Neberte mláďata rodičům

Další fotografie (4)

Většina mláďat lidskou pomoc nepotřebuje. Pokud u mláděte nejsou jeho rodiče, neznamená to, že je opuštěné. Jeho rodiče jsou většinou poblíž a pravidelně se k mláděti vrací, aby jej nakrmili. U mnoha druhů volně žijících živočichů je běžné, že rodiče nechávají své potomky i několik hodin o samotě, když shánějí v okolí potravu. Tyto informace vám pomohou poznat, kdy mládě potřebuje lidskou pomoc a kdy ne.

Kdy potřebují mláďata naší pomoc?

Do záchranných stanic pro volně žijící živočichy se každoročně dostávají stovky mláďat našich druhů volně žijících zvířat. Mnoho z těchto mláďat však lidskou pomoc pravděpodobně nepotřebovalo a z přírody bylo vzato kvůli lidské neznalosti přirozeného chování zvířat. Lidé tak často ve snaze pomoci mláďatům spíše uškodí.

Zajíčci

Mláďata zajíců se rodí už v  březnu. Rodí se plně vyvinutá, vidí, slyší a mají zoubky. Samice je krmí pouze jednou denně. Mládě zajíce prvních deset dní nevydává pach, sedí na místě a nereaguje na okolí, což je pro něj nejlepší ochrana před predátory.

Pokud naleznete zajíčka, který není zraněný a tiše sedí na místě, nechte jej být a co nejrychleji od něj odejděte. V žádném případě se ho nedotýkejte, zajíci mají dobrý čich a jeho matka by ho už pravděpodobně nepřijala. Pokud je mládě na nebezpečném místě, například na kraji silnice, můžete jej přenést na prkénku nebo na lopatce (ne v ruce!) na bezpečnější místo, ne však dál než 2 až 3 m, aby jej jeho matka nalezla.

Srnčata

Také srny nechávají svá mláďata prvních 7 až 10 dní po porodu o samotě a přicházejí je kojit pouze jednou za několik hodin. Mimo tuto dobu leží srnčata tiše v trávě a nijak nereagují na okolí. Nevydávají žádný pach a jejich zbarvení jim umožňuje dokonale splynout s okolím. To je pro ně nejlepší ochrana před nepřáteli, neboť neumějí ještě utíkat. Naleznete-li tedy srnče, které tiše leží v trávě a není zjevně zraněné, nedotýkejte se ho (matka by ho mohla opustit) a co nejrychleji od něj odejděte. Jeho matka je nejspíš někde poblíž a se strachem Vás pozoruje. Opuštěné srnče se pozná podle toho, že zmateně pobíhá a hlasitě píská. Podobně jako srny ukrývají svá mláďata v trávě či v mlází také samice jelenů a daňků.

Selata divokých prasat

Bachyně (samice divokého prasete) rodí svá selata v hnízdě, kde s nimi po několik dní setrvává. Po 7 až 10 dnech selata hnízdo opouštějí a všude svou matku následují. Ve vrhu mívá bachyně obvykle 5 až 7 selat. Pokud naleznete osamocené sele, raději se k němu hned nepřibližujte a pozorujte jej chvíli z povzdálí. Nedaleko totiž může být bachyně, připravená jej v případě nebezpečí bránit. Osiřelé sele se pozná podle toho, že zmateně pobíhá a kvičí, ale jeho matka se delší dobu neobjevuje. Pokud je již vysílené, může jen ležet a nevšímat si okolí. Lidskou pomoc potřebují také osamocená selata vyskytující se u silnic či na kolejích (jejich matku pravděpodobně usmrtilo auto či vlak), selata uvízlá v místě, ze kterého se sama nedostanou (jímka, nádrž na vodu, apod.) či selata zraněná.

Veverky

Veverky rodí a vychovávají svá mláďata v hnízdech na stromech či v dutinách. Často svá mláďata přenášejí do jiného hnízda a někdy se stane, že mládě při přenosu upustí. Mládě veverky může být ze stromu sraženo také útočícími strakami či silným větrem. Pokud jsou na zemi nalezena malá, ještě nevidomá, mláďata, potřebují lidskou pomoc. Pomoc potřebují také větší mláďata, jsou-li nalezena prochladlá, promoklá či zraněná.

Mláďata šelem

Lišky, kuny, jezevci, vydry a jiné šelmy rodí a vychovávají svá mláďata v hnízdech, která jsou většinou umístěna v norách, dutinách či v jiných úkrytech. Tato hnízda mohou být někdy zničena při kácení stromů či stavebních pracích. Mláďata z takovýchto hnízd potřebují lidskou pomoc. Pomoc potřebují také osiřelá mláďata, která zmateně pobíhají během dne venku a nechají se chytit, nebo mláďata prochladlá či zraněná. Pokud ale na zahradě či v lese naleznete mláďata v neporušeném hnízdě (v noře, dutině, apod.), nedotýkejte se jich a hnízdo co nejrychleji opusťte. Přestože u mláďat zrovna není jejich matka, určitě je nablízku a brzy se k mláďatům vrátí.

Mláďata ježků

Také samice ježků rodí svá mláďata v hnízdech, která bývají obvykle ukrytá v hromadě dřeva, pod různými zahradními stavbami či v kupě staré trávy. Mláďata se mimo hnízdo vydávají poprvé ve věku tří týdnů, když doprovázejí matku při shánění potravy. Úplně se osamostatňují ale až ve věku 5 až 6 týdnů. Mláďata ježků potřebují pomoc, pokud při zahradních pracích či stavbě dojde ke zničení jejich hnízda.

Mláďata zpěvných ptáků

Mláďata kosů, drozdů, sýkor, vrabců a ostatních pěvců neumějí po vylétnutí z hnízda létat a trvá jim několik dní, než se to naučí. Proto posedávají na zemi či v keřích, kde je jejich rodiče pravidelně krmí. Lidskou pomoc potřebují pouze tehdy, ocitnou-li se na rušné komunikaci nebo ohrožuje-li jejich život pes, kočka nebo malé děti. V prvním případě je vhodné mládě odchytit a vysadit jej na nejbližší vhodný strom či keř. Ptáci nemají dobrý čich, a tak nehrozí, že by rodiče nepřijali své mládě, protože se ho dotknul člověk. Mládě by však nemělo být odneseno dále než 10 metrů od místa, kde bylo nalezeno, aby jej rodiče našli. Může se také stát, že ještě nevzletné mládě vypadne či vyskočí z hnízda při bouři nebo silném větru. Ptáci neumějí svá mláďata přenést zpět do hnízda a o nevzletná mláďata mimo hnízdo nepečují. Pokud není možné holátko či málo opeřené mládě vrátit do hnízda (hnízdo není nalezeno nebo není jisté, že do něj mládě patří), je nutné mládě neprodleně dopravit do záchranné stanice, aby bylo co nejdříve zahřáno a nakrmeno. Odchov mláďat pěvců je velmi náročný a měl by být vždy přenechán odborníkům v záchranných stanicích.

Mláďata sov a dravců

Také mladé sovy a dravci neumějí zpočátku létat. Mláďata sov se zdržují ještě asi 4 až 6 týdnů po vylétnutí z hnízda na větvích kolem hnízda a pískáním se dožadují potravy od rodičů. Poštolky zase posedávají několik dní na římsách, parapetech a balkónech domů, než se odhodlají létat. První pokusy o létání jsou ještě neobratné a tak může mládě skončit na zemi. Mládě sovy je vhodné vysadit na nejbližší vhodný strom do výšky alespoň 2 metry, mládě poštolky by mělo být vysazeno na střechu domu či na balkon alespoň ve 2. patře. Lidskou pomoc mohou potřebovat také nevzletná mláďata, která vypadla či vyskočila z hnízda při bouři nebo silném větru.

Mláďata rorýsů, vlaštovek a jiřiček

Mláďata rorýsů, vlaštovek či jiřiček někdy nezvládnou svůj první let a skončí na zemi. Můžete se pokusit je jemně vyhodit do vzduchu. Pokud slétnou zpátky na zem, jsou buď zraněná, nebo vysílená. V takovém případě potřebují lidskou pomoc.

Kdy mládě potřebuje pomoc?

Někdy je těžké posoudit, zda mládě potřebuje lidskou pomoc či ne. Zde je několik situací, kdy mládě pomoc potřebuje určitě:

● je-li zjevně zraněné

● je-li podchlazené nebo promoklé

● bylo-li napadeno psem či kočkou

● je-li silně napadeno parazity (blechy, vši, mouchy)

● jsou-li v blízkosti mrtví rodiče či sourozenci

● je-li v bezprostředním nebezpečí (auta, psi a kočky, malé děti, atd.)

● je-li neopeřené ptačí mládě (holátko) mimo hnízdo

Pomoc mláďatům poskytnou záchranné stanice pro volně žijící živočichy. Pokud si nejste jistí, zda mládě pomoc opravdu potřebuje, poraďte se, prosím, nejdříve se záchrannou stanicí a teprve potom mládě případně odchytněte.

Zde je seznam záchranných stanic sdružených do Národní sítě stanic pro handicapované živočichy, které se mláděte ujmou:

Národní síť stanic pro handicapované živočichy byla založena v roce 1997 pod patronací Českého svazu ochránců přírody. V současné době ji tvoří 23 členských a 6 přidružených stanic, jejichž působnost pokrývá celou Českou republiku. Každoročně poskytnou stanice sdružené do Národní sítě stanic pomoc více než 10 000 zraněných a jinak handicapovaných živočichů, z nichž více než polovinu vyléčí a vypustí zpět do přírody. Všechny záchranné stanice jsou nezisková sdružení.

Více o činnosti záchranných stanic se můžete dozvědět na adrese:

ÚVR ČSOP, Michelská 5, 140 00 Praha 4, tel.: 222 516 115, fax.: 222 511 496, info@csop.cz nebo na webových stránkách: www.csop.cz, www.zachranazvirat.cz

Jaro je obdobím, kdy začínají mít napilno rokycanští ochránci přírody provozující záchrannou stanici živočichů pro území Berounska, Hořovicka a Rokycanska. I několikrát denně řeší případy volně žijících zvířat. Nejedná se jen o nejrůzněji zraněné živočichy, případně vysláblé jedince vracející se z jihu, ale i mláďata, která se v přírodě pozvolna objevují. I přesto, že ještě úplně nenastala doba zrození nového života, je potřeba mít některé věci již nyní na paměti, aby nedocházelo ke zbytečným zásahům, respektive nošení mláďat z přírody. Ne vždy je totiž pomoc člověka na místě. Řada druhů nechává svá mláďata relativně bez dozoru, aby se k nim posléze vrátila a nakrmila je. A tak se často stává, že lidé najdou vypadlé ptačí mládě z hnízda či savčí mládě v trávě. Hlazení, sbírání a nošení domů těchto mláďat je však obrovskou chybou. V případě ptáčete je ještě jakási naděje vrátit mládě zpět rodičům či jej podložit do hnízda adoptivním pěstounům, ale v případě savčích mláďat (kuňata, liščata, zajíčci, veverky, srnčata …) je návrat do přírody téměř nemožný a z mláděte se stává doživotní chovanec potřebující lidskou péči. Uvědomme si to, než sáhneme na roztomilé savčí mládě náhodně nalezené v přírodě. I přesto, že díky sdělovacím prostředkům je osvěta veřejnosti na lepší úrovni než tomu bylo dříve, nevhodně odebraných mláďat z přírody příliš neubývá. Lze však konstatovat, že občas je odebrání mláděte z přírody skutečně poslední možností jak jej udržet při životě. Zvláště v těch případech, kdy se mládě zamotá do zbytků provazu, drátů či jiných nevhodných materiálů v přírodě. Pak je záchrana na místě, stejně tak jako v případě viditelných zranění na mláděti. Pokud však někde spokojeně leží či sedí, není důvod jej z přírody brát. Je lepší z povzdálí sledovat co se bude dít, případně informovat myslivce či ochránce přírody, kteří mají dostatek zkušeností rozhodnout, jestli pomoci. Uvědomme si však také skutečnost, že obecně 80 % mláďat všech druhů se nedožije druhého roku života. I když se nám to může zdát jakkoli kruté, v přírodě mají místo skutečně jen ti nejsilnější a člověk by do tohoto systému neměl příliš zasahovat, neboť může udělat víc škody než užitku…

Další fotografie k článku

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

Uživatel s deaktivovaným účtem
12.5.2013 05:58

Hezký a poučný článek. Možná bude někoho zajímat toto video, které je s touto tématikou spojeno:



http://www.eenet.ee/EENet/saunja.html