Zvířata

Zvířata na krytíChovatelské stanice

Články a atlasy

Kontakt

Podpora a bezpečnost - kontakt
Zvířata na prodejVšechna zvířata na prodej
iFaunaiFauna
Jorkšírský teriér – 1. část
Sdílet:

Jorkšírský teriér – 1. část

Psi
Druhy a plemena

Historie plemene jorkšírský teriér Jorkšířský teriér původně patřil ke psům chovaným anglickou chudinou. V 11. století platil pro poddané v Angl...

Historie plemene jorkšírský teriér

Jorkšířský teriér původně patřil ke psům chovaným anglickou chudinou. V 11. století platil pro poddané v Anglii zákaz lovu a dokonce i zákaz chovu velkých loveckých psů. Zákony požadovaly, aby pes dosahoval maximální průměrné výšky do 7 palců (do 18 cm). Selektivním chovem bylo u tohoto ještě stále houževnatého a všestranného psa započato zmenšování do limitu, jenž z tohoto zákona vyplýval. Prostý lid – horníci z hrabství Yorkshire (oblast West Riding), dodržující tehdejší zákony tak dali počátek vzhledu dnešnímu jorkšírskému teriérovi, který uměl lovit krysy a potkany, příležitostně i králíky. Na vyšlechtění jorkšírského teriéra se patrně podíleli krátkonozí skotští teriéři a o jeho dlouhou srst se pravděpodobně zasloužil Maltézáček. Původním posláním jorkšírských teriérů bylo doprovázet horníky do šachet a přádelen, kde působili jako krysaři. Angličtí dělníci dokonce pořádali pro své psy zápasy s krysami. Přerod u jorkšírského teriéra z pracovního psa na psa luxusního se stal až koncem 19. století.
V době průmyslové revoluce, v 19. století, se mnoho lidí stěhovalo za prací ze Skotska do Anglie a to především do hrabství Yorkshire a Lancashire, aby zde nalezli práci jako dělníci v dolech a textilních firmách. Přiváželi s sebou své malé psíky – teriéry, tito psi měli dlouhou srst barvy šedostříbrné, ocelově modré nebo black and tan. Jedním ze způsobu obživy v té době se stal i chov psů. Pod názvem Scotch Terrier byli vystavováni všichni teriéři skotského původu. Rozdělení psů bylo podle váhy do tříd pod 5 liber, mezi 5–7 liber a nad 7 liber. (angl. libra = 453,6 g) Za předky jorkšírského teriéra jsou považování Clydesdale terrier a Paisley terrier.

Ráz Clysdale / Paisley teriéra byl využit ve vývoji yorkšírů kvůli jejich hebčí, dlouhé a hladké srsti jakou můžeme vidět i dnes. Clysdale / Paisley teriér měl také postavené ucho, porostlé a lemované dlouhými hedvábnými chlupy.
V pozdějších letech se udávalo, že černý teriér s pálením, známý dnes jako Manchesterský teriér byl Skoty přimíchán do chovu Skye teriéra – černě pálený triér, který byl křížen s Waterside teriérem. Tento černý teriér s pálením byl označen jako kříženec barevně tmavě hnědý. Tento fakt by nám mohl odpovědět na letitou otázku jak se může v chovu jorkšírů vyskytnout i „čokoládový“ typ.
Za otce dnešního jorkšírského teriéra je považován jeden z nejznámějších jorkšírských teriérů – Huddersfield Ben, který žil v letech 1865–1871. Tento pes byl registrován pod čílslem 3612 a vážil 5,5 kg. Ben byl představen v Manchesteru v roce 1869. Zemřel v září roku 1871, smrtí pod koly kočáru. V 70. letech byl oceněn jako šampion v chytání krys.

Chovatelem Huddersfielda Bena byl pan Eastwood, který jej prodal paní M. A. Forsterové do Bradfordu, která absolvovala mnoho výstav a stala se chovatelkou a velkou milovnicí tohoto plemene. Chov jorkšírského teriéra se dále úspěšně rozvíjel a získával si stále větší množství obdivovatelů až do doby, kdy v r. 1886 bylo toto plemeno oficiálně zapsáno do chovné knihy English Kennel Club pod názvem Yorkshire terrier. Roku 1898 byl v Anglii založen první Yorkshire Terrier Club na světě.


• Huddersfield Ben. Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Huddersfield_ben.jpg

U nás se stala základem chovu fenka Theresens Amatrix, která byla kryta psem Mendes Ingo. Z tohoto spojení se dne 18. května 1966 narodili tři psíci – první štěňátka jorkšírského teriéra u nás. Majitelkou jednoho štěňátka se stala paní Olga Peciánová, která se svou sestrou Dr. Bradleovou dovezla několik fen ze SRN. Zájem o chov těchto psíků byl opravdu veliký. Dr. Bradleová se stala předsedkyní Klubu chovatelů neloveckých terierů, který byl založen v roce 1978. Později byl tento klub přejmenován na I. CZ Yorkshire terrier club, který má sídlo v Praze.
Zajímavé je, že prokazatelně nejmenší pes na světě, uvedený v Guinessově knize rekordů je 4 uncový jorkšírský teriér (113,4 g) a to i přesto, že jeho původ pochází z největšího ze všech teriérů – přezdívaného „králem teriérů“ – Airedale teriéra. Tento psík měřil na výšku 2,5 palce (6,35 cm) a od špičky nosu po kořen ocasu měřil 3,75 palce (9,53 cm). Majitelem tohoto psa byl Artur Marples Blackburn z Velké Británie. Tento psí „rekordman“ zemřel roku 1945.

Yorkšírský teriér a jeho povaha

Jorkšírský teriér je velmi bystrý a inteligentní pes. Jak říká standard – Jorkšír je temperamentní a vyrovnaný pes. Na tak malé tělíčko mají až neuvěřitelný temperament a pokud zrovna nespí, jsou téměř neustále v pohybu. Zajímají se o veškeré dění kolem sebe. Bez přehánění lze říci, že jsou výbornými hlídači (samozřejmě v rámci svých možností) – ihned vás na vše upozorní. Díky své milé a hravé povaze patří k vyhledávaným společníkům. Není výjimkou, že si rodiny pořizují dva i více jorkšírků. Jsou-li děti pod dohledem dospělých, je to ideální kamarád, který děti miluje. Svou přirozenou inteligenci a vzhled kouzelné hračky dokáží dokonale využít. Pohledem a vrtěním ocásku vás dokonale odzbrojí a tak se může stát, že i když vám právě rozkousal italské lodičky nebo sedačku v obýváku, nakonec ho ještě pochválíte.

Jorkšírský teriér je pes, kterého je možné rozmazlit opravdu velmi snadno. Proto je nutné i tuto kouzelnou hračku od začátku usměrňovat v jejím chování. Od malinka jej zvykejte na to, že musí být doma někdy sám. Velké množství nových majitelů udělá tu chybu, že si po přinesení štěňátka domů vezme dovolenou a je s ním neustále doma. Jorkšír je velmi společenský a rychle tomu přivykne. Zůstane-li potom doma sám, špatně to snáší a vydrží celé hodiny naříkat.

Jorkšírský teriér je rovněž velmi statečný a nebojácný. Beze strachu si dovolí i na mnohem větší psy. Pozor – toto se stalo mnoha jorkům osudným.
Jorkšír je opravdu ideálním společníkem. Jen těžko bychom hledali činnost, při které by nám společnost nedělal. Ať pracujete na zahradě, vaříte či děláte cokoli jiného, jistě vám bude „pomáhat“. Někteří majitelé si svého jorkšírka nosí každodenně s sebou do práce. Delší čas bez vás ho dělá nešťastného. Jste-li sportovně založeni, může se svým jorkem zkoušet agility a nebo tanec se psem.
(Pokračování příště.)
Autor textu: Kateřina Paickrová
Autor fotografií zdroj: Alžběta Fodorová
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru