Čolek horský – Triturus alpestris

Nedávno jsem listoval starými čísly časopisu Fauna. Ve Fauně č. 10/1998 mě zaujal článek od pana Vladimíra Stránského z Liberce „Užovka obojková“, kde autor vyzdvihuje krásu české zvířeny a vyzývá čtenáře, aby více psali o naší fauně. Také si myslím, že u nás máme krásné zástupce živočichů a tak bych se rád o jednom takovém rozepsal.

Popis

Čolek horský (Triturus alpestris) je náš nejkrásnější čolek a společně s čolkem mramorovaným (Triturus marmoratus), který se vyskytuje na pyrenejském poloostrově a ve střední Francii, patří k nejpestřeji zbarveným čolkům Evropy.
Zbarvení hřbetu samečka je v době rozmnožování šedé, šedomodré až světle modré. Bříško je žlutooranžové, sytě oranžové až oranžovočervené, na boku se táhne od předních končetin po zadní úzký, blankytně modrý pruh. Nad ním je často ještě světlý, bílý nebo žlutavý pás probíhající od zadních končetin až po čenich, který je posetý množstvím malých černých skvrn. Tyto skvrny jsou i na končetinách. Sameček má na hřbetě nízký žlutočerný lem, který se táhne od zátylku po špičku ocasu. Ocasní lem je širší s řadou matných tmavých skvrn a středovým světle modrým pruhem.
Zbarvení samičky je mramorovaně šedé nebo šedozelené. Na boku má světlý tečkovaný pruh a bříško většinou žlutooranžové, méně často sytě oranžové jako samci. Samička nemá na hřbetě lem a i ocasní lem je velmi nízký. Jeho spodní hrana je žlutá až žlutooranžová. Velikost samečků je 8 cm, samiček až 11 cm.

Rozšíření

Od Rumunska přes střední Evropu po západní Francii, od zemí Beneluxu na severu po Řecko na jihu, izolované populace se vyskytují na severu Španělska a Portugalska. Čolek horský se vyskytuje, jak již název napovídá, převážně ve vyšších polohách pahorkatin a v horách vystupuje až nad horní hranici lesa. Najdeme ho však často i v listnatých lesích nižších poloh od 300 m n. m. V době rozmnožování navštěvuje chladné stojaté vody rybníků, jezer a tůní nebo pomalu tekoucí potoky. Čolkům horským dokonce postačí k rozmnožování i vyježděné kaluže na lesních cestách.
U tohoto čolka bylo popsáno 10 poddruhů, z nichž u nás se vyskytuje Triturus alpestris alpestris. V některých chladných vysokohorských jezerech v jižní Evropě jsou známy poddruhy, které si ponechávají celý život vnější žábry a rozmnožují se v neotenickém (larválním) stadiu.

Biologie

Po skončení zimního spánku (u nás v březnu až dubnu) vstupují čolci do vody, kde se samečkům začíná tvořit pestrý svatební šat a během 14 dnů se začínají rozmnožovat. Brzy po páření se čolkům začínají ztrácet lemy a barvy blednou, ti pak opouštějí vodu a žijí na souši. V suchozemské fázi se čolci za dne schovávají pod pařezem, padlými kmeny, kameny a v jiných úkrytech. Aktivní jsou v noci, ve dne vycházejí pouze za deště. Zimují od října pod kameny nebo v úkrytech v zemi.
V čistých vodách můžeme pozorovat svatební tanec samce, který nejprve začne samičku očichávat, když se samička snaží uniknout, sameček ji předbíhá a staví se k ní bokem. Pak ohne ocásek směrem k boku a rytmicky jim začne kmitat proti samičce a vypouštět pachové látky. Pokud je samička svolná, sleduje samečka, který pomalu ustupuje a vypouští spermatofor. Ten pak samička nasaje kloakou a o několik dní později klade po jednom 150–300 vajíček na listy vodních rostlin, které kolem nich ohýbá zadními končetinami. Larvy se líhnou podle teploty vody přibližně za 14–21 dní. Živí se prvoky, později nitěnkami a jinými drobnými živočichy. K metamorfóze dochází přibližně za 3 měsíce, v chladných vodách chudých na potravu mohou larvy přezimovat a metamorfózu prodělat až příští rok. Poté opouštějí malí čolci vodu a žijí až do dospělosti na souši, kdy se asi po 3 letech vracejí do vody, aby se poprvé rozmnožovali.

Chov

Tohoto čolka chováme v plastovém nebo skleněném teráriu, kde podíl souše a vody je 2:1 nebo 1:1. Souš je tvořena lesní hrabankou, na které jsou položeny mechové polštáře. Jako úkryt slouží kus kůry nebo několik břidlicových kamenů. Výška vodního sloupce se pohybuje kolem 5 cm. Teplotu v teráriu udržujeme na 18–22 °C. V období rozmnožování přemisťujeme čolky do akvária s plovoucími rostlinami a kouskem polystyrenové destičky na hladině. Výška vodního sloupce je 20–25 cm, teplotu vody udržujeme kolem 15 °C.
Čolky krmíme nitěnkami a nejraději mají žížaly. Čolky horské musíme zazimovat ve vlhkém sklepě při teplotě 5–8 °C po dobu 3 měsíců, protože bez přezimování se nemnoží.
Podobné podmínky chovu má i dalších 6 druhů našich čolků. Nutno podotknout, že všechny tyto naše druhy čolků jsou chráněné a k jejich chovu je nezbytné písemné povolení.

Literatura:

Pecina Pavel: Kapesní atlas chráněných a ohrožených živočichů, 1983
Vergner – Vergnerová: Chov terarijních zvířat, 1986