Péče o psa v zimním období

Další fotografie (1)

V dnešní době už zima často není to, co bývala. Vysoké sněhové závěje, zasněžené stromy a zamrzlé rybníky jsou dnes spíše výjimkou. I přesto s sebou zima stále přináší spoustu zábavy, zimních radovánek, ale i nástrah a různých nebezpečí. Teplotní výkyvy, mráz a chladný a suchý vzduch nesvědčí nejen nám, ale ani našim čtyřnohým miláčkům. Je tedy třeba dbát více „ne“ jen o naše zdraví, ale i o naše zvířata.

Šatník psa
Hustota a typ srsti hrají v zimě velmi důležitou roli. Dlouhosrstá a hrubosrstá plemena psů, jejichž srst obsahuje podsadu (např. samojed, border teriér či labradorský retrívr) jsou vůči nepříjemnému chladu mnohem odolnější. Srst obsahující podsadu je původním typem psí srsti, která se často nazývá srst patrová či dvojitá. Samotnou podsadu tvoří vrstva jemnějších a kratších chlupů, které mají především tepelně izolační funkci. V zimě chrání svého majitele před mrazy a v létě před velkým teplem. Naopak psi s hladkou, hedvábnou či kudrnatou srstí (např. maďarský ohař, jorkšírský teriér či pudl), ve které podsada chybí nebo je zastoupena pouze omezeně, jsou v zimě nedostatečně chráněni před nepříznivými vlivy a je jen na nás, abychom jim s tím pomohli. V takovém případě přicházejí na řadu oblečky, které nám pomohou udržet našeho pejska v teple.
V případě, že je váš pes zvyklý na teplo a většinu dne tráví doma nebo je nemocný, jsou pro něho psí oblečky perfektním řešením. Přechod z vyhřátého domu do venkovních mrazů je pro psa velkým šokem, který může skončit i zápalem plic. Oblek by měl chránit především záda a ledviny psa. Oblečky pokrývající celé tělo jsou pro psy spíše nevhodné. Hrozí u nich přehřátí organismu, které může skončit až selháním krevního oběhu. Stejné nebezpečí hrozí i v případě, že necháte psa nosit oděv v bytě.
Dále je třeba uvážit genetické předpoklady pro snášení zimních podmínek. Na­příklad sibiřský husky, který byl vyšlechtěný k tahání saní a odolnosti vůči velkým mrazům, bude zimu snášet určitě mnohem lépe než například pražský krysařík či peruánský naháč. V případě, že vybíráte nového člena rodiny, je tento bod velmi důležitý a je třeba ho zvážit. Chcete-li psa, který bude celoročně pobývat venku, je nutné přizpůsobit tomuto požadavku svůj výběr.

Bouda
Každý pes, který je zvyklý žít celoročně venku, by měl mít dobře zateplenou boudu s předsíňkou, která pomáhá udržet v boudě teplo. Měla by být velká tak, aby se do něj pes mohl pohodlně stočit do klubíčka. Tato velikost umožní zvířeti vyhřát si příbytek vlastním dechem. Samozřejmostí by měla být izolace. Stěny a podlaha boudy by měly být obložené například polystyrenem či starými koberci a vystlaná slámou, kterou je nutné během zimy několikrát doplňovat. Nedoporučuje se do boudy dávat staré deky, které mohou v zimním období do sebe absorbovat vlhkost a způsobit tak více škody než užitku. Vchod do psího příbytku je vhodné umístit směrem na jih a zakrýt ho hrubou pytlovinou či starou dekou, aby se zamezilo nechtěnému úniku tepla. Pokud teploty klesnou pod –12 °C, dovolte svému psovi vstup do mírně vytápěné místnosti či kůlny (max. +5°C – v případě vyšší teploty riskujete nachlazení psa). Ušetříte ho tak mnoha zdravotních problémů. Určitě je dobré do psího „domku“ zpočátku trošku zainvestovat a vytvořit tak vašemu hafanovi teplé a bezpečné místo, kde se bude moci schovat před nepříjemným počasím. Uchrá­níte ho tak nejen od zimy, ale i od mnoha zdravotních problémů, jako jsou například zápal plic, omrzliny a v nejhorším případě i umrznutí.

Strava v zimním období
V tomto náročném období je pro psy žijící celoročně venku kvalitní výživa naprosto nepostradatelná. Je vhodné, přibere-li pes před zimou 1 až 2 kila tuku, který mu pomůže regulovat teplotu v těle (to v žádném případě neplatí pro psy žijící v bytě). Tito psi potřebují během zimního období krmivo bohaté především na vitaminy, minerály, bílkoviny a tuky. Pitný režim je samozřejmostí. Je nesmírně důležité často kontrolovat, zda voda psovi venku nezamrzla. Sníh není náhradou vody! K tomuto účelu existují speciální termomisky bránící zamrznutí vodní hladiny. Dalším řešením je podávat psovi horkou vodu, která během chvilky vychladne, a po pár hodinách mu ji pravidelně měnit. Zvýšit pitný režim můžeme také v případě, že zalijeme granule psovi teplým vývarem (tím mu dodáme i vitaminy), vodou či ohřátou masovou konzervou.
Naopak tzv. pokojoví psi mají během zimního období méně pohybu a často se potýkají spíše se sklony k přibírání. Je tedy nutné i tomuto problému přizpůsobit stravovací psí návyky a v případě sklonů k nadváze potravu změnit.

Péče o tlapky
Chránit psí tlapky před popraskáním a záněty určitě patří k nejdůležitějším bodům v péči o psa v zimním období. Ka­menná sůl či nemrznoucí směsi, které udržují naše chodníky i silnice v neklouzavém stavu, jsou pro psy jedovaté a nebezpečné. Ne „jen“, že tyto chemikálie často dráždí psí packy a vytvářejí ošklivé vyrážky na kůži, ale navíc jejich pozření může mít pro zvířata fatální následky. Je tedy velmi důležité snažit se co nejvíce zamezit styku s těmito látkami. Jako ochranu tlapek je dobré použít (předtím než půjdete se psem ven) speciální ochrannou mast s kolagenem. Stejnou funkci nám ale splní i obyčejná vazelína či indulona. Při velkých mrazech se doporučuje ošetřit krémem i všechny neosrstěné části psího těla (např. uši, břicho...), aby se zabránilo jejich omrznutí. Po návratu domů psovi tlapky otřeme a opatrně umyjeme ve vlažné vodě (nikdy ne v teplé!). Poté packy znovu osušíme a ošetříme krémem. Má-li váš pes dlouhé chlupy na tlapkách, přistřihněte mu je, aby v nich nezůstával a nezamrzal sníh, který může působit pejskovi bolest. V případě, že i přes veškerou vaši péči kůže na psích packách popraskala či se pes pořezal o led, je vhodné mu pořídit speciální botičky.

Procházky
Procházka rozproudí krev, podpoří látkovou výměnu, pomůže mu protáhnout ztuhlé tělo a udrží ho to v kondici. Pro štěňata, staré a nemocné psy volíme v období mrazů spíše kratší procházky. Po návratu z procházky zvířeti vždy vysušíme navlhlou srst, která by ho nepříjemně studila. Dbejte na to, aby se pes při procházce proběhl. To ho nejen unaví, ale také zahřeje. V opačném případě, kdy na vás pes bude čekat např. před obchodem, mu hrozí prochladnutí. Nenechávejte psa ani ležet na studené zemi, může si tím způsobit zánět močového měchýře. Pozor si také musíme dát na kluzké plochy, které v sobě ukrývají nebezpečí zlomenin. Více než o délku procházky jde spíše o to, aby se pes dokonale vyřádil, a záleží na vás, zda to stihnete za 10 minut, či za hodinu. Co třeba koulovaná nebo honička ve sněhu?

Omrzliny
Na omrzliny je určitě třeba dávat si dobrý pozor. Jsou velmi bolestivé a může při nich dojít i k trvalému odumření tkáně. Kůže je při nich bledá a studená, zbarví se do modročervena a vznikají puchýřky. Tkáň začne pomalu tuhnout a bolestivost daného místa se začne přeměňovat na necitlivost. K omrzlinám dochází především u psů, kteří nejsou zvyklí na nízké teploty, jsou nemocní nebo staří, u štěňat, psů s nedostatečným osrstěním, psů podvyživených nebo psů vystavených dlouhou dobu mrazu bez možnosti úkrytu. V žádném případě nenechávejte psa stát na kovovém povrchu – i ten může způsobit ošklivé lokální omrzliny. Takto postižená místa můžeme rozdělit do dvou kategorií: na lokální a celkové omrzliny.
Lokální omrznutí se nejčastěji vyskytují na místech, která nejsou chráněná srstí, jako jsou například polštářky na tlapkách, struky, ušní boltce, konec ocasu.
První pomoc: Postižené místo začneme masírovat pod studenou vodou, jejíž teplotu po několika minutách pomalu zvyšujeme. Omrzlinu lehce namažeme hojivou mastí (arnika, měsíček), zlehka překryjeme ránu obvazem a vyhledáme veterinárního lékaře. Během celého ošetření postupujeme maximálně opatrně. Postižené místo je pro psa velmi bolestivé.
K celkovým omrzlinám dochází spíše v extrémních situacích, při kterých je postižen celý organismus. Objevují se především u opuštěných a toulavých psů, při prolomení ledu pod zvířetem i v jiných případech. Vyskytuje se u nich podchlazení, dochází ke zpomalení dechové i tepové frekvence, hrozí selhání oběhového systému a objevuje se svalový třes. V nejhorším případě může tělesná teplota psa klesnout pod 22 °C. Pes pak upadne do bezvědomí a přichází smrt.
První pomoc: Psa se snažíme nejprve co nejrychleji osušit. Následně ho přeneseme do chladné místnosti, kde ho (suchého) přikryjeme dekou. V případě příliš rychlého ohřátí by mohlo dojít k šoku a trvalému poškození tkáně. Mezitím ho neustále třeme a masírujeme. Dále mu podáme vychladlou kávu (2 ml na 10 kg tělesné hmotnosti) a neustále sledujeme teploměrem jeho tělesnou teplotu a životní funkce. Zhruba po hodině zvýšíme teplotu v místnosti na pokojovou a 2 hodiny udržujeme psa v teple pomocí infračerveného zářiče či teplé lahve. Okamžitě kontaktujeme veterinárního lékaře.

V zimně si se svým čtyřnohým kamarádem můžete užít spoustu legrace a zábavy. Můžete se společně zúčastnit různých zimních sportů, jako je například mushing či skijöring (běh na lyžích se psem), nebo si můžete udělat hezkou procházku zasněženou přírodou. Ať už zvolíte cokoli, vždy buďte opatrní, a hlavně si to pořádně užijte.

 

Další fotografie k článku

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře