Naučte se o nás starat

Zvěrolékařský průvodce exotickým chovem •pokračování z Fauny č. 5 Zdravotní poškození způsobené ubytováním Budoucí chovatelé ptáků si musí ujasni...

Zvěrolékařský průvodce exotickým chovem

•pokračování z Fauny č. 5

Zdravotní poškození způsobené ubytováním

Budoucí chovatelé ptáků si musí ujasnit, zda budou opeřence chovat pouze pod střechou nebo venku. Ve druhém případě je třeba zajistit zimování méně otužilých ptáků v odpovídajících podmínkách.

Z běžců jsou odolní proti zimě američtí nanduové a australší emu. I když mají k dispozici přístřešek, mnohdy spí pod širým nebem a nechají se zapadat sněhem. Při chovu v páru emu snáší vejce v zimě (od poloviny prosince do konce dubna). Snůšku je třeba pravidelně kontrolovat, aby vejce nezmrzla. Kohout, neboť on sedí na vejcích, nemusí zasednout se snesením prvního vejce, někdy nesedne na hnízdo vůbec. Má-li chovatel zájem o reprodukci, musí mít v rezervě umělou líheň, což platí i o jiných druzích běžců, snášejících v létě. Velcí afričtí dvouprstí pštrosi potřebují v zimě alespoň temperovaný prostor a kasuáři jsou nejméně otužilí. Pštrosi v toku dovedou být protivní a střetnutí s dvouprstým pštrosem může skončit vážným úrazem chovatele.

U všech pštrosů je velice důležité provedení plotu. Chatrné oplocení ptáci zbourají pouhou hmotností. Otvory, kterými protáhnou hlavu si dokáží proplést krk tak, že si při pokusu o vyproštění poraní páteř. Přes nízký nebo pod nedostatečně upevněným plotem se mohou do výběhu dostat psi a pštrosy zabít nebo uhonit. Na kluzké podlaze se ptákům snadno rozjedou nohy do stran.

Při prvním vypuštění do výběhu pštrosi často zmatečně pobíhají a o ostrý výčnělek se poraní.

Tučňáci jsou velmi náchylní k plísňovým onemocněním - mykozám. Podlaha v jejich ubikaci nesmí působit otlaky na nohách, které se pak stanou vstupní branou infekce. Proti orgánovým mykozám někteří chovatelé preventivně podávají speciální léky.

Ve výbězích se zpravidla chovají ptáci s dlouhýma nohama - čápi, plameňáci, jeřábi. Je nutné pravidelně kontrolovat stav jejich křídel z hlediska možnosti ulétnutí a dorostlá pera ustřihnout. Rovněž povrch výběhu musí být rovný. Eventuální zlomenina končetiny končí téměř bez výjimky úhynem.

Některé kachny, husy a labutě mohou zůstat venku celou zimu, jiné se musí zimovat. V prvním případě je třeba udržovat vodní hladinu nezamrzlou. Ptáci se tam chodí ohřát, neboť voda, pokud teče, má vždy nad nulou. Na vodě jsou také v bezpečí před přirozenými nepřáteli, hlavně liškami. Ty vůbec dokáží udělat v chovu drobných živočichů pod širým nebem velké škody. Jediným možným řešením je oplocení, které liška nepřekoná. Lišky jsou v naší zemi přemnožené a přijde-li některá o život, brzy obsadí její teritorium zvíře nové. Nezanedbatelné není navzdory očkování lišek nebezpečí vztekliny. Před liškou neobstojí ani menší sokolničtí dravci, uvázaní na špalcích.

Některé husy a labutě jsou v době hnízdění silně nesnášenlivé vůči ostatním ptákům. Vyhánějí je a na vodě se je snaží utopit.

Námluvy hrabavých ptáků (někteří bažanti) jsou tak drsné, že kohout slepici doslova skalpuje kůži na hlavě. Řešením jsou nízké tunýlky např. z chvojí, kam se slepice před nadměrným obtěžováním uchýlí.

Při chovu drobnějších ptáků ve voliérách pod širým nebem hrozí nebezpečí od sov a toulavých koček. Ptáky vyruší a když dezorientováni usednou na obvodní pletivo, drápy je poraní. Papoušci snadno prověří trvanlivost povrchu voliéry a velké druhy přeštípají nebo rozpletou běžné pletivo. V době toku a zvláště při hnízdění brání teritorium proti komukoli včetně vlastního chovatele. V ústecké ZOO se stalo, že amazoňan, což je středně velký papoušek, usedl inspektorovi při kontrole klece na rameno a hbitě mu proštípl ucho. I ochočení papoušci některou osobu respektují více a jinou méně. Nepříjemné je, když velký druh, pohybující se volně po bytě napadne návštěvu, která mu nepadla do oka.

Někteří papoušci jsou otužilí a v závětří přežijí i naši zimu, jiným hrozí omrznutí končetin. Zvláště nebezpečné jsou situace, kdy ptáci zůstanou večer ve voliéře, potmě nenajdou cestu domů a dojde k náhlému nočnímu poklesu teploty.

•pokračování ve Fauně č. 7

MVDr. Petr Skalka
(Výňatek z knihy Naučte se o nás starat,
připravované k vydání v nakladatelství DONA.)
Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře