Dostihy chrtů - poprvé na dráze

Našemu chrtovi už je skoro rok (platí pro malá plemena) nebo téměř patnáct měsíců (u velkých plemen). V tomto období se u štěňat dokončuje kosterní vývoj, ale svou fyziognomií se již velmi podobají dospělým jedincům.

Trénink v tomto období navazuje na období předchozí, tzn. mezi šestým a devátým měsícem věku, jen s tím rozdílem, že zátěž postupně zvyšujeme. Můžeme ho rozčlenit do dvou kategorií – trénink kondiční a trénink rychlostní. Pro obě však platí stejné pravidlo – při první známce nechuti psa bychom měli přestat, případně něco změnit, protože trénink má být pro psa příjemnou hrou.

Pokud zjistíte, že vašemu psovi běh u kola z nějakých důvodů nevyhovuje nebo nemůžete případně díky zdravotnímu stavu ani vy běhat … nezoufejte, pořiďte vašemu pejskovi nějaké vhodné kšírky a vyrazte na delší a delší procházky, na příhodných místech psy nechte proběhnout. I takto se dá učinit kondičnímu tréninku zadost, znamená to jen jedno jediné - omezit vlastní pohodlí.

I v tréninku rychlostním zůstáváme věrni formám už popsaným. Rovinky s navijákem můžeme postupně prodloužit na dvě stě metrů. Co je však důležité – v tomto období začínáme psa postupně zvykat na startovní boxy! Ale ještě ani v tomto případě nemusíme vyrazit na závodní dráhu. Osvědčují se různé papírové krabice velkého formátu, šikovnější si mohou takový startovní boxík vyrobit z překližky. Jsme-li už však natolik netrpěliví a svým chrtím dorostencem se hodláme pochlubit celému světu, pak si na seznamování s boxy vyčleňte opravdu dostatek času, promluvte si s obsluhou dráhy, kdy se na nějakou dobu nic nebude dít a nechte svého psa boxem několikrát projít. Jistěže s otevřenými zadními dvířky i přední mříží. Samozřejmě, že před boxy bude stát někdo s „kůžičkou“, na kterou bude vašeho svěřence lákat. Poslední fází tohoto navykacího tréninku by mělo být uzavření boxu. Pokud je pes dostatečně fixován na kůžičku, v boxe jakoby zaklekne a po otevření mříže pak bleskově vyráží. Dobrý start je veledůležitý ve vyrovnané konkurenci. Nepřipravený pes by bez klidu a soustředění ztratil drahocenné setiny, které mnohdy rozhodují o vítězi. Samozřejmě, že po každém tréninkovém výběhu necháme kůži psovi zakousnout a chválíme jej.

Při vlastním dostihu je pak důležitá i technika běhu zatáček, kterou rovněž můžeme koncem tohoto období ovlivnit uváženým nácvikem. Svého svěřence pouštíme z ruky nejprve z poslední zatáčky před cílovou rovinkou, hovorově čtvrté, pak z třetí a ke konci tohoto období (ve kterém se pohybujeme) nejdéle z druhé. Je totiž důležité, aby se psi naučili hned po startu vyrazit k síti, tedy k vnitřnímu okraji závodní dráhy, kde je trať logicky nejkratší a tudíž nejvýhodnější. Celý tento trénink by měl pes absolvovat ještě tzv. „sólově“. Je to totiž nezbytné, aby byl fixován pouze na kůžičku a na nějaké kamarádské hry na dráze ani nepomyslel.

V příštím pokračování se podíváme na plnění licenčních zkoušek a tím bude naše chrtí povídání zakončeno.

text a foto: Lenka Malinovská