Začínáme s chovem želv - 4. část

Vyhřívání
Aby želva byla aktivní a měla chuť k jídlu, potřebuje se nejprve nahřát na takzvanou provozní teplotu. Proto jí umožníme každodenní nahřívání. Teplota v teráriu by se měla pohybovat kolem 28–32 °C. Pod zdrojem tepla dokonce až do 35 °C. Je dobré pořídit si speciální teploměr a teplotu kontrolovat (teploměr volně zakoupíme ve zverimexu, či akvaristice, cena do 50 korun). Pokud se nám želva jeví jako málo aktivní, nejprve zkontrolujeme teplotu v teráriu.

Mějte na paměti, že želva nemůže z terária uniknout a tak nesmíte dopustit, aby se z terária stal, byť i nechtěně, skleník. Například při slunném dni přes skleněnou stěnu pronikají sluneční paprsky a teplota může prudce stoupnout. V takovém případě terárium větrejte, do větších terárií je možné umístit - misku s vodou, do které si želva může sama vlézt a zchladit se. Pamatujte, ačkoliv jsou želvy teplomilné, teplota kolem 45 °C je může vážně ohrožovat na životě. Tam, kde používáme příliš suché nebo naopak velice vlhké substráty, můžeme umístit do terária i vlhkoměr

Krátce se zde zmíním o vyhřívaném kameni.
Na trhu se objevila novinka v podobě vyhřívaného kamene. Polovina chovatelů tento vynález vychvaluje a druhá polovina proti této novince zbrojí. Oponují argumenty, že želvě vyhřívání zespoda ničí ledviny a „vybíjí“ potřebnou mikroflóru v zažívacím traktu. Želva tak trpí častými střevními potížemi, které údajně vedou k pomalé smrti. Jak to ale doopravdy s tímto kamenem je, vám nedokáži říci. Jedno vím však jistě. Výhřevný kámen je dosti finančně náročná koupě, takže pokud chcete tyto peníze investovat, raději je investujte do kvalitní UV žárovky, nebo do takzvaného „topení do objímky“, které vyhřívání zajistí lépe nežli výhřevný kámen.

Doporučuji zakoupit časový spínač. Možnost naprogramovaného zapínání a vypínání světla v době, kdy nejste doma, je opravdu výhodou. K dostání jsou dvě verze. Digitální časovač pro náročné. A jednoduchý mechanický pro technické antitalenty. Výhodou digitálního časovače, je možnost naprogramování jednotlivých dnů v týdnu na různé hodiny. Mechanický časovač vám bude spínat každý den ve stejnou hodinu, zato jeho naprogramování zvládnou i děti. Pro naše účely naprosto dostačuje mechanický časovač.

Krmení
Je-li želva dostatečně prohřátá, má chuť k jídlu. Je důležité, aby dostávala pokud možno stravu vždy čerstvou a omytou. V čerstvé stravě je zachováno více vitamínů a minerálů. Pokud jí připravujete rostlinou stravu, nejprve jí opláchněte pod vodou. Zabráníte spolknutí cizorodých částic jako jsou kamínky, prach či drobní živočichové a dodáte želvě do těla více tekutin.
Je dobré při krmení vytáhnout zvíře z terária do náhradní nádoby. Želva se po prvních soustech potravy obvykle vyprázdní. Zabráníme tak rychlému znečištění terária.
Pokud podáváte potravu v teráriu, vyčleňte si pro tyto účely jedno stabilní místo. Na toto místo položte např. dlaždici, na které budou stát misky s potravou. Zabráníte tak kontaktu vysypané potravy z misek se substrátem či výkaly. Pokud by želva často polykala potravu například s pískem, mohli by časem nastat vážné zdravotní potíže. Pokud želva konzumuje substrát (hlínu nebo rašelinu) úmyslně, svědčí to o nedostatku minerálních látek. Zvyšte proto dávky vitamínových komplexů ve stravě.

V teráriu nechávejte dlouhodobě pouze potravu v sušeném stavu. Misky s čerstvou potravou pravidelně měňte a dobře vymývejte. Potrava se ve vyhřátém teráriu může začít rychle kazit, mohou vznikat i drobné plísně. Například mražený hrášek. Ten je během několika hodin již téměř nepoživatelný.
Suchozemské želvy jsou převážně býložravci a tak se podle toho musíme zařídit. Navíc musíme brát v úvahu přirozený biotop, ve kterém ten či onen druh žije. Testudo hermanni (Želva zelenavá) žije v příznivější a bohatší krajině nežli Testudo horsfieldi (Želva stepní). Už samotný název „želva stepní“ vypovídá o přirozeném prostředí tohoto druhu. Většinou se jedná o stepi a polopouště, kde se nachází pouze řídké, travnaté, polouschlé porosty. Proto si zapamatujme, že želva zelenavá může dostávat potravu o něco málo výživnější nežli želva stepní. Želva stepní nemá uzpůsobený organismus ke zpracovávání příliš výživné hodnotné potravy.
Každá želva je jinak mlsná, proto výběr stravy nám dá často zabrat. Naše výhoda tkví v rozmanitosti rostlin, které jim můžeme nabídnout. Dávejte si pozor na maso, mléčné produkty a vejce. Tato strava je velice riskantní, i když jim velice chutná. Potrava pro suchozemskou želvu musí být bohatá na vlákninu a vodu. Naopak je to s obsahem tuku, bílkovin a jednoduchých cukrů. Ty by se v potravě neměly vyskytovat téměř vůbec. Hlavní složku potravy, a to až 90 %, musí tvořit rostliny. Méně než 10 % ovoce a zelenina. Ty obsahují značné množství již zmiňovaných jednoduchých cukrů, a tak je podáváme pouze pro zpestření jídelníčku. Předkládáme je jen v malém množství v době oslabení či nemoci nebo na podzim, kdy není dostatek jiné rostlinné potravy. Želvy mají jednu ne příliš dobrou vlastnost. Pokud zkrmujeme neustále stejnou potravu bez větších obměn, zvíře si na ni zvykne a odmítá zkusit cokoli nového. Naučit je konzumovat něco, co dosud neznají, je často těžké a ne vždy úspěšné. Proto je velice důležité, neupnout se ke stravě, kterou nejsnadněji získáváte, například zelené pampelišky.

• Topení do objímky.

Jídelní lístek
Mláďata krmíme denně, nejlépe vždy ve stejnou hodinu v době největší aktivity zvířete. U dospělých jedinců je možné vyčlenit 1–2 dny v týdnu pro půst.

Předkrmy
Předkrmy využíváme v době, kdy potřebujeme želvu takzvaně „rozežrat“. Jedná se o období, kdy zvíře odmítá přijmout potravu nebo ji přijímá jen v nepatrném množství. Zejména v období nemoci, celkového vyčerpání nebo v zimním období, kdy není zimovaná. Mluvíme zde o nejedovatých sukulentech bez trnů. Nemají žádnou výživovou hodnotu, ale zvířeti chutnají a podporují tak v chuť k jídlu: vánoční kaktus, velikonoční kaktus, aloe vera, netřesk, opuncie.

Hlavní jídla
Zkrmujeme každý den. Některé rostliny je možné konzumovat samotné, jiné je lepší míchat do směsí.
# zkrmujeme samotné
+ zkrmujeme ve směsích
* všechny druhy
% jen z vlastní produkce, kde je jistota, že rostliny nebyly chemicky ošetřovány

pampeliška – listy i květy #* (Smetánka lékařská, podzimka pampeliška obecná, Máchelka pampeliška srstnatá)
jitrocel #* (J. kopinatý, J. prostřední, J. větš)
jetel # (J. plazivý, J. rolní, J. chlumný, J. prostřední, J. luční)
hluchavka # (H. nachová, H. bílá, H. Skvrnitá, H. žlutá neboli Pitulník žlutý)
lipnice #* (L. hajní, L. luční, L. obecná, L. roční)
kostřava #* (K. červená, K. luční, K. obrovská, K. ovčí, K. přitvrdlá, tvrdá)
jílek vytrvalý anglický #*
ibišek venkovní i domácí – hlavně květy #*
tráva – ze semene vzrostlá první křehká travička #
čínské zelí #
kadeřavá kapusta #
zelný list – jen křehké části #
listy květáku %#
listy ředkviček %#
listy kedlubnu %#
mrkvová nať %#
karotka – jemně strouhaná #
čekankové puky #
svlačec – ve větším množství působí jako projímadlo +* (S. rolní, S. Opletník polní)
ptačinec +* (P. žabinec, P. trávovitý, P. velkokvětý, P. hajní, P. mokřadní)
kokoška pastuší tobolka +
Škarda +* (Š. vláskovitá, Š. dvouletá, Š. bahení)
kopřiva – mladá a uvadlá +
rozchodníky + (R. bílý, R. šestiřadý, Rozchodníkovec velký)
hořčice +* (H. bílá, H. polní)
Ohnice polní +
komonice + (K. lékařská, K. bílá)
svízel – jen mladé křehké rostlinky +* (S. příťula, S. povázka)
pěťour srstnatý +*
Hulevníkovec lékařský +
Pastinák luční +
Mokřýš (sleziník) střídavolistý +
růže – okvětní plátky +
Heřmánek +* (H. pravý, H. cizí, terčovitý, vonný)
Čekanka obecná +
řebříček +* (Ř. obecný, Ř Bertrám)
mochna + (M. husí, M. Bílá, M. jarní, M. plazivá, M. nátržník)
vřes obecný +

Granule kompletní krmivo pro želvy je volně dostupné v potřebách pro chovatele. Vhodné jako krmivo v období nedostatku jiné rostlinné potravy. Vysoká výživová hodnota často brání jejich stabilnímu zkrmování. Jsou obohacené o vitamíny řady B, D, E, K, C, obsahují potřebnou vlákninu, minerální látky, aminokyseliny a biogenní látky. Želvu je potřeba na tento typ potravy přivyknout. Často se zkrmují namočené, rozdrcené na menší části nebo dokonce namočené a zpětně usušené (stanou se křehčí).

Na trhu se čím dál častěji objevují nová a nová doplňková krmiva.

V době květenství je potřeba myslet i na horší časy a proto doporučuji nasušit řadu rostlin do zásoby. Tyto zásoby můžete čerpat v podzimním a jarním období, popřípadě i v zimním, pokud nezimujete.

Pokud želvu budete často pouštět ven, její přirozená zvědavost ji přinutí ochutnat další řadu rostlin a květů. Určitě naleznete nové věci, které jí budou chutnat. V době květenství doporučuji vyzkoušet květy stromů, keřů, trav i květin. Na řadu rostlin výše uvedených nebudete muset želvu dlouho přivykat, zvykne si rychle, jiné budou vyžadovat větší trpělivost.

Nezapomínejte na to, že řada rostlin jedovatých pro člověka, je pro plazy neškodná. A naopak, některé nejedovaté rostliny pro nás, mohou být toxické pro ně. Proto pokud si nejste jisti určitou rostlinou, raději se jí vyhněte. U jedovatých rostlin buďte opatrní, i když vidíte, že by je želva žrala.
Například pár rostlinek pryskyřníků želvě neublíží a velice jí chutnají.

Dezerty
Mluvíme zde o pamlscích, kterými můžeme čas od času zpestřit jídelníček. Rozhodně je nelze podávat denně a ve větším množství. Jedná se zde o ovoce a zeleninu. Před servírováním těchto pamlsků, vše dobře opláchněte. Snažte se o zkrmování ovoce a zeleniny, které nebylo chemicky ošetřované. V případě zakoupeného ovoce a zeleniny, se tomu však nevyhneme. Zkrmovat můžeme např.: banán, jablko, hrušky, fíky, jahody, různé melouny, meruňky, třešně, ananas, dýně a cukety – plody i zelené výhonky z rostliny bez listů, květák, kukuřice – syrová, mražená, hrách – syrový, mražený, okurka, celer, petržel, ředkev, hlávkový salát, ledový salát, římský salát, rajské jablko.
Odstraněním slupky z ovoce a zeleniny můžeme množství chemikálií eliminovat. Dlouhodobé zkrmování salátů je nevhodné jak pro nesprávný poměr CA: P, tak pro velké množství dusičnanů a navíc způsobuje želvám průjem. Pokud přesto chcete podat želvě salát jako pamlsek, nezapomeňte, že směrem k srdíčku salátu obsah dusičnanů klesá. Mnozí chovatelé tvrdí, že banán postaví na nohy zesláblé a vyčerpané jedince.

Výživové bomby – „vzpružováky“
Tyto prostředky využíváme opět v době oslabení zvířete nebo jen tak čas od času. Nejlépe je podat je v zimě, pokud nezimujeme, na podzim nebo na jaře pár dní po probuzení ze zimního spánku. Rozhodně je nelze zkrmovat často, tím bychom želvám ublížili. Mezi takzvané výživové bomby patří veškeré naklíčené výhonky luštěnin, obilovin či jiných semínek: výhonky hrachu – i namočený nabobtnalý hrách, naklíčený hrách, výhonky fazole – i namočené nabobtnalé fazole, naklíčené fazole, výhonky čočky – i naklíčená čočka, výhonky vojtěšky (Alfalfy), výhonky řepky, výhonky ředkviček, výhonky pšenice, výhonky slunečnice.

Hotovky – „nouzovky“
Takzvané „nouzovky“ můžeme využít pouze v případě, že nemáme jiný zdroj potravy. Tyto hotovky zvíře rozhodně zasytí. Nelze je využívat často, nejsou pro zvíře přirozené: vařená rýže, vařený brambor – někdy i syrové, namočené ovesné vločky, ječné, žitné, pšeničné – nikdy nenamáčíme v mléce, jen ve vodě, těstoviny – pokud použijeme těstoviny, rozhodně by měly být nevaječné.

Bílkoviny
Opatrně s potravinami obsahujícími tuk a bílkoviny. Bílkoviny jsou v malém množství pro zvířata důležité, zejména pro mláďata, ale opravdu jen v nepatrných dávkách. Jako zdroj bílkoviny se nejlépe hodí mouční červi nebo žížaly (v krajní nouzi játra nebo kočičí granule). Raději se vyvarujte používání tvarohu, mléka a vajec. Bílkovinu v malém množství můžeme podávat 1× za měsíc. Při nadměrném množství bílkovin zvíře rychle roste a přibývá na váze. Po čase (3 – 4 roky) by však pravděpodobně onemocnělo postižením kloubů, degenerací jater a selháním ledvin. Podobná onemocnění jsou jen těžko léčitelná a často končí smrtí.

Jak přivykat na novou stravu
Přidáváme jí postupně do krmiva. Nejlépe ji zamíchat po troškách do předem připravené směsi rostlin, o které víme, že želva dobře žere. Postupem času si zvykne na novou chuť a začne rostlinu přijímat i samotnou. Dalším způsobem na přivykání nové stravy je nechat želvu trochu vyhladovět a dát jí novou stravu. Hlad a zvědavost ji možná přiměje ochutnat. Jeden chovatel radí, že nejlepším způsobem přivykání na novou rostlinu je právě období ihned po probuzení ze zimního spánku. Některé druhy želv vidí barevně, a tak je mohou lákat zejména zajímavé barevné variace předkládané potravy. Vyzkoušejte jejich reakci na červenou, žlutou a zelenou barvu.

• Mladé bezinky jsou křehoučké.

Rostlinný mix
Nejvíce se mi osvědčilo potravu před podáním nakrájet na drobné kousky. Mohu tak smíchat větší množství druhů rostlin a želvě tím trošku znemožním vybírání jednotlivých kousků. Rozmanitost rostlin je důležitá kvůli rozlišným látkám v nich obsažených. Uvedu zde několik variant a na další přijdete jistě sami.

• Přezrálý banán je vyložená pochoutka

•Pampeliškové hody
Pampelišku využívám jako základ téměř pro všechny mixy. Nakrájíme pampelišku na malé kousky. A to jak listy, stvoly, tak i květy. Pak už jen záleží na nás co v přírodě nalezneme a přidáme do stravy. Doporučuji nemíchat více jak 3 rostliny dohromady, kvůli chuti. Přidávám: hluchavku, svlačec, jitrocel, červený květ ibišku,
•Vločkové pochoutky
Vločky opět využijeme jako základ. Vločky jsou namočené ve vodě. Nikdy bychom neměli podávat stravu teplou ani naopak příliš studenou – z lednice. Většinou zaliji vločky teplou vodou a nechám 3–5 minut stát. Poté vodu sliji a přidám další suroviny: drobně nakrájené jablko, rozdrcená semínka – slunečnice, dýně, vlašské ořechy, jiný druh vloček – ovesné, pšeničné, ječné, další druhy ovoce.
•Ovocné boule

• Mouční červi.

Zde jako základ doporučuji jablko (bez slupky). Všechno ovoce musí být nakrájeno na malé kousky: měkká hruška, vyzrálý banán, jahody, maliny.
•Zeleninové variace
Jako základ je nejlepší okurka nebo pampeliška. Opět vše musí býti najemno pokrájené. Některou tvrdší zeleninu je možno krátce povařit, zejména košťáloviny. Dále můžeme přidat: rajské jablko, červenou papriku – nakrájenou na slabé proužky, mladý a křehký kedluben – i listy.
•Mrkvové přemlouvání
Do mrkve se většině želv příliš nechce. Ale právě mrkev je zdrojem vitamínů A. Jako základ použijeme nadrobno nastrouhanou mrkev a přidáme: jablko, ovesné, vločky, čínské zelí. Tato směs je doporučována v zimním období, když želvu nezimujeme.