Existují skutečně gigantičtí hadi?

Úvodem několik výňatků z literatury: „Nejdelším hadem chovaným v zajetí byla krajta mřížkovaná v zoo Pittsburg v Pensylvánii, kde had jménem KO...


Úvodem několik výňatků z literatury:

„Nejdelším hadem chovaným v zajetí byla krajta mřížkovaná v zoo Pittsburg v Pensylvánii, kde had jménem KOLOS měřil 8,70 metru a stále ještě rostl, až dosáhl délky 9,15 metru. Další krajty mřížkované dodané do zajetí měly často délku mezi sedmi až osmi metry… zatímco největší anakondy dopravované z přírody do zoo dosahovaly pouze šest metrů délky.“
Jiří Felix – Zvířata celého světa, HADI

„Známý britský cestovatel plukovník Fawcett změřil, že had kterého zastřelil u řeky Negro, měřil 18,6 metrů. Francouzský badatel Serge Bonacase prohlašoval, že v oblasti Araguaya v Brazílii zabil hada dlouhého 22 metrů. Francouzský kněz putující vzhůru po toku Amazonky prý viděl hada dlouhého 24 metrů a údajně jej i zabil s pomocí domorodců, kteří prohlašovali, že existují ještě delší hadi s obrovskou sílou.“
Jaroslav Mareš – Svět tajemných zvířat

„Ani velcí hadi, jako jsou krajty a hroznýši nejsou tak nebezpeční, před člověkem zpravidla utíkají a nečíhají ve větvích stromů aby mohli přepadat domorodce, jak o tom čteme v některých dobrodružných románech a vídáme i ve filmech. Největší z nich je krajta mřížkovaná, rozšířená od jihovýchodní Asie po Filipíny a anakonda, žijící v Jižní Americe. Oba tyto druhy mohou dosáhnout délky 12 metrů. Zprávy o hadech delších 20 metrů, požírající krávy a podobně jsou nepravdivé, přestože se nezřídka objevují v tisku.“
Josef Král a kolektiv – Pražská ZOO

„Největší anakonda ulovená v přírodě měřila 9,15 metru, nejnověji je udáván jedinec měřící 9,50 metru. Máme sice zprávu, že jistý inženýr E. Dunn změřil v Kolumbii zabitou anakondu, která měřila 11,3 metru, ale tento údaj nebyl ověřen a tento exemplář se také nedostal do rukou odborníků. Nevíme také, zda šlo o staženou kůži, která se dá natáhnout až o 30 %.“
Jiří Felix – Zvířata celého světa, HADI

„O velkých hadech se dříve vyprávělo mnoho historek, které se ukázaly nepravdivé, zejména pokud šlo o délku těchto hadů. Anakonda dosahuje ze všech hadů největší váhy, ale nezdá se, že by nejdelší exempláře měřily více než devět a půl metru, větší délka aspoň nikdy nebyla důvěryhodně prokázána. A tak zůstává nejdelším hadem krajta mřížkovaná, která může dosáhnout až deseti metrů. Živého a zdravého hada ovšem nelze nikdy natáhnout tak, aby ho bylo možné změřit přesně… . …Jakou sílu má jenom šestimetrový exemplář anakondy a jak umí stisknout, jsem měl příležitost přesvědčit se o několik měsíců později při filmování. K tomu účelu dostala anakonda živou ovci, vážící 36 kg, které byla předtím ostříhána vlna, aby hadovi nezpůsobila zažívací potíže. Anakonda oběť velmi prudce uchvátila a ovinula kolem ní smrtící smyčky tak rychle, že to snad ani oko nemohlo postřehnout. Když konečně začal had kořist pohlcovat, ukázalo se, že strašným tlakem praskla ovci břišní dutina a oči jí úplně vylezly z důlků. Myslím, že žádný jiný had srovnatelné velikosti nemá takovou sílu, jako právě anakonda.“
Zdeněk Vogel – Dobrodružství se zvířaty
„Skoro v každé knize o Jižní Americe dospěje autor k bodu, kdy klopýtne o anakondu (v některých knihách dokonce v každé druhé kapitole). Podle takových tvrzení jsou to hadi něco mezi třinácti a třiceti metry dlouzí, přestože největší vědecky změřená anakonda dosáhla deseti metrů. Samozřejmě že obluda na cestovatele zaútočí a další tři až čtyři stránky zápasí autor o život v sevření jejích mocných závitů, až se mu nakonec podaří zastřelit jí svým spolehlivým revolverem, nebo ho zachrání spolehlivý indián, který jí proklaje oštěpem.“
Gerald Durrell – Opilý prales

„Všeobecně se má zato, že život anakond už známe poměrně podrobně. Překvapení však ale stále nejsou vyloučena. Na počátku 20 století pověřila londýnská Královská geografická společnost majora P. Fawcetta, aby zpřesnil hranice Brazílie, Bolívie a Peru. Při práci mezi domorodci poprvé uslyšel o obrovských hadech. Jeden z domorodců se chlubil, že zabil osmnáctimetrového hada, ale major to pokládal za báchorku. A přece neuplynuly ani dva měsíce a musel svůj názor změnit. Sám totiž zabil dvanáctimetrovou anakondu. A tak uvěřil v existenci obrovských hadů, ale jemu v Evropě nevěřil nikdo, všichni ho měli za drzého lháře... .“
Jurij Dmitrijev – Obojživelníci a plazi

„Před třemi roky přinesly světové deníky šokující fotografie zastřelené anakondy, v jejíchž útrobách leželo natrávené tělo rybáře. Na obrázku ležela obrovská mrtvá anakonda složená v zadní části nákladního auta. V porovnání s diváky tísnícími se kolem auta je snadné uvěřit, že had měřil 10 metrů, jak prohlašovali jeho lovci… . Svědkové neštěstí prý bezmocně přihlíželi, jak ho had, zatímco muž stál ve vodě, chytil a pak pomalu od hlavy požíral. Spořádat celého muže trvalo prý něco přes deset minut. Svědci prohlásili: jedna noha mu dosud visela ven a mohli jste slyšet jak mu praskají kosti.“
http://www.volny.cz/rojar/cryptozoologie/6_ostatni/01_hadi.htm

„Mnou pozorované anakondy byly nejvýše šest až sedm metrů dlouhé. Největší známá anakonda, objektivně změřená, dosahovala délky 9,15 metru a byla předstižena jen jihoasijskou krajtou mřížkovanou, u které byla zjištěna délka asi o šedesát centimetrů větší. V mohutnosti však žádný dnes žijící had nemůže anakondu velkou předstihnout. Devítimetrové exempláře mají hmotnost přes tři sta kilogramů, zatímco stejně velká krajta pouhou polovinu. Zprávy, jak anakondy polykají indiánské děti, patří většinou do cestopisného bájesloví, i když případy pozření lidí jsou známé...“
Zdeněk Veselovský – K pramenům Orinoka

„V roce 1954 – velitelství brazilské armády obdrželo mimořádné hlášení z hranic s Francouzskou Guyanou. Jeden z vojáků byl napaden obrovskou anakondou, kterou se po boji podařilo zabít. Údaj po změření byl absolutně šokující – dosahovala 39 metrů délky. K hlášení na velitelství byla též připojena fotografie tohoto tvora. Zápis je doposud založen v archívech brazilské armády. Tělo obrovského hada zůstalo bohužel pro nemožnost přepravy na břehu močálů. Již několik cestovatelů podalo svědectví o nalezených stopách přesunu obrovských gigantických plazů, kdy obtisk stopy těla dosahuje až 1,8 metru v průměru. Téměř jako přes kopírák stejné příhody brazilské armády se staly v průběhu dalších let u řeky Mogiachu a Ojapog ve středu Brazílie. V druhém případě byla kulometem zabita anakonda o délce 35 metrů a opět vše bylo fotograficky zdokumentováno.“
http://www.volny.cz/rojar/cryptozoologie/6_ostatni/01_hadi.htm

„S velkými nebo jedovatými zvířaty se i v tropech setká člověk málokdy, dokonce někdy jen výjimečně. Snad to bylo před osmdesáti nebo sto lety jiné. Možná jsme trochu nespravedliví ke zprávám starších lovců, cestovatelů a přírodovědců, když často pochybujeme o jejich údajích, týkajících se množství a velikosti zvířat která viděli, nebo ulovili. Dnes jsme velmi skeptičtí, čteme-li o rozměrech velkých hadů, kteří prý byli kdysi uloveni, protože považujeme tehdejší měření za málo věrohodné. V severní části Jižní Ameriky se však houževnatě udržuje tvrzení o anakondách přesahujících dvanáct metrů délky… . …Anakondy žijící od delty Orinoka až po severní Amazonii liší se od forem rozšířených jižněji. Jsou obzvlášť velké a silné, ale právě tam bývají pro neschůdnost terénu málokdy chyceny, zabity a změřeny. Teoreticky není ale vyloučeno, že by mohli větší jedinci výjimečně existovat. Tato otázka zůstane nejspíš neobjasněna, protože velkých jedinců zásluhou nesmyslného zabíjení značně ubylo a jestliže nějací zbyli, zdržují se jen na místech velmi nepřípustných.“
Zdeněk Vogel – Džungle na tisíci ostrovech

„Nejtěžším hadem světa je anakonda velká (Eunectes murinus), jež je zhruba dvakrát tak těžká, jako krajta mřížkovaná (Python reticulatus) téže délky. Samice zastřelená v Brazílii okolo roku 1960 nebyla zvážena, byla však dlouhá 8,45 metrů a měřila v obvodu 111 cm, lze tedy odhadnout, že měla hmotnost asi 230 kg.“
Guinnessova kniha rekordů

Tolik tedy literatura a internet. Honba za senzacemi ze zvířecí říše byla odjakživa předmětem zájmu jak médií, tak i různých zoologických společností. Hrůzostrašné historky cestovatelů o obrovských hadech budily vždy mimořádnou pozornost a tak není divu, že kvůli nalezení a odchycení největšího hada světa byly do neprozkoumaných tropických oblastí Afriky, Asie a především Jižní Ameriky vypraveny desítky profesionálních expedic a o totéž se pokoušely i stovky amatérských dobrodruhů, riskujíc tak nejen vlastní život, ale i životy ostatních členů výpravy. Zatímco se kryptozoologové a s nimi i mnoho dalších nadšenců toužících po senzaci vehementně snaží dokázat existenci obřích hadů, většina herpetologů i renomovaných zoologů zůstává při zemi a staví se k této problematice víceméně skepticky. Jejich názory na maximální velikost hadů se navíc dost diametrálně liší. Sporná je pochopitelně už sama podstata položené otázky – od jaké velikosti se už had může považovat za gigantického? Kde leží ona hranice, kdy je had ještě takříkajíc v normálu, a v kterém okamžiku už tuto hranici překročil? Už před mnoha lety vypsala Zoologická společnost v New Yorku peněžitou odměnu 10000 US $ pro toho, kdo doloží existenci hada delšího než deset metrů. Dokonce i tehdejší americký president Theodore Roosevelt dal k dispozici 5000 US $ pro lovce, který předloží hadí kůži, přesahující deset metrů délky. Protože žádnou z těchto odměn si doposud nikdo nevyzvedl, lze právě deset metrů považovat za onu pomyslnou, magickou mez. Ostatně, vždyť už samotné přiblížení k této fantastické délce, má ve skutečnosti pro zoology nádech nadpřirozena!

Amazonští indiáni se údajně setkávají v neprobádaných bažinatých oblastech s obrovským druhem anakondy, který je narozdíl od jiných anakond zbarven téměř černě. Vydává prý silný zvuk připomínající lidské chrápání a tak jej domorodci v této oblasti nazvali po svém: „Dormidera“ – spáč. Tvrdí, že jeho velikost se pohybuje od 15 do 25 metrů a je velice nebezpečné pohybovat se po jeho území. Indiáni nemají pro tohoto giganta jednotný název, ale nazývají ho pokaždé jinak, vždy podle dané oblasti a kmenového jazyka, či dialektu. Např. v Brazílii je to „Sucuri“, ve Francouzské Guyaně „Aboma“, v Kolumbii „Petaka“ a v jiných částech amazonie „Giboia“, „Kamudi“, „Yaku – mama“, nebo „Matatoro“ – zabiják býků. Za zmínku rozhodně stojí, že ač se domorodci v jeho názvu logicky rozcházejí, v samotném popisu zvířete se kupodivu vzácně shodují, přestože je vyloučeno, aby se mezi sebou mohli jakkoliv domluvit. Výskyt tohoto obrovitého plaza by měly údajně potvrzovat i zdokumentované zprávy cestovatele Algota Lange, který prý toto monstrum osobně zastřelil a po změření do oficiální zprávy uvedl neuvěřitelných 25 metrů délky. Jak už jsem se zmínil výše, existenci hadů této délky odborníci prakticky vůbec nepřipouštějí a řadí zprávy o výskytu hadích obrů do říše bájí, či sci-fi.

Přesto však některé druhy hadů dorůstají opravdu impozantních rozměrů. Mezi kandidáty na obry v hadí říši lze zařadit především již dva zmíněné druhy, a to krajtu mřížkovanou (Python reticulatus) a anakondu velkou (Eunectes murinus). Oba tito hadi dorůstají za ideálních podmínek okolo devíti metrů, zpravidla však bývají mnohem menší. Byly však doloženy i případy, kdy se jejich velikost přiblížila k deseti metrům. Který z nich je tedy delší? Spor – krajta mřížkovaná versus anakonda nebyl dodnes zcela uspokojivě vyřešen. Někteří herpetologové dávají přednost anakondě a dokonce jsou ochotní připustit, že její biologické dispozice jí umožňují dosáhnout až 12 metrů délky. Věda je však v těchto případech nekompromisní. Ačkoliv je evidováno bezpočet hlášení a nepřímých důkazů, stále chybí to nejpodstatnější – a to je živý exemplář. Do dnešního dne totiž ještě nikdo neprokázal nějakým věrohodným způsobem existenci hada delšího než deset metrů. Do Evropy bylo z Amazonských oblastí přivezeno několik skutečně dlouhých kůží, ale jako důkaz existence hadů přesahujících deset metrů nebyly oficiálně nikdy uznány. Stažená kůže jde totiž v čerstvém stavu poměrně hodně natáhnout a tak je měření samotných kůží považováno za neobjektivní. Je třeba si také ujasnit, že nejdelší ani zdaleka ještě neznamená nejtěžší. Zatímco krajta mřížkovaná váží při devíti metrech délky okolo 150 kilogramů, stejně dlouhá anakonda je mnohem mohutnější a její váha může přesáhnout i 300 kilogramů, což je více jak jednou tolik. Čas od času proběhne tiskem zpráva, že se kdesi podařilo ulovit opravdu obrovského hada. Bývají udávány rozměry mezi dvanácti až patnácti metry, ale nakonec většinou bublina splaskne, neboť se ukáže, že se jednalo jen o novinářskou kachnu. Například na internetových stránkách společnosti BBC se v lednu 2004 na krátkou dobu objevila senzační zpráva, že koncem roku 2003 byla kdesi v Indonésii odchycena krajta mřížkovaná, která měřila 14 metrů, 85 centimetrů a vážila 449 kilogramů! Byly přiloženy dokonce i fotografie opravdu velké krajty mřížkované s lidmi v pozadí, skutečnou velikost hada stočeného do smyček však nebylo možné z těchto zkreslujících fotografií ani odhadnout, natož věrohodně prokázat. Vzhledem k dosud nevyzvednuté 10000 dolarové odměně New Yorské Zoologické společnosti lze o věrohodnosti této zprávy celkem úspěšně pochybovat, o čemž svědčí i to, že zpráva z internetu zmizela stejně rychle, jako se objevila.

Zatím nejdelším hadem světa, jehož délka byla oficiálně ověřena a potvrzena odborníky, byla krajta mřížkovaná z přírody, ulovená před lety na ostrově Celebes. Jeho délka byla 9,76 metru a tento rekord nejspíš nebyl dodnes překonán. Ačkoliv různých zpráv z volné přírody je stále poměrně dost, většina výzkumů přesto pochází z chovu zvířat v lidské péči. Důvod je naprosto zřejmý. S postupující civilizací a mizejícími deštnými pralesy lze jen těžko předpokládat, že velkých hadů bude přibývat – spíše naopak. Pytláctví, černý obchod z kůžemi a v neposlední řadě i rozpínající se civilizace má na celkovou velikost hadů neblahý vliv. Hadi prostě nestačí do maximálních rozměrů dorůst, přestože by jim to možná za normálních okolností genetické dispozice umožňovaly. A tak je jen nepatrná naděje, že se z přelidněné Asie dočkáme nějakého senzačnějšího objevu. Na desetimetrovou (a delší) krajtu mřížkovanou si budeme zřejmě muset ještě nějaký ten pátek počkat, až nějaká případně doroste v zajetí. Větší šance se pochopitelně naskýtá v odlehlých končinách prozatím nedotčené Amazonie, která je domovem anakondy velké. V močálech a nepřípustných bažinách Venezuely, v ústí Orinoka, v obou Guayanách a v severní přilehlé části Brazílie, žije největší forma tohoto hada – Eunectes murinus gigas. Tato subspecie se odlišuje od nominotypického poddruhu E. murinus murinus větší hlavou, tmavým zbarvením, ale především delším a mohutnějším tělem. (Že by Matatoro?) Vědci doposud nejsou schopni jednoznačně potvrdit, do jaké velikosti skutečně dorůstá. Indiáni okolních kmenů se však běžně setkávají s devět a půl metru dlouhými exempláři a občas zahlédnou i mnohem delšího. Přesto si nemyslím, že by se v nejbližší době konala nějaká světová senzace a gigantický had byl naservírován zoologům přímo na stůl.


Dlouhodobé sledování hadů v nepřístupném terénu je totiž poměrně náročné a díky jejich skrytému způsobu života bych se nebál tvrdit, že je téměř nemožné. Dokonce ani s nejnovější technikou, jako jsou různé miniaturní rádiové vysílačky s omezenou životností baterií, věda u dlouhověkých hadů příliš neuspěje. Další významnou překážkou, proč se zatím nedostal žádný skutečně obrovský had do rukou vědců, je paradoxně sama jeho velikost. Je zřejmé, že opravdové obří hady nelze hledat poblíž civilizace, ale pouze v odlehlých končinách deštných pralesů, v nepřístupných bažinách a močálech. Dopravit z těchto oblastí živé a neobyčejně silné, třísetkilové monstrum do civilizace je evidentně nad lidské síly, a to platí pochopitelně i v tom případě, že výprava hada usmrtí. Při téměř stoprocentní vlhkosti vzduchu a třiceti stupňovém vedru, je dopravení zvířete v takovém stavu, aby bylo schopné vědeckého prozkoumání naprosto vyloučené. Ale připusťme, že se na zoology přece jen usměje štěstí a nějaký obrovský had bude odchycen, objektivně změřen a pro vědecký svět potvrzen. Budeme však mít jistotu, že zrovna tento exemplář je ten největší na světě a že nedostupné amazonské bažiny stále neskrývají hady daleko větších rozměrů?


Existence hada delšího deseti metrů, tedy nebyla přes mnohé nepřímé důkazy doposud potvrzena, rozhodně jí však ale nelze jednoznačně a kategoricky zavrhnout. Pro uznávané zoology a věhlasné herpetology je tato otázka dosti ožehavá a tak se (snad z obavy ze zesměšnění) vyjadřují spíše umírněně, případně se nevyjadřují vůbec. Jen někteří jsou ochotni připustit, že o existenci obrovských hadů a jejich maximální velikosti nevědí prakticky nic. Nezbývá tedy než doufat, že amazonské bažiny jednou vydají své velké tajemství a že věda postoupí zase o několik krůčků kupředu.

Použitá literatura:
Jiří Felix – Zvířata celého světa , HADI
Jaroslav Mareš – Svět tajemných zvířat
Josef Král a kolektiv – Pražská ZOO
Gerald Durrell – Opilý prales
Gerald Durrell – Přetížená archa
Jurij Dmitrijev – Žijeme na jedné planetě, sv.3 – Obojživelníci a plazi
Zdeněk Veselovský – K pramenům Orinoka
Zdeněk Veselovský – Člověk a zvíře
Zdeněk Vogel – Džungle na tisíci ostrovech
Zdeněk Vogel – Dobrodružství se zvířaty
Guinnessova kniha rekordů
Kryptozoologické stránky – http://www.volny.cz/rojar/cryptozoologie/6_ostatni/01_hadi.htm

Richard Horčic

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře