Symbióza

Symbiózou se označuje vztah mezi dvěma a více organismy. Slovo symbióza pochází z řečtiny. V zásadě je vztah oboustranně prospěšný pro všechny zúčastněné. Může být permanentní neboli obligátní (tzn. že organismy nemohou žít jeden bez druhého, např. korál a symbiotická řasa) nebo fakultativní, což znamená, že partneři bez sebe mohou přežít (příkladem jsou různí mořští čističi střídající své hostitele). Někdy však nemusí být výhody na obou stranách, ale může docházet k občasnému parazitismu.

Co je symbióza?

Například ryby žijící na sasance si občas ukousnou kousek z jejího těla. Vztahy mezi organismy jsou samozřejmě všude – symbióza mezi kořeny rostlin a hlízkovými bakteriemi, mšicemi a mravenci, vyššími rostlinami a houbami … V moři je nejrozšířenějším typem interakce vztah čistič – zákazník. Je to velmi zajímavý a dosud ještě ne zcela objasněný vztah.

Příklady

foto 1 – Krabi poustevníčci si občas založí jakousi zahrádku na své ulitě. Sasanka je výborným obranným prostředkem proti predátorům. Výhoda pro sasanku je z tohoto svazku také zřejmá – narozdíl od ostatních kolegyň není upoutána na jedno místo a odkázána tak na potravu, která popluje okolo. Díky poustevníčkovi je mobilní. Krab velmi dobře ví, jak se má o své „bodyguardy“ starat – sám jim dává něco ze své kořisti, a když se stěhuje do většího, nezapomene svou zahrádku přesadit do nového domova.

foto 2 – Další korýši také žijí v symbióze s jinými organismy. Tito malí vidlonožci (Idiomis tsurnamali) si našli bezpečný domov v blízkosti žahavého červnatce. Proti jeho požahání ale nejsou úplně odolní, a tak si musí dávat velký pozor.

foto 3 – Na velkém nahožábrém plži Hexabranchus sanguineus, známém mezi potápěči jako španělská tanečnice, občas objevíte dva centimetry velké červené krevetky Periclimenes imperator. Krevety se po tanečnici prohánějí jako po dálnici, živí se slizem, který vylučuje, výkaly a odstraňují z ní nečistoty. Jelikož je plž pro predátory nechutný a vyhýbají se mu, je to pro krevety naprosto bezpečné útočiště.

foto 4 – Krevety císařské (Periclimenes imperator) občas žijí i na sumýši.

foto 5 – Rybky hlaváči žijí na písečném dně společně s krevetami. Kreveta pro oba hloubí a opravuje společný domov v písku a hlaváč hlídá, zda se někde neobjeví nějaké nebezpečí. Pro oba je to naprosto výhodné – téměř slepá kreveta může v klidu pracovat, protože její partner ji před nebezpečím bude varovat. A hlaváč má zase čistý a pěkný domov.

foto 6 – Drobná medúzka Cassiopea andromeda leží většinou na mořském dně v obrácené poloze. Má v sobě symbiotickou řasu, která jí poskytuje živiny získané fotosyntézou. Také mořští koráli v sobě mají symbiotické řasy Zooxanthely. Bez této řasy korály hynou a dochází k jejich postupnému blednutí. Příčinou je změna teploty vody způsobená globálním oteplováním.

foto 7 – Kreveta Periclimenes brevicarpalis stejně jako některé další krevety žije v symbióze se žahavými sasankami. Stará se o to, aby okolí sasanky bylo neustále čisté, aby kolem jejího ústního otvoru nebyly žádné kamínky a nečistoty. Sasanka zase na oplátku poskytuje krevetě bezpečný úkryt. Zbytky potravy co sasance upadnou, připadnou krevetě jako odměna za její služby.

foto 8 – Krevety nejsou jedinými živočichy, které žijí se sasankami „na hromádce“. Ryby z čeledi Pomacentridae (Sapínovití) jsou interakcí se sasankami mezi lidmi známí. Patří do ní totiž velmi populární klauni a sapíni. Kromě toho, že klaun opět pomáhá sasanku očišťovat od nepořádku, tak jí také neustálým pohybem mezi jejími rameny přivádí čerstvou vodu bohatou na kyslík.

foto 9 – Ryby štítovci se s oblibou přichytávají na velké predátory jako jsou žraloci a rejnoci, často jsou také na želvách. Když ale není žádný přirozený hostitel v blízkosti, nepohrdnou ani společností potápěče. Štítovci z těl svých hostitelů odstraňují nečistoty a starají se tak o jejich zdraví. Žraloci i jiní jim na oplátku poskytují ochranu a sem tam nějakou tu potravu, co jim při krmení upadne.

foto 10 – V mořském světě existuje velké množství čističů – jsou jimi nejen ryby, ale i korýši. Na útesu mají své čisticí stanice, které navštěvují zákazníci. Čisticí procedura mé přesně daný scénář a ryby musí někdy čekat dlouhé fronty než na ně dojde řada. Velcí predátoři jsou kupodivu obslouženi přednostně a tak hojně předbíhají dříve připluvší rybky. Funkce čističů je na útesu obzvláště důležitá, protože udržují dobrý zdravotní stav svých sousedů. Kde čističi nejsou, ryby trpí infekcemi a parazity. Zde se nemocná parmice nechává čistit od pyskouna Labroides dimidiatus.