Omán – země pevností
Pevnosti hrály v Ománu velmi důležitou roli, sloužily jako místo pro vojenskou posádku a v případě nebezpečí se tam mohli uchýlit obyvatelé vesnice a okolí. Zároveň pevnost velmi často byla obydlím místního správce (wali) s rodinou a jeho radou (majlis). Zde se také přijímali hosté, vedli se tu debaty a schůzky s ostatními vůdci.
Neexistují dvě pevnosti, které by byly stejné. Pevnosti v blízkosti pobřeží postavené na rovné zemi bývají typicky čtvercové s věží v každém rohu. V horách jsou pevnosti postavené na skále na vyvýšeném místě a s nepravidelným tvarem přizpůsobeným danému podkladu. Existují dokonce vzácně i pevnosti s příkopem (např. v Buraimi, Bukha). Vzhled pevností se v průběhu času měnil. Příkladem může být zavedení děla do vojenského arzenálu – stěny pevností se stavěly mnohem silnější než dříve a věže začaly mít kruhový půdorys. Obojí pomáhalo se snížením poškození od palby. Uvnitř se pevnosti zase přizpůsobily tak, aby poskytovaly potřebný prostor pro umístění děl a dobrou palbu (např. velká věž v pevnosti Nizwa poskytovala oporu pro více než 20 děl s 360stupňovým výhledem).
Hlavním stavebním materiálem bylo v podstatě bláto. Cihly byly vytvořené z aluviálního jílu smíchaného se štěrkem. Do směsi se také přidávala sláma, aby se zamezilo praskání a deformacím jílu při schnutí a lépe odolával erozi. Kámen se na stavbu téměř nepoužíval, občas je v základech některých větších staveb. Povrch staveb se pak potíral směsí zvanou sarooj. Bahno a vápenec bylo páleno za vysokých teplot – více než 850 °C po dobu asi jednoho týdne. Vzniklý popel se poté smíchal s vodou a tato hmota se pak nanášela, aby spojila cihly a kámen k sobě, vyplnila mezery a dodala stavbě lesklý hladký vzhled.
Vnitřek pevností je rozdělený zpravidla na dvě části – na obývací a vojenskou. Mnoho pevností je dnes vybaveno i autentickým nábytkem a dalším zařízením, život v pevnosti je tak velmi jednoduše představitelný. Od nástupu sultána Qaboose se pevnosti v Ománu velmi intenzivně opravují, některé jsou již plně renovované, na jiných se teprve pracuje.
Příště – Přírodní krásy Ománu
