Krajta pestrá - Python curtus

Jak už její latinský název napovídá (Curtus - zkrácený), jedná se o krajtu malých rozměrů, dosahující v dospělosti délky 1,5 m, výjimečně až 2 m. Vyskytuje se v Malajsii, na Sumatře, v Borneu a velice vzácně i v jižním Vietnamu. Její domovinou jsou tropické bažiny, mokřiny, močály a podobná zákoutí. Zbarvení dospělých jedinců je různorodé, dělíme je na tři základní formy - červené, žluté a hnědé. Tyto tři barevné formy se mohou vyskytovat i v jednom vrhu mezi sourozenci, bez ohledu na zbarvení rodičů.

Chov krajty pestré v zajetí

Chov krajty pestré v zajetí má oproti jiným krajtám svá specifika. Nejdůležitější podmínkou úspěšného chovu je vyšší vlhkost a to nejméně 60%, pod tuto hranici by měla klesnout jen výjimečně. Teplota přes den by se měla pohybovat okolo 26 st. C, lokálně až 35 st. C, v noci 20 st. C. Má ráda vyšší vlhký substát, není však podmínkou. Jako nejvhodnější úkryt se jeví krabice naplněná vlhkým rašeliníkem.

Na potravu není nijak náročná. Krmíme 2 až 4krát měsíčně podle velikosti hada, od malých myší skákavek pro mláďata, až po morčata a potkany pro dospělé hady. Zaručeným signálem, že had má hlad je, že vidíme hadovu hlavu odpočívat blízko otvoru úkrytu nebo z něj dokonce vyčnívá i přes den.

Rozmnožování

Krajty pestré pohlavně dospívají - samci ve třech a samice ve čtyřech letech. Pohlaví nelze určit, jako u většiny hroznýšovitých, podle drápků nebo podle tvaru ocasu. Je proto nezbytné se spolehnout pouze na sondování. U samců by měla sonda zajet až po devátý subkaudální štítek, u samic třetí až čtvrý. Páření probíhá v měsících listopad až březen. Samice obvykle kladou 6 až 12 vajec. Vejce bývají kladena 60. den po páření a inkubace trvá 58 až 65 dní. První svlek u mladých krajt bývá mezi 8 až 10 týdnem. První potravu je nejvhodnější nabídnout 3. až 4. týden od narození.

Poddruhy

Krajta pestrá má tři poddruhy:
P. c. curtus - žije na západní Sumatře
P. c. breitensteini - obývá Borneo (u nás nejvíce rozšířen)
P. c. brongersmai - je rozšířen ve východní Sumatře a v Malajsii

Závěr

Na závěr bych se chtěl ještě zmínit o jedné zvláštnosti a zároveň i obrovské výhodě při chovu těchto velice krásných krajt. Jedná se o jejich vyprazdňování. Obvykle trus odkládají v průměru jednou za tři až čtyři měsíce, to je tři až čtyřikrát ročně. (To je přece nádhera, o tom se může chovatelům jakýchkoliv jiných zvířat jenom zdát!)