Zásady chovu Boa constrictor hroznýše královského - 1. Část

Zásady chovu Boa constrictor hroznýše královského - 1. Část

Tito hadi se nacházejí v přírodě od netropické oblasti Mexika (na severu), po Argentinu (na jihu). Žijí v rozmanitém prostředí - deštnými lesy počín...

Tito hadi se nacházejí v přírodě od netropické oblasti Mexika (na severu), po Argentinu (na jihu). Žijí v rozmanitém prostředí - deštnými lesy počínaje a savanami konče. Hroznýš královský výtečně plave. Obývá i mangrovové porosty při středoamerickém pobřeží, ve kterých slídí převážně po vejcích a mláďatech hnízdících mořských ptáků.


Obr. 1

Mezi chovateli patří hroznýš královský mezi nejoblíbenější hady, protože si snadno přivyká, v lidské péči se snadno rozmnožuje a je velice atraktivní. Má dlouhou a poněkud hranatou hlavu, kterou zdobí proužek rozšiřující se od oka ke koutku tlamy. (obr. 1)


Obr. 2

Jeho zbarvení je místně i individuálně značně proměnlivé. Většina těchto hadů má ale nepravidelné temné, někdy i krásně červeně odstíněné skvrny, nebo příčné pásky na světlejším béžovém, žlutém, žlutohnědém nebo oranžovém podkladu. Dorůstá většinou do délky 2 - 3,5 metru. Patří do čeledi hroznýšovitých (Boidae), podčeleď hroznýši (Boinae). Hadi nejsou beznozí ještěři, i když hroznýšovití mají zachovány některé primitivní znaky, z nichž nejnápadnější jsou kosterní zbytky pánve a končetin - navenek se jeví jako drápky po stranách kloaky. (Kloaka = společné vyústění trávící, vylučovací a pohlavní soustavy u obojživelníků, plazů a ptáků.) Jsou to noční hadi a zornička jejich oka je svislá.


Obr. 3

Hadi jsou vývojově nejmladší skupinou plazů. Patří sem asi 2500 druhů. Jejich oční víčka jsou srostlá a tvoří průhlednou blánu. Tato blanka se svléká společně s kůží z celého těla hada. Obě čelisti spojují pružné a značně roztažitelné vazy, které hadům umožňují pohltit i poměrně velkou kořist. Jazyk hadů je orgánem hmatu, čichu i chuti. Je tenký, rozeklaný a dosti daleko vytažitelný. Pohybovými orgány hadů jsou žebra. Je jich opravdu velké množství - sto osmdesát až čtyři sta třicet pět párů. Rychlé plazení hadů umožňují velké příčné štítky, opírající se o nerovnosti terénu. Zuby hadů narůstají na čelistech i na horních patrových kostech. Had není na dotyk vůbec nepříjemný, není slizký. Je to skvěle adaptovaný živočich, který se přiblížil základním životním zákonitostem tak, že je již milióny let výjimečně úspěšný. Ostatní obratlovci potřebují k pohybu nějaké výrůstky (nohy, křídla, ploutve), ale hadi se bez nich obejdou a proplétají se životem velmi obratně. Had neslyší. Vnímá ale otřesy půdy.


Obr. 4

V zajetí se hroznýši královští chovají v teráriu s rozměry minimálně 1,5 x 1,0 x 0,7 m (šířka x hloubka x výška). Pohlavně dospělí jsou již od délky asi 1,5 metru, samice o trochu větší (nerozhoduje tedy věk, ale spíše výživný stav a tomu odpovídající velikost). Terárium musí být osvětlené a vytápěné na 27 °C - 32 °C. V noci potom asi o 3 °C - 5 °C méně. Teplotu kontrolujeme teploměrem, který hadi nemohou poškodit a tím si ublížit. (obr. 2) Jeden teploměr umístníme na nejchladnější a druhý na nejteplejší místo v teráriu, u menších nádrží stačí pouze jeden. Důležité je nainstalovat do terária topení a rošty, na kterých hadi rádi leží. Může zde být i silná větev. Umožníme tak chovancům, aby si mohli místo pro odpočinek vybrat teplejší nebo chladnější, dle své momentální potřeby. Neměla by chybět ani nádrž na koupání, jejíž velikost musí odpovídat velikosti zvířete. Vodu v ní je nutné aspoň dvakrát týdně obměňovat (pokud je znečištěna, tak častěji) a nádrž vždy vymýt. Rostliny můžeme dát pouze do míst, kam se had nedostane, jinak je svou váhou zničí. Terária mohou být z různých materiálů, např. celoskleněná, dřevěná, zděná a podobně. (obr. 3, 4, 5) Důležité je také časté rosení vodou a to hlavně v období svlékání!


Obr. 5

Hadi jsou poměrně citliví na průvan. S tím musíme počítat již při stavbě terária, jehož větrací otvory mají být dva. Nejlépe je umístnit je zboku a nad sebe. (obr. 6) V nouzi můžeme větrat také stropem terária, ale musíme počítat s tím, že se nám zvýší spotřeba energie a tím i zvětší náklady na vytápění.


Obr. 6

Dalším důležitým faktorem je osvětlení, které musí být dostatečně intenzivní. Pro pocit bezpečí však vytváříme v nádrži i místa stinná, eventuelně zhotovíme dole v teráriu lehce dostupný úkryt. (obr. 7) Osvětlujeme minimálně 12 hodin denně. Ideální pro ten účel jsou např. žárovky, či halogeny. (obr. 8 a 9) Můžeme samozřejmě osvětlovat i např. zářivkami, ale ty jsou jednak dražší a energii, kterou jimi ušetříme, budeme stejně muset dodat do terária topným tělesem. Při vhodném umístnění se navíc hadi mohou pod žárovkou či pod halogenem vyhřívat. Pomocí vhodného zařízení (reostatu apod.), je možno také plynule měnit (u halogenu i u žárovky) výkon, což uvítáme jednak u malých terárií, kde by v letních měsících docházelo k přehřívání a jednak při sezónních změnách podmínek. Je totiž vhodné, na 2 -- 3 měsíce snížit hadům v teráriu teplotu asi na 22 °C - 25 °C přes den (přes noc opět o dalších 3 °C - 5 °C méně). Zároveň zkrátíme také dobu osvětlení asi na 10 hodin a nerosíme ani nekrmíme (S krmením musíme přestat minimálně 2 - 3 týdny před snížením teploty, aby had mohl potravu strávit a poté se i vyprázdnit). Po tomto odpočinkovém období, jež vhodně stimuluje organismus zvířat, následuje zpravidla páření. Hady chováme odděleně a po zvýšení teploty dáme většinou samice k samci, ideálně 3 samice ke dvěma samcům.


Obr. 7

Co se týče roční doby, ve kterou teplotu snižujeme, je to u každého chovatele jiné. Záleží hlavně na hadech, které období jim bude nejlépe vyhovovat. (Může to být podzim, zima, nebo i jaro). Ideální je - metodou pokusů a omylů - vhodné období vypozorovat, podle chování hadů, když dáme k samcům samice. Tuto dobu potom musíme dodržovat po celý jejich život.


Obr. 8

V době páření můžeme k ,,dosvětlení” použít i některou z ÚV zářivek. Nyní jich je na našem trhu velké množství a je tedy nutné dát při jejich výběru pozor, zda jsou pro hady vhodné k trvalému dennímu osvětlení, či zda je možno je zapínat pouze na určitou dobu. Vhodné je také poradit se s prodávajícím na vzdálenosti zářivky od plaza. Při malé vzdálenosti může být záření škodlivé a při větší neúčinné. Dodržet ale ideální vzdálenost není vzhledem k pohyblivosti hadů nijak snadná záležitost. Také je diskutabilní, zda hroznýš královský vůbec záření ÚV potřebuje, nebo? vitamín D3 dostává do těla s potravou a navíc se jedná o nočního hada. Také já osobně jsem nikdy nepozoroval přímý vliv ÚV záření na načasování páření u těchto plazů. Ale není zdaleka vyloučeno, že u jiných jedinců to vliv má. V každém případě, čím více uděláme pro navození přírodních podmínek, tím lépe. (Celá problematika ÚV záření je složitá a ani fundovaní odborníci se v této otázce neshodnou! Proto, pokud si chovatel není jistý s vhodností použití daného zdroje ÚV záření, raději a? ho nepoužívá!)


Obr. 9

Možné je i ozařování horským sluncem (obr. 10) (nutno dle možnosti stínit oči zvířete!) a to nejen v období páření, ale i např. při nechutenství a to celkem 2-3x do roka - níže uvedenou kůrou:

1.den - 0,5 minuty
2.den - 1 minutu
3.den - 2 minuty
4.den - 3 minuty
5.den - 4 minuty
6.den - 5 minut

5 minut je již většinou maximální denní dávka!

pokračování příště


Obr. 10
Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (1x):

1
2
3
4
5

Autor textu a fotografií Miroslav Moravec

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře