Způsob lovu u python regius

Krmení hada je pro každého teraristu, který se tímto chovem zabývá, jistě velký zážitek. Právě u tohoto zvláštního životního projevu našich beznohých chovanců se nejlépe vidí, jak jsou přírodou obdaření, a že absence končetin jim nedělá sebemenší potíže.

Tento druh (Krajta královská) je had s noční aktivitou, a tudíž loví a vyhledává potravu pouze v noci. Přes den se naopak uchyluje do svého úkrytu (např. do praskliny ve skále). Já jsem mu podal malou bílou myš za dne, kdy běžně a pravidelně leží pod vyhřívací žárovkou. Myš nikdy nepodávám usmrcenou, protože zastávám názor, že by se podmínky v teráriu měly co nejvíce podobat domovině daného jedince. Po pár minutách si potenciální kořisti všimla a zbystřila. Okamžitě začala velice pomalu slézat z poličky k zemi. Myška jen zmateně pobíhala po lignocelovém podkladu. Krajta sledovala každý její pohyb. Chápavým ocasem se chytla konce poličky, aby si ukotvila tělo a začala se stavět do útočné polohy – „esíčka“.

Klidně a rozvážně se v tomto postavení plazila níže. Když byla pár centimetrů nad zemí, zastavila se a strnula jako kámen. Tady byl krásně vidět naprosto klasický a přirozený způsob lovení, kdy pouze číhá ze zálohy a vyčkává, až jí kořist proběhne pod tlamou. Dlouho netrvalo a myška se nevědomky rozběhla ke krajtě, řítíc se do záhuby. Následoval rychlý výpad! Masivní svalstvo hada jí však zanedlouho vypudilo všechen vzduch z plic. Již při škrcení bylo vidět, že jí krajta „trefila“ za zadní část těla, místo za hlavu. Většinou, instinktivně, se snaží útočit právě na hlavu, protože je nejzranitelnější, lépe a rychleji se pak celá kořist polyká. Po pár minutách sevření povolilo a smyčky se začaly rozmotávat. Jelikož byla zavěšená hlavou dolů, musela si svou kořist neustále podpírat vlastním tělem. To byl možná důvod, proč si vůbec má krajta neuvědomila, že má v tlamě místo hlavy zadní část těla. Okamžitě a bez váhání začala úlovek polykat i přes fakt, že se jí zadní nohy spolu s ocasem příčí v tlamě. Naštěstí byla myška malá a pozřít takové sousto nebyl pro mou krajtu až takový problém. Celý proces sice trval o něco déle než běžný lov, ale vesměs svůj účel splnil. Když si to shrneme, tak ulovila a polkla svou oběť hlavou dolů (proti gravitaci) a opačně (zadníma nohama napřed). Je opravdu neuvěřitelné, jak tito tvorové dokáží využívat svého těla a svalstva.

Nakonec jen spokojeně vylezla zpět na vyhřívací polici a zkontrolovala okolí, jestli tam není další potrava (to dělá běžně). Pak se jen pohodlně uvelebila pod světlem a dál se vyhřívala.