Gekoni rodu Hemidactylus - stručná charakteristika + vlastní zkušenosti s chovem


Obsah
  1. Popis a výskyt
  2. Přehled častěji chovaných druhů
  3. Poznatky z vlastního chovu
  4. Substrát
  5. Potrava
  6. Odchov
  7. Závěr

Tento kosmopolitní rod zahrnuje necelých 80 druhů obratných ještěrů dorůstajících délky 10-20 cm. Charakteristickým znakem je tvar prstů, podle kterého byl celý rod pojmenován (Hemidactylus - půlprstý gekon, Boulenger 1885).

Popis a výskyt

Prsty jsou na spodní straně rozšířené, poslední článek odstupuje před koncem celé rozšířeniny vzhůru. Na základech článků prstů jsou příchytné terčíky příčně rozdělené na dvě poloviny. Na kůži mohou být velké bradavičnaté šupiny v několika řadách a spodní strana ocasu je pokryta štíty.

Žije ve skalách, v dírách, na zdech domů, ve sklepích, v jeskyních, ale i na kmenech stromů a v jejich korunách. Vůči příbuzným druhům a stejnému pohlaví jsou agresivní, proto nejlepší je chov v páru.

Po úspěšném páření vyklade samička v několikatýdenních intervalech většinou 3-5 snůšek po dvou vejcích s vápenatou skořápkou, která zahrabe do substrátu nebo přilepí na vhodném místě k podkladu.

Přehled častěji chovaných druhů

Hemidactylus brooki - 12-14 cm dlouhý, na žlutohnědém základu má nepravidelné tmavé skvrny a přes oko se mu táhne jedna nebo dvě tmavé linky. Žije na zdech, v hromadách kamení nebo na kmenech stromů v západní Africe, v jižní Číně, na Sundských ostrovech a Antilách.

Hemidactylus frenatus (gekon východní) - délka 12-15 cm. Je světle hnědý s tmavými skvrnami nebo proužky. Žije v různých vegetačních typech, na skalách, na stromech a v lidských obydlích v Pákistánu, Nepálu, Indii, Srí Lance, Andamanech, Nikobarech, Maledivách, v severní Austrálii, Oceánii, na Sundských ostrovech, v Mexiku, východní Africe, na Madagaskaru a v okolí ostrova Mauritius.

Hemidactylus turcicus (Gekon turecký) - je typickým představitelem rodu. Dorůstá délky 10-13 cm. Zbarvení je velmi variabilní. Na světlejším narůžovělém podkladu jsou většinou tmavé skvrny a proužkování. Mláďata mají na hřbetě velké tmavě příčné skvrny, ocas je hnědo-černo-bíle proužkován. Samci mají větší preanální póry a postkloakální šupinu. Rozlišujeme 3 poddruhy:

Hemidactylus turcicus parkeri (Loveridge, 1936), vyskytuje se v Somálsku, Iránu, Pakistánu a na Arabském poloostrově.

Hemidactylus turcicus spinalis (Buchholz, 1954) na Baleárách.

Hemidactylus turcicus turcicus (Linnaeus, 1758) žije v jižní Evropě, Mexiku a na jihu Severní Ameriky.

Poznatky z vlastního chovu

Pár Hemidactylus turcicus turcicus, původem z Jugoslávie, byl vypuštěn do terária o rozměrech 40x30x30 (DŠV). Celá zadní stěna a obě boční z jedné třetiny byly polepeny tenkými úlomky břidlice a mezery vyplněny bílým cementem.

Substrát

Substrát tvoří asi třícentimetrová vrstva prosetého písku, v jednom rohu je vrstva mírně vlhkého lignocelu. Zařízení doplňuje několik úkrytů z kamenů, kus kůry a v zadní části rostlina, po které gekoni s oblibou šplhají. Terárium je vytápěno a osvětleno 25W žárovkou. V letním období je osvit asi 13 hodin denně při teplotě 27 st. C (pod zdrojem okolo 35 st. C), v noci teplota klesá na pokojovou. Na podzim dochází k postupnému zkracování doby osvitu a od konce listopadu do počátku února nebyl tepelný zdroj zapínán. Teplota se pohybovala okolo 12 st. C. Od února byla opět teplota postupně zvyšována.

Potrava

Hlavní složku potravy tvoří nymfy cvrčků Gryllus assimilis obalení ve vitraminominerální směsi (Vitamix, Rep, Roboran). S oblibou byly také přijímány stinky a pavouci. Přes údaj v literatuře o přijímání komárů, byli předložení komáři a tiplice konzumováni minimálně. V teráriu byla také umístěna miska s vodou a neustále byly k dispozici drcené vaječné skořápky.

Odchov

Koncem dubna samice nakladla do dutiny pod kámen 2 téměř kulatá vejce s pevnou skořápkou, z nichž jedno volně položila na substrát a druhé z části zahrabala. Páření pozorováno nebylo (proběhlo zřejmě krátce během noci). V polovině května vykladla stejným způsobem na totéž místo další dvě pěkná vejce. Poslední dvojice vajec byla nalezena na počátku června, ukrytá pod kůrou a zahrabaná asi 0,5 cm hluboko v substrátu. Průměrný interval mezi snůškami činil 18,5 dne, tedy necelé tři týdny.

Všechna vejce byla přemístěna do inkubátoru na vrstvu téměř suchého písku. Inkubace probíhala při teplotě 28-30 st. C a vzdušné vlhkosti 65-70 %. Mláďata se líhla v průměru za 50 dní.

Odchov mláďat nebyl problematický, při krmení drobným, zejména smýkaným hmyzem, přijímala potravu velmi dobře. Pohlavní dospělosti by měla dosáhnout po roce života.

Domnívám se, že celkový chov tohoto i několika příbuzných druhů by neměl činit potíže ani méně zkušeným chovatelům.

Závěr

Na závěr bych chtěl všechny teraristy a milovníky zvířat srdečně pozvat na burzu exotů v KD Sítná, náměstí Sítná Kladno, jejíž součástí je i samostatná expozice terarijních zvířat a která se koná pravidelně každou první neděli v měsíci od 7 do 11 hodin.

Literatura:
R. Kraus, M. Kocián - Chameleoni a gekoni, 1998
F. Szalay, B. Šenk - Chováme gekony, 1998
J. a D. Kosinovi, Kladno

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5


Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře