Zvířata

Zvířata na krytíChovatelské stanice

Články a atlasy

Kontakt

Podpora a bezpečnost - kontakt
Zvířata na prodejVšechna zvířata na prodej
iFaunaiFauna
Naučte se o nás starat
Sdílet:

Naučte se o nás starat

Všeobecné

Zvěrolékařský průvodce exotickým chovem •pokračování z Fauny č. 15/2002 Únik zvířat Dochází k němu snad s výjimkou rybiček velice snadno. Rybky...

Zvěrolékařský průvodce exotickým chovem

•pokračování z Fauny č. 15/2002

Únik zvířat

Dochází k němu snad s výjimkou rybiček velice snadno. Rybky neutíkají, nemají kam. I když jsme v ZOO zaznamenali případ, kdy draví hadohlavci přeskakovali do sousedního akvária a pojídali jeho obyvatele. Po zakrytí vlastní nádrže sklem se dokázali strefit do malého otvoru, kterým do nádrže vedla hadice od vnějšího filtru.

Rovněž útěky ocasatých obojživelníků nebývají běžné, i když vyloučeny nejsou. Z venkovního bazénku děčínské ZOO zmizel mohutný exemplář velemloka. Případem se zabývala Veřejná bezpečnost, která především usilovně hledala mezi zaměstnanci ZOO někoho, kdo se velemloka nebál a tudíž ho ukradl. Protože to byl téměř každý, stála před těžko řešitelným úkolem. Nakonec se zvíře našlo zahrabané v listí opodál.

Otázkou okamžiku může být únik žabek, opatřených na prstech přísavkami. Žabka sedí na skle terária nedaleko dvířek a pokud si ji chovatel nevšimne, několika skoky zmizí z dohledu. Tyto žabky se dokáží vměstnat do úzké skuliny a nejsou-li včas nalezeny, vyschnou.

Útěky želv a krokodýlů spočívají v podcenění jejich schopnosti se podhrabat nebo přelézt překážku. Stalo se to nedaleko Děčína. Když náhodný návštěvník lesa přeskakoval příkop, zjistil, že na něho z vody na dně zírá dost velký krokodýl. Velice se polekal. Vysvětlení bylo prosté - majitel nedaleké chaty vzal svého miláčka na letní byt. Krokodýl mu utekl, sám ho nenašel a ohlásit se to bál. Tak čekal, až zvíře někdo potká.

Často uniknou ještěři a hadi při průzkumu prostor terária. Když najdou nadějnou škvíru, jsou velice vytrvalí ve snaze ji prolézt, což se jim zhusta podaří. Hledají se špatně. I velký had dokáže zaujmout pozoruhodně malý prostor.

Útěk jedovatých hadů by neměl být brán na lehkou váhu. Racionální přístup k této události vymyslel ošetřovatel z naší zahrady ve svém soukromém chovu: “Když mi uteče jeďák a není někde na povrchu, vypustím fretku. Ona si poradí”. Je to sice trochu drsné vůči hadovi, ale riziko jedovatého hada, pohybujícího se po domě neznámo kde, je skutečně vysoké. Onen muž již uštknutí zažil a prý by si ho nechtěl zopakovat.

Nalezení uniklých obojživelníků a plazů je především věcí vytrvalosti a prohlídky nejroztodivnějších zákoutí, kde všude se uprchlíci mohou skrývat. Po jejich vypátrání nebývá problém znovu je polapit.

Ulétnutí ptáků je obvykle záležitostí zkorodovaného pletiva voliéry nebo v domácím chovu zapomenutého otevřeného okna. Velcí papoušci mohou přes noc pletivo rozplést. Občas také ptáci proklouznou okolo chovatele, vstupujícího do voliéry. Protože létající ptáci se obvykle drží u stropu klece, pomohou nízká dvířka nebo síť, v nich zavěšená. Opominutím bývá nedostatečná kontrola zastřižených letek.

Velkým problémem je ptáka v krajině nalézt, zvláště v roční době, kdy je na stromech listí. Lidé si často nevšimnou ani nápadného ptáka. Hledali jsme okolo řeky Labe ulétlé plameňáky, aniž bychom od rybářů dostali jakoukoli informaci. Nakonec jsme je tam skutečně našli. Ani nalezením ptáka není vyhráno. Denní ptáci se potmě neorientují. Teoreticky stačí počkat, až zahřadují, poté je silným světlem oslnit a odchytit. Otázkou je noční šplh po stromech. Opravdu jsme ale v ZOO touto technologií chytili pár kakadu, kteří se na noc usadili na střeše pavilonu. Rovněž se vyplatí nechat voliéru, ze které pták ulétl, otevřenou, případně v ní v klícce ponechat jeho partnera nebo ptáka stejného druhu a opačného pohlaví. Voliéru musíme průběžně zásobovat oblíbeným krmivem. Jinou možností je vysledovaného ptáka udržet přísunem potravy na místě a pak se ho pokusit odchytit do sklopce. Draví ptáci, trénovaní ve volném prostoru, bývají vybaveni malou vysílačkou. Směrovou anténou pak lze určit směr odletu a poměrně přesně zjistit místo pobytu. Někdy se nechá pomocí oblíbeného krmiva přilákat na rukavici, jindy musí posloužit jestřábí koš. Nejsou vyjímkou ani případy, kdy nešťastný chovatel už nikdy opeřence neuvidí.

•pokračování ve Fauně č. 17/2002
Autor textu: MVDr. Petr Skalka
Autor fotografií zdroj: Pixabay
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru