Border kolie – farmáři oceňují přednosti pracovní linie

Border kolie – farmáři oceňují přednosti pracovní linie
Borderky jsou workoholičky, a zvláště ty Miroslava Koška. Odpočinou si jen v zajetí páníčka.
Tlačit ovce správným směrem a přitom je neplašit je samozřejmostí pro psy Miroslava Koška.
Šampioni Cap, Nick a Glen vynikají jako jednotlivci, ale i jejich společná souhra u stáda je pastvou pro oči pejskaře.
Pes obíhá stádo bez povelu tak, aby byl vždy na opačné straně než ovčák.
Nick provedl na šampionátu v roce 2013 čítankové rozdělení stáda.
Glen se snížením výšky a pomalým pohybem nenápadně přibližuje ke stádu, jeho oči a sluch však registrují sebemenší podnět ovčáka.
Na loňském mistrovství ČR obsadil Miroslav Koško 1. místo s Glenem a 2. s Nickem.

O významu a potřebě ovčáckých psů nikdo nepochybuje ani v současné době, která dává chovatelům dobytka nejrůznější technické vymoženosti. Farmáři využívají psy, neboť přispívají k lepší manipulaci se stádem, k jeho bezpečnosti, pomáhají při přesunech dobytka na jiné pastviny nebo do míst ustájení. Přitom farmáři ušetří i několik zaměstnanců.

Zatímco v minulosti byli v oblibě němečtí ovčáci a slovenští čuvači, kteří zastávali role ovčáckých i pasteveckých psů, dnes jsou u farmářů nejpopulárnější Border kolie. Pejskařská veřejnost je vnímá jako univerzální, pracovité a krásné psy, farmáři si je však oblíbili pro jejich úžasné vlohy k práci u stáda. „Tak jednoznačně to platí jen pro psy z chovů zaměřených na pracovní linie,“ upřesňuje nejúspěšnější český výcvikář ovčáckých psů a také chovatel pracovních border kolií Miroslav Koško. Jeho připomínka vychází nejen z vlastních zkušeností původně profesionálního chovatele ovcí, ale také z úspěchů ve sportu. Z deseti uskutečněných šampionátů devětkrát zvítězil a stal se mistrem ČR v ovládání ovcí ovčáckým psem.

Moje zásluha je poloviční

Mistr výcviku ovčáckých psů ovšem tvrdí, že zásluhu na vítězstvích má jen z jedné poloviny. „Druhá polovina výkonnosti vždy záleží na psovi. To tvrdí i Angličané, kteří mají s pasením dobytka pomocí psů obrovské zkušenosti, a já jejich tvrzení mohu jen podpořit. Zvláště pokud jde o border kolie. V roce 1998 jsem připravoval svoji první borderku, která byla z českého chovu. Když jsem zanedlouho potom viděl, jak úžasně pracují psi z cílených pracovních linií, další rok jsem si takového opatřil. Čas potřebný k výcviku této borderky byl poloviční ve srovnání s jedincem, který pocházel z exteriérového chovu,“ naznačuje Miroslav Koško jeden z důvodů, proč se v dalších letech dal i na chov border kolií zaměřených na pracovní výkonnost. A jak by asi dopadlo srovnání s jinými ovčáckými plemeny? „Srovnání je poněkud složitější. Třeba takový Německý ovčák, třebaže ho dnes uvidíte na pastvině zcela výjimečně, má u stáda přece jen určitou výhodu. Oproti border kolii působí na ovce, a zvláště na skot, už pouhou velikostí. Borderka si musí respekt vydobýt rychlostí, překvapením či chvatem,“ naznačuje zkušený ovčák rozdíly mezi plemeny, se kterými má osobní zkušenosti.

Profesionál

Miroslav Koško má bohaté zkušenosti s přípravou ovčáckých psů, které získal nejen on sám, ale řadu poučení si přinesl i z rodiny. Drží se totiž rodinné tradice, a je mužem šesté generace ovčáků. První pokusy s výcvikem ovčáckých psů dělal už jako malý kluk pod vedením svého dědy a otce, a protože ho to bavilo, po základní škole nastoupil do zemědělského učiliště v Nečtinách na Plzeňsku. Připravoval se tam v oboru pro chovatele hospodářských zvířat se zaměřením na chov ovcí. Měli tam i předmět spojený s praktickým výcvikem a využíváním ovčáckých a pasteveckých psů. Tam pracoval se skotskou kolií, po vyučení si v roce 1983 opatřil německého ovčáka, s nímž pracoval u velkých stád. S fenou německého ovčáka Ritou ovládal například 320 bahnic šlechtitelského chovu a s ní rovněž absolvoval své první mistrovství v pasení ovcí se psy. Bylo to v Biskoupkách v roce 1987 a tehdy skončil na šestém místě. O dva roky později na československém šampionátu v Nečtinách už se stejnou fenkou zvítězil. „Byla to jinak pojatá mistrovství, než jaká známe dnes. Tehdy se mnohem více blížila k praxi, neboť se pracovalo s dvousethlavým stádem ovcí,“ vzpomíná. Jako správný profesionál si chtěl po německém ovčákovi vyzkoušet, zda nebudou vhodnější pro ovládání stáda i jiná plemena, a tak si pořídil Chodského psa. Plemeno se mu natolik zalíbilo, že si založil jeho chov ve své chovatelské stanici Miveko.

Změny

Protože se u nás chov ovcí v devadesátých letech nevyplácel, Miroslav Koško změnil zaměstnání, ale s výcvikem ovčáckých psů nepřestal. Doma si nechal jen malé cvičné stádečko s patnácti ovcemi. Další změna přišla v roce 1998, kdy si pořídil již zmíněnou první border kolii z českého chovu a v dalším roce psa borderky s anglickou pracovní krví. Když poznal ohromný rozdíl ve vlohách pro pasení, rozhodl se pro chov pracovně zaměřených psů. Zakladatelkou chovu se stala Jill dovezená z Anglie a jeho krycí psi měli rovněž pracovní anglickou krev, i když pocházeli z Nizozemska a Itálie. Tam také občas chovatel zamíří za krycími psy pro zpestření chovných linií. „Někdy jezdím na krytí i do Švýcarska. Vím, že v těchto zemích mají skvělé psy pracující u stáda. Jinak to ani být nemůže, neboť jsem členem Klubu pracovních ovčáckých psů, tedy jakési české pobočky ISDS, což je International Sheep Dog Society (Mezinárodní asociace ovčáckých psů), která sídlí ve Velké Británii. Ta má už od počátku minulého století vlastní pravidla pro chov, do kterého nemůže být zaevidovaný žádný pes ani fena nesplňující kritéria pracovního psa. A tato dlouhodobá péče o výkonnost se opravdu výrazně projevuje,“ konstatuje chovatel.

Kde je pravda

Ačkoliv Miroslav Koško tvrdí, že má jen poloviční zásluhu na sportovních úspěších se svými ovčáckými psy, pravda je asi přece jen trochu jiná. Pokud má někdo sebetalentovanějšího psa a s tímto druhem výcviku nemá zkušenosti, asi těžko může usilovat o prvenství na velkých závodech. Mnohonásobný český šampion má však i řadu dalších jakýchsi know–how, tedy znalostí, které mu pomáhají k nejvyšším výkonům psů. Mezi ně patří správné spojení psů a fen a preferuje také období volnosti pro štěňata, kdy s nimi necvičí. Do pěti měsíců je ponechává mimo hlavní smečku svých borderek, aby je příliš „nepomuchlaly“. Do jednoho roku s nimi necvičí, kromě triviálního návyku na jméno a přivolání. První, co se musí v jednom roce naučit, je chůze na vodítku. Hned pak následují testy mladých adeptů u stáda. Sleduje, jak přirozeným způsobem obíhají stádo, jak se chovají k ovcím, zda je nekoušou, zbytečně nehoní atp. Podle toho pak probíhají další nácviky.

Každý má určité přednosti

Cílem první výcvikové lekce je naučit psa obíhat stádo ve správné vzdálenosti. „Některý pes to zvládne za tři nácviky, některý po třech měsících. Ten první se hodí pro sport, ten druhý, protože je třeba tvrdý k ovcím, je zase vhodný pro praktickou práci na farmě. Oba tedy mají své přednosti,“ naznačuje chovatel, co bude dál s rozdílnými psy. Protože jeho psi jsou mezi farmáři žádaní, nemá problémy, co se psy vycvičenými pro praxi. Také v metodách výcviku má šampion své zaběhlé praktiky. A nikterak je netají. Kdo má zájem, může se zúčastnit jeho výcvikových školení či kurzů na cvičné pastvině u hradu Kost, kde využívá své cvičné stádečko bahnic. A ještě něco prozradil český šampion z tajemství stojícího za úspěchy: „Se psy trénuji třikrát týdně. S některým stačí cvičit pět minut, s jiným půl hodiny. Prostě tak, jak to ten den kterému jde, či nejde.“ Vysvětlení pro kolísání výkonnosti nemá, a tak se lze jen domnívat, že u psa fungují biorytmy podobně jako u člověka – tedy pravidelné střídání jeho fyzických a duševních stavů. Mezi farmáře, kteří oceňují přednosti pracovních linií border kolií Miroslava Koška, patří například Martin Maček z Krkonoš. Má psa Mirk Miveko pro praxi, a přesto s ním na letošním šampionátu obsadil druhé místo. Pro úplnost zbývá dodat, že i třetí nejúspěšnější pes byl z CHS Miveko – Qinto, kterého vedl Michal Jindra.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

18.8.2015 18:08

Pro mě jsou Bocky nadpsi, žádné jiné plemeno se jim nevyrovná smajlík