Jak na klíšťata? – Nebezpečí číhá v trávě

Jak na klíšťata? – Nebezpečí číhá v trávě
Jak na klíšťata? – Nebezpečí číhá v trávě
Jak na klíšťata? – Nebezpečí číhá v trávě
Obsah
  1. Pijáci krve
  2. Upíři v trávě
  3. Aktivní po celý rok
  4. Rychlost především!
  5. Jak odstraňovat upíra?
  6. Jak chránit psy?
  7. A co lidé?
  8. B–komplex
  9. Tipy proti klíšťatům
  10. Post skriptum

Každoročně dostávám mnoho e-mailů s dotazy na nebezpečí klíšťat a jak se proti nim bránit. Jistě neuškodí si některá fakta zopakovat…

Pijáci krve

Klíšťata jsou otravná, ale především mohou přenášet některá nebezpečná infekční onemocnění virového, bakteriálního a protozoárního (způsobeného prvoky) původu. V Česku jsou hrozbou především lymská nemoc (borelióza) a klíšťová encefalitida. 
V rámci Evropy narazíme na potvůrky z řádu roztočů – klíšťata, která se živí krví hostitele. U nás žije klíště obecné (Ixodes ricinus), klíšť lužní (Haema­physalis concinna), klíšť stepní (Haemaphysalis punctata), klíšť lesostepní (Haemaphysalis inermis) a piják lužní (Dermacentor reticulatus). 
Klíšťata se vyvíjejí v následujícím cyklu: vajíčko – larva – nymfa – imago (dospělec). 
Samice klíštěte naklade do trávy či na půdu postupně 600–10 000 vajíček, ze kterých se vylíhnou drobné larvičky se třemi páry končetin. Larvičky číhají na hostitele; pokud se nasají, odpadnou. Po svléknutí se změní v nymfu se čtyřmi páry končetin (nymfy se od imag liší pouze tím, že jim chybí pohlavní otvor). Nymfa opět číhá na hostitele. Když jej najde, přisaje se a po nasátí odpadne. Znovu se svlékne a změní se v imago se čtyřmi páry končetin a samozřejmě již s genitálním otvorem. Zajímavostí je, že imaga – samečci – krev nesají. 
Vývoj klíštěte obecného, které je u nás nejběžnější, trvá zpravidla tři roky. Při nepříznivých podmínkách se však může protáhnout na pět až šest let. Úspěšně přezimovat mohou všechna stadia klíšťat, a to nasátá i nenasátá. Kuriozitou je, že klíště dokáže bez újmy hladovět bez problémů dva roky; podle posledních výzkumů dokonce pět let! 
 

Upíři v trávě

Klíšťata dávají přednost lesům s nízkým křovinným podrostem, preferují především okraje lesů, mýtiny a louky. Vyhýbají se obhospodařovaným polím a často sečeným trávníkům. Vět­šina klíšťat upřednostňuje biotopy s vyšší vlhkostí, avšak existují i stepní a pouštní druhy. 
V minulosti klíšťata dávala přednost nížinám, ale v současnosti jejich areál výskytu dosahuje do nadmořské výšky až 800 m n. m. a má vzestupný charakter. 
V lesích se klíšťata stahují ke zdrojům potravy – ke stezkám zvěře, k brlohům a norám a k místům, kde lehávají odpočívající býložravci. 
Larvy klíštěte obecného číhají většinou 10 cm nad zemí a napadají drobnější hostitele – hlodavce, kočky, malá plemena psů, ještěrky… (Sám jsem pozoroval samečka ještěrky obecné s „náhrdelníkem“ zapitých klíšťat kolem krku.) 
Nymfy klíšťat vystupují v podrostu do výšek 10–50 cm a napadají další hosti­tele – ježky, veverky, ptáky, a samozřejmě psy a lidi. 
Imaga vylézají na podrost až do jednoho metru a preferují za hostitele větší savce – srnce, jeleny, černou zvěř, ovce, kozy, a samozřejmě i psy a lidi. 
 

Aktivní po celý rok

V současných teplých zimách, které ve střední Evropě v posledním čase panují, se můžeme s klíšťaty potkat prakticky celoročně. U některých druhů se však během roku střídá vysoká aktivita s dočasným útlumem. Bohužel larvy, nymfy i imaga našeho nejběžnějšího klíštěte obecného jsou aktivní (čili napadají hostitele) na jaře, v létě i na podzim. Na jaře se objevují, když teplota vystoupí alespoň na 8 °C. V jarním období jsou klíšťata nejhojnější v květnu a červnu. V červenci a počátkem srpna má aktivita klíšťat dočasný útlum, zato koncem léta a počátkem podzimu dosáhne aktivita klíšťat druhého vrcholu. Upírci však mají dělbu práce rozdělenu – ve vrcholném létě kulminuje aktivita klíštěte lužního a na podzim klíštěte lesostepního. 
V krajinách jsou již známá ohniska výskytu klíšťat i lokality, v nichž je nejpravděpodobnější šíření infekčních nákaz. Viry a bakterie se v tělech klíšťat mohou vesele množit, aniž by jim to jakkoliv uškodilo. Dostávají se tak i do slinných žláz. Z nich při přisání vnikají do těla hostitele. Viry, bakterie a prvoci však pronikají i do vaječníků samic a tím infikují i vznikající vajíčka. Z takto infikovaných vajíček se potom líhnou již infikované nymfy a následně i nakažená imaga. 

 

Rychlost především!

Je nutné psy i sebe vždy důkladně prohlédnout a zapitá klíšťata neprodleně odstranit. Pokud odstraníme zapitá klíšťata do šesti hodin od počátku sání, minimalizujeme riziko nákazy infikovaného parazita (uvádí se i 8, 12, či dokonce 24 hodin – podle síly nákazy).  
Na psech bývají klíšťata nejčastěji zapitá na hlavě, v podpaží končetin, na břichu, v okolí pohlavních orgánů a řitního otvoru – tam kde je pokožka dobře prokrvená a relativně nejtenčí. 
 

Jak odstraňovat upíra?

V tomto případě nám nepomůže ani dřevěný kůl, ani česnek. Zapité klíště nikdy neusmrcujeme; dříve bylo doporučováno zabíjet zapitá klíšťata olejem, lihem nebo benzinem. Tato metoda byla kontraproduktivní – dusící se klíště vypustilo do ranky množství infikovaných slin s původci nemocí. 
Klíště uchopíme anatomickou pinzetou, pinetou – mně se nejlépe osvědčuje „krokodýlek“, který používají elektrikáři – a kývavými pohyby do stran uvolníme. Při vyviklávání za ně nesmíme tahat! Rozhodně se nevytáčí z ranky ani po směru, ani proti směru hodinových ručiček. Ranku po vyjmutí „upírka“ dezinfikujeme obvyklými prostředky. Uvolněné klíště bychom neměli rozmačkávat mezi nehty; měli bychom ho usmrtit kapkou lihu, benzinu, vody po holení atd. 
 

Jak chránit psy?

Samozřejmě nejlepší je prevence! Rady typu „vyhýbejte se ohniskům výskytu klíšťat“ jsou většinou k ničemu. Musíte přece chodit se psy do přírody. Je třeba ošetřovat psy veterinárními přípravky proti vnějším parazitům, které mají účinky jak repelentní, tak biocidní (hubící, odpuzující). Na trhu jsou k dispozici spoty, spreje, obojky atd. 
Preparáty bývají buď na chemické bázi (insekticidy), nebo přírodní (obsahují éterické oleje, výtažky česneku, aneurinu atd.). 
 

A co lidé?

Dobré je nechat se očkovat proti encefalitidě. 
Na vycházky volíme dobrý oblek – dlouhé kalhoty z hladké, nejlépe světlé látky. Můžeme použít repelentní přípravek, který aplikujeme zejména na spodní část nohou (od kolen dolů). V terénu s klíšťaty si ani neleháme, ani nesedáme na zem. Držíme se cest a nevstupujeme volně do trávy a bylinné vegetace. Občas si prohlédneme nohavice a ponožky. V zamořeném prostoru vedeme psy na vodítku. 
Na trhu je i náramek s odpuzovačem klíšťat, který obsahuje výtažek z levandule (odpuzuje hmyz). 
 

B–komplex

Proti klíšťatům pomáhá preventivně požívání většího množství B–komplexu nebo riboflavinu. Je ale třeba tyto vitaminy, které klíšťatům „nevoní“, požívat několik dní před túrou.  
 

Tipy proti klíšťatům

Uvedeme několik přírodních tipů proti klíšťatům z receptáře babek kořenářek. 
Ocet svařený s rozmarýnem: Pod pokličkou necháte vychladnout a potom přefiltrujete. Vlijete lžíci vinného octa a promícháte. Uložíte do chladničky v uzavřené lahvi. Před procházkou aplikujete rozprašovačem. (Stejným způsobem lze použít levanduli, tymián nebo čajovník.) 
Fenykl: Sáček s kořením promneme mezi prsty a dáme do kapsy kalhot. Během pobytu v přírodě občas sáček opět pomačkáme v ruce, aby se vůně více šířila. 
Tinktura z vratiče: Hrst květů vratiče obecného a tři nasekané stroužky česneku přelijeme 100 ml lihu a necháme týden louhovat. Potom scedíme, přelijeme do rozprašovače a prostředkem si postříkáme kalhoty, rukávy a boty. 
Citrusy: Do vařící vody přidáme několik oloupaných a nakrájených citronů, pomerančů, limetek nebo grepů, vaříme na mírném ohni cca hodinu, poté vyjmeme ovoce a skladujeme v chladničce. 
Hřebíček: Do skleničky alpy s obsahem 200 ml naložíme 30 hřebíčků a necháme louhovat alespoň 24 hodin. Až roztok zhnědne, nalijeme ho do rozprašovače. 

 

Post skriptum

Náš článek neberte jako strašení – rozhodně není jeho účelem odrazovat vás od túr do přírody. Namístě je však opatrnost a prevence. A o účinnou inspiraci k opatrnosti jsme se pokusili...

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (5x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

18.6.2019 12:32

Bohužel jsem magnet na klíšťata, ročně jich mám přisátých cca kolem 120 ks a lezoucích přes 300 ks, zkoušel jsem všechno možné a nefunguje ( v mém případě ), má krev je prostě láká