Agamy – na pokračování
Krmení Až na malou část převážně býložravých (Uromastyx) a všežravých (Pogona) agam, jsou všechny druhy víceméně hmyzožravé. Některé z nich (Molo...
Až na malou část převážně býložravých (Uromastyx) a všežravých (Pogona) agam, jsou všechny druhy víceméně hmyzožravé. Některé z nich (Moloch) jsou pak v tomto směru dokonce úzkými potravními specialisty.
Z hlediska chovatele je tedy důležité zajistit si včas dostatečný přísun živého krmení, a to buď pravidelným odběrem krmných živočichů z chovných farem (např. Terins Třebíč), případně vlastním chovem.
Vlastní chov pak můžeme uplatnit v malém jako společný chov všech vývojových stádií v jednom insektáriu, případně jako produkční chov oddělených vývojových stádií.
Dosáhneme tak rychlejšího vývoje nymf, rychlejší obměny generací a zamezíme výskytu plísní a roztočů, kterým se v suchu a teple hůře daří. Naproti tomu je nutné pamatovat na napájení cvrčků a přidávání zelené potravy, protože jinak vyschnou i oni.
Od uvedeného způsobu chovu je pak již jen krůček k tomu, že budeme v jedné či dvou ubikacích chovat dospělé cvrčky a postupným přemisťováním kladiště v intervalu 1–2 týdnů do samostatných menších akvárií, budeme produkovat takřka beze ztrát víceméně stejně stará vývojová stádia, stejné velikosti cvrčků. Tento způsob je však o poznání pracnější a podle mého soudu se vyplatí jen opravdu zapáleným teraristům a nadšencům s velkým množstvím chovaných zvířat.
Při chovu švábů postupujeme obdobně, jen s tím rozdílem, že švábům dělá společný chov velkého množství jedinců různého stáří vyloženě dobře.
Dalším hodnotným krmivem jsou larvy potemníků druhu Zophobas morio, jejichž chov v domácích podmínkách se zpravidla nevyplácí. Naproti tomu dlouhodobé uchování nakoupených červů v předem připraveném plastovém škopíku s vrstvou ovesných vloček, několika hrnky šrotu a několika proložkami od vajec, je naprosto bezproblémový. Na proložky jim pokládáme skrojky jablek, kousky čínského zelí a další vlhká krmiva. Červy pak postupně odebíráme a zkrmujeme a to i po několik týdnů až do dalšího nákupu nové živé potravy.
Obdobně lze chovat i potemníky moučné a plesnivce. Oba tyto druhy se v substrátu i pravidelně množí a tak máme brzy různé velikosti larev. Bohužel např. potemník moučný – Tenebrio molitor není jako krmivo příliš doporučován a hodí se spíše pro překlenutí momentálního nedostatku jiného vhodného krmiva.
S tímto krmením bychom však měli zacházet opatrně, protože vede ke ztučnění zvířat a z toho plynoucích nemocí – dna, jaterní poruchy, apod. Obratlovci se hodí jen k občasnému zpestření a měli by být vyváženi vhodně začleněným půstem. Odůvodnitelné je jejich zkrmování pro gravidní samice s velkou produkcí vajec (Physignathus, Pogona, apod). a to především při rekonvalescenci po snášce.
Řada druhů, ačkoliv se ve větší míře živí hmyzem, je ochotna občas přijmout i květy pampelišek, listy plevelných rostlin, případně kousek ovoce, oblíbené jsou v tomto směru např. rozinky. Jde o zpestření krmné dávky, jež bychom zvířatům měli dopřát podle jejich chuti kdykoliv. Chutě jsou však mnohdy velmi individuální a do značné míry závislé i na zvycích jedince z období mládí.
Celkové hodnocení (1x):