Agamy – na pokračování

4. Speciální část Agamidae Druh: Acanthocercus adramitanus Výskyt: Omán, Jemen. Druh: Acanthocercus annectens Výskyt: Etiopie, Somálsko....

4. Speciální část

Agamidae

Druh: Acanthocercus adramitanus
Výskyt: Omán, Jemen.

Druh: Acanthocercus annectens
Výskyt: Etiopie, Somálsko.

Druh: Acanthocercus atricollis
Výskyt: Jihoafrická republika, Namibie, východní Botswana, Mozambik, Zimbabwe, Angola, Zambie, Malawi, Tanzánie, Keňa, Somálsko, Demokratická republika Kongo, Súdán, Etiopie, Uganda.
Popis: celkově hnědavá agama, jejíž hlava a přední část těla je modravá. Intenzita modrého zbarvení stoupá s teplotou a náladou zvířat. Za ideálních podmínek se na hřbetě objevují ještě rezavohnědé skvrny. V dospělosti dorůstá délky až 35 cm.
Chov: pro chov vyhovují suchá terária rozměrů 80×50×50 cm s podkladem písku a kamennou skalkou. Neměla by chybět ani miska s vodou, stejně jako každovečerní lehké porosení. Denní teploty 30 °C s možností vyhřátí. Zimní klid při 15–18 °C po dobu 2–3 měsíců. Vyžadují vyšší intenzitu osvětlení a UV záření. Samičky snáší až 8 vajec, která zahrabávají. Inkubace v umělé líhni při teplotě 28 °C trvá 64–68 dní.
Mláďata i dospělé agamy tohoto druhu krmíme hmyzem.

Druh: Acanthocercus cyanogaster
Výskyt: Etiopie, Eritrea, Keňa, Somálsko.
Popis: tato agama dorůstá délky kolem 30 cm. Je celkově šedohnědá až modravě hnědá s modrozeleným nádechem přední části těla.
Chov: chovatelské zařízení ani podmínky chovu se neliší od předchozího druhu. Samičky snáší vejce v počtu 4 - 8 kusů. Jejich inkubace v přirozených podmínkách trvá 8 týdnů.

Druh: Acanthocercus trachypleurus
Výskyt: Eritrea, Etiopie.

Druh: Acanthocercus jemensis
Výskyt: Jemen.

Druh: Acanthocercus zonurus
Výskyt: západní Somálsko, Etiopie.

Druh: Acanthosaura armata
Výskyt: Čína, Myanmar, jižní Thajsko, Malajský poloostrov, Sumatra, Pulau Pinang, Pulau Tioman.
V biotopu dávají tyto agamy přednost střednímu patru hustých deštných lesů, především kmenům stromů. Vedle toho s oblibou vyhledávají úkryt i na zemi.
Popis: v dospělosti dorůstají délky 25–30 cm, přičemž samičky jsou menší. Vysoký hřbetní hřebínek může být u nich v týle přerušen, ale není to pravidlem. Charakteristické jsou pro tento druh, jakož i pro celý rod dlouhé ostny nad očima. Základní zbarvení kolísá mezi hnědou a zelenou, přičemž bývá zdobeno světlejšími skvrnami.
Chov: pro chov tohoto druhu se hodí terária 80×50×100 (v) cm a větší. Zařizujeme je především dostatkem větví, substrátem je zde rašelina nebo lignocel. Důležitá je miska nebo mělký bazének s často obměňovanou vodou, případně malá fontánka s vodou cirkulující.
Denní teploty kolem 24–26 °C. Tyto agamy nevyžadují lokální zdroj teploty ani zvlášť vysokou intenzitu osvětlení. Postačuje 18 W zářivka položená na stropu terária a podle teploty uvnitř místnosti např. ještě topný kabel připevněný zvenku k zadní stěně ubikace. Ta může být pro lepší využití prostoru zevnitř obložena kůrou nebo korkem.
Samičky snáší 8–15 vajec, která zahrabávají. Novorozenci měřící 6–7 cm se z nich líhnou při inkubační teplotě 25 °C za 180–190 dní.
Za potravu jim slouží hmyz a ostatní bezobratlí, příležitostně drobní obratlovci včetně ryb.

Druh: Acanthosaura capra
Výskyt: Kambodža, Laos, Vietnam. Obývá stromové patro deštného lesa.
Popis: dorůstá celkové délky kolem 30 cm. Její základní žlutohnědé zbarvení je zdobeno podélnými pruhy v různých odstínech zelené a olivové. Vyznačují se hřbetním hřebenem bez výraznějších ostnů za hlavou. Charakteristický je větší hrdelní lalok žluté barvy se zelenými pruhy.
Chov: vlhká terária rozměrů 100×50×100 cm zařizujeme větvemi, umělými a živými rostlinami, miskou na vodu a rašelino-písčitým substrátem. Vyhovují jim teploty kolem 27 °C bez výraznějšího lokálního zdroje. Nezbytné je večerní, případně i ranní porosení celé ubikace.

Druh: Acanthosaura crucigera
Výskyt: Myanmar, Thajsko, střední Vietnam, západní Malajsie, Kambodža. Žije ve stromovém a keřovém patře původních pralesů až do nadmořské výšky 1800 m.
Popis: v dospělosti dosahuje velikosti 20–26 cm. Má výrazné ostny v týle hlavy a ostnitý hřbetní hřebínek za krkem přerušený. Její celkově tmavá až hnědočerná barva je rozrušena velkým množstvím drobných světlých skvrnek, což vytváří dojem síťování. Mohou být naznačeny černé sedlové skvrny v přední části hřbetu a týle.
Chov: chov jako u ostatních zástupců rodu v teráriích rozměrů 100×50×100 cm s větvemi a rostlinami. K povinnému vybavení patří mírně vlhká rašelina na dně a větší miska s vodou, v níž se agamy rády koupou. Denní teploty kolem 25–26 °C bez lokálního zdroje. Samičky kladou kolem 10 vajíček, která zahrabávají do substrátu.
Živí se hmyzem, ale také drobnými rybkami, mají-li k tomu příležitost.

Druh: Acanthosaura lepidogaster
Výskyt: severní Thajsko, Vietnam, Kambodža, Myanmar, Laos, jižní Čína.
Ponejvíce ve středním a stromovém patře horských lesů v nadmořských výškách do 1000 m. Nevyhýbá se ani pohybu po zemi.
Popis: dorůstá 20–25 cm. Má krátké ostny nad očima, hřbetní hřebínek je poměrně nízký. Zbarvení je povětšinou hnědé se světlou až bílou spodní stranou těla a žlutými skvrnami kolem tlamky. Na bocích a hřbetě bývají tmavší až černé skvrny někdy se světlejším středem. Na bocích může zbarvení přecházet do zelené, zvláště u samiček.
Chov: pro chov se hodí terária stojaté konstrukce zařízená jako pralesní s množstvím větví. Tyto agamy vyžadují teploty kolem 27 °C, vyšší vlhkost vzduchu a zimní klid po dobu dvou měsíců při vypnutých zdrojích a pokojové teplotě.

Druh: Agama aculeata
Výskyt: Namibie, Botswana, Zimbabwe, Jihoafrická republika, Mozambik, jižní Angola, Tanzanie, Zambie, Svazijsko.
Popis: je to agama dorůstající kolem 25 cm délky, světle pískové barvy s bělavým podélným pruhem ve středu hřbetu, který pokračuje i na vrchu ocasu. Zvíře je zdobeno podél hřbetního pruhu tmavými sedlovými skvrnami, jež pokračují také až na konec ocasu. Od oka k ušnímu bubínku se jim táhne tmavý pruh, stejně jako na hlavě mezi očima.
Chov: pro jejich chov se hodí písčitá polopouštní terária s kamennými skalkami a denní teplotou kolem 28 °C. Nezbytný je dostatek světla, nejlépe s UV složkou záření, možnost vyhřátí až na 40 °C a mírně vlhčený kout pro případnou snášku.
Živí se hmyzem.

Druh: Agama agama
Výskyt: Senegal, Gambie, Guinea-Bissau, Guinea, Sierra Leone, Libérie, Mali, Pobřeží slonoviny, Burkina Faso, Ghana, Togo, Benin, Niger, Nigérie, Čad, Kamerun, Středoafrická republika, Súdán, Etiopie, Eritrea, Rovníková Guinea, Gabon, Demokratická republika Kongo, Uganda, Keňa, Rwanda, Tanzanie, Angola.
Slunce milující zástupce agam, který vyhledává biotopy skal, osluněných svahů a osamocených stromů v savaně a polopoušti. Často žije v blízkosti lidí.
Popis: je až 40 cm délky dorůstajícím druhem, jehož základní zbarvení je šedohnědé a modravě černé, někdy s tmavšími skvrnami. Hlava a přední část těla se zbarvují podle nálady a podmínek prostředí do červena.
Chov: jednoho samce a několik samiček umisťujeme do polosuchého terária rozměrů minimálně 100×50×80 cm. Velikost ubikace je samozřejmě ovlivněna počtem zde chovaných kusů. Dno pokryjeme říčním pískem a prostorem nádrže vedeme šikmo několik silnějších větví. Zářivka, výhřevná žárovka i topný kámen nesmí chybět stejně jako mělká miska na vodu. Výhodou je i zdroj s UV složkou světelného spektra. Denní teploty udržujeme na hodnotách 28–30 °C s možností vyhřátí. Noční pokles teplot provází večerní porosení, jež přiměřeně zvýší vlhkost.
Samičky kladou kolem 8 vajíček, která zahrabávají. Po přemístění do inkubátoru s teplotou 28 °C se z nich mladí líhnou za 65–78 dní. Při dostatku potravy a vhodných úkrytů můžeme odrostlejší mláďata chovat spolu s dospělými.
Loví prakticky jakoukoliv živou potravu od cvrčků a červů až po středně velká myší holata. Někdy přijímají i barevné květy a přezrálé ovoce.

Druh: Agama anchietae
Výskyt: Jižní Kongo, Angola, jižní Demokratická republika Kongo, Namibie, Jihoafrická republika, Botswana.

Druh: Agama atra
Výskyt: Jihoafrická republika, Svazijsko, jižní Namibie, jižní Botswana.

Druh: Agama bocourti
Výskyt: Senegal, Gambie.

Druh: Agama bottegi
Výskyt: Somálsko.

Druh: Agama boueti
Výskyt: Mali, jižní Mauritánie, Senegal, Niger.

Druh: Agama boulengeri
Výskyt: Mali, Mauritánie.

Druh: Agama caudospinosa
Výskyt: Keňa.

Druh: Agama cornii
Výskyt: Severní Etiopie, Eritrea.

Druh: Agama doriae
Výskyt: Ghana, Togo, Benin, Nigérie, Středoafrická republika, Súdán, Eritrea, Etiopie, severní Kamerun.

Druh: Agama etoshae
Výskyt: Severní Namibie.

Druh: Agama gracilimembris
Výskyt: Benin, Nigérie, Kamerun, Středoafrická republika.

Druh: Agama hartmanni
Výskyt: Jižní Egypt, Súdán, Etiopie, Eritrea, severní Keňa.

Druh: Agama hispida
Výskyt: Zimbabwe, Namibie, jižní Angola, Botswana, Mozambik, Malawi.
Chov: pro chov připravíme suché terárium 100×50×100 cm s podkladem hrubšího písku, skalkou a silnějšími větvemi vedoucími šikmo prostorem nádrže. Miska s vodou by neměla chybět. Denní teploty udržujeme na průměrných 28 °C s možností vyhřátí až na 40 °C. Noční pokles na teplotu pokojovou spojíme s večerním porosením. Během dvou zimních měsíců naordinujeme zvířatům klid při vypnutých zdrojích a omezeném krmení. Po nastolení normálních teplot se agamy obvykle páří. Samička může mít až 3 snůšky ročně po 4–6 vejcích. Mláďata se z nich líhnou asi za 2 měsíce.

Druh: Agama impalearis
Výskyt: Maroko, Alžír, jihozápadní Libye, Mauritánie, Malawi, Niger, Čad, Mali.
Popis: asi 30 cm délky dorůstající agama celkově šedavého zbarvení. V období páření a při rozrušení mají přední část těla krásně modravou a žlutý hřbet ozdobený červenými skvrnami.
Chov: terárium 100×50×50 cm zařídíme jako suché, s denní teplotou kolem 28 °C a možností vyhřátí až na 40 °C. Noční pokles na teplotu pokojovou spojíme s večerním porosením. Terárium nasvítíme zářivkovou trubicí s podílem UV složky spektra.
Samičky snáší 6–8 vajec, z nichž se při teplotách 28–29 °C líhnou mláďata za 49–58 dní.
Ačkoliv se mnohdy živí i rostlinami, měl by v krmné dávce převažovat živý hmyz.

Druh: Agama insularis
Výskyt: Guinea.

Druh: Agama kirkii
Výskyt: Jižní Tanzanie, Malawi, Zambie, Zimbabwe, Mozambik, východní Botswana.

Druh: Agama mehelyi
Výskyt: Kamerun.

Druh: Agama mossambica
Výskyt: Tanzanie, Malawi, Zambie, Mozambik, východní Zimbabwe.

Druh: Agama mwanzae
Výskyt: Tanzanie, Rwanda.

Druh: Agama paragama
Výskyt: Severní Nigérie, Kamerun, Mali, Středoafrická republika, Ghana.

Druh: Agama persimilis
Výskyt: Somálsko, Etiopie.

Druh: Agama planiceps
Výskyt: Namibie, Kamerun.
Popis: tato celkově šedá agama s délkou těla kolem 30 cm má hlavu zdobenou podélnými žlutými pruhy a skvrnami. Ramenní skvrna je pak jasně oranžová.
Chov: pro její chov se hodí polosuchá terária rozměrů 100×50×60 cm s podkladem říčního písku, kameny a šikmo zapřenou silnější větví. Denní teploty kolem 28 °C s možností vyhřátí, večerní pokles a porosení. Neměla by chybět miska s vodou. Zimní klid při zhruba 18 °C po dobu dvou měsíců vhodně stimuluje zvířata k páření. Samičky snáší kolem 8 vajec, z nichž se mladí při inkubační teplotě 27 °C líhnou za 62–74 dní.

Druh: Agama robecchii
Výskyt: severní Somálsko.

Druh: Agama rueppelli
Výskyt: Somálsko, východní Etiopie, Keňa.

Druh: Agama sankaranica
Výskyt: Guinea, Nigérie, Pobřeží slonoviny, Ghana, Burkina Faso, Togo, Benin, Mali, Kamerun, Senegal.

Druh: Agama spinosa
Výskyt: Egypt, Súdán, severní Etiopie, Eritrea, Džibutsko, severní Somálsko.

Druh: Agama weidholzi
Výskyt: Senegal, Gambie, Mali.

Druh: Amphibolurus muricatus
Výskyt: východní Austrálie, Tasmánie. Buš a řídký suchý les, místa s vystupujícími kameny.
Chov: pro jejich chov vyhovují polosuchá až suchá terária rozměrů 100×60×100 cm, jejichž dno pokryjeme hrubším říčním pískem a šikmo mezi boční stěny zapřeme větve o průměru 3–4 cm.
Vyžadují vyšší intenzitu osvětlení, denní teploty kolem 28 °C s možností vyhřátí, noční pokles na teplotu pokojovou a večerní porosení. Vyhovuje i zimní klid při teplotě 15–18 °C, po dobu asi 8 týdnů.
Potravou je jim v přírodě i v zajetí především hmyz, doplňkově drobní obratlovci.

Druh: Amphibolurus nobbi
Výskyt: střední a východní Austrálie.

Druh: Amphibolurus norrisi
Výskyt: jihozápadní Austrálie.

Druh: Aphaniotis acutirostris
Výskyt: Indonésie. Keřové a přízemní patro v deštných lesích Sumatry a Bornea.
Popis: při velikosti 15–18 cm a bočním zploštění těla poněkud připomínají známé Calotesy. Charakteristické pro ně je žluté hrdélko (u samců), nízký hřbetní hřebínek a výrůstkovité prodloužení čenichu. Základní zbarvení je povětšinou hnědavé s příčnými pásky světlejší až zelené barvy. Uvádí se, že mají modrý vnitřek tlamky.
Chov: pro chov v páru se konstruují terária velikosti 80×50×80 cm zařízená jako vlhká, pralesní. Z toho je zřejmé, že uvnitř bude množství větví, případně i živých a umělých rostlin. Nevyžadují tak vysokou intenzitu osvětlení jako například australské a africké agamy a ani teplota nemusí mít velký rozsah, vyhovuje průměrných 26–28 °C, bez výraznějšího lokálního zdroje.
Samičky snášejí vícekrát ročně vždy po dvou vejcích z nichž se při inkubační teplotě 27 °C líhnou mláďata za 52–60 dnů.
Požírají rozličný drobný hmyz.

Druh: Aphaniotis fusca
Výskyt: jižní Thajsko, západní Malajsie, Singapur, Pulau Tioman, Indonésie. Střední patro deštného lesa, spíše volnější kmenové partie.
Popis: je to kolem 20 cm délky dorůstající agama, jejíž výčnělek na čenichu je málo znatelný. Zelenavě hnědé zbarvení těla zdobí drobné skvrny a příčné proužky.
Chov: vyhovují terária 80×50×80 cm, ale i větší, protože tento druh lze chovat ve smíšených skupinkách. Terárium zařídíme větvemi a na dno dáme vrstvu rašeliny nebo lignocelu. Denní teploty udržujeme na přibližných 26 °C a vlhkost zvyšujeme pravidelným rosením. Nevyžadují zvýšenou intenzitu osvětlení, ale vzhledem k častým poruchám bilance vápníku při nevyvážené stravě, je výhodou UV žárovka nebo UV zářivka s možností celodenního použití. Ta při dotacích minerálů v potravě kladně ovlivňuje jejich následné ukládání a využití.
Samičky snášejí každé dva měsíce po dvou vejcích, která zahrabávají do vlhkého substrátu. Inkubace se doporučuje při nižších teplotách a to při 24 °C. Mláďata se pak líhnou zhruba za 60 dní. Novorozenci měří 6–7 cm.
Bez problémů přijímají jakýkoliv hmyz vhodné velikosti, vždy saturovaný-vitamino minerální směsí.

Druh: Aphaniotis ornata
Výskyt: severní Borneo. Stromové patro primárního deštného lesa.
Popis: dorůstá 15–17 cm délky a je většinou hnědá s naznačenou tmavou kresbou kolem očí. Charakteristický je pro ně pohyblivý výrůstek na špičce čenichu. Mají malý hrdelní lalok.
Chov: zřizujeme pro ně pralesní terária stojatého typu s vlhkou rašelinou na dně, větvemi a rostlinami. Denní teploty 28 °C nemusí být doprovázeny výraznější možností vyhřátí. Pravidelné rosení, jakož i miska na vodu nesmí chybět. Samičky snáší po dvou vejcích velikosti asi 7×14 mm.
Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (1x):

1
2
3
4
5

Další články z tohoto seriálu

Agamy – na pokračování (31.12.2009)

Agamy – na pokračování (31.12.2009)

Agamy – na pokračování (31.12.2009)

Agamy – na pokračování (31.12.2009)

Autor textu a fotografií Vladimír Cerha

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře