Zachránce, který nakonec bojoval o svůj život

Psovod Miroslav Salava s Norisem v plné zbroji jsou připraveni k pátrání po zločincích, tentokrát však k hledání nezvěstné ženy.
Norisovi neunikl žádný pohyb v okolí ani při příchodu k vyšehradskému Starému purkrabství, kde se konalo vyhlášení ankety
Klídek, dostaneš, co ti patří, říká vítěznému ovčákovi spisovatelka Bára Nesvadbová při vyhlašování výsledků.
V přátelské atmosféře Noris oceňuje i pohlazení.
Turistů v „korona době“ na Vyšehradě mnoho nebylo, ale i těch pár se zastavilo, aby se pokochalo pohledem na krásného policejního psa.
Policistu potěšil při vyhlašování výsledků ankety zájem moderátorky Radiožurnálu Michaely van Erne o psy. Aby ne ‒ miluje československé vlčáky a jednoho má také doma.
Na snímku se symbolem statečného psího srdce
Psovod cítí, že Noris k němu po těžké nemoci ještě více přilnul při výcviku i ve službě.
Váhu už má Noris původní, během kondičního výcviku ho psovod zatím nechává častěji odpočívat.
Na snímku vítězná dvojice s policejním psovodem Patrikem Topinkou, jehož malinois Kim zahynul při pátrání po nezvěstné osobě (získal ocenění In memoriam).
Obsah
  1. Sázka na psí zkušenosti
  2. Záchrana v minutě dvanácté
  3. Noris v ohrožení

Jak bylo avizováno v nedávné reportáži z vyhodnocení ankety Statečné psí srdce, v kategorii Záchranný čin služebních a záchranářských psů zvítězil německý ovčák Noris policisty Miroslava Salavy ze Skupiny základních kynologických činností Semily. Ovčák je nejen pomocníkem při zajišťování bezpečnosti obyvatel, ale jak se ukázalo, je rovněž úspěšným záchranářem.

Šestiletý pes pochází z (bývalé) chovné stanice PČR v Domažlicích a podpraporčík Salava si ho osobně vybral pro jeho temperament, chuť do práce, ale upoutal ho jeho i krásný vzhled. Policista také věděl, že jeho matka Ebony od Policie ČR a otec Torr Opavia Hof jsou osvědčení jedinci, kteří přivedli na svět už nejednoho skvělého potomka.

Do půl roku měl psovod mladíka doma v paneláku, takže jako štěně se dokonale sžil s veřejným prostředím, kde má jako všestranný pes sloužit v zájmu bezpečnosti občanů. Od půl roku už se sžíval se čtyřnohými kolegy v kotci policejního psince. Tam si nejen zvykal na nové prostředí, ale také ho psovod učil základní poslušnosti, rozvíjel zájem o aport, o peška, rukáv a hrou ho učil mnohému dalšímu, co policejní pes potřebuje. 

Po absolvování policejního kurzu a složení zkoušek se z něho stal úspěšný pomocník policistů. Nejvíce pomohl jako stopař při řešení majetkových trestných činů a jeho čtvrté místo na národních policejních přeborech před dvěma roky svědčí o tom, že patří ke špičce služebních psů.

Sázka na psí zkušenosti

Právě na Norisovy stopařské a pátrací zkušenosti se policisté spoléhali při hledání pohřešované mladé ženy, která po rozepři s manželem zanechala doma dopis na rozloučenou. Když operátoři tísňové linky PČR obdrželi v jeden březnový den roku 2019 v půl čtvrté ráno prosbu o pomoc, okamžitě vyslali do místa bydliště pohřešované ženy dvě hlídky, dva psovody a později přiletěl i vrtulník s termovizí. Protože ženu nenašli v nejbližším okolí, okruh pátrání rozšířili. A tam už dostali hlavní slovo oba policejní psi. 

A neměli to snadné, neboť již dříve ženu hledali její příbuzní, takže nebylo snadné najít tu správnou stopu. Ještě za tmy šel Noris po jedné takové. Po půl kilometru se však ukázalo, že patří jiné pátrající ženě. Psovod se tedy snažil s Norisem nalézt správnou pachovou stopu. Proto se vydal lesní cestou asi pět set metrů od obce a u hustého porostu se zdálo, že Noris narazil na další pachovou stopu. Po pár desítkách metrů si už psovod byl jistý, že ovčák naprosto spolehlivě sleduje stopu vedoucí hustým porostem do hloubi lesa. To už se rozednívalo a po několika minutách se dvojice ocitla u dřevěného srubu. Tam se pod přístřeškem u vstupních dveří choulila osoba obličejem k zemi. Podle popisu to byla pohřešovaná žena. Na oslovení psovodem nereagovala.

Záchrana v minutě dvanácté

Policista se nejprve snažil zjistit, zda žena není zraněná, ale protože byla apatická a podchlazená, slabě zareagovala až na několikátý pokus. Stačila jen sdělit, že požila velké množství analgetik. Psovodovi bylo jasné, že začíná hra o minuty. Jenomže jak dostat ženu z hustého lesa do místa, kam může přijet záchranka? Policista se rozhodl přivolat kolegy, ale mobil i radiostanice byly bez potřebného signálu, takže nebylo možné lokalizovat místo, kde se pohřešovaná a její zachránci nachází. 

V členitém lesním terénu sice neuspělo hledání ženy vrtulníkem, ale nakonec přece jen pomohl. Když přelétal poblíž srubu, psovodovi se na chvíli podařilo navázat vysílačkou spojení s piloty. Po několika přeletech navedl vrtulník přímo nad srub a tak bylo možné přesně lokalizovat místo nálezu. Vzápětí nato našel psovoda druhý psovod se svým psem. Oba policisté pak intoxikovanou a podchlazenou ženu vynesli v náručí z lesa na louku, kde jí bylo poskytnuto lékařské ošetření a zajištěn odvoz do nemocnice. Jak by mohla dopadnout přiotrávená a silně podchlazená žena, kdyby ji v příslovečné minutě dvanácté Noris nenašel, raději nedomýšlet. 

Noris v ohrožení

Ocenění v anketě Statečné psí srdce policistu Miroslava Salavu potěšilo, ale život běží dál. Léta utíkají a psovod už musí myslet na Norisova následníka. „Noris byl můj třetí služební pes a v současnosti mám čtvrtého mladého psa, Zorana. Je to také německý ovčák, je mu čtrnáct měsíců a zdá se být perspektivně rovněž dobrým služebním psem. Nyní mám tedy tři psy, neboť ke dvěma zmíněným patří ještě téměř třináctiletý vysloužilec Yorck. Služba a péče o tři psy stojí samozřejmě hodně úsilí, ale to se dá zvládnout, pokud má člověk rád psy a práce ho baví. 

Počátkem roku 2020 jsem se však dostal do situace, která mě hodně potrápila a pro Norise byla velkou zkouškou. Šlo mu o život. Zvěrolékaři zjistili zavodnění celého organismu a zároveň zvětšení srdce. Následná léčba nepomáhala a vše došlo až do stadia totální apatie psa a nemožnosti přijmout jakoukoliv potravu. Samozřejmě se to projevilo na váze, byl velmi hubený. Naštěstí naše služební zvěrolékařka domluvila speciální vyšetření a zákrok v Praze. Tam se potvrdila přítomnost tekutiny v prostoru srdce, díky níž docházelo k zavodnění celého organismu a tlakům na veškeré vnitřní orgány. Podle zvěrolékařů bývají příčinou takového stavu záněty, případně nádory. Po odsátí asi 550 ml tekutiny z oblasti srdce bylo na Norisovi okamžitě znát zlepšení stavu. 

Bylo úžasné, jak jeho organismus začal pracovat, když za pět dnů dokázal vyloučit z těla deset litrů zadržované vody. Na procházkách prakticky stále močil. Jeho léčba pomocí několika druhů medikamentů skončila asi dva týdny před vyhlášením ankety Statečné psí srdce. Tam už dorazil opět v dobré kondici, kdy se po zhubnutí o 15 kg opět dostal na svoji optimální váhu devětatřiceti kilogramů. A já na něm vidím, jak si užívá života. Sice trochu pozoruji jeho ,zvlčení‘, na druhou stranu mně připadá citlivější a je na mne více fixovaný,“ popsal na závěr Miroslav Salava Norisovu léčebnou anabázi.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (7x):

1
2
3
4
5

Autor textu a fotografií Josef Růžička

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře