Naučte se o nás starat
Zvěrolékařský průvodce exotickým chovem •pokračování z Fauny č. 9 Zdravotní poškození způsobené potravou K nedostatkům v tomto směru nedochází v...
Zvěrolékařský průvodce exotickým chovem
•pokračování z Fauny č. 9
Zdravotní poškození způsobené potravou
K nedostatkům v tomto směru nedochází v zájmových chovech často a pokud se takové případy vyskytují, pramení spíše z neinformovanosti než z neochoty je řešit.
S živým krmením můžeme do chovu akvarijních ryb zavléci nežádoucí bezobratlé, schopné ublížit plůdku a drobnějším rybkám, včetně nebezpečných rybích parazitů. Nepříjemná situace nastane, odmítá-li větší dravá ryba jinou potravu než živé rybičky.
Při smýkání hmyzu pro obojživelníky dáváme pozor na druhy opatřené žihadlem, různými trny nebo vybavené dlouhými chitinovými holeněmi. Protože v zimě není lov hmyzu stejně možný, založíme si raději vlastní chov. Velcí jedinci žab nebo velemloků snadno spolknou i drobné obratlovce.
Krokodýlové polykají drobné oblázky, které jim pomáhají zpracovat pohlcenou potravu.
Suchozemské želvy nejsou úplní vegetariáni. I v přírodě vyhledávají zdechliny větších zvířat a sežerou hodně bezobratlých, včetně ulit hlemýžďů, což jim poskytuje cenný zdroj vápníku. Také v zajetí uvítají jedenkrát týdně masitou stravu nebo alespoň krmivo s obsahem živočišné bíloviny. Vodní želvy zase občas pojídají části vodních rostlin a nepohrdnou např. okřehkem. Nejběžnější želvy nádherné jsou mimořádně citlivé na nedostatek vitaminu A, který působí otoky očí.
Někteří ještěři a hadi jsou potravní specialisté, jejichž nároky se dají splnit jen těžko (pojídači hlemýžďů nebo mravenčích kukel) nebo vůbec ne (specialisté na obojživelníky nebo plazy, kteří jsou u nás chráněni). Živé obratlovce je možné předkládat jen tehdy, odmítá-li chovanec terária mrtvou potravu.
Plazi dovedou být velice konzervativní a odmítají pojídat jiný druh živočichů, než na který jsou zvyklí a mohou jít tak daleko, že nepřijmou ani zvířata jiné barvy. Hadům někdy dělají problémy morčata, zvláště, je-li při krmení nižší teplota a hrozivě se nafouknou. Stačí zvýšit teplotu na 28 až 30 stupňů.
Zůstane-li přes noc živá myš nebo krysa v teráriu, může hada ohlodat, aniž by se ten jakkoli bránil. Přidáváme proto současně krmení pro hlodavce nebo jej raději večer vyjmeme.
Novorozená háďata přijímají potravu až po prvním svlékání. Také velcí hadi před svlékáním nežerou a nástup tohoto procesu se pozná podle počínajícího zakalení očí. Někdy plazi nemusí žrát bez zřejmého důvodu vůbec (stává se to u plazů z odchytu) a trvá-li to dlouho, je třeba přikročit k násilnému krmení. Může stačit plaza vyprovokovat a vložit mu krmivo do otevřené tlamy. Jindy je nutné vsunout potravu s náležitou opatrností až do jícnu. Tímto způsobem podáváme jen menší sousta. Velké může uváznout v místě, kde jícen míjí srdce a hada udusit.
Více současně krmených hadů v jednom teráriu se může vzájemně okousat. Krajním případem je při polykání jednoho sousta dvěma hady situace, kdy rychlejší had spolkne s potravou i konkurenta. Při společném umístění více živočichů v jedné prostoře můžeme podcenit schopnosti hadů, kteří spolknou sousto opravdu netušeně velké.
Plazi obvykle žijí při umělém osvětlení a přijímají monotónní potravu. Proces je dlouhodobý, ale pokud propukne, dochází k nevratným deformacím. Jedná se o absolutní nedostatek nebo disproporci mezi vápníkem, vitaminem D 3 a ultrafialovým zářením. Tento jev je plíživý, podceňovaný a proto velice častý. Ještě horší škodu však lze natropit, předávkuje-li se vitamin D. Pak může dojít až k úhynu pacienta.
(Výňatek z knihy Naučte se o nás starat,
připravované k vydání v nakladatelství DONA.)
