Krajta královská – záznamy a zkušenosti z chovu

Za posledních pár let byla zde ve Fauně publikována řada velmi zdařilých článků zaměřených přímo na chov, příjem potravy, rozmnožování a další nem...

Za posledních pár let byla zde ve Fauně publikována řada velmi zdařilých článků zaměřených přímo na chov, příjem potravy, rozmnožování a další neméně zajímavé projevy krajty královské (Plískal 2000, Böhm 2001, 2003, Novák 2003, Horčic 2003, 2004 a, b). Přestože já již v současnosti tyto krajty nechovám, zůstalo mi po nich množství zajímavých záznamů a zkušeností, které jsem nastřádal v průběhu čtyřletého chovu. Ty by mohly posloužit k porovnání a sdělení některých zajímavých skutečností dalším chovatelům. Některé z těchto zjištění paralelně odpovídají tomu, co píší ve svých článcích výše zmínění autoři, takže jsme vlastně nezávisle na sobě došli k obdobným pozorováním. Obecné informace, týkající se např. popisu, rozšíření, rozmnožování, způsobu života, chovu a dalších charakteristik krajty královské jsou jednoduše dostupné z celé řady teraristicky zaměřených publikací, a proto tato fakta ve svém článku již neuvádím a zaměřuji se jen na mnou zjištěné skutečnosti.
Duben 1999 až duben roku 2003, je zhruba období pozorování chovu dvou samic a následně i jednoho samce krajty královské. Všechny tři mé krajty byly dovezeny do Česka v průběhu roku 1998 z Ghany, načež se přes 1–2 prostředníky dostaly v dále uvedeném pořadí a čase do mého chovu. První samice (dále také č. 1) byla zakoupena 24. 4. 1999, její hmotnost činila 650 g a délka byla přibližně 80 cm. Přesný věk mi není znám, ale v době nákupu mohl činit 2–3 roky. Druhá samice (č. 2) byla zakoupena 18. 12. 1999, délka asi 60 cm, hmotnost 350 g a odhadovaný věk okolo 2 roků. Samec (č. 3) byl dokoupen 2. 6. 2001, délka 108 cm, hmotnost 1050 g a pravděpodobně již byl dospělý. K tomuto samci je třeba ještě zmínit několik dalších informací, které následovaly hned po koupi. Při podrobnější prohlídce jsem zjistil asi 15 ektoparazitů podobných našim klíšťatům, které jsem pinzetou odstranil (tato „klíšťata“ se pravděpodobně na samci nacházela již před jeho odchytem, protože všechny krajty jsou dle údajů v CITES z „řízeného chovu v přírodě“). Následně byl samec přemístěn do karanténního terária, byl mu proveden výtěr kloaky. Následné bakteriologické vyšetření bylo pozitivní na čtyři kmeny bakterií, poté následovala asi měsíční léčba Gentamycinem za častého zavodňování. Toto vše uvádím proto, že celá tato procedura se značně podepsala přinejmenším na jeho klesající hmotnosti a možná i na odmítání nabízené potravy, jak bude patrné dále v grafu.

Následují podmínky chovu. V dřevotřískovém teráriu (podrobnější vzhled a vybavení viz příslušná fotografie) o rozměrech 100×60×60 cm je umístěna 60 W bodová žárovka a v pravém zadním rohu se nachází topná cihla (6 W), která byla zapínána od podzimu do jara. Jedna z bočních stěn obsahuje vyvrtané větrací otvory. Jako substrát je použita směs lesní hrabanky a písku. Svícení žárovkou probíhalo v nepravidelných intervalech, celkově pak asi 6 hodin denně, především za účelem dosažení optimální denní teploty v teráriu (28–30 °C, pod žárovkou i více), v noci pak následovalo snížení teploty na přibližně 22 °C. Pro zajištění střídání období dešťů a sucha, které je v jejich domovině obvyklé, bylo vnitřní vybavení terária v období od března až listopadu každý den jednou až dvakrát oroseno za účelem napodobení zmíněného období dešťů. Po zbylé měsíce, mezi listopadem a únorem, nedocházelo k rosení a hladina vody v nádobě byla na minimu.
Vzhledem k tomu, že jsem spoustu večerů strávil pozorováním krajt „nalepený na skle“ čelní stěny terária, namísto, v tomto čase obvyklého, sledování televize, mohl jsem spatřit některé zajímavé projevy jejich vzájemného chování a dlouhodobě také pozorovat určitý vývoj v jejich „vztazích“. Dokud byly spolu pouze obě samice, bylo vše v relativním klidu, obě se vzájemně respektovaly a sdílely společný úkryt. Často se stávalo, že jakmile starší samice č. 1 opustila původní úkryt a vybrala si jiný nebo se přemístila do nádoby s vodou, tak asi do půl hodiny byla následována mladší samicí č. 2. Jen výjimečně bylo možné nalézt obě krajty od sebe. Změna v chování nastala s příchodem samce. Ten byl z počátku velice plachý a na občasnou manipulaci reagoval nečekanými útoky a následným kousnutím. Vždy si vybíral odlišné místo k odpočinku a došlo-li k tomu, že se jeho pohyb po teráriu křížil s cestou z některé ze samic, tak to byl on, kdo se okamžitě stahoval a měnil trasu, kterou se chtěl původně vydat tak, aby nemusel lézt přes tělo samice. Pokud však výjimečně muselo dojít ke vzájemnému kontaktu, tak na to samice vždy reagovaly prudkým cukáním těla, což vyvolalo okamžitou reakci samce v podobě rychlého odplazení na jiné místo. V průběhu následujícího půl roku však došlo k utlumení těchto reakcí ze strany samic a dokonce se na čas mladší a menší samice č. 2 dostala do původní odstrkované pozice samce. To však netrvalo dlouho a zhruba po roce od přidání samce k samicím se už mezi krajtami neprojevovala téměř žádná vzájemná rivalita, což se projevilo i tím, že jsem je běžně nacházel vzájemně obmotané pospolu.





Vysvětlivky a komentář ke grafům č. 1–3:
Červené křivky () znázorňují změnu hmotnosti daných krajt v čase, jednotlivé body() pak na nich pak označují konkrétní měření hmotnosti.
Tenké svislé linky () znázorňují četnost krmení, respektive příjem nabízené potravy (ve většině případů se jedná o myši, výjimečně i o křečky nebo potkany, není uváděn počet pozřených hlodavců, to je celkově zohledněno v uvedené tabulce) podle libosti dané krajty. Krmení bylo většinou nabízeno pravidelně jednou týdně, tzn. krajty si měly možnost „vybrat“ kdy a v jakém období budou nebo nebudou žrát a tomu odpovídá i výsledná hustota svislých linek. Výjimkou je samec (č. 3), který začal samostatně přijímat potravu (o výše uvedené hlodavce nejevil zájem) až od 18. 2. 2003, kdy mu byl na zkoušku nabídnut pískomil, který byl prakticky okamžitě uškrcen a sežrán. Od této doby byl již krmen pouze pískomily. Pokud je část prostoru v grafu před první linkou četnosti krmení nevyplněná, tak je to proto, že v tuto dobu jsem si o krmení ještě nevedl záznamy (případ grafu č. 2) nebo jsem dotyčného jedince (graf č. 3) ještě nevlastnil.

Modré plné trojúhelníčky () na časové ose znázorňují, kdy došlo k ekdysi (= „svlečení“ svrchní vrstvy pokožky).
Osy udávající čas a hmotnost si u všech třech grafů odpovídají svým rozsahem, takže je možné srovnání i mezi jednotlivými krajtami. Přesná zdrojová data, která jsem použil pro tvorbu grafů záměrně neuvádím (zvláště záznamů krmení je poměrně dost, hmotnost a data ekdysí lze také, alespoň přibližně, vyčíst z grafů, které mají daleko lepší vypovídací schopnost).
Od zaznačení četnosti krmení do grafů jsem očekával, že se zde nějak projeví sezónní příjem potravy v závislosti na střídání období dešťů a sucha (popsáno dříve), který je u těchto krajt často uváděn. To však není ani z jednoho grafu patrné, a pozastavení příjmu potravy na jeden měsíc je vcelku běžné bez jakékoliv zjevné závislosti na čase. Občas si krajty dopřejí i delší hladovky (možná souvislost se zaznamenanými pářeními, bude uvedeno později). Ekdyse zjevně probíhá častěji u obou samic (většinou po 2–3 měsících), které jsou evidentně ještě v růstovém období (č. 1 vyrostla od koupě z původních 80 cm na 116 cm v konci období pozorování, obdobně č. 2 z 60 cm na 97 cm), zatímco u samce, který již bude delší dobu dospělý a téměř neroste (ze 108 cm při koupi, vyrostl jen na 110 cm ke konci období pozorování), je četnost svlékání až po třech nebo více měsících.


samice č.1

Záznamy páření a souvisejícího chování
4. 10. 2001 – 8.00 – první náznaky páření, samec obtáčí svým ocasem ocas jedné ze samic.
15. 10. 2001 – 15.30 – samec a samice č. 2 leží společně na větvi připevněné ke stropu a kopulují.
22. 10. 2001 – 12.00 – samec se na dně terária páří se samicí č. 1.


samice č.2

Zhruba od počátku prosince roku 2001 se samice č. 1 začíná chovat jinak než obvykle a svým tělem odsunuje nádobu s vodou, jako by se chystala na jejím místě odložit snůšku vajec. V tomto období také dochází k rapidnímu zvýšení její hmotnosti (viz graf č. 1). Stále se zvyšující hmotnost a odlišné chování této samice mě přiměly počátkem února 2002 přidat do terária krabici s vlhkým rašeliníkem pro případnou snůšku. Ani jedna samice však nejeví jakýkoliv „zájem“ o toto místo a ke snůšce nedochází.
4. 11. 2002 – 7.00 – samec se evidentně snaží o spáření se samicí č. 1, obtáčí svůj ocas kolem ocasu samičky, páření však pozorováno nebylo.
16. 11. 2002 – 22.00 – samec leží na samici č. 1 na větvi připevněné ke stropu a několikrát používá drápky na hřbetě samice.
17. 11. 2002 – 12.00 – opakuje se situace ze 16. 11., stejný děj se odehrává i ve 20.45 na dně terária.


samice č.3

Následně je samice několikrát nalezena jak leží stočená na bocích nebo je obtočená kolem samce či samice č. 2, jako by se snažila zahřívat imaginární vejce, ke snůšce však nedošlo.
Možným důvodem proč nikdy nedošlo ke snůšce mohlo být nedosažení pohlavní dospělosti oběma samicemi (při páření v říjnu 2001 mohla mít č. 1 4–5 let, č. 2 okolo 4 let, v následujícím roce v listopadu pak obě o rok více. Obecně se však udává, že tyto krajty dospívají ve věku 3–5 let při dosažení délky okolo jednoho metru a tak přesný důvod, proč nedošlo k nakladení (nebo jestli vůbec došlo k oplození) vajíček nejsem schopný určit. Pravděpodobně se jednalo o jakousi falešnou březost, kterou obdobně popisuje také pan Horčic (2004 a).
Jak je z předešlého textu vidět, tak by Krajta královská asi neměla patřit do rukou úplných začátečníků. A když už, tak by patrně bylo vhodnější opatřit si jedince z odchovu, a ne z odchytu, což ale v současnosti není ve většině případů úplně možné. Ve srovnání s běžně chovanými zástupci užovkovitých, je krajta královská v mnoha ohledech náročnější na chov, rozmnožování i ve výběru potravy. Navíc jsou tyto krajty po většinu času poměrně málo aktivní co se týče pohybu po teráriu, takže pokud nehodláte čekat čtvrt hodiny, než krajta přeleze z jednoho koutu terária do druhého, což je často jediný vykonaný pohyb za celý den, tak bych doporučil spíše výše zmíněné užovkovité, kteří jsou o poznání rychlejší a výrazně aktivnější ve všech směrech. Každopádně však krajta královská uspokojí hloubavější chovatele, kteří mají chuť zjišťovat a objevovat některé málo známé projevy jejich života a pokusit se o dlouhodobější úspěšné rozmnožování této „míčové krajty“.

 

Použitá literatura:

Plískal, P., 2000: Krajta královská, Python regius (Schaw 1802). Fauna roč. 11 (č. 14).
Böhm, P., 2001: Chov a rozmnožení krajty královské (Python regius). Fauna roč. 12 (č. 22).
Böhm, P., 2003: Tanec samců krajt královských před pářením. Fauna roč. 14 (č. 3).
Horčic, R., 2003: Odmítání potravy u Python regius. Fauna roč. 14 (č. 12).
Novák, M., 2003: Způsob lovu u Python regius. Fauna roč. 14 (č. 24).
Horčic, R., 2004a: Ještě jednou k tanci samců P. regius před pářením. Fauna roč. 15 (č. 2).
Horčic, R., 2004b: (Ne)úspěšný? odchov krajty královské. Fauna roč. 15 (č. 21).

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5

Autor textu a fotografií Petr Balej

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

26.4.2015 12:44

Mám čtyry králíky a chci mít krajtu královskou. Bohužel na to nemám žaludek krmit ho myškama atd. Prosím poraďte čím ho mám krmitsmajlík

13.10.2014 15:52

ahoj :) Už mám regiusku teprv měsic a me by moc zajimalo kdy priblizne by se měl svleknout :) předpokladam že mu je zhruba rok a pul. Krmim ho 1x po 10 dnech. Ted poprve si nevzal mysku. :( co to znamena :) dekuju :)