První pomoc 5 – kinetóza

Je to soubor příznaků nevolnosti při cestování nejen autem, ale i tramvají, autobusem, vlakem, lodí nebo v letadle. Vyskytuje se u psů i koček. Působit ji může i kývavý pohyb při přenášení zvířat, zvláště koček, v přenosce. Projevuje se neklidem nebo malátností, naříkáním, častým polykáním, výrazným sliněním, zvracením, vypouštěním plynů i průjmem.

Odolnost vůči jednomu dopravnímu prostředku nevylučuje nesnášenlivost jiného. Příznaky jsou ve všech dopravních prostředcích stejné, jen jejich intenzita je různá. Vliv má způsob jízdy, zatáčky, prudké rozjezdy nebo brzdění. Stres při jízdě, nervozita spolucestujících i před jízdou, prázdný nebo přeplněný žaludek potravou či tekutinou kinetózu zhoršují.

Prvotně zodpovědným orgánem za vznik kinetózy je vestibulární aparát ve vnitřním uchu, společně s ním i zrak. Prevence i případná terapie je zcela individuální. Většinou vzniká kinetóza při prvním cestování a v lepším případě si zvíře po opakovaných jízdách zvykne. Jinak je nutno vyzkoušet, čím je možno kinetóze zabránit. Vyzkoušet mírné nakrmení lehce stravitelnou potravou v různém času před jízdou, vyzkoušet hladovku, jen mírné pití. V dopravním prostředku vyzkoušet umístění tak, aby zvíře nevidělo ubíhající krajinu, ale někdy je vhodné, aby zvíře vidělo ven a neděsilo se nemožnosti se orientovat v prostoru. Nejlépe působí stálý kontakt při jízdě s druhým zvířetem nebo oblíbenou osobou, uklidňování hlasem a hlazením. Nervozita majitele dokáže kinetózu nejen zhoršit, ale i navodit.

Pokud se nepodaří psa nebo kočku na přepravu navyknout, je vhodné vyzkoušet podání léků. Pozor, nikdy nepodávejte kočce ani psovi i volně prodejné léky používané u dospělých i dětí! Zvěrolékař rozhodne, co je pro kterého jedince a ve které situaci optimální. Bohužel znám více případů, kdy se nikdy nepodařilo kinetózu odstranit a zvíře se nemohlo přepravovat žádným dopravním prostředkem.