Vodomilové jsou kamarádi i skvělí pracanti

Retrívři si našli cestu do Evropy pro své lovecké dovednosti ve vodě. Později se ukázali jako vynikající společníci a nakonec se prosadili mezi pracovními a služebními psy. Jako pracovní psi jsou nejvíce využívaní labradoři a zlatí retrívři. Jejich lovecké využití je známé, dnes však dominují v roli průvodců nevidomých a jako asistenční či canisterapeutičtí psi. A samozřejmě patří k nejoblíbenějším domácím mazlíčkům. Překvapením však je, že se zařadili mezi nejpoužívanější psy ozbrojených sborů.

Vyrovnaná povaha, důvěřivost, inteligence, ochota podřídit se a zároveň výrazné lovecké pudy předurčily retrívry pro speciální práce u ozbrojených složek na celém světě. Zájem o ně stoupl zvláště po 11. září roku 2001, kdy se výrazně rozšířil počet policejních a vojenských psů vyhledávajících výbušniny. S uniformovanými psovody také pátrají po zbraních a drogách. Pro zmíněné vlastnosti se labradoři a zlatí retrívři stali vyhledávaným plemenem i pro záchranáře.

Vzor

K inspiraci pro využívání labradorů pro speciální čichové práce u nás posloužil start dánského policisty Mikaela Madsena na mistrovství ve vyhledávání výbušnin organizovaném Policií ČR v polovině devadesátých let. Přestože už tehdy dánský policista vysvětloval výhody lehkého typu labradora, u nás právě tyto psy uvidíme jen výjimečně. „V Dánsku jsou psi tohoto plemena chovaní pro exteriér a do společnosti, a pak pro loveckou upotřebitelnost. A právě z této druhé linie lehčích, pracovitých a temperamentních psů si vybíráme psy nebo feny pro služební účely,“ uvedl Madsen. Se svým labradorem našel například v tehdejších dobách válek motorkářských gangů během několika týdnů pět nastražených bomb důmyslně ukrytých přímo v motocyklech. Skvělá práce jeho psa i výsledky ve službě, přivedly řadu našich uniformovaných kynologů na myšlenku sáhnout po tomto plemeni.

Zkouška

Mezi první „testy“ labradora pro služební využití patří pořízení fenky šéfem kynologů Horské služby ČR Karlem Novákem. Během svojí záchranářské kariéry od roku 1971 vystřídal pro práci v lavinách šest generací německých ovčáků. A proč si pořídil labradora? Původní profesí je totiž lesák a jako hajný choval lovecké psy. Labradora znal jako loveckého psa a chtěl si vyzkoušet jeho vlohy pro lavinové práce. „Bylo to spíše jen na zkoušku. Do služby jsem ji nikdy nezařadil. Po zkušenostech s ní jsem si o pár let později pořídil štěně labradora, kterého jsem od štěněte připravoval k lavinovým a později dalším záchranářským zkouškám,“ uvedl. Jago byl talentovaný a první zkoušku lavinového psa složil již ve svých šesti měsících.

Vlohy rozhodují

„Labrador se mně cvičil snáz. Rychleji chápal, mám dojem, že mně stačila snad polovina doby, kterou jsem předtím věnoval německým ovčákům. První zkoušku složil u Bergwachtu (horské služby) v Německu a znovu ji potvrdil v osmi měsících v Tatrách. S ovčákem nic podobného nepřipadalo v úvahu. Netvrdím ovšem, že to co říkám, je plemenem. Měl jsem štěstí na volbu jedince, neboť předchozí fenka labradora tak dobrá nebyla,“ srovnával Karel Novák a dodal: „Jago je představitelem plemene, které vyniká přátelskostí, důvěřivostí a ochotou k poslušnosti. Lidé ho považují za důvěryhodného psa, což je při neustálém pohybu mezi návštěvníky hor také důležité.“

Rozdíly

„Při práci v lavině nevypadá jeho pohyb tak elegantně jako u německých ovčáků, což je možná dáno i jeho spíše čtvercovou stavbou těla. I z toho vyplývá, že musí vynaložit při běhu ve sněhu více úsilí. Že by se ovšem při práci v lavinách dříve unavil než ovčáci, to nepozoruji. Když se po výsadku z vrtulníku nebo po dojezdu skútry dostane k lavině, projevuje skákáním spontánní radost z nadcházející práce. Na rozdíl od něho mně ovčáci připadají, že se chovají jako profíci s chladným kalkulem. Na práci se také těší, vrtí ocasem, více pobíhají, ale jako by svým projevem říkali – všichni ode mě očekáváte výkon a já jsem na to připravený. Ovčáci jsou zkrátka pracanti bez přemíry emocí,“ přidává záchranář další srovnání.

Správný chlap

Jago však není jen přeposlušný služebník, který nemá svůj psí svět a rozum. Vyplývá to i z historky, díky níž se jednoho dne stal nejznámějším psem v Česku. Jeho páníček sice po takové popularitě svého psa netoužil, ale jeho slavné, avšak nedovolené, toulání už mu dávno odpustil. „Učarovala mu jedna krasavice, a protože to je chlap se vším všudy, odskočil si,“ vtipkuje psovod, kterému tehdy do smíchu nebylo. V té době čtyřletý Jago měl za sebou nejvyšší záchranářské zkoušky doma i v zahraničí a patřil, a dodnes patří, k oporám tuzemských lavinových psů. Takový pes má úctyhodnou cenu, která se vyjadřuje v šestimístných číslech. Zbývá dodat, že díky zprávám ve všech médiích a horalům v okolí Špindlerova Mlýna se Jago brzy vrátil domů. Od té doby už má za sebou několik úspěšných pátrání a není bez zajímavosti, že pod lavinou poblíž Martinovy boudy našel také malého jack russel teriéra.

Na třetím místě

Kvality labradorů se brzy rozkřikly a tak během několika let přeskočili svým početním zastoupením všechna známá služební plemena a zařadili se za vévodící německé ovčáky a druhé malinois. U Policie ČR jich bylo vloni 46 i se dvěma zlatými retrívry (pro srovnání: německých ovčáků bylo 1030), u vězeňské služby 10 (celkem má 260 psů), armádě pomáhá doma i v misích 16 labradorů (celkem 350 psů) a výrazné zastoupení mají také u celníků. Mezi nejznámější služební labradory patří černý Trouble americké celnice Jacqueline Ycupicio, který soutěžil i na šampionátu českých celníků. Na mexicko – americké hranici měl přes stovku nálezů drog. Mezi nimi i tak unikátní, jako bylo objevení 100 kilogramů kokainu ve dvojité podlaze osobáku, vyslídění zásilek v benzínových a naftových nádržích, jednu dokonce ve speciálně upravené autobaterii. No prostě byl tak vynikající, že šéfové amerických celníků rozhodli udělit labradorovi státní rentu na doživotí. Ale o podobných skvělých výkonech labradorů by mohli vyprávět i naši uniformovaní psovodi.