Zásady chovu: PYTHON MOLURUS BIVITTATUS, krajty tmavé - 2. část

Zahřívání vajíček samicí trvá zhruba 2 měsíce. Pokud zpozorujeme, že samice nezahřívá i horní vajíčka, je nutné mírně snížit teplotu. Samice se poto...

Zahřívání vajíček samicí trvá zhruba 2 měsíce. Pokud zpozorujeme, že samice nezahřívá i horní vajíčka, je nutné mírně snížit teplotu. Samice se potom stará o celou snůšku a udržuje tak potřebné mikroklima. Samozřejmě nesnižujeme teplotu příliš, aby se podařilo udržet vajíčka v potřebné teplotě, která je zhruba v rozmezí 30 - 32° C. V poslední době také v tomto období v noci nesnižuji v teráriu teplotu, ale udržuji ji na stejné výši po celých 24 hodin. A to většinou asi kolem 28° C. Také je důležité, aby nad vajíčky nebyl žádný zdroj tepla. S tímto už musíme počítat při stavbě terária, ve kterém hodláme nechat později naklást vajíčka! Blízko topení (které na rozdíl od žárovky nemůžeme vypnout, aby se v teráriu neochladilo příliš - záleží ovšem i na teplotě, která je v místnosti, kde se terárium nachází), nevytvoříme žádný rošt, či rovnou plochu, kde by samice eventuelně mohla naklást vejce. POZOR! Samice většinou právě vybere nejteplejší místo v teráriu, takže se nespoléhejme na náhodu, že zrovna na toto silně vyhřívané místo samice vajíčka nenaklade. Pokud vajíčka najdeme nakladené pod žárovkou - tuto vypneme. Kdyby zůstala zapnuta, nepomohlo by nám pravděpodobně (podle vzdálenosti snůšky od zdroje tepla) snížení teploty v teráriu a horní vajíčka by s největší pravděpodobností seschla, protože samice by je svým tělem neobtočila.


obr. 1

Vajíčka můžeme také nechat inkubovat v inkubátoru. Dělá to mnoho chovatelů, ale už jsem se také setkal s názorem, že mláďata vylíhlá v inkubátoru nejsou tak životaschopná, jako mláďata vylíhlá u samice. I když tento názor nemohu potvrdit, vajíčka většinou do inkubátoru nedávám. Pouze v případě, kdy samice naklade více vajec, než může zahřívat (nebo když se některé vajíčko nedopatřením dostane mimo zbytek snůšky) - opatrně horní vajíčka odeberu a přenesu do vlastnoručně vyrobeného inkubátoru. Zhruba jsem jej vyrobil podle návodu pana Vladimíra Cerhy - z vyřazené mrazničky, která je tepelně stabilnější, než inkubátor vyrobený ze skla. (obr. 1) Na dně mám nádobu s pískem, kde jsou 2 topné káble. (Písek drží káble uvnitř nádoby a dva jsou pro případ poruchy jednoho z nich.) Písek v nádobě je zcela zalitý vodou, která se takto postupně odpařuje. Vajíčka mám na děrovaném kovovém roštu nad touto nádobou. Jsou v polystyrénové misce, ve které je Lignocel. Vajíčka jsou položena na něm. Uprostřed vajec je sonda, (obr. 2) připojena na digitální teploměr. Vzadu dole i nahoře - je vyvrtáno po jedné řadě menších otvorů na větrání. Na dvířkách je vyřezán plech a místo něj je tam připevněno plexisklo - aby byla možná optická kontrola, bez častého otevírání. Při otevření dvířek se automaticky - mechanicky - vypne topení uvnitř inkubátoru. Je zde vysoká vlhkost a hrozí úraz elektrickým proudem. (Všechnu montáž topení doporučuji svěřit odborníkovi nebo si zakoupit originální inkubátor od profesionálního výrobce.) Vzadu mám i osvětlení, které zapínám vypínačem upevněným zboku. Pozor! Nezapomeňte osvětlení v inkubátoru včas vypnout, jinak by došlo k přehřátí a odumření zárodků! (Eventuelně lze kombinovat s časovým spínačem, který např.: po 1 minutě světlo automaticky vypne.) Mám zde samozřejmě i vlhkoměr. Vlhkost udržuji prakticky stále na 100 %. Důležitý je i termostat. Tento mám elektronický - specielně pro tento účel vyrobený. Teplotu neudržuje pouze stylem: ,,zapnuto” - ,,vypnuto”, ale snižuje a zvyšuje topení topného káblu postupně. Uvnitř mám jako pojistný umístněný klasický termostat, který používám i v teráriu. První termostat mám nastavený na 31° C, pojistný mám nastavený tak, aby vypnul topení, pokud teplota uvnitř inkubátoru překročí 32° C. Jako doplňky mám např. instalované odpory, které snižují výkon topných káblů - po dosažení teploty 31° C. Topné káble potom pouze velice jemně dohřívají vnitřek inkubátoru a nehrozí tak velké kolísání teploty. Vnitřek inkubátoru pravidelně ještě 2 x denně rosím vlažnou vodou. Nestříkám samozřejmě na vajíčka. Jediné, co nemám (a co má většina inkubátorů) je šikmo umístněné sklo, po kterém odtéká voda, která se sráží nad vajíčky. Zjistil jsem totiž, že ze stropu bývalé mrazničky (možná díky podélným výstupkům), žádná voda na vajíčka nekape. Pouze musím dávat pozor, aby na ně nestékaly kapky z čidla digitálního teploměru.


obr. 2

V době, kdy první hádě prořeže svým vaječným zubem vajíčko a vystrčí hlavičku aby se poprvé nadechlo, jsou již i všechna ostatní háďata ve zbylých vajíčkách plně vyvinuta. Měla by prořezat své blanité kožovité obaly do 48 hodin od prvního. Pokud tak neučiní, bude patrně potřebná pomoc člověka, jinak by se zbylá mláďata mohla zadusit. Opatrně tedy nařízneme skalpelem nebo nastřihneme nůžkami obal vajíčka, nejlépe do tvaru ,,Y”. Vše musíme ovšem udělat tak, abychom v žádném případě nezranili mládě! Dohlídneme poté, aby se hádě řádně poprvé nadechlo. Mláďata ihned svá vajíčka neopouštějí a pokud z nich úplně nevylezou, tak se při jakémkoliv pocitu nebezpečí do něj ihned vracejí. Jak však vylezou celým tělem ven, již se do vajíčka nikdy nevrátí a můžeme ho odstranit. Pokud krajtička neopustí vajíčko do 48 hodin (při nevstřebaném žloutkovém vaku počkáme 72 hodin), bude opět nutná naše pomoc a opatrně ji tedy pomůžeme ven. Ihned po opuštění vajíčka je dobré hádě opláchnout ve vlažné vodě, abychom ho zbavili zbytků bílku. Pokud máme na dně terária vhodný substrát, krajtičky se očistí při jeho prolézání. Poté je nutné držet mláďata ve velice vlhkém prostředí, dokud se poprvé nesvlečou. Jsou citlivá na dehydrataci, ale na rozdíl od mláďat hroznýšů královských přijmou často potravu již před prvním svlečením. Mláďata krmíme myšaty nebo kuřátky. Postupně velikost krmných zvířat zvětšujeme. Často se stává, že větší krajta nepřijme např. potkana. Tento je pro ni již malý a had nedokáže smyčku těla již stáhnout tak, aby zvíře rychle a bezpečně usmrtil. Často se potom začínající chovatelé mohou domnívat, že had je nemocen, neboť nepřijímá potravu. Také se může stát, že plaz potkana začne žrát živého, což způsobí utrpení nejen hlodavci, ale může dojít i ke zranění hada. Větší hady tedy krmíme např. slepicemi nebo králíky (obr. 3), které had již bez problému smyčkami svého těla zadusí (obr. 4). U krajt tmavých je občas možné i odmítání některé potravy - např. potkanů, morčat, králíků a pod. Stačí potom přejít pouze na ptáky a had začne opět přijímat potravu jako dříve. Možný je samozřejmě i opačný postup. Někdy tato změna vydrží krajtě i celý život, někdy se vrací po čase zase k předchozímu jídelníčku. Při krmení dáváme pozor na podklad terária. Pokud tento tvoří drobné kamínky s ostrými hranami - může dojít k poranění vnitřních orgánů plaza. Při krmení se mu část podkladu z terária dostane dovnitř spolu s potravou - např. mezi peřím. Kousků z tlamky se však většinou zbaví sám. (obr. 5)


obr. 3

Při určování pohlaví sondou bude počet podocasních štítků (po vytáhnutí a přiložení sondy) u samice 3 - 5, u samce 10 - 16.


obr. 4

Tito hadi již mohou vyrůst do docela úctyhodných rozměrů. Již takto veliký had (obr. 6) vám - pokud se mu nelíbí, jak s ním manipulujete - pevně obtočí ruku. Vůbec vám to asi za chvíli nebude příjemné. Odmotat plaza z ruky také nebude tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát, zvláště když vám omotá pravou ruku a k tomu eventuelně i krk a hlavu. Pokud manipulujete s větším plazem, je vhodná účast minimálně jedné další dospělé osoby! Povolení k chovu nebezpečných zvířat tedy budeme určitě potřebovat! Vydává ho OVS v místě bydliště a je nutné o něj zažádat po zakoupení mláděte a ne tedy až dosáhne 3 metrů délky.


obr. 5


obr. 6

Dotazy a své zkušenosti s chovem PMB můžete zasílat na big.long@worldonline.cz, nebo navštivte stránky http://home.worldonline.cz/~ca297984 kde se zabývám problematikou plazů a je zde možnost (m.j.) nalézt i odpovědi na dotazy od jiných chovatelů a kontakt na veterinárního lékaře, zabývajícího se chovem a léčením plazů.

text a foto: Miroslav Moravec
Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (1x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře