Jak na výcvik štěněte

Po prvních dnech získávání důvěry nového mazlíčka a seznamování přichází čas na výcvik štěněte. Bez toho alespoň základního – a tím nemyslíme ten, po kterém pes skládá zkoušku –  byste klidného soužití se svým chlupáčem dosahovali horko těžko

Nastavení pravidel

Cvičením štěněte nastavujete určitá pravidla, která jsou základem ke správné symbióze mezi vámi a štěnětem. Pes se naučí, co smí a nesmí, a tak pozná své místo v nové rodině. Jestliže tohoto nedosáhnete, budete z toho nervózní vy i pes.
Prostředí plné stresu či nervozity je pak podhoubím pro osvojení nevítaných vlastností i psí agresivity. Právě nepodceněným výcvikem psa se však podobným neduhům hravě vyhnete. Klíčová je přitom důslednost, při které však musíte zůstat vlídní. Násilné trestání není řešením, pokud nechcete vychovat nervózního, labilního psa.

Kdy začít s výcvikem

Se základním výcvikem štěněte začínáte hned na začátku. Se štěnětem se mazlete, hrajte si a volejte ho jménem. 

Důležitá věc, se kterou se noví majitelé trápí i celé měsíce, je také naučení psa čistotnosti. Jak na to? Pozorně štěně pozorujte. Pokud kňučí, chodí sem a tam a čichá k podlaze, chce vyvenčit. Jakmile se mu to podaří, pochvalte ho. Samozřejmě se stane, že dojde k nehodě a miláček udělá loužičku na podlahu. V žádném případě za to štěně nebijte a nekřičte na ně. Pokud štěně „přistihnete“ při činu, důrazně mu řekněte  „fuj“ nebo  „nesmíš“. 
Pokud se však přimotáte k už hotové loužičce a štěně se tváří, že neví, kde se vzala, přistupte na jeho hru. Loužičku prostě ukliďte a nechte to být. Venku pak štěně naopak chvalte za každou kapku (která nepadla na váš koberec) a nebojte se v pochvalách přehánět. 

Pokud nevíte, kdy začít s výcvikem štěněte, dejte na odborníky. S řádným výcvikem, tedy učením složitějších povelů a třeba práci na cvičáku, odborníci nejčastěji doporučují začít okolo čtvrtého měsíce věku štěněte.

Čas na trénink

Když vidíte, že je štěně rozdováděné, očichává kdeco, hraje si se svou hračkou a náruživě ji trhá na kusy, má hlad nebo je unavené, určitě se do cvičení nehrňte. Štěňata ráda zkoumají nové věci a ráda se učí, avšak ne nadlouho. Na štěněcí výcvik je třeba si vybrat ten správný čas, kdy je pes v klidu a odpočatý. Dejte si pozor také na to, ať není štěně po jídle – i v případě dospělých psů zde hrozí přetočení žaludku.

Metody výcviku

Metody výcviku psa se různí majitel od majitele. Velmi oblíbený je takzvaný pozitivní výcvik psa, tedy výcvik založený na motivaci a neustálém odměňování psa – ať už pamlskem, či hračkou. Někteří pejskaři však raději volí přirozený výcvik psa, tedy výcvik bez pamlsků, kdy pes s psovodem fungují na základě vzájemného vztahu a komunikace. 
Nabízí se také použití různých pomůcek pro výcvik psa, například klikru či píšťalky. 

Ať už se rozhodnete pro jakoukoliv metodu, vždy platí, že povely neopakujete jako kolovrátek. Naopak je přikazujete srozumitelně – jednou a rázně. Jestliže pes neposlechne, počkejte chvíli a teprve pak povel zopakujte.

Štěněcí školka

V případě, že si se štěnětem nevíte rady, můžete se vždy obrátit na školku pro štěňata. Není se za co stydět a nemusíte si připadat, jako byste selhali. Vždy je lepší říct si o odbornou pomoc, než si se psem pokazit vztah.
Pokud se pro tuto možnost rozhodnete, můžete psí školky využít od zhruba jedenácti týdnů věku štěněte. Mladí psi si ve školce posilují sociální dovednosti, setkávají se se psy ostatních plemen a velikostí a naučí se základní povely. V rámci štěněcí školky se však nikdy neučí jen samotná štěňata, ale také sami majitelé, aby mohli se svým psem nadále fungovat.

Neodmyslitelným pozitivním poznatkem, který si ze školky také jistě odnesete, je pak fakt, že rozhodně nejste jediný, kdo má s výcvikem štěněte nesnáze.