Leguán černý – Ctenosaura similis

Tento v poslední době u nás poměrně často nabízený leguán dorůstá v dospělosti celkové délky 100 až 120 cm, při váze 1–2 kg. Jeho zbarvení je šedohnědé, s náznaky tmavších příčných pruhů, přičemž v mládí jsou zvířata zpravidla světlejší a pestřejší, s podílem žluté, žlutohnědé až žlutooranžové barvy, v dospělosti pak tmavnou a stávají se spíše šedohnědými, se třemi až čtyřmi tmavými šedomodrými až černými pruhy příčně přes hřbet. Příčné pruhování na ocase se s věkem stává méně zřetelné. U některých populací se uvádí zelené zbarvení mláďat do 6 měsíců stáří, což bývá dáváno do souvislosti s dobou líhnutí a okolním prostředím - nárůst vegetace v období dešťů.

• Ctenosaura similis

Odlišení tohoto druhu od ostatních velkých leguánů rodu (C. pectinata, C. acanthura) je problematické, proto je vždy lépe kupovat všechna zvířata najednou a doufat, že pocházejí z téže oblasti nebo z jednoho faremního odchovu. Naproti tomu odlišení od stejně často nabízeného druhu Ctenosaura quinquecarinata je možné na první pohled podle počtu ocasních šupin – intercalárií. Jde o řady šupin oddělujících příčné prstence trnitých šupin, (viz obr. 1). Zatímco C. similis má 2–3 příčné řady intercalárií, C. quinquecarinata má pouze 1 řadu těchto šupin. Další rozlišení je možné podle počtu postmentálií a dalších šupin, např. mezi nasale a rostrale, to už je však méně zřetelné.

Ctenosaura similis obývá spolu s C. pectinata a C. acanthura rozsáhlé oblasti od jižního Mexika (Sinaloa) po Panamu (viz mapa 1), přičemž se uvádí, že C. similis žije na území mezi mexickým Istmo de Tehuantepec a Panamou, zatímco oba zbývající druhy mají svůj areál směrem na sever do Mexika. Biotopem všech tří druhů jsou otevřené stepní a lesostepní krajiny, skalnaté, kamenité i písčité oblasti se sporou vegetací, jakož i řídké suché lesy. Upřednostňují místa, kde mají možnost využít vyvýšených bodů v krajině, jako jsou osamocené stromy, vystouplé skály nebo kameny, případně ruiny staveb. Velmi milují teplo a slunce. Jako úkryt využívají, tam kde je to možné, aktivně vyhrabané nebo upravené nory. Zpravidla žijí v koloniích, kde na každého samce připadají 2–4 samice, každý jedinec má ovšem svou vlastní noru a její okolí hájí jako své vlastní teritorium. Nedospělá zvířata jsou na území tolerována. Dospělí jedinci si vytváří jakousi hierarchii a slabší jdou většinou silnějším dobrovolně z cesty.

• mapa 1: Ctenosaura similis
Ctenosaura pectinata
Ctenosaura acanthura

Co se potravy týká, jsou mladí jedinci více insektivorní, mláďata do 6 měsíců stáří přijímají z poloviny až tří čtvrtin hmyz a různé červy, zbytek krmné dávky pak tvoří potrava rostlinná. S přibývajícím věkem se poměr živočišné a rostlinné složky mění a dospělí jedinci přijímají z více jak tří čtvrtin listy a květy rostlin, různá semena a plody, menší měrou pak loví hmyz a další bezobratlé, příležitostně i drobné obratlovce včetně vlastních mláďat.

• obr. 1: A – Ctenosaura quinquecarinata
B – Ctenosaura similis

Leguáni černí pohlavně dospívají ve věku 18–24 měsíců a jsou plodní ještě ve věku 10 let. Nástup rozmnožování je řízen především nástupem období dešťů, v zajetí i změnami teplot a délkou světelného dne během roku. Zhruba pět týdnů po páření snáší samičky do předem vyhrabané nory vejce v počtu 15–30, ale u silných zdravých samic až přes 70 vajec. Inkubace v přirozených podmínkách trvá přibližně 80 dní a mláďata opouští hnízdo zpravidla v první třetině probíhajícího období dešťů.

Při chovu v zajetí vycházíme s těchto informací a pro zvířata připravujeme ubikace větších rozměrů. Pro pár nebo chovnou skupinu 1,2 připravíme nádrž o podlahové ploše 60–80×160×200 cm a výšce 60 cm. Samozřejmě, máme-li tu možnost, může být terárium i daleko větší. Jako substrát se osvědčuje drcená kůra, případně hrubší říční písek. Zařízení tvoří několik větších kamenů, hodí se i kaskádovitě vytvořená skalka přecházející ve vyzdění zadní stěny s širokými výstupky nebo policemi. Také šikmo zapřená silnější větev dobře rozčlení prostor a zvětší využitelný povrch. Živé rostliny jsou zbytečné, protože je zvířata v krátké době zničí a sežerou, pro estetický dojem můžeme použít rostliny umělé, zvláště v návaznosti na větve nebo kořeny umístěné uvnitř terária. Jako ukryty zde rozložíme kusy kůry, lépe se však osvědčují podélně rozštípnuté velké květináče nebo cihlové roury, tzv. trativodky.

• Ctenosaura similis – 40 cm mládě

V nádrži nesmí chybět miska s vodou ani miska na krmení. Denní teploty udržujeme na průměrných 28 °C, nutností je však lokální zdroj, případně podle počtu chovaných zvířat i dva zdroje, pod nimiž se mohou chovanci vyhřát až na 45 °C. Ideální je v tomto směru použití reflektorových žárovek (se zadním zrcadlem) 40 W, umístěných v krytu z pálené hlíny. Tyto žárovky umístíme 15 cm nad povrch vyhřívacího kamene. V noci a během 4–8 zimních týdnů i ve dne klesá teplota na 18–22 °C.

• Ctenosaura similis

Vedle teploty je neméně důležitou složkou při chovu leguánů i světlo. Terárium nasvítíme zářivkami, nejlépe dvěma trubicemi 120 cm (36 W), z nichž jedna by měla být s podílem UV složky spektra, např. Reptile D-Light 3 %, Reptile Daylight, aj. (prodává Hornbach, Robimaus, atd.). Terárium rosíme obden, vždy večer. V předem naplánovaném období dešťů zvýšíme množství rozprášené vody a rosíme každý večer, zvířata by se však nikdy neměla brodit v bahně.

Pro případnou snůšku vajec je potřeba připravit samičce větší vrstvu substrátu, případně umělou noru s hnízdní komorou. Vejce, která mají rozměry asi 34×22 mm, přeneseme do inkubátoru s teplotou 29 °C. Umístíme je jednotlivě na vrstvu vlhkého vermikulitu a zakryjeme rašeliníkem. V podstatě se jejich inkubace neliší od inkubace jiných vajec, např. agam rodu Pogona. Mladí se z nich líhnou podle podmínek, respektive v závislosti na teplotě za 50–60 dní, při kolísavé teplotě den 29 °C /noc 23 °C až za 90 dní ve velikosti 15–18 cm. Odchov mláďat je možný ve společnosti stejně velkých ještěrů a nečiní zřejmé problémy.