Sto let státu a národní kynologie

Sto let prvního četnického psa v Čechách (1909) a drsné služby si připomněli policisté v dobových uniformách.
Čechy a Slováky pojí i společná záchrana národního plemena – slovenského čuvače.
Jiří Rulc (v uniformě) při křtu knihy Historie služební kynologie
Fotografie z knihy V. Matouška Policejní pes z roku 1926
Před sto lety, stejně jako dnes pes pomáhá páníčkovi v těch nejnebezpečnějších situacích (foto z knihy V. Matouška Policejní pes).
K úrovni kynologie přispívají i kurzy a zkoušky strážných se psy. Jedním z prvních zkušebních komisařů je Jiří Rulc.
Do novodobé historie se zapsali vynikajícími praktickými i soutěžními výsledky doma i ve světě kynologové Celní správy ČR.
Obsah
  1. Mapování historie
  2. Úspěchy
  3. Milníky
  4. Znalost historie

Úspěchy

K historii národní kynologie jistě patří i úspěšní výcvikáři. Těch byl bezpočet a historicky prvním mistrem republiky ve sportovním klání pejskařů se stal v roce 1948 v Jablonci nad Nisou Jan Ditrich z Přerova s Dolly Steiger. Důstojným vykročením sportovců na mezinárodní pole byl úspěšný start Československého reprezentačního družstva v roce 1971, když na mistrovství Evropy ve Švýcarsku získal tým ve složení Ladislav Hůza, Zdeněk Babor, Václav Schober a Jan Dubový pod taktovkou Ladislava Kovalčíka zlatou medaili.

V dalších letech a zejména po roce 1989 se pak s úspěchy českých a slovenských kynologů natolik rozšířily, že jmenovat pouze některé a ještě jen ve sportovní kynologii by nebylo fér vůči ostatním reprezentantům i dalším psím sportům. Zapomínat nelze ani na mezinárodní výcvikové úspěchy kynologů s loveckými psy, našich kynologických záchranářů a vážnost v pejskařském světě si získali svými praktickými i soutěžními výsledky rovněž profesionálové z řad celníků, policistů, či příslušníků vězeňské služby a armády.

Výčet úspěchů by byl velmi dlouhý, a snad je na místě otázka, které milníky byly důležité pro úspěšný rozvoj naší kynologie. Myslivecká kynologie se u nás rozvíjela kontinuálně, neboť každý vladař či vládnoucí vrstva chápala, že lov může být úspěšný jen se psy a zelenou měli samozřejmě i psi pomáhající při práci u stáda dobytka a při hlídání. Ale jak to bylo se psy, kteří měli pomáhat především při zajišťování bezpečnosti lidí?

Milníky

Slovo má opět Jiří Rulc. „Za první vykročení k využití psů přispívajících k bezpečnosti v naší zemi považuji rok 1909. Tehdy se objevili u četnictva první psi, přestože to bylo v Rakouskouherské monarchii zakázáno. Za další důležitý moment považuji využívání psů u ostatních silových složek Československa, to je v armádě, při hlídání hranic finanční stráží, později u celníků, ve vězeňství a po druhé světové válce při ostraze stání hranice. Psi od šedesátých let minulého století nahradili výbušné a elektrické jištění hranice, a na rozdíl od těchto prostředků nezabili jediného člověka.

Ke kvalitě služebních psů přispělo zřízení chovatelských stanic, počínaje tou první v Prackovicích v roce 1953. Výraznými pomocníky kriminalistů se stali psi cvičení od roku 1975 k pachové identifikaci osob, která slouží jako nepřímý důkaz v trestně právním procesu. Po otevření hranic v roce 1989 se na našem území objevily nové druhy kriminality a k zajištění bezpečnosti se začali ve velkém počtu cvičit psi pro vyhledávání výbušnin, zbraní, drog, nežijících osob, k zjišťování příčin požárů, většího počtu ukrytých bankovek i pašovaných živočichů a produktů z nich.

Za významné v naší kynologii považuji i to, že přes rozdělení Československa na dva státy, kynologové obou zemí nikdy nepřestali spolupracovat a vzájemně si předávat nejnovější poznatky z výcviku a praktického využívání psů,“ uzavírá výčet milníků Jiří Rulc. 

Znalost historie

Stoletá historie naší kynologie je bohatá a pestrá a nelze vyjmenovat všechny výcvikové a chovatelské úspěchy. Při stručném výčtu však dosud nebyli zmíněni čtyřnožci pomáhající handicapovaným lidem. I v tomto směru došlo v posledních letech k velkému pokroku, a nakonec nesmíme zapomenout ani na psí rodinné miláčky. O jejich příznivém působení při výchově dětí už byly popsány stovky stránek, stejně jako o významu psů pro poučení a relaxaci dospěláků.

A proč bychom měli znát historii kynologie? „Umožňuje nám poznat práci našich předchůdců, ať už její výsledky byly příznivé či nikoliv. To znamená, poučit se z chovatelských, výcvikových či metodických chyb a vyvarovat se jejich opakování. Oponuji značnou část diplomových prací týkajících se kynologie, a když jsem zjistil, že mnozí studenti pracují s fakty, které neodpovídají realitě, rozhodl jsem se zmapovat historii naší kynologie, aby posloužila všem, ať pracují se psy profesionálně, jako sportovci, či je mají doma jako pomocníky nebo jen miláčky,“ říká na závěr Jiří Rulc, autor knihy Dějiny služební kynologie.

 

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (2x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře