Zásady chovu Boa constrictor hroznýše královského - 2. Část

Zásady chovu Boa constrictor hroznýše královského - 2. Část

Co se týče krmení - mláďata krmíme 1 - 2x týdně, potom postupně 1x týdně. Od zhruba dvou let věku stačí jednou za 14 dnů a posléze přejdeme na krmen...

Co se týče krmení - mláďata krmíme 1 - 2x týdně, potom postupně 1x týdně. Od zhruba dvou let věku stačí jednou za 14 dnů a posléze přejdeme na krmení asi 1x za měsíc. Hadům takové krmení stačí, protože na rozdíl od savců nepotřebují potravu k udržení své tělesné teploty. Jsou to živočichové ektotermní, což znamená, že přijímají teplotu z vnějšího prostředí a regulují ji tím, že opakovaně vylézají na slunce a zalézají do stínu. (V našem případě na teplejší nebo chladnější místa v teráriu.) V teplém počasí a v omezeném prostředí terária mají však možnosti tepelné regulace značně omezené. Při přetopení nádrže pak hrozí přehřátí organismu vedoucí až ke smrti, proto doporučuji vybavit terárium dvěma termostaty! Jeden nastavený na požadovanou teplotu a druhý - zapojený s prvním do série - s teplotou nastavenou asi o 2 °C vyšší. (obr. 1) V případě, že se první termostat pokazí a zůstane natrvalo spojený (zkratovaný), druhý ještě udrží teplotu v teráriu na přijatelné výši a nehrozí přehřátí a smrt plaza! Regulační kotoučky nutno (jak je patrno z obrázku) zakrýt vhodným krytem, aby nedošlo k jejich posuvu vlivem pohybu hada! Vypínač zkratujeme a přepínač nočního poklesu zapojíme na spínací hodiny. (Instalaci doporučuji raději přenechat odborníkovi, aby nedošlo k úrazu elektrickým proudem!)

V chladném počasí jsou hadi naopak malátní a pakliže poklesne teplota příliš hluboko, upadnou do strnulosti a mohou i zemřít. Endotermní (teplokrevní) živočichové by v takovém případě zvýšili tvorbu tepla, avšak ektotermní hadi jsou vydání napospas počasí. Pro hroznýše královské je kritická teplota již kolem 15 °C!


Obr. 1

Pro vytápění se mi velice osvědčil infrazářič 600 W, který je zapojen přes diodu a má tedy výkon asi 300W. (obr. 2) Můžeme také vytápět topným tělesem umístněným např. v květináči. (obr. 3)

Boa constrictor je škrtič a tedy není jedovatý. Potravu loví rychlým výpadem, uchopením čelistmi a následným omotáním. Smyčky těla se svírají kolem kořisti stále víc, až dojde k usmrcení zvířete. (obr. 4) Potravu předkládáme buď živou nebo i usmrcenou. Jak jsem již uvedl, nekrmíme v době se sníženou teplotou, v období svlékání a při páření. V posledním případě jsou však i výjimky, kdy samice - po ovulaci (a vzácně i samci během období páření) přijímají potravu. Po napáření většina samic sice potravu přijímá, ale zpravidla málo a předem usmrcenou. Po porodu naopak bývají velice vyhládlé. Krmíme je často, ale zpočátku po menších dávkách, abychom zvířeti nezpůsobili zdravotní potíže.


Obr. 2

Při krmení zvířat raději stále dohlížíme. Zvláště hlodavce nikdy neponecháváme v teráriu delší dobu, např. přes noc. Mohou být našim svěřencům nebezpeční a neváhají je z hladu nebo v sebeobraně napadnout. Pokud k pokousání hada dojde, je vhodné ránu desinfikovat například Septonexem . (obr. 5)


Obr. 3

Jestliže had po transportu nebo mládě po porodu delší dobu odmítá potravu, bude pravděpodobně nutné jeho násilné krmení. Toto provádíme pinzetou s tupým koncem a potravu vsuneme hadovi do krku, poté ji jemně vmasírujeme až do žaludku. Zásadně krmíme malými kousky, které namočíme do bílku nebo do vody. Ze začátku je nejlepší, pokud nám s násilným krmením někdo pomůže a podrží hada. Tím minimalizujeme možnost zranění zvířete. Pomoc dalšího člověka je nutná při násilném krmení větších plazů. (Například často odmítají potravu hadi z odchytu apod.) Pokud by had ani po několikerém násilném krmení nepřijímal sám potravu, je nutné se poradit s veterinárním lékařem. Vhodné je také podat zvířeti Entizol a to 30 - 40 mg na 1kg živé hmotnosti, maximálně však 400 mg na jedno zvíře. (obr. 5)Podáváme jednorázově. Entizol buďto rozpustíme ve trošce vody a podáme zvířeti sondou (hadičkou nasazenou na injekční stříkačce) až do žaludku, nebo ho do žaludku vpravíme spolu s potravou při násilném krmení. Můžeme také podávat trávící enzymy, aminokyseliny apod. Dávkování musí ale vždy určit veterinární lékař.

Ať již had přijímá potravu sám, či nikoliv, je nutné podávat mu s ní i vitamíny (obr. 5), které vpravíme do krmného zvířete injekčně. Vitamíny podáváme takto:

B komplex obyčejný 1 - 2 dražé na 1kg živé hmotnosti - 1x za měsíc
Celaskon 1 tabletu (100mg) na 1kg živé hmotnosti - 1x za měsíc
Combinal D3 0,1ml na 1kg živé hmotnosti - 1x za 1,5 měsíce
Combinal E 1ml na 1kg živé hmotnosti - 1x za 1,5 - 2 měsíce
Combinal A 0,5 - 1ml na 1kg živé hmotnosti - 1x za 2 měsíce

POZOR! Nekupovat a nepodávat přípravek Combinal AD3! Ale vždy Combinal A a Combinal D3 zvlášť. (U AD3 Combinalu je totiž jiný poměr vitamínů A a D3, než je pro hada vhodné a dlouhodobější podávání by mu mohlo způsobit zdravotní problémy.)


Obr. 4

Také pozor na Combinal FORTE, který je několikanásobně koncentrovanější a nutno jej buďto těsně před podáním naředit nebo podat v odpovídajícím menším množství (Můžeme se poradit s lékárníkem.) Zvláště dáváme pozor na předávkování u vitamínů A a D3, u kterých je to velice nebezpečné.

Na trhu je nyní několik různých vitamínových přípravků. Většina z nich má ovšem dávkování uvedené pouze orientační a hrozí potom buďto předávkování plaza nebo naopak k podání pouze nedostatečného množství vitamínů. Proto tyto přípravky (neznám ovšem samozřejmě všechny) nedoporučuji.


Obr. 5

Dále bych chtěl upozornit na nevhodnost dlouhodobějšího zkrmování morčat, které (mimo vitamínu B) vitamíny nemají (i když neprojdou stresovou situací) a jejich dlouhodobější zkrmování může mít pro plaza vážné zdravotní následky. Některé prameny uvádějí, že nevhodnost zkrmování morčat tkví i v jejich silné kostře, která se potom hadům obtížně tráví.

Další důležitou věcí v teráriu je substrát. Nejvhodnější (zvláště pro velká terária) se zatím jeví dřevěné hobliny, které nasypeme po celé ploše dna. Množství se řídí velikostí hada. Pokud se had vyprázdní, sebereme trus i s hoblinami - které jsou mokré, nebo znečištěné - a na jejich místo dosypeme další, suché. Měly by to být ale opravdu HOBLINY, tedy nikoliv prašné piliny! Někteří chovatelé v menších teráriích úspěšně používají na dno noviny - které se mi jeví pro dospělé hroznýše méně vhodné, neboť nemohou vše vsáknout a v teráriu je potom zápach, který plazům v žádném případě neprospívá a může jim podráždit dýchací cesty. Výborný je LIGNOCEL, který ovšem - vzhledem k ceně - není opět vhodný pro větší terária. Také jsem od jednoho chovatele slyšel, že jeho plaz měl po pozření lignocelu zdravotní problémy. (Lignocel se nalepil na kořist a plaz jej pozřel spolu s ní.) Tyto problémy ovšem mohou způsobit i hobliny, které se také lepí na kořist. U mne např. jednou had vydávil všechnu potravu, kterou toho dne pozřel, když se mu kus hobliny zapíchl do krku. S vydávenou kořistí se zbavil i hobliny. Vše proběhlo bez dalších zdravotních následků.


Obr. 6

Pokud máme terárium přímo v bytě a chceme, aby vypadlo esteticky, můžeme na dno použít koberec ,,umělé trávy”. (obr. 6) Pozor! Některé tyto koberce nemají ze spodní strany výstupky - jako na obrázku - a do terária se tudíž nehodí. Moč totiž pak neodtéká pod kobereček, ale drží se nasáklá v něm. Čištění je velice jednoduché. Odstraníme trus a nečistoty a kobereček několikrát vymácháme. Potom ho na chvíli pověsíme a necháme vykapat. Nedoporučuji ho do větších terárií, kde u větších hadů může být vyloučené moče už tolik, že terárium bude nepříjemně zapáchat a také vymáchání koberce bude daleko obtížnější.

Trus hadů by měl být tuhý. Pokud je extrémně řídký a silně zapáchá, může to být příznakem počínajícího onemocnění bakteriálního nebo protozoálního původu. V takovém případě je vhodné navštívit veterinárního lékaře.

pokračování příště
Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5

Autor textu a fotografií Miroslav Moravec

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře