Jaký je novofundlandský pes? část 2.

Další fotografie (5)

Možná by se to dalo říci jednou větou: Je velice tolerantní ke všemu a ke všem. Avšak má i mnoho dalších dobrých vlastností, které nelze opomenout. Jeho povaha je zpravidla výjimečně mírná, dobrosrdečná, nekomplikovaná a přizpůsobivá. Chová se uvolněně, působí, jako by si byl vědom své síly, ale nic nepotřeboval řešit. Novofundlanďan je jedním z nejlaskavějších plemen. Je to vyrovnaný a snášenlivý pes, který chce nezištně pomáhat a být ve společnosti, ve středu nějakého děje. Zkrátka je to okouzlující dobrák od kosti.

Má velmi nekonfliktní povahu. Většinou je dobře naladěný a příjemně komunikativní. V mladém věku je zpravidla nespoutaně dovádivý, ale v dospělosti se chová přívětivě jako pravý gentleman. Dospívá pomalu, povaha a psychika se dotvoří až kolem druhého roku života. Až v tu dobu se začnou rozvíjet jeho povahové vlastnosti naplno. Ke všem lidem je přátelský, případně nevšímavý, pokud si ovšem nemyslí, že z nějakého důvodu je jeho rodina v ohrožení.

I když je mírumilovný k lidem, svého pána má nejraději. Má touhu po lásce, kterou i on sám tomu druhému na konci vodítka projevuje. Je oddaný, a říká se, že v jeho srdci je místo jen pro jednoho člověka. Z novofundláka vyjadřuje shovívavost, důstojnost, přívětivost a mírnost.

Je hodný a milý, ale dokáže být také pěkně umíněný. Snaží se jakýmsi flegmatickým způsobem vynutit kompromis, když už ne vlastní vůli. Nesnaží se o přesnost a chce od svého pána co největší benevolentnost.

Velmi dobře vychází s ostatními zvířaty. Nemívá výraznější lovecký pud, proto soužití s jakýmikoliv jinými zvířaty mu nedělá problém. Také nemá příliš velké tendence ve volné přírodě běhat za zvěří, či sledovat stopy divoké zvěře. Přesto si mnozí neodpustí pár metrů za zvěří vyběhnout. Jsou pak spokojeni s tím, že se stádo rozeběhlo, nechce je lovit. Totéž platí například i pro stádo ovcí.

K jiným psům je v dospělosti zpravidla nevšímavý. Přesto někteří psi (feny zcela výjimečně) mají tendence projevovat se dominantněji k jiným velkým psům. Rvačky však vyvolávají jen zcela naprosto výjimečně. Malé psy ignorují, i když se ti malí chovají nevybíravě. Bez obav může být chován společně s jinými psy i malých plemen.

Pes do rodiny

Tento pes se hodí i pro začátečníka. Je vynikajícím a spolehlivým společníkem pro celou rodinu. Miluje pozornost svého pána, je rád v jeho blízkosti a rád s ním absolvuje různě dlouhé procházky. Je milým a přítulným domácím společníkem, který se rychle přizpůsobuje dané situaci. Je to pohodový rodinný pes, jenž musí být přijímán jako člen rodiny. Je láskyplný, dobrosrdečný, a potřebuje totéž cítit kolem sebe. Prý klidné až melancholické mazlení s NF snižuje krevní tlak.

Má rád děti a mnoho si od nich nechá líbit. Jeho láska a pozitivní vztah k dětem je zřejmý, i když třeba nevyrůstá s dětmi, a ani nebyl s nimi v mládí výrazněji seznamován. Novofundlák se k dětem chová vždy přátelsky. Snese i hlučné a hyperaktivní děti, ovšem potřebuje mít klidné místo, kam se může uchýlit, pokud je toho ze strany dětí na něj už moc.

Je to společenský velkomyslný kliďas, kterého jen tak něco nerozhází. K malým dětem je převelice tolerantní a trpělivý, ale rodiče by toho rozhodně neměli zneužívat. Novofundlandský pes má dobrý vliv na neklidné lidi všeho věku.

Pohodový pes vždy a všude

I když je to velký pes s dostatkem sebevědomí, na hlídání se nehodí. Je mírumilovný, štěká velmi málo a není nijak zvlášť ostražitý. Přesto jsou jedinci, kteří na cizí lidi, pohybující se na hranici jeho teritoria, štěkají. Většinou spíše feny bývají ostražitější a ostřejší, ale do opravdového hlídače jim stále hodně chybí. Hlídání novofundlanďan rozhodně nebere jako poslání nebo náplň dne či noci.

Výcvik nepotřebuje, ale výchovu rozhodně ano. S výchovou však u něj nebývají problémy. Vychovává se poměrně snadno a jeho majitel nemusí být výrazná osobnost. Jeho výchova není těžká, ale musí být důsledná a zároveň citlivá, a to od prvního dne, kdy se dostane od chovatele do rodiny. Nesprávnou výchovou je možné i tak klidné a přizpůsobivé zvíře, jako je novofundlanďan, zkazit. Novofundlák je velmi citlivý na tón hlasu a výchova rozhodně musí probíhat bez tvrdých trestů. Za tohoto psa se člověk při troše dobré vůle určitě nikdy nebude stydět.

I když pohybu nepotřebuje příliš, potřebuje pozornost člověka a má rád různě dlouhé procházky. Když se rozdovádí, přestane si uvědomovat svou velikost. S ohledem na jeho velikost je nutná ukázněnost vždy a všude. I proto je nutné ho naučit včas základním cvikům poslušnosti, jako je chůze na vodítku, přivolání, a pokud se má pes věnovat výcviku více, je zapotřebí ve štěněčím věku rozvíjet aportování.

Nebaví ho dlouhý trénink a stejnotvárné cvičení. Také jsou cviky, které pochopí až po delší době, ale naučí se téměř cokoliv, co neodporuje jeho velikosti a dobráckosti. Avšak většinou se učí poměrně dobře. Má dobré pozorovací vlastnosti, které je vhodné využít. Mnohé pochopí sám i bez výcviku. Rád respektuje a vnímá přání svého pána. Někdy ale bývá tvrdohlavý a nechce opouštět vlastní názory. Každopádně těžce nese křivdu ze strany svého pána.

I když není doslova sportovním typem, vyhovuje mu akčnost v okolí a jakékoliv rozumné zapojení do děje. Kromě všeho, co má nějakou spojitost s vodou, je vhodný i pro lavinový záchranářský výcvik a canisterapii. Často se mluví i o tahání vozíků s nákladem. To však není obecně u novofundlanďana doporučováno, z důvodu rychlého opotřebovávání kloubů a následným možným zdravotním problémům. O jeho síle však nikdo nepochybuje.

Patříval mezi služební plemena, kdy se věnoval poslušnosti, stopování a obranám. V dnešní době však výcvik v obraně, i když na bázi kamarádství s figurantem a s využitím aportovacího zájmu, nelze až tak úplně doporučit. Tohoto psa je možné zabavit zcela jiným druhem cvičení či sportováním. Přesto jsou jedinci, kteří úspěšně splnili všestranné či speciální zkoušky z výkonu, např. ZM, ZVV1, BH, ZOP, ZPU1–2, IPO–V, SChH A, ZZO …

Jako ryba ve vodě

Voda je pro novofundlandského psa jako magnet. S nadšením skočí do každé vody, kde se dá plavat, bez ohledu na její čistotu, hloubku, schůdnost ze břehu, počasí či roční období. Když je srst NF kvalitní, je nepromokavá, a velmi dlouho trvá, než se voda dostane až na kůži. Proto novofundláci můžou plavat i v té největší zimě. Milují vodu a rádi se do ní vrhají, i když je pod 0 °C, a místy ještě není voda zamrzlá. Když novofundlák skočí do mrazivé vody, nemusíme se bát o jeho zdraví. Ovšem musí mít pak možnost se zahřát a uschnout pohybem, aby neprochladl.

Miluje plavání a mělo by mu být co nejčastěji dopřáváno. Ve vodě vydrží velice dlouho a je velmi dobrý a vytrvalý plavec. Do vody se vždy těší a je ochoten a schopen plavat i proti proudu. Někteří doslova plavou jen tak, pro radost. Jiní potřebují něco z vody nosit, a tedy házení aportíků či klacků do vody si vehementně prosazují. Mnozí se ženou do vody ihned, když tam jde někdo z rodiny, nebo když ve vodě vidí jakéhokoliv člověka. Pak je běží zachraňovat, nebo přinejmenším hlídat, pro případ, že by potřebovali vytáhnout na břeh. Člověk s novofundlanďanem musí být u vody stále ve střehu – jestli tam pes nebude chtít z ničeho nic skočit a někoho zachraňovat. Z vody totiž zachraňuje i ty, kteří o to vůbec nestojí – tedy plavce.

Plavání s mladým novofundlanďanem však přes jeho horlivost v zachraňování může být až nebezpečné. Proto je zapotřebí hned psa vést k ovladatelnosti i ve vodě. Musí třeba i na povel pochopit, kdy může dojít ke kontaktu s člověkem ve vodě, a kdy má plavat v bezpečné vzdálenosti. Nejsme daleko od pravdy, když řekneme, že při společném plavání ve vodě s novofundlákem si člověk v klidu nezaplave …

Má rád všechny aktivity spojené s vodou. Jeho hrudník a dobře stavěné končetiny jej přímo předurčují k dobrému stylu plavání. Plave v klidném tempu, vytrvale, a aportuje z vody snad cokoliv. Proto je výborným záchranářským specialistou na práci ve vodě. Snad každý novofundlák, kterého ve vodě chytíte za srst, vás ihned automaticky táhne na břeh.

Za nejtěžší cviky u vodních psů záchranářů jsou považovány jízda na surfu a přitažení tonoucího za paži na břeh.

Každý novofundlandský pes se však nerodí s tím, že se při nejbližší příležitosti hrne do rozsáhlé vodní plochy. I přes plemennou příslušnost dokáže člověk nevhodným chováním či manipulací u psa vytvořit doslova odpor k vodě, a to na celý život. Psa je nutné na plavání pozvolna navykat, lákat ho do vody a chválit. Někteří mladí psi se tam s radostí hrnou hned, ale jiní potřebují čas. Rozhodně se pes nesmí do vody házet nebo nutit násilím.

Kam s ním

Nemůže být jen psem ryze zahradním, protože tento smysl života jej ani přinejmenším nenaplňuje a dělá jej nešťastným. Je ideálním psem do domu se zahradou, přičemž by k jeho spokojenosti bylo nejvhodnější střídání jeho pobytu venku na zahradě a uvnitř v domě, podle toho, kde se zrovna nachází členové jeho rodiny. Je rád se svou lidskou smečkou, je rád na zahradě, má rád prostor.

Může však žít jak v bytě se svou rodinou, tak celoročně na zahradě. Ovšem obojí s sebou nese nějaké pro a proti. Má-li žít v bytě či v domě se svými majiteli, musí se rodina smířit s tím, že nějaké ty chlupy, písek, prach a bláto budou všudypřítomné, zejména za sychravého počasí. Novofundlák se v domě chová klidně, pozorně, ohleduplně, a je opravdu hodný. Potřebuje však prostor. Často mávající ocas bezelstně smete kdejakou vázičku či skleničku ze stolku v obýváku, a loužičky vody a sliny u místa s miskou budou skoro běžnou všedností. Zejména při vyšších teplotách většina novofundláků výrazně slintá. Množství uvolněných slin hodně ovlivňuje tvar a masivnost pysků na tlamě, a tak by se dalo konstatovat, že některé rodové linie NF slintají více, a jiné méně.

Novofundlák nepotřebuje každodenní dlouhé procházky a sportovní vyžití. Nemůže však být každý den odsouzen jen do malého uzavřeného domovního prostoru, ani do prostoru jakkoliv velké zahrady.

Je-li mu poskytnut opravdu častý kontakt s rodinou, může být celoročně držen i venku. Má mnohem raději zimu než teplo. Klidně se v zimě nechá zapadat sněhem a boudu využije minimálně. Naopak horko ho ubíjí a rozhodně potřebuje místo, kam se může schovat před sluncem, kdykoliv uzná za vhodné. V létě je potřeba dbát zvýšené opatrnosti, dodávat psovi dostatek čisté a chladné vody a fyzickou námahu při vyšších teplotách minimalizovat. Plavání však novofundlák rád uvítá v jakémkoliv množství i za vysokých teplot.

Koupání a česání

Péče o jeho srst je poměrně náročná, má-li vypadat pěkně. To je jedna z mála nevýhod tohoto plemene. Na druhou stranu je nám odměnou pes, na kterého je radost pohledět. Důkladnější přečesání srsti je vhodné nejlépe jedenkrát za týden, ale v některém ročním období, nebo u velmi kvalitní srsti postačí jen jedenkrát za 14 dní. Ovšem jemné srsti za ušima, pod lokty, na praporech předních končetin a na zadní a vnitřní straně stehen je zapotřebí věnovat větší pozornost, neboť zejména zde srst ráda plstnatí. Hnědá srst je na údržbu mnohem více náročná, než černá či bíločerná, rychleji plstnatí a lépe se na ní drží prach. V období línání je však nutné velmi časté pročesávání, bez ohledu na zbarvení. Nedostatečné česání totiž způsobí zplstnatění srsti téměř po celém těle. Pak nezbývá, než mnohá místa ostříhat, a čekat za pravidelného česání, než srst opět doroste.

Novofundlák by se neměl často šamponovat. Koupat ho za pomoci šamponu při běžném životě je vhodné jen jednou až dvakrát ročně. Výstavní jedinci se samozřejmě koupou více často, ovšem ti pak svou srst nemají tak dobře vodě odolnou jako pracovní NF. Po vykoupání psa za pomoci šampónu je srst rozevlátá a vytváří se tzv. „flyway efekt“ srsti. Do uhlazenější – správné výstavní kondice srsti po koupání se pes dostane za jeden až čtyři dny. Protože je „flyway efekt“ u každého psa jinak výrazný, je nutné ještě před první výstavou vyzkoušet, kolik dnů srst pro sebe potřebuje.

Problémy se srstí

Všechny tři barevné varianty se na výstavě posuzují společně ve stejné třídě. Bíločerná varianta není příliš rozšířená a jedinci tohoto zbarvení prozatím nedosahují exteriérových kvalit černě zbarvených novofundlandských psů. Např. i rozložení bílé a černé barvy je poměrně jasně určeno, a tak špatné rozložení barev může znamenat i nepuštění do chovu. O něco více, ale stále málo rozšířené, je hnědé zbarvení srsti novofundlandských psů. Na těchto jedincích je zajímavá hnědá pigmentace nosní houby a víček. Jak bylo zmíněno, kvalita jeho srsti bývá zpravidla nejmenší ze všech tří barevných variant. Ovšem nikdy ji netrápí hnědavý či narezlý nádech srsti, který je poměrně běžný u černě zbarvených jedinců. Důvodem rezavého nádechu v černém zbarvení může být krmivo, sluneční svit nebo i dědičnost – typ srsti.

Bílé znaky se objevují od počátku existence novofundlanďana. Přesto nemají tendence se zvětšovat. Dokonce se rodí i štěňata s bílými znaky, které na první pohled působí jako poměrně velké. Nakonec však v dospělosti nejsou příliš, anebo vůbec vidět. Dalo by se říci, že jsou ustáleným plemenným znakem, který chov novofundláků příliš netrápí.

Srst je velice odolná proti vodě a je přirozeně mastná. Proto také, je-li mokrá, šíří výrazný zápach. To však u většiny plemen není ničím neobvyklým.

Je úprava srsti nůžkami nutná?

Různé znění standardů po celém světě nedělá problémy jen se zbarvením srsti, ale i s tolik diskutovanou úpravou srsti novofundlandských psů. Najde se mnoho zastánců i odpůrců úpravy srsti a všichni mají svým způsobem pravdu. O to je situace pro rozhodčí i samotný chov těžší.

Standard FCI říká, že stříhání a trimování se u tohoto psa nedoporučuje. Zároveň však úprava není považována za vadu. Je nedoporučována, ale nemá být k ní na výstavách nijak přihlíženo. Rozhodně upravený pes nůžkami a trimovacím nožem nesmí být a není na výstavách FCI penalizován ani preferován. A stejně tak neupravený novofundlák střihem by také neměl být stavěn do ústraní jen pro chybějící střih. A tedy ani upřednostňován. Toto je ovšem pouze teorie. Neupravený pes ve většině případů nemá šanci na úspěch.

Americký standard se o úpravě srsti zmiňuje mnohem více a směruje chovatele k úpravě. V několika standardech jsou dokonce doslova zakázány třásně na uších, a tedy zde je úprava bezpodmínečně nutná – nařízená. A tak se i čeští majitelé novofundlanďanů drží hesla „co není zakázáno, je dovoleno“, a snaží se držet krok s celým světem. Dle svého uvážení psa upravují nůžkami, efilačními nůžkami a trimovacím nožem. Někdo více, jiný méně. Je pravdou, že na výstavě se mají objevovat jen psi upravení, a tedy nějaká lehká údržba i jiná než jen rozčesání srsti by měla připadat v úvahu u všech plemen.

Hodně věcí a drobných vad se dá na první pohled upravit vhodným ostříháním, ale úplný začátečník to většinou nesvede. Je potřeba si promluvit o této problematice s chovatelem, případně ho požádat o pomoc s úpravou. Často podají pomocnou ruku i jiní zkušení majitelé, nebo pomůže dobrý střihačský salon pro psy.

Nejradikálněji se upravuje oblast kolem uší a uši samotné, hlezna a tlapy. Úprava musí působit plynule, nenásilně a nenápadně. Nejvíc práce asi odvedou efilační nůžky, které téměř nezpůsobují v srsti zuby. Uši se upravují tak, aby se nevytvořil nepřirozený skok z krátké na dlouhou srst. Je-li na hlavě chocholka, i ta se s citem odstraní, neboť je nežádoucí. Stříhá se také zadní strana holení, i přebytečné chlupy mezi polštářky. Dále se tlapy upravují dokulata, aby se zvýraznil správný tvar tlapek. Ovšem pokud se srst mezi prsty zkrátí příliš, tlapy na první pohled vypadají, jako by měly rozevřené prsty. A to je na závadu, přestože prsty rozevřené nejsou. Střihem se na výstavy zdůrazňuje i silueta psa. Nesmí se to však přehnat, neboť břicho nesmí nikdy působit vtaženě. Někteří chovatelé předávají štěňata novým majitelům již střihově upravená a s úpravou poradí hned první den.

V některých státech se novofundlanďané, kteří nejezdí na výstavy, ale pracují coby vodní záchranáři, stříhají po celém těle, kde jsou dlouhé chlupy, na jednotnou délku 10 cm i méně. Tím se psovi usnadní plavání a zmenší se množství vody, které vytéká z jeho kožichu, když se z vody vrací na člun.

Dělat vše pro dobré zdraví

Mezi 4. a 10. měsícem novofundlanďané neobyčejně rychle rostou. Jejich pohyb je nutné nesrovnávat s jinými plemeny, a na vše, zejména tělesný vývoj, jim dát dostatek času. V tuto dobu je kvalitní krmení a ve správném množství nejdůležitější. Krmení nesmí obsahovat příliš mnoho bílkovin. Například nadměrné množství krmení poškozuje jejich tělesný vývoj. Kvalitní krmení a ve vhodném množství by se mělo udržovat po celý život psa. Mnozí majitelé mají bohužel tendence k překrmování svých psů, kteří mají zpravidla velmi dobrý apetit.

Během nejrychlejšího růstu, tedy přibližně do roku a půl nesmí absolvovat žádné příliš vyčerpávající výlety, neměl by často chodit po schodech, příliš skákat, a celkově by neměl být přetěžován. Je to těžké plemeno, kterému tyto věci ze zdravotních důvodů nesvědčí. Celkový tělesný vývin je u novofundlandského psa ukončen až ke čtvrtému roku jeho života.

Je také třeba dbát na čistotu uší, očí a délku drápů. Uši mohou být problematické zejména tehdy, kdy pes má častý přístup k vodě na plavání a do uší se mu dostává voda různé kvality.

Od roku 1972 se kontroluje DKK. Dysplazie kyčelních kloubů je nejčastějším zdravotním problémem u tohoto plemene. Začala se sledovat ve stejnou dobu, jako se začala tetovat štěňata. V roce 1981 bylo v ČR 67 % NF postiženo dysplazií. V některých okolních zemích to bylo dokonce 80–90 %. V dnešní době se situace výrazně zlepšila. Totéž platí i pro dysplazii loktů. V daleko menší míře se může objevit osteochondritis dissecans, což je také onemocnění kloubů. Dysplazie, stejně jako torze žaludku, postihuje většinu velkých plemen, ovšem početnější případy torze žaludku u NF nejsou známy. Přesto se u všech velkých plemen doporučuje celoživotní krmení dvakrát denně.

Dalším problémem můžou být srdeční problémy – zejména dilatační kardiomyopatie a Cystinurie. Cystinurie je dědičné autosomálně recesivně založené metabolické onemocnění, které má za následek problémy s onemocněním ledvin a močových cest. NF je možné na toto onemocnění testovat. Testované zvíře může mít nález pozitivní, negativní, nebo může být tzv. přenašeč, který je sice zdravý a do chovu použitelný, ale pouze na negativního jedince.

Stejně jako u plemen s volnější kůží v obličeji se i u novofundlanďanů občas objevuje ektropium a entropium. A na závěr tak trochu zcela neškodná zajímavost: Novofundlandský pes, čau čau a eurasier snad jako jediní mají v krvinkách látku zvanou hemocyanin. Tato látka nebyla objevena u žádných jiných plemen psů. Proto se jim říká „psi s modrou krví“.

A jak nemá nebo má novofundlandský pes vypadat?

Lebka novofundlandského psa je široká se silně vyvinutou týlní kostí. Je vyžadován výrazný stop. Za vadu se považuje tzv. špičatá hlava. Nosní houba je dobře pigmentovaná, u černých a černobílých psů černá, u hnědých psů hnědá. Koutky tlamy jsou zřetelné, ale ne nadměrně vyvinuté. Skus může být nůžkový nebo klešťový. Oči NF jsou poměrně malé, daleko od sebe a neměly by ukazovat červenou spojivku. Barva očí může být tmavě hnědá u černých a bíločerných psů, ale u hnědých novofundlanďanů je povolen světlejší odstín. Uši jsou poměrně malé, trojúhelníkové, se zaoblenou špičkou a dobře přiléhající. Při natažení dosahuje ucho dospělého psa k vnitřnímu koutku oka na stejné straně. Uši jsou u mnohých novofundláků problémem, neboť jsou často nízko nasazeny, vzadu nesené či dokonce odklopené.

Na krku by neměl být nadměrný lalok. Kostra je celkově masivní. Při pohledu z boku je trup hluboký a mohutný. Hřbet je rovný, široký, silný a pevný od kohoutku k zádi. Novofundlanďan vykazuje prostorný pohyb hrudních končetin a silný posun vycházející z pánevních končetin. Pohybuje se zdánlivě bez námahy a působí dojmem síly. Přirozené je lehké rolování hřbetu. Slabé kolíbání v pohybu není na závadu. Lehké převalování kůže na hřbetu je považováno za normální a neruší jinak celkovou lehkost pohybu, vyjadřující na první pohled velkou sílu. Je to občasný mimochodník. Hrudník je na první pohled široký, plný a hluboký. Spodní linie těla je takřka rovná.

Končetiny jsou rovné a rovnoběžné. Pokud se u štěňat objeví paspárky, jsou ještě u chovatele odstraněny. Tlapy jsou kulaté, s pevnými a kompaktními sevřenými prsty. Prsty jsou spojeny kůží. Novofundlanďan opravdu nemá plovací blány, jak se mu asi díky jeho nadšení z plavání a vody celkově připisuje. Má pouze stejně jako ostatní plemena prsty spojené s kůží.

Když novofundlanďan plave, ocas slouží jako kormidlo, proto je silný a u kořene široký. V postoji visí volně dolů, nanejvýš s lehkým prohnutím na konci. Dosahuje k patám nebo lehce pod ně. V pohybu nebo při vzrušení je ocas nesen vodorovně, na konci lehce ohnutý směrem vzhůru; nikdy stočený přes hřbet, ani zatažený mezi nohama.

Srst NF musí být kvalitní, a tedy i funkční. Novofundlanďan má patrovou srst nepropouštějící vodu. Krycí srst je přiměřeně dlouhá a rovná, nesmí tvořit kudrlinky ani výraznější vlnky. Povoleno je jen lehké nenápadné zvlnění. Podsada je hustá a měkká, hustější v zimě než v létě, ale na hrudníku a zádi se do určité míry vyskytuje vždy. Srst na hlavě, čenichu a uších je krátká a hustá. Hrudní i pánevní končetiny mají praporec. Ocas je zcela pokryt dlouhou hustou srstí, ale tam se praporec netvoří.

Barva srsti může být černá, černobílá a hnědá. Černá je nejběžnější barvou novofundlanďana. Měla by být co možná nejvíc jednolitá, ale je povolen nádech vyblednutí od slunce. Bílé znaky na hrudi, prstech nebo na špičce ocasu jsou přípustné. Černobílé zbarvení má pro plemeno historický význam. Přednost se dává černé hlavě, pokud možno s bílou lysinou táhnoucí se až na čenich, černému sedlu s pravidelným vybarvením, černou zádí a černou horní stranou ocasu. Ostatní části musejí být bílé, mohou být s minimálním tečkováním (ticking). Hnědá barva srsti se pohybuje od čokoládových odstínů po bronzovou. Bílé znaky na hrudi, prstech nebo na konci ocasu jsou také přípustné. Černobílí psi a psi hnědí se na výstavách posuzují ve stejné třídě jako psi černí.

Průměrná kohoutková výška je: dospělí psi 71 cm, dospělé feny 66 cm. Větší kohoutková výška je žádoucí, ale velikost nesmí být na úkor vyváženosti, celkového zdravotního stavu, mohutné konstituce a správného chodu. Průměrná hmotnost činí přibližně 68 kg pro psy a 54 kg pro feny.

Druhý díl připomínkoval: Michal Kaděra (chovatelská stanice Bear Mountain).

Další fotografie k článku

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře