Jack Russell teriér a sportovní aktivita Část 9. – Pachové práce – vyhledávání a přinášení předmětů na ploše, rozlišování předmětů podle pachu

Jack Russell teriér a sportovní aktivita Část 9. – Pachové práce – vyhledávání a přinášení předmětů na ploše, rozlišování předmětů podle pachu
Vyhledání předmětu v nepřehledném terénu – první fáze – psovod jde s neupoutaným psem napříč terénem, po několika krocích se zastaví, udělá vpravo bok, chytí psa za obojek a odhodí předmět.
Druhá fáze – předmět je odhozen tak, že musí zapadnout např. do vysoké trávy, aby pes byl donucen jej hledat.
Třetí fáze – nalezený předmět má pes uchopit a přinést zpět psovodovi.
Čtvrtá fáze – nalezený předmět pak odevzdá svému pánovi, tentokrát přinesl mobil.
Pátá fáze – pak jde psovod se psem několik kroků, poté se zastaví a udělá vlevo vbok, uchopí psa za obojek a odhodí další připravený předmět.
Šestá fáze – psovod počítá do pěti a pak vypouší psa najít předmět, který nevidí a musí použít svůj nos, aby předmět nalezl.
Sedmá fáze – nalezený předmět musí pejsek opět donést k psovodovi.
Osmá fáze – pejsek předmět pak páníčkovi opět odevzdá, tady přinesl štětec.
Devátá fáze – aby pejsek splnil celou disciplínu, musí všechno opakovat ještě jednou a to opět vpravo. Úkol je zdárně dokončen, když svému pánovi odevzdá poslední předmět, zde klíčenku.
Předměty vhodné do nepřehledného terénu.
Předměty vhodné na rozlišování pachů.
Rozlišování pachů – první krok – pokládání předmětů – všechny předměty, jak psovoda tak i pomocníků, jsou stejné a pokaždé se musí pořadí položených předmětů změnit. Pes je v úkrytu.
Druhý krok – pejska přivedeme a posadíme asi pět kroků od položených předmětů.
Třetí krok – pejska odpoutáme.
Čtvrtý krok – dáme psovi načichat pach, který má hledat z připraveného kontrolního předmětu v igelitovém sáčku.
Pátý krok – pes musí předmět se správným pachem vyhledat.
Šestý krok – předmět musí uchopit do tlamičky a donést k pánovi. Nakonec mu předmět odevzdá.

Psí nos je geniální ústrojí, kterého se snažíme více či méně využít. Pes vycvičený na pachové práce je báječný pomocník, který pak nalezne cokoliv. Někteří psi jsou cvičeni na stopy zvěře nebo ztracených lidí, jiní na drogy, další na tabák nebo na výbušniny atd.

Uplatnění psa na pachové práce je stále dost a dost. Psí nos nesmíme nikdy podceňovat, protože se nikdy nemýlí, jen my lidé si myslíme, že na všechno máme patent, a psům do jejich pachové práce stále zasahujeme. Ve sportovní kynologii je ve zkušebních řádech celý jeden oddíl, kde pes uplatňuje svůj nos a je za to hodnocen. Zvláště psi malých plemen se mohou ve speciálních cvicích přímo vyřádit, protože se zkušební řád nově zaměřil právě na pachové práce.

V minulém díle jsem popsala, jak se správně má se psem stopovat a jak cvičit vyhledání ztraceného předmětu, dnes se chci zmínit ještě o dvou speciálních cvicích, a to vyhledávání a přinášení předmětů, které pes hledá v nepřehledném terénu, a rozlišování předmětů podle pachu. Oba cviky jsou zaměřeny na cvičený nos pejska a jsou nesmírně užitečné. Opět se vychází z toho, co pes již umí, a z jeho vrozených schopností. Jack Russell teriéři mají vynikající nos a je obrovská škoda, že jen několik málo jedinců je zapojeno do výcviku. Pokud pes ví, co se od něho chce, dokáže se velmi dobře soustředit a pak vytrvale a cílevědomě plní dané úkoly, které jste mu zadali. Jack Russell teriéři mají sice problém dokonale zvládat cviky poslušnosti kvůli svojí hravosti a temperamentu, a tak se postupuje jen velmi pomalu, ale v těchto disciplínách, kde mohou používat svůj nos a které jsou jim naprosto vlastní, jsou skvělými žáky a s radostí se učí nové a nové úkoly a dosahují v nich výborných výsledků. Jak už jsem se posledně zmínila při cviku vyhledání ztraceného předmětu, i zde, při vyhledávání předmětů na ploše nepřehledného terénu, je skloubeno aportování s pachovými pracemi.

Jak se takový cvik učí?

Nejprve si musíte najít vhodný nepřehledný terén s vysokou trávou, křovím, mezemi apod. Dále si musíte připravit tři předměty, které bude pejsek hledat, jeden je z textilu nebo jiného materiálu, druhý z kůže a třetí ze dřeva (já používám malý dálkový ovladač nebo mobil, koženou klíčenku nebo peněženku a plochý štětec s dřevěnou rukojetí nebo klacík). Ze začátku jdete tímto terénem napříč se psem u nohy a po několika krocích se zastavíte, otočíte se vpravo v bok a počkáte, až pejsek usedne u nohy, pak jej uchopíte za obojek a odhodíte první předmět tak daleko, aby zapadl do vysoké trávy nebo do křoví tak, aby ho pes neviděl a byl donucen použít svůj nos při hledání. Pejskovi dejte načichat pach, který má na předmětech hledat, z připraveného igelitového sáčku, počítejte pomalu od jedné do pěti a pak pejska vypusťte s povelem přines aport, navíc mu můžete ukázat směr, kterým má požadovaný předmět nalézt. Pes má radostně vyběhnout ukázaným směrem, použít nos při hledání, najít předmět a co nejrychleji jej přinést psovodovi. Poté, co psovod předmět od pejska převezme, si jej opět posadí ke své levé noze. Tím je cvik dokončen, ale aby byla splněna celá disciplína podle zkušebního řádu pro sportovní kynologii, musí toto psovod se psem absolvovat celkem třikrát tak, že předměty jsou odhozeny jednou vpravo, pak vlevo a nakonec opět vpravo. Pes musí všechny předměty nalézt a přinést psovodovi v předepsaném časovém limitu. Zpočátku se pejsek učí hledat předměty vlastního pána a postupně se učí hledat i předměty od jiných lidí, proto se učí hned od začátku načichat pach, který má hledat, z připraveného předmětu v igelitovém sáčku. Postupně, když pejsek ví, co má dělat, se ztěžují i podmínky pro vyhledávání předmětů v terénu.

Vyšší zkoušky

Vyšší stupeň zkoušky vyžaduje, aby pes byl v úkrytu a neviděl, co ho čeká. Vymezí se prostor, ve kterém bude předměty hledat. Psovod pak může použít pouze jednu stranu terénu a do různých stran odhodí svoje předměty, které mají předepsanou velikost, aby zapadly do vysoké trávy, křoví nebo klestí a pes neviděl, kde jsou. Poté psovod přivede svého psa a vypustí ho určitým směrem tak, aby pes mohl odhozené předměty co nejdříve najít. U zkoušek nebo soutěží (závodů) se hodnotí, jak používá svůj nos, vytrvalost a soustředěnost při hledání, rychlost, jakou pes předměty najde, a jeho ovladatelnost. Čím vyšší zkoušku pejsek absolvuje, tím těžší a těžší úkoly musí plnit. V mezinárodních zkouškách IPO–StPr 1–3 jsou pachové práce podobné jako u národního zkušebního řádu, jen s tím rozdílem, že předměty jsou daleko menší, liší se v počtu a druhu materiálu; a také v tom, že zde pes předměty označuje (zvedání předmětu a jeho nošení, tak jak se to vyžaduje v národním zkušebním řádu, jsou zde chybou).

Proč učíme psa vyhledávat předměty v terénu?

 

Stalo se vám někdy, že jste například někomu něco ukazovali a nechtěně vám vylétla z ruky třeba klíčenka nebo jiný pro vás důležitý předmět? Mně ano, a pak jsem měla velký problém předměty najít. Od té doby, co si cvičím svého pejska na hledání ztracených nebo odhozených předmětů, se nebojím, že svoje věci ztratím nadobro.

Rozlišování pachů

Další disciplínou je rozlišování pachu z předmětů, které dobře nasávají pachy, mohou to být kousky filcu, textilie nebo koberce. Tato disciplína je pro pejska nejtěžší, protože se musí pořádně soustředit a musí přesně vědět, co od něj chcete. Přípravou na pachové práce je, že si se štěňátkem budete hrát na schovávanou. Předměty, které strašně rádo nosí (Artušovi se líbí moje ponožky nebo kapesníky), různě nejprve pohazujete do ostatních věcí a pak necháte pejska, ať je nosí nejprve z krátké vzdálenosti. Později jej nechte, ať hledá například v koši s prádlem nebo ve skříni. Ale pozor, aby se vám pejsek ve skříni nezabydlel, jako se to stalo mně, když si moji skříň oblíbil Merlin a dokáže ji i sám otevřít. Nakonec přejděte nenásilným způsobem k vyhledávání vašeho předmětu z řady předmětů, které patří jiným lidem. Když toto bude bezpečně znát a neomylně bude označovat a nosit pouze vaše předměty, můžete přistoupit k tomu, že ho budete cvičit, aby si váš pach pejsek našel i na předmětu, který je naprosto stejný s ostatními předměty jiných lidí. Ve zkušebním řádu má tato disciplína svoje přísná pravidla, kterými se musíme řídit, aby mohl pejsek zkoušky zdárně udělat. Především předměty musí mít předepsanou velikost a musí být z materiálu, který dobře pohlcuje pach (textil, filc, kousek koberce apod.). Předměty psovoda a pomocníků se od sebe nesmějí výrazně odlišovat (v praxi jsou rozdány úplně stejné předměty všem zúčastněným). Terén, kde se rozlišují předměty, musí být přehledný, aby je pes nemusel hledat. (Nám se u zkoušek stalo, že jsme dostali terén s vyšším osením, a to byla chyba, protože pes předměty neviděl a kvůli tomu vůbec nevěděl, co má hledat. Nakonec to dopadlo tak, že popadl první předmět, který našel, a díky tomu, že to byl můj předmět, dostali jsme za něj nějaké body, a tak jsme zkoušky zdárně dokončili).

Provedení cviku

Samotný cvik se provádí tak, že předměty jsou ve dvou řadách vzdálených od sebe asi 10 kroků a jsou položeny tak, že tvoří písmeno T (viz nákres). Psovod vysílá psa ze středu mezi řadami, ke každé řadě má asi 5 kroků. Před vysláním psa pro předmět dá nejprve psovod psovi pach, který má načichat z připraveného předmětu v igelitovém sáčku, a poté psa vysílá s povelem přines. Pes musí soustředěně dojít k předmětům, předmět s pachem, který má přinést, najít a donést zpět k psovodovi. Provádí se dva pokusy, přičemž se pokaždé změní položení předmětů psovoda a pomocníků. Vypadá to jednoduše, ale tato disciplína je ze zkoušek ve speciálních cvicích nejtěžší a provádí se úplně jako první, protože pokud zde pes neuspěje, u zkoušek končí.

Jak se tato disciplína učí?

Učení je poměrně jednoduché, zvlášť když je pejsek zvyklý vyhledávat předměty s jednotlivými pachy, a navíc tato disciplína, i když je těžká, pejsky hodně baví. Nejtěžší na celé přípravě je přemluvit rodinné příslušníky nebo přátele a známé, že si mají nechat u sebe předmět, který jim svěříte, a jít s vámi pejska cvičit. Čím vyšší zkoušku chcete absolvovat, tím potřebujete větší počet jiných lidí, aby napachovali předměty, které budete potřebovat. Při samotném nácviku musíte postupovat přesně podle pravidel, která jsou u zkoušek, aby pejsek přesně věděl, co má dělat, a tím způsobem položíte i předměty. Při nácviku používáte vodítko (to znamená, že pejska nikdy nepouštíte k předmětům na volno). Přesně podle pravidel jdete doprostřed dvou řad položených předmětů, které tvoří písmeno T. Dáte pejskovi načichat pach, který má najít, z kontrolního předmětu v igelitovém sáčku a jdete s pejskem až k předmětům tak, aby předmět vyhledával již od začátku řady. Přimějete pejska k tomu, aby každý jednotlivý předmět očichal (i ten hledaný), a nakonec se vrátíte pouze k hledanému předmětu, který musí zvednout a podat vám ho. Pokud vezme cizí předmět do tlamičky, nebo i jen při pokusu o zvednutí cizího předmětu, okamžitě psa okřiknete a jdete dál. Pokud uchopí předmět, který měl najít, okamžitě jej pochválíte a odměníte pamlskem. Pozor na záměnu předmětů, musíte přesně vědět, který předmět od koho je, protože jsou všechny stejné. Mně se stalo, že jsem omylem vzala předměty svého manžela, a i když jsem je měla určitou dobu u sebe, jeho pach v nich zůstal a pes mi pak nosil jeho předměty – to udělal na výbornou, ale protože jsem se domnívala, že jsou to moje předměty, tak samozřejmě z mého pohledu to bylo špatně, i když můj pes vykonal práci naprosto správně. Když jsem si tohle uvědomila, musela jsem si strašně moc vynadat, protože jsem svému pejskovi zamotala hlavičku. Naštěstí je tak snadno cvičitelný, že tato chyba mu vůbec neublížila a jede se dál. Náš cvičitel stále říká, že svému pejskovi musíme naprosto věřit, protože lepší nos, než má on, nikdo z lidí nemá, a pokud pes ví, co má přesně dělat, je strašná chyba ho opravovat.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře