Chov retrievrů

Předpoklady pro chov
Do chovu může být zařazen jedinec, který má typický vzhled plemene, vyrovnanou povahu, je zdravý, výkonný a plodný. Podmínky uznání retrievra jako chovného jedince stanovují kluby Retriever klub (RK) a Klub chovatelů loveckých slídičů (KCHLS), které jsou začleněny do České kynologické unie. Tyto podmínky však nesmí být v rozporu s předpisy FCI.
Kohoutková výška:
Pes 56- 61cm. Fena 51- 56cm.

Chrup
Smí chybět jeden zub kromě řezáku a špičáku, v případě neplnochruposti jedince je krytí povoleno pouze s jedincem plnochrupým.
Výstavní ocenění
Alespoň velmi dobrý, z toho nejméně jedno ocenění musí být získáno na výstavě vyššího typu (klubová, speciální, národní, mezinárodní). Tato ocenění musí být až po roce věku.
Druh zkoušky
OVVR, jakákoliv zkouška z výkonu, u které je přezkušován aport.
RTG kyčlí
0/0 až 2/2, u DKK 2/2 je možno krýt pouze jedincem s DKK 1/1 a 0/0. RTG kyčlí se provádí až po roce věku.
Doklady potřebné k uchovnění:
originál PP a jeho kopie,
originály výstavních posudků a jejich kopie (v případě, že máte více posudků, stačí dva),
originály soudcovských tabulek a jejich kopie,
kopie posudku DKK.
Pro registraci chovnosti musí být chovatel registrován v RK CZ nebo v KCHLS.
Začátek působení jedince v chovu je po 18-ti měsících věku. Chovná fena smí mít v kalendářním roce pouze jeden vrh, počet štěňat není omezen. Fena smí být naposledy kryta v den, kdy dosáhla věku osmi let. Působnost psa v chovu není omezena.
 

Hárání
Pohlavní cyklus feny probíhá ve čtyřech fázích.
Proestrus- trvá průměrně 10 dní. Vulva zduří a fena „barví“.
V tomto období je sice pro psy přitažlivá, není však ještě připravena ke krytí a samce odhání. Fena je v tomto období neklidná a méně poslušná. Pokud se fenka pravidelně čistí, může tento slabý výtok pozornosti chovatele uniknout.
Estrus- tedy vlastní říje, trvá individuálně 2- 5 dní.
Vulva poněkud splaskne, výtok je světlejší, slabší a spíše vodový. V okamžiku, kdy se červený výtok mění na růžový, je vhodná doba na krytí. Špinavě žlutá barva výtoku signalizuje, že doba krytí končí. První ovulace nastává přibližně sedmý den proestru, ale může průběžně probíhat až do dvacátého třetího dne. Vajíčko je schopné oplodnění až tři dny po ovulaci. Z pravidla platí, že nejvhodnější den k páření je 10.- 16. den od počátku barvení.V této době by se fena měla vypravit za chovným samcem.
Metaestrus- následuje po říji. Vulva se zmenší, výtok ustane, jen děloha ještě není zcela v normálu. Fena se zklidní a pokusům o páření ze strany samců se brání.
Anestrus- je klidové období mezi říjemi. U fen retrievrů trvá 6 až 8 měsíců, ale i interval 12 měsíců je ještě považován za normální.

Páření- krytí
Před krytím samotným by měly mít obě strany pevně stanovené požadavky. Podmínky si je vhodné písemně stanovit do smlouvy o krytí. Jedná se především o cenu za krytí, požadavky na zdravotní vyšetření obou jedinců, místo, kde se má krytí uskutečnit. Ve většině případů jezdí fenka za psem. Jeden z důvodů je, že se sníží snaha psa v budoucnu si fenky vyhledávat. Od psa se očekává výkon, měl by být tedy v pohodě a ve známem prostředí. Rozhodně nedoporučuji, aby jel za fenkou pes, který kryje poprvé. Majitelé fenky mají dvě možnosti, jak zjistit, kdy je ten správný den ke krytí. První možnost je vyšetření cervikálního hlenu (vaginální výtěr). Toto vyšetření není naprosto objektivní a je nutné ho chápat pouze jako orientační. Přesněji nám určí krycí dny vyšetření z krve na hladinu progesteronu. Vhodnost doby ke krytí se udává v době, kdy hladina progesteronu vykazuje hodnoty v rozmezí 5- 25ng/ml, kdy se cervikální hlen téměř odbarvil a je čirý a průzračný. Nejspolehlivějším signálem je ochota fenky ke krytí. Je možné vyzkoušet si její přípustnost se psem, kterého však musíte dobře zajistit, aby nedošlo k nechtěnému krytí (k tomuto je třeba zkušenost chovatele). Fena dává najevo připravenost k páření tím, že stáčí ocas ke straně, když ji drbete na zadních partiích. Krýt lze obvykle od 8. dne, kdy fenka již rudě nekrvácí a výtok se stává průhledný. Nejčastěji jsou feny ochotné k páření 11. až 13. den. Jsou však i fenky, které jsou ochotné nechat se nakrýt až 17. den.
Fenka by měla být v dobré výživné i zdravotní kondici, měla by být odpočatá a v psychické pohodě. Neměla by mít nadváhu. Vezmeme li v úvahu, že březostí se její tělesná hmotnost zvýší, výchozí nadváha by ji zbytečně zatížila páteř a pohybový aparát. Před plánovaným krytím fenky je nutné zkontrolovat veškerá přeočkování, ošetřit srst antiparazitálními přípravky a provést odčervení.
Doba, kdy lze fenku nakrýt trvá přibližně 5 dní, potom většinou fenka psa odmítá. Běžná doba hárání trvá 21 dní. Některé fenky hárají déle než tři týdny, proto je třeba je pohlídat, protože mohou být k páření ochotny i 21. den. Každou nakrytou i nenakrytou fenku je nutné pohlídat až do konce hárání.
Před krytím by měli být oba jedinci řádně vyvenčeni a je vhodné nechat fenku proběhnout a seznámit ji s novým prostředím. Při samotném páření je ideální, projevují-li oba jedinci zájem o svůj protějšek a chvíli spolu skotačí, než samec pokryje fenu. Nicméně není to vždy tak snadné, jak se může zdát, zejména v tom případě, nebyl-li jeden z páru ještě k páření připuštěn. To je také jeden z důvodů, proč je někdy problematické páření dvou nezkušených psů.
Po celou dobu seznamování i samotného aktu je vhodná diskrétní komunikace mezi majiteli a je zcela nevhodné, aby tomuto přihlíželo zbytečně hodně diváků. Psi mají mít k páření klid a co nejméně rušivých elementů.
Samotný akt lásky může trvat 10 minut, ale i celou hodinu. Během páření penis samce i topořivá tělesa u jeho kořene naběhnou a zároveň se sevřou poševní svaly samice- dojde ke „svázání“. Dojde-li ke svázání, je třeba opatrně otočit oba jedince k sobě zadky tak, že se psovi přehodí přes zadek fenky jedna jeho zadní noha. Nepokoušejte se v této fázi psy oddělit, mohlo by dojít k vážným poraněním jejich pohlavních orgánů. Po celou dobu spojení musíte na psy dohlížet a nesmíte feně dovolit, aby se pokusila odtáhnout. Nakonec sevření svalů feny povolí a psa uvolní. Nechte fenku ležet a nedovolte jí močit půlhodiny až hodinu.
Za krytí se považuje každé vniknutí do feny, i když trvalo jen velmi krátký okamžik. I za takovou krátkou dobu mohlo dojít k oplodnění. V takovémto případě, i když si nejste jisti krytím, nelze již fenku překrýt jiným psem, než je na krycím listě. Máte však nárok na druhé krytí, které se opakuje druhý den nebo obden po prvním krytí. Překrytím fenky máte větší jistotu, že zabřezne.
Již po prvním krytí vzniká povinnost vyplnit krycí listy a odeslat je poradci chovu pro dané plemeno. Krycí listy posílejte doporučenou poštou nejpozději do osmi dnů od prvního krytí.
Pokud ke krytí nedojde vůbec, je majitel feny povinen oznámit tuto skutečnost poradci chovu do 14-ti dnů ode den skončení hárání.
 

Falešná březost feny
Takzvaná falešná březost je problém, který trápí mnoho fen. Nejedná se onemocnění jako takové, ale spíše o psychosomatickou záležitost. Fena si „začne myslet, že je březí“ a její chování i vzhled tomu odpovídají.
Příznaky
Objevují se nejčastěji 1- 3 měsíce po hárání.
- Fena žere a pije více (někdy naopak méně) než normálně.
- Je mazlivější a přítulnější.
- Polehává v posteli či na křesle, je pomalejší a méně ochotná k pohybu, jakoby zlenivěla.
- Je ukňučená, někdy chodí sem a tam po bytě a „hledá štěňata“.
- Přenáší hračky a pečuje o ně, dělá si pelíšky.
- Mléčné žlázy jí zduří a produkují mléčný sekret.

Opatření:
- Vyloučit skutečnou březost či onemocnění (např. hnisavý zánět dělohy, cukrovka,…).
- Ubrat feně žrádlo a nahradit ho dietnějším (light granule), při domácí stravě snížit množství bílkovin (masa) a podávat drůbeží či rybí maso bez kostí místo masa tmavého.
- Omezit příjem tekutin tak, aby odpovídal příjmu před začátkem falešné březosti.
- Chodit s fenou na delší procházky a zajistit jí více pohybu.
- Zabavit fence hračky a bránit jí v budování pelíšků.
- Zakázat ji ležet na měkkém (postel, křeslo).
- Pokárat ji, či přiměřeně potrestat za nežádoucí chování.
- Na mléčné žlázy přikládat studené heřmánkové obklady, mléko neodstřikovat!
- Kontrolovat, jestli v některé mléčné žláze nevznikl zánět (zarudnutí, bolestivost, zatvrdnutí, mléku nepodobný sekret).
- Ke snížení či zastavení mléčné sekrece se dají použít homeopatické léky.
- V případě dlouhého komplikovaného průběhu lze nasadit hormonální tablety.
- Nepočítáme-li v budoucnu se štěňaty a fenka má problémy s falešnou březostí opakovaně, je lépe uvažovat o kastraci feny, protože falešná březost se často opakuje i po dalších háráních.

Březost
Březost feny retrievra tvá obvykle 63 dnů. Tato délka březosti může kolísat mezi 58 dny až 65 dny od páření a za normální tyto výkyvy považujeme tehdy, jestliže se fena chová klidně a její tělesná teplota nepřesahuje 39°C.
Během prvních týdnů březosti nemusíte omezovat pohyb své feny, jen by neměla v zimě plavat v chladné vodě, účastnit se namáhavých lovů nebo aportovat. Zakázané je rovněž běhání za jízdním kolem nebo vysoké skoky.
Od 5. týdne březosti má fena dostávat energeticky bohatší stravu obohacenou o vitamíny a minerály (krmivo pro kojící a březí feny). Podle potřeby je vhodné zvýšit také její denní krmnou dávku. Březí fenka trpí na chutě. Toto je třeba si pohlídat, aby nepřibrala více, než je nutné. Nabízejte jí více tekutin, mimo jiné třeba vývar nebo trochu mléka pro štěňata.
Kolem 7. týdne se feně začnou zvětšovat mléčné žlázy a již pár týdnů bude více jíst. Je vhodné podávat menší dávky častěji. Pohyb fenky omezte na častější a kratší procházky až do jejího slehnutí. Posledních 24 hodin před porodem bude možná odmítat jakoukoli stravu, její teplota poklesne, bude neklidná a bude drásat lůžko. To vše naznačuje, že se blíží porod. Pro případ porodních komplikací uvědomte svého veterinárního lékaře, že jej možná budete potřebovat.
Po 25. dni březosti můžete nechat fence provést sonografické vyšetření, jestli fenka úspěšně zabřezla. Při tomto vyšetření lze také určit počet štěňat, ale je to pouze orientační a někdy nepřesné.