Litevská mise

Úspěch středoevropské výstavy samojedů v roce 2017 přinesl českému Samojed klubu nejen velkou reklamu mezi chovateli z celé Evropy, ale také nečekané členství zahraničních chovatelů samojedů v našem klubu. Byli jsme překvapeni, kolik Litevců během prvních měsíců po výstavě poslalo žádost o členství – ti se pak logicky účastnili i dubnové klubové výstavy v Mladé Boleslavi. Již před výstavou probíhala čilá komunikace, jelikož Litevci projevili přání, abychom pro členy Lietuvos Samojedu klubas uspořádali seminář na téma „Sport se samojedy“.

Během výstavy jsme již pouze domluvili poslední detaily a mohli se pomalu chystat na cestu na sever. Litevský klub je velice mladý, byl založen v roce 2013, a co se týká sportu se samojedy, chybí mu dostatek zkušeností. Samo­zřejmě se musel cesty zúčastnit někdo ze zkušených závodníků, a kdo jiný by to měl být než Ota Janko, který má za sebou čtvrtstoletí aktivního závodění. Já, jako zkušený cestovatel, neboť v Litvě jsem byl více než 40×, jsem zastával funkci řidiče a znalce prostředí.

A tak jsme jednoho červnového rána roku 2018 naložili do auta veškeré potřebné vybavení od postrojů přes stakeout až po kotvu, jako dárek karton nejmenovaného pěnivého moku ze západu Čech a vyrazili na 1 000 km dlouhou cestu. Vzhledem k tomu, že v Polsku se staví dálnice asi tak 10× rychleji než u nás, po osmi hodinách jízdy jsme byli na hranicích Litvy. První zastávka za hranicemi byla na pozdní oběd ve městě Alytus, a co jiného jsme mohli ochutnat než litevskou specialitu – cepelíny. Po vydatném jídle nás čekalo posledních pár desítek kilometrů lesy a jezery až do centra Vilnoja, kde se celá akce konala. Centrum je zatím ve stadiu přípravy a bude sloužit jako psí hotel a rehabilitační centrum. Jako ubytování jsme dostali luxusně vypadající psí pokoje, jen misky na psí granule jsme vyměnili za litevské pochoutky a výběr z chladných nápojů.

Druhý den ráno jsme uspořádali nejprve přednášku o teorii psích sportů spojenou s prezentací, rozebrali závody na suchu i na sněhu a zodpověděli jsme veškeré dotazy. Pak následovalo překvapení ve formě dvou velkých krabic vybavení pro psy: od obojků přes vodítka po postroje od českého výrobce, které si mohli zájemci na místě vyzkoušet a také zakoupit za výhodné ceny. Od­po­ledne následovaly praktické ukázky, jak se s čím zachází, jak se psi zapojují do spřežení, a také byla možnost si vše vyzkoušet během jízdy na koloběžkách nebo tříkolovém vozíku. Pro­jížděk se účastnili nejen samojedi, ale také malamuti a Saluky. Bohužel v té době panovalo pro Litvu atypické vedro atakující třicítku, a tak byly projížďky s ohledem na zdraví psů omezeny na krátkou vzdálenost několika stovek metrů. Rozlučkový večer byl zpestřen ochutnávkou kibinai, litevských plněných kapsiček na desítky způsobů. A v neděli ráno cesta zpět do Čech. Děkujeme litevskému klubu za pozvání a věříme, že spolupráce mezi našimi kluby bude i nadále úspěšně pokračovat.