Belgický ovčák - Malinois a Československý vlčák


Obsah
  1. Belgický ovčák
  2. Povaha begického ovčáka
  3. Československý vlčák

Pozn.red.: Před časem jsme začali ve Fauně otiskovat seriál článků o jednotlivých plemenech psů od autorky Evy Nohelové. Domníváme se, že zkušenosti o povahových i dalších vlastnostech plemene jsou velmi cenné pro všechny, kdo se rozhodují, jakého psa si pořídit. Proto si podobného seriálu velmi vážíme. Bylo by samozřejmě naprosto ideální, kdyby o každém plemeni napsala fundovaný příspěvek nejlepší a nejzkušenější chovná stanice ve spolupráci s posuzovatelem a poradcem chovu, která by ovšem ještě navíc byla schopna porovnávat své psy s ostatními plemeny. K něčemu takovému samozřejmě nikoho nelze nutit, nehledě k tomu, že by se jistě okamžitě ozvali chovatelé srovnávaného plemene, kteří možná mají mírně odlišné zkušenosti. Fauna je zde od toho aby přinášela chovatelům informace a Vaše zkušenosti. Proto dnes otiskujeme zkušenosti Zuzany Mrňákové, které doplňují názory zveřejněné v původních příspěvcích Evy Nohelové (tisknuto kursívou).

Belgický ovčák

Je třeba uvést, že základní jméno plemene je Belgický ovčák (Chien de Berger Belge), standard FCI č. 15 a rozděluje se na 4 varianty lišící se srstí.
1. Groenendael - čistě černá dlouhá srst. Srst je kratší na hlavě, čenichu a spodní části končetin. Dlouhá a bohatá na límci, náprsence, na hýždích a ocase.
2. Laekenois - hustá, hrubá, tvrdá a kudrnatá srst po celém těle, včetně hlavy a čenichu. Barva je plavá, s nádechem černé masky na tlamě.
3. Malinois - srst krátká po celém těle, dostatečně hustá a bohatá, barva sytá plavá, oranžová až červená, vždy s černou maskou, která jednolitě spojuje horní a spodní pysky, koutek tlamy a víčka. Předností jsou i černé uši.
4. Tervueren - dlouhá a bohatá srst jako u Groenendaela. Barva musí mít vždy syté odstíny - od stříbrné, přes plavou, žluou, oranžovou, červenohnědou, až po mahagonovou.
V žádném případě s černou maskou.
Pro zjednodušení se barva srsti označuje jako „FAUVE“ (čti fóv). Povoleny jsou bílé znaky na hrudi či prstech končetin. Často se setkáme i s názvem „CHARBONÁŽ“ (čteno šarbonáž) - znamená to: základní barva je oranžová a konečky některých krycích chlupů jsou černé - jako kdyby jste si namočili ruce do sazí a pak se o psa otřeli. Chybějící charbonáž je nedostatkem, ale všichni s věkem tmavnou.

Počátek chovu malinoisů v ČR se datuje rokem 1989, kdy byli dovezeni první jedinci - pes Halusethas Urban a feny Halusethas Teekla, Sonja v. Tascas Home z Holandska a Mero du Maugré z Belgie.

Povaha begického ovčáka

-“...Od útlého mládí jsou očividně málo důvěřiví. Někdy na sebe doslova nechtějí nechat sáhnout neznámou osobou...“
Belgičan je povahově pozorný, čilý, temperamentní a bystrý pes, vůči cizím lidem ostražitý a opatrný. Proto je na majiteli, jak se štěněti věnuje v raném věku. Nejvhodnější je ho vodit všude s sebou a zvykat štěně na všechny možné situace - hluky města, davy lidí atd. a to ihned po odběru od chovatele.
-“...Příliš rychlý postup ve výcviku bere maliňákovi vnitřní sílu a není z výcviku již tak nadšený a hravý.“
BO je velice vnímavý pes a proto se učí cvikům rychle a není potřeba drilu známého u německého ovčáka. Cviky si dobře pamatuje a psovod jen usměrňuje temperament a někdy i přílišnou zbrklost.
-“...Příliš se nehodí do smečky psů,...“
Podle mých zkušeností společnost psů má rád a vyhledává ji. Já sama mám více psů a všichni spolu vycházejí naprosto bezproblémově. Uvázat k řetězu není vhodné pro žádného psa!
-“...Jsou poměrně hodně uštěkaní.“
Není pravda. Má fena žije v bytě a kdyby nás sousedi nepotkávali, tak ani netuší, že máme doma psa. Ale pokud má hlídat, v tom případě ji nic neunikne a každou podezřelou osobu okamžitě ohlásí.
-“...Není náročný na množství stravy,...“
Chybí srovnání a navíc je každý jedinec individuální. Celkově má menší spotřebu než např. něm. ovčák, ale vždy je třeba se řídit kondicí psa.
-“..., poměrně často se objevují sklony k vytváření zubního kamene již v mladém věku.“
Mým psům je již pět let, ale zuby mají krásně bílé. Vhodným doplněním stravy lze potížím snadno předejít. (Kosti, tvrdý chléb, suchary).
Dysplazie kýčelních kloubů je méně rozšířená než u dalších pracovních plemen. BO - 92 % negativní, ale např. NO - 52 % negativní, RTW - 65 % negativní. Stejně i epilepsie a další dědičné nemoci nemají přílišnou četnost.
BO je plemeno odolné už od mládí. Mého psa zná veterinář jen když jdeme na pravidelné očkování. Pouze svou zbrklostí si mohou způsobit občasný úraz - rozříznutí či naražení tlapky apod.
- „... i malinois se dělí na pracovní a exteriérovou linii, je v ČR velký rozdíl v typech. Přesto hodnocení rozhodčími bývá mírné.“
Toto tvrzení je zavádějící. Znám mnoho malinoisů, kteří mají perfektní exteriér a k tomu zkoušky z výkonu. Příklady: Bain Alké - multichampion - ZVV3, IPO3, SchH3, OP1, Clér Alké interchampion - ZV2, IPO1, SP1, ZZP3, ZZZ, ZTV, RH-FLA, FA..., Delhi Alké - Interchampion - ZV1, OP1, IPO1, SchH2, Chase Bohemia Alké - champion - ZPU1, ZVV1, IPO1, SchH1, ZPO1, Akim Ji-Ka-Li - ZVl, OP1, ZLP2 - champion, Barna Ba-Ka-Ra - champion, ZPU2, OP1, IPO1, Achal Slavičí hnízdo - champion, ZVV2, IPO3, SchH2 a mnoho dalších. Také znám rozhodčí, která „nadržuje“ tzv. pracákům a dává jim vyšší známky na výstavách než si zaslouží. Bohužel je toto jednání plemeni na škodu.
-“...oproti jiným, zčásti podobným ovčákům má BO jemnou hlavu...“
Neodpovídá pravdě. Většina ovčáckých plemen má „jemnou“ hlavu, př.: kolie, šeltie, bearded kolie, Holandský ovčák. Vhodné by bylo říci, že BO má jemnější hlavu než německý ovčák.
Chtěla bych ještě uvést nejznámější chovatelské stanice u jednotlivých variant.
Malinois - Bohemia Alké, z Vandalky, Gold Ba-Ka-Ra, Mateo, Malidaj...
Groenendael - Perla Mahagon, z Kovárny, Merydor, Černé zlato...
Tervueren - Rudolfovská skála, Perla Mahagon, z Kovárny, Leabei, Černé zlato, od Kačky...

Československý vlčák

ČSV je jedním z našich národních plemen, po rozdělení Československa má patronát FCI Slovensko.
-“...S radostí jezdí v autě.“
Rád autem jezdí pouze pes, kterému není z jízdy špatně. Je to obdobné jako u lidí. Mladého psa musíme zvykat na auto postupně a pomalu, jinak cestují neradi a tato nechuť se obtížně překonává.
-“..., také náladový a má své dobré i špatné dny.“
Dobré a špatné dny má každý, nelze tvrdit, že se vztahuje pouze na vlčáky. Platí obecně, každý je individualita.
-“...Zato jeho doménou je pronásledování divoké (i domácí) zvěře.“
Takhle se to přece nedá říct. Lovecký pud se vytváří u mnoha plemen a záleží jen na majiteli, aby ho usměrnil. Rozhodně není ČSV „hubitel“ zvířat.
-“Zato často a vytrvale vyjí,...“
Rozhodně ne často a ne vytrvale. Vytí je přirozený projev vlka, který neštěká, ČSV zdědil vlastnosti od psa i od vlka a podle toho se projevuje. Některý jedinec více štěká, jiný více vyje.
-“Myškování“ není záliba, ale zlozvyk!
-“...Většina lidí v pokročilém věku, nebo děti jej nejsou schopni zvládnout.“
S touto větou rozhodně nesouhlasím! Do našeho kynologického klubu chodí velmi mladá dívka, která začala cvičit s ČSV. Šlo už o dospělého dvouletého psa. I přes počáteční nechuť psa do výcviku, jde výcvik velmi dobře a pes cvičí pozorně a ochotně. Dalším příkladem může být i čestný prezident klubu chovatelů ČSV pan Karel Hartl. Přes svůj věk má stále doma alespoň jednoho vlčáka a vychází s nimi bezproblémově.
Výcvik u ČSV není tak rychlý jako u NO. Kdo chce být s dvouletým psem na mistrovství, těžko si pořídí ČSV. Plemeno dospívá pomaleji, přibližně mezi druhým a třetím rokem života.
_ „Na záchranářské práce se příliš nehodí...“
Opět se s tvrzením nedá souhlasit. Záchranářské zkoušky jsou u majitelů ČSV oblíbené. Mnoho mladých zvířat má složeno RH-E, ZZZ a výjimkou nejsou ani zkoušky lavinové a v sutinách.
ČSV zdědil po vlkovi i to, že feny hárají pouze 1x ročně, většinou na podzim (stejně jako vlčice). Pokud se hárání objevuje 2x za rok, obě jsou plnohodnotná a fenu lze nakrýt. Spíše jde o to, zda toho chovatel využije.
V současné době se obliba plemene rapidně zvyšuje a mnoho jedinců se exportuje do celé Evropy. Chovatelské stanice jsou např. v Maďarsku, Slovinsku, Německu, Dánsku, Francii a Itálii.
V Čechách patří mezi nejznámější CHS Šedá Eminence, z Molu Es, Hlas divočiny a další. Výstavně úspěšní jedinci součastnosti: Ch. Colt Zepeř, Ech. Adon Irpruš, Ech. Amálka od Buližníku, Ch. Hasso z Kladenské záře. Ch. Inka z Litavské kotliny, Freeking z Molu a Grey Wolf z Molu Es.
Další informace podá CHS Belgických ováčků - malinois a německých ovčáků KWANAH Zuzana Mrňáková, Na pískovně 647, 460 14 Liberec 14. Tel.: 0604/ 814815, 048/ 5122548.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (2x):

1
2
3
4
5


Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře