stačí občas pročesat. Přes jejich nenáročnost je třeba počítat s tím, že pes potřebuje hodně lásky a péče v době, kdy se jeho osobnost formuje. Výchova musí být sice důsledná, ale v žádném případě ne drsná. I pes, od nejútlejšího mládí rozmazlovaný, svého pána bude chránit, je to v něm. I když vypadá velice dobrácky a přátelsky, dospělý pes nenechá cizího člověka překročit svou, byť jen pomyslnou, hranici.
Na výživu není v dospělosti nijak zvlášť náročný, ale v době růstu a vývoje kostry je potřeba kvalitní krmivo s dostatečným množstvím minerálních látek a vitamínů a obzvláště dostatek vápníku, vyváženého fosforem.
Velmi důležitý je pro moskeváka pohyb. Není možné ho zavřít v bytě nebo malém kotci a myslet si, že krátká procházka mu stačí. Pes potřebuje pro svůj harmonický vývoj dostatek pohybu, buď velký výběh nebo dlouhé procházky, jinak z něj bude neosvalené zvíře, které nebude moci plnit svou funkci strážce majetku.
Moskeváka by si měl pořídit jen člověk, který je schopný psa vážícího 70 kg i více udržet na vodítku v každé situaci. Není to pes na řetěz u boudy. Pokud není možné, aby se mohl po objektu volně pohybovat celý den (např. ve firmě, kde se pohybují ve dne cizí lidé), je nutné pořídit psovi kotec, kde může být bezpečně zavřený v době, kdy nehlídá.

STRUČNÝ STANDARD
Standard byl schválen a přijat Ruskou federací chovatelů služebních psů v roce 1985, jeho poslední aktualizace a drobné úpravy byly provedeny k 10. 10. 2003. Prvním psem, který považován za zakladatele plemene MSP, je Orslan.

Celkový vzhled:
Moskevský strážní pes je velkého vzrůstu, silné kostry, masivní, s dobře vyvinutým svalstvem, vytrvalý, nenáročný na chov v různých klimatických podmínkách, nedůvěřivý k cizím, doporučuje se pro strážní a jiné druhy služeb.

Výška v kohoutku:
nejcharakterističtější výška pro psy je 77 až 78 cm a pro feny 72 až 73 cm, spodní hranice u psů je nejméně 68 cm, u fen 66 cm, horní hranice výšky není dána.
Hlava:
hlava je velká, mohutná, široká v lebeční části, s dosti hlubokým přechodem od čela k široké mordě, zuby jsou velmi silné, velké s nůžkovým skusem, řezáky jsou v jedné linii. Uši zavěšené, trojúhelníkového tvaru, silné u kořene, pevně přiléhající předním krajem k lícním kostem.
Tělo:
hrudník je hluboký, široký, dlouhý s okrouhlými žebry, který se viditelně rozšiřuje k zadní části. Končetiny jsou přímé a paralelní, tlapy jsou velké a kulaté. Ocas je vysoko nasazen, u kořene silný, při vzrušení se zvedá nad linii zad.

Srst:
srst je hrubá, delší, těsně přiléhající, hustá, s dobře vyvinutou podsadou. U psů jsou více vyvinuty okrasné chlupy, které jsou vidět na krku v podobě hřívy a za ušima, na nohou a na ocase.
Barva:
zbarvení je rezavé s bílou, skvrnitě bílé s rezavými, šedohnědými nebo sobolovými plotnami nebo pláštěm Hruď, přední končetiny do výše lokte, zadní do bérce a konec ocasu jsou bílé. Povinné je tmavší zbarvení na hlavě než na těle, tmavé „brýle“ rozdělené bílým pruhem.
Pohyb:
charakteristickým pohybem pro toto plemeno je krátký klus a těžký cval.

VÝBĚR ŠTĚNĚTE
Kdo uvažuje o koupi štěněte moskevského strážního psa, měl by si nejdříve rozmyslet, jaké pohlaví pro něj bude vyhovující. Rozdíl není jen v exteriéru, pes je výrazně větší s ozdobnějším osrstěním, ale také ve způsobu hlídání. Fena obíhá pozemek po celý den, hlídá stále, kdežto pes si najde výhodné místo, odkud má přehled a zasáhne, až když se něco opravdu děje, ale důrazněji. Pokud se rozhodnete, že moskevský strážní pes je přesně to plemeno, které splňuje všechny vaše představy, je dobré se s ním seznámit nejen teoreticky, ale i prakticky, což znamená navštívit chovatelskou stanici. Před koupí štěněte je nejlepší podívat se na fenu, je-li to možné i na psa a vyzkoušet si jejich reakce, protože se těžko uvěří tomu, že z té malé roztomilé huňaté kuličky vyroste tvrdý ochránce majetku. Také je důležité od nejútlejšího věku mít na paměti, že je to osobnost. Jestliže i potom budete přesvědčeni, že je to pes přesně pro vás, musíte zvážit i to, zda mu můžete vy dopřát vše co potřebuje: dostatek pohybu, kvalitní výživu a hodně lásky.

CESTA DO ČELJABINSKA
Protože se chovem moskevského strážního psa zabývám již několik let a po celou dobu bylo mým snem podívat se na tyto psy přímo v zemi původu, rozhodla jsem se, že pro štěně na Sibiř do nejlepší chovatelské stanice moskevských strážních psů iz Viernych Stražej si poletím. Po psychicky náročných přípravách (přesvědčování rodinných příslušníků, vyřizování víza, letenek a zjišťování, jak vůbec lze štěně z takové dálky přivézt) jsem konečně stanula na letišti.
Po přistání v Čeljabinsku na mě paní Natalja Kazakova již čekala a odvezla mě k sobě domů. Psi nás „vítali“ přes vrata mohutným štěkotem, který nenechal nikoho na pochybách, o jak velké psy se jedná. První pohled na Darij-Meka a Evropu (prarodiče štěňat) mě překvapil. Vypadali ještě krásněji, než jsem si představovala podle fotografií, jejich mohutnost, vyváženost proporcí, zkrátka nádherná zvířata! Pak jsem si v klidu prohlédla rodiče. Matka Bulava byla pohublá po štěňatech, ale nic jí to neubralo na impozantnosti, otec Arsenal iz Viernych stražej je pes s krásnou silnou hlavou, mohutnou kostrou a zajímavým zbarvením. I všichni ostatní psi, které jsem tam viděla, na mě udělali ohromný dojem. Potěšilo mě i to, že mají povahu, jakou má moskevák mít.
Ze tří štěňátek bylo velice těžké si vybrat, nakonec jsem se rozhodla pro dva pejsky, kdy každý je trochu jiný. První, Železnyj Blesk, mě zaujal hned na první pohled – krásně široký čumáček, silné tlapky, neohrožený pejsek s tečkou na hlavě, podle skvrny na zádech ve tvaru mašličky mu říkali „Bántik“. Mezi zbylými bylo velmi těžké rozhodování, oba byli krásní, nakonec rozhodlo to, že Žemčug Urala, tmavší pejsek je odlišný zbarvením od všech mých psů, trochu podobný svému otci.
Pak jsem si prohlížela spoustu fotek moskevských strážních psů, jak odchovů Iz Viernych stražej, tak předků i zakladatelů plemene. Dozvěděla jsme se mnoho zajímavého o historii plemene i o současnosti chovu v Rusku. Z návštěvy jsem měla původně obavy, ale přátelské přijetí od milých lidí, vstřícnost a pohostinnost je rychle zahnali. Doma bylo velké nadšení, všichni byli zvědaví, jak to „tam“ vypadalo, jací jsou psi v nejlepší chovatelské stanici. Mohla jsem jim říci, že vše předčilo mé představy a cesta, i se všemi komplikacemi, stála za to.

VÝSTAVA EURASIA 2006 V MOSKVĚ
Dne 25. 2. 2006 se v Moskvě konala mezinárodní výstava psů EURASIA. Při ní byla pořádána i speciální výstava moskevského strážního psa. Když jsem se o tom dozvěděla, nemusela jsem se dlouho rozmýšlet, jestli se na ni pojedu podívat. Možnosti vidět velké množství těchto krásných psů pohromadě se nedalo odolat. Do Moskvy jsem se vypravila o den dříve, abych stihla výstavu od začátku. Velmi potěšující pro mě bylo, že mě k sobě pozvala Elena Golovina, poradkyně chovu a prezident NKP moskovskaja storoževaja. Velmi mile mě přijala a věnovala se mi po celé tři dny, které jsem v Moskvě strávila. Takto jsem měla možnost získat mnoho nových informací z jejich dlouholetých zkušeností s plemenem, jemuž se věnuji i já.
Páteční večer proběhl v očekávání výstavy. Po prohlédnutí mnoha fotografií a vzájemné výměně informací o chovu MSP mě hostitelka pozvala na prohlídku Moskvy, kterou jsme zakončily na Rudém náměstí. Dojem ze zasněženého osvětleného města byl opravdu velkolepý. Ráno jsme se vydaly na výstavu, která byla v ohromné budově určené jen k těmto účelům. Protože výstava MSP začínala až později, šla jsem se porozhlédnout i po jiných plemenech psů, bylo zde velké množství středoasiatů i kavkazanů. Dost na mě zapůsobilo, jak bouřlivě Rusové vyjadřují nadšení nad vítězstvím psů v kruhu. Každou chvíli se od některého kruhu ozval mohutný potlesk a oslavný jásot. S něčím takovým jsem se na výstavách nikdy nesetkala. Kromě vystavovaných psů zde byla vidět i maličká štěňata zavřená v kleci a na prodej.
Pomalu se začali scházet moskeváci, přivítala jsem se s Natalií Kazakovou, která s sebou přivezla z dalekého Čeljabinska tři psy. Byla zde i Barbara Slaska z Polska, se kterou již několik let spolupracujeme. Přijeli chovatelé z Maďarska Marika a Josef Kazsa. Vystavovatelé se sjeli hlavně ze všech koutů bývalého Sovětského svazu. Výstava byla zahájena ve 13.30 hodin, moskevský strážní pes vystřídal v kruhu kavkazského ovčáka. Podle katalogu zde bylo 64 představitelů plemene moskevský strážní pes, zastoupeny byly všechny třídy, nejpočetnější byla třída otevřená – psi, pak i feny. Bylo zde vidět pěkné silné psy. Já osobně jsem měla radost z toho, že ve třídě otevřené zvítězil pes Arsenal iz Viernych stražej Natalie Kazakové, otec štěňat, která jsem si loni z Čeljabinska přivezla. Vítězem třídy šampionů se stal maďarský pes Bozsoki Harci Misa, který nakonec získal i vítěze plemene.
Finále EURASIE bylo pojato jako velkolepá show. Na tomto finále mě zajímala hlavně kategorie Gordosť Rosii (Hrdost Ruska), kde se předvedla ruská národní plemena, mezi nimi i moskevský strážní pes. Bohužel, tentokrát byl úspěšnější moskevský toy teriér. Nejkrásnějším psem výstavy se stal Shi-tzu. Po výstavě se sešli chovatelé moskeváků u Eleny Goloviny a dlouho do noci se hodnotilo, vyprávěly se zážitky ze života s jejich psy.

• Na fotografii z Eurasie jsou zleva: Elena Golovina – poradce chovu Ruska, prezident NKP moskovskaja storoževaja, Marika Kazsa – chovatelka z Maďarska s vitězným psem, Barbara Slaska – poradce chovu Polska, Jana Zemanová – poradce chovu ČR.

ZÁVĚREM
V moskevském strážním psovi získá jeho majitel nejen milující a oddané zvíře, ale především neúplatného strážce své rodiny a majetku, který je vždy připraven za něj dát život. Moskevský strážní pes již vstoupil do povědomí našich kynologů, přibývají noví jedinci importovaní ze země původu a hlavně kvalitní vlastní odchovy, což dává velkou naději pro další úspěšný rozvoj chovu těchto nádherných psů, kteří nejen, že každého zaujmou svým vzhledem, ale jejich povaha si získá srdce.
text a foto: Jana Zemanová