Začínáme s chovem želv - 10. část

Začínáme s chovem želv - 10. část

Testudo horsfieldii a Testudo hermanni ZDRAVÁ A NEMOCNÁ ŽELVA Dalo by se říci, že želvy jsou velice odolná stvoření. Onemocnění těchto tvorů je sp...

Testudo horsfieldii a Testudo hermanni

ZDRAVÁ A NEMOCNÁ ŽELVA
Dalo by se říci, že želvy jsou velice odolná stvoření. Onemocnění těchto tvorů je spíše vzácností. Nejčastější nemoci jsou spojeny s nedostatkem či předávkováním vitamínů a minerálních látek. Pokud již však želva onemocní, stojí to za to.
Poznat na první pohled zdravého a nemocného jedince není snadné, ale nejčastější typy nemocí se pohledem rozeznat dají. Jsou i vnitřní nemoci, které chtějí delší zkoumání a pravidelnou kontrolu. Řada chorob může přetrvávat dlouho v klidovém stádiu a potom rychle propukne. Rozběhlé nemoci se často dlouho a špatně léčí a proto se snažme rozpoznat onemocnění již v zárodku.
Abychom se nemocem vyvarovali, dbejme na čistotu a hygienu terária i želvy. Často ji koupejte a věnujte pozornost každé, i sebemenší oděrce. Alespoň jednou ročně navštivte zvěrolékaře a nechte svou želvičku důkladně prohlédnout. Dopřávejte své želvě čerstvou stravu plnou vitamínů a vitamínové komplexy. Pokud možno nechávejte želvu často vystavovat pravému slunečnímu záření nebo alespoň UV záření pod lampičkou. Vyvarujte ji vlhkých a chladných míst a styku s jinými domácími mazlíčky. Pokud chováte více jak jednu želvu, musíte při podezření na infekční nemoc umístit zvíře do karantény. Karanténní terárium nevybavujte substrátem a častěji dezinfikujte. Nemocnému jedinci zvyšte teplotu prostředí a dopřejte mu výživnější stravu. Při všech rozpoznaných nemocech vyhledáme lékařskou pomoc a to raději i v případě, když víme, jak nemoc léčit.

Nejčastější nemoci
Oko
Zdravá želva má čisté a suché oko. Připomíná černý jiskrný korálek. Všechny druhy želv jsou velmi náchylné a citlivé na průvan. Z průvanu jim vzniká zánět očí, při neléčení může vzniknout slepota. Zánět oka poznáme snadno, oko ztrácí lesk a vytéká z něj čirá až hnisavá tekutina. Želvičce se oční víčka zalepují a většinou se přidruží i jiné projevy z nastydnutí. Oční zánět je třeba vyplachovat a léčit. Omýváme Ophtalem nebo Borovou vodou. Pozor! Oční zánět může být způsoben i nedostatkem vitamínu A. Důležitý je dostatečný příjem vitamínu A, D, E, a B.

Nozdry
Zdravá želva má suché nozdry. Každý druh želvy snáší chlad jinak. Některé jsou odolnější a snesou i nižší teploty bez problémů, jiné snadněji nastydnou. Záleží to na přírodních podmínkách, které jsou pro určitý druh typické. Pokud želva nastydne, což není tak neobvyklé, mohou se u ní projevovat podobné příznaky jako u člověka. Nastydlá želva má rýmu, kýchá či těžce dýchá a sípá. Z nozder a z očí ji vytéká hnisavý sekret. Nastydnutí může rychle „sklouznout“ na plíce a způsobit zápal plic.Takové stavy jsou velmi obtížně léčitelné. Bez rychlého zásahu lékaře mohou a často i končí smrtí.
Pozor! Nespleťte si rýmu s vodou. Často se mi stává, že želva hltá mokrou potravu a voda se jí dostane do nozder. Začne kýchat, někdy i sípat a chvíli trvá, než jí přebytečná voda vyteče z nozder. V takovém případě se nejedná o nastydnutí.

Čelisti
Nepřerostlé čelisti jsou velmi důležité. Zejména při stravování želvě přerostlý „zoban“ vadí. Čelisti želvy jsou tvořeny rohovinou, která přirozeně pomalu dorůstá. V přírodě si želva s takovým problémem málokdy poradí a důsledkem je neschopnost pozřít potravu, želva hlady umírá. Přerostlé čelisti způsobují velmi často růstové vady, vzniklé nesprávným podáváním potravy v zajetí. V zajetí jsou želvy často rozmazlené a odmítají pozřít například dřevnatější košťály, které by jim přirozenou cestou čelisti obrušovaly. Ve volné přírodě také čas od času spořádají nějakého korýše či kamínek. Tyto růstové vady jsou však odstranitelné. V zajetí je proto důležité přerostlé čelisti obrušovat. Neměli by jste dopustit, aby čelisti přerostly do nějakých extrémů. Pravidelně je zabrušujte pilníkem nebo se o pomoc obraťte na veterináře. Při přerostlém „zobanu“ může dojít k neúměrnému odštípnutí kusu čelisti. Takové rány jsou pro želvu dosti bolestivé a často i krvácejí. Mohou se zanítit a způsobí zánět.
Neodstranitelné deformace čelistí mohou být způsobené nedostatkem vitamínu D, kdy se čelisti tak zkroutí, že zvíře téměř vždy umírá.
Odborné odstranění přerostlého zobanu není nijak složitý zákrok, ale přesto vám řada chovatelů řekne, že je riskantní. Přestože se jedná o rohovinu, je to pro želvu velice nepříjemné a ta po zákroku nechce několik dní jíst a jeví málo aktivity. Setkala jsem se s chovatelem, který tvrdí, že mu již dvě želvy po tomto zákroku do půl roku zahynuly a proto čelisti u dalších želv obrušuje pravidelně jen po milimetrech.
Vlastní zkušenost: mojí želvě vznikl zoban následkem úrazu. Často zdolávala vysoký práh na balkón a odmítala používat zkosených plošinek k sestupování. Párkrát se uhodila do čelistí a po čase jí čelist praskla. Dostala zánět a naprasklá část se zvětšila až odpadla úplně. Za nějakou dobu jsem zpozorovala, že na druhé straně čelisti se také kus odštípl a jak přední část rohoviny dorůstala vznikl špičatý zoban. U veterináře se při obrušování strachy a bolestí počurala. Několik dní po zákroku trpěla průjmy, které jsem si nedokázala vysvětlit, odmítala jíst a být aktivní. Bála se opustit úkryt a vyjít pod lampičku. Nakonec jsme to zvládly zvýšením teploty v teráriu a podstrkováním nejoblíbenějších kousků měkké potravy.

Drápy
Stejně jako rohovina čelistí i rohovina drápů dorůstá. Přerostlé drápy se mohou lehce třepit a způsobovat bolestivé záněty. Za roztřepenost může často chovatel, který neumí dobře drápy ostříhat. Je důležité, aby želva našlapovala na všechny drápy stejnou vahou. Drápy stříháme opatrně, neděláme velké zásahy a řídíme se průhlednou rohovinou, přes kterou jsou vidět žilky u kořenu drápu. Nejvhodnější pro zastřihávání drápů jsou manikůrní kleštičky. Roztřepenost drápů může byt způsobena i příliš ostrým a tvrdým substrátem v teráriu. Například písek není vhodný. Také nedostatek vitamínů a minerálů může zde hrát svou roli. Dbejme proto na to, aby nehtové lůžko želvy bylo bez zánětu, krve a hnisu. Dopřávejte i drápům želvy pravidelnou péči při koupání. Mezi drápy často uváznou zbytky potravy, které zde mohou plesnivět a nakazit želvu mykotickým onemocněním.
Přirozené obrušování:
Nechte občas želvu proběhnout po tvrdším povrchu, například po vyhřáté betonové cestě. Do terária jí umístěte alespoň jeden kámen, na který bude moci lézt. Lezením a šplháním po kameni dochází k přirozenému obrušování.

Trus
Velmi důležitým znakem zdravé želvy je trus. Želví „hovínko“ by mělo býti hnědo- černé barvy a v pevném stavu. Pokud želva trpí dlouhodobými průjmy či vodnatým trusem, je nemocná. Může se jednat o přemnožení virů a bakterií v zažívacím traktu. Určité množství bakterií jí neublíží, některé bakterie v malém množství jsou v zažívacím traktu stále a pomáhají želvě trávit, pokud ovšem dojde k jejich přemnožení, nastává problém.
V želvím těle se také mohou vyskytovat různí cizopasníci, proto je vhodné nechat želvu jednou za půl roku odčervit, ale vždy na základě výsledků rozboru trusu, který vám udělá zvěrolékař. Odčervování je prováděno nejčastěji speciálním práškem nebo pastou. Tyto prostředky předepisuje zvěrolékař s přesným určením množství dávky. Dávka je odvozena od váhy a stavu želvy.
Průjmová onemocnění mohou být také způsobena nesprávným výběrem stravy. Například dlouhodobě podávaný mražený hrášek či kukuřice. Pozor na zdroj infekce ze zkažené potravy. V teráriu, díky vyšším teplotám, dochází k rychlému zkažení nebo zkvašení potravy. Proto je důležité podávat vždy čerstvou potravu a staré zbytky okamžitě z terária odstraňovat. Důkladně vymývejte misky na potravu i ty mohou být zdrojem infekcí.
Pokud výkaly s trusem silně zapáchají, pravděpodobně se jedná o zánět střev a je nezbytně nutné okamžitě navštívit lékaře. Zdravá moč často obsahuje malé množství sražené bílkoviny bílé barvy. To je naprosto normální. Pokud je bílkovina bílá, je to v pořádku. Při průjmových stavech se mění i vzhled bílkoviny v moči. Může být zažloutlá až hnědavá a silně zapáchat, v tom případě je jednoznačné, že je želva nemocná.
Opačným problémem bývá zácpa. Příčinou bývá příliš suchý odchov a nedostatek vody v potravě. Vyřeší to potrava před podáním namočená ve vodě a změna jídelníčku. Někdy ji způsobuje nedostatek pohybu nebo parazité ve střevě. V nejhorším je způsobena ucpáním či zauzlením střev, například nevhodnou potravou. Pokud máme podezření na ucpání střev, okamžitě vyhledáme pomoc odborníka.
Nezapomínejte: při preventivních prohlídkách si nechte udělat rozbor vzorků trusu.




• U obou želv je dobře viditelný špatně rostlý krunýř. Tyto želvičky se dostaly k majiteli ve velmi zuboženém stavu. Obě rostly příliš rychle, krmené byly pouze granulemi a živočišnými bílkovinami. Nyní se však obě těší perfektnímu zdraví. Majitel je na jejich záchranu patřičně hrdý.

Krunýř
Nejdůležitějším a na první pohled nejviditelnějším znakem zdravé želvy je krunýř. Musí být správně rostlý bez deformačních změn. Štítky na krunýři se nesmí odlupovat a měly by být lesklé. Nejčastější nemoci, které po sobě zanechávají viditelné stopy na krunýři a čelistech jsou avitaminóza a křivice. Obě jsou způsobeny nedostatkem vitamínů a UV záření. U avitaminózy dochází k nesprávnému vývoji krunýře, na kterém mohou vznikat hrboly, nesprávné vyboulování a růst kostních štítků, praskliny na krunýři a záněty kůže.



• U této želvy je viditelně vystouplá a deformovaná prostřední řada štítků. Želva byla překrmována množstvím salátů.

U křivice je to trochu horší, protože v pokročilém stavu dochází k úplnému měknutí krunýře, které má často za následek smrt. Obě tyto nemoci se dají včasným zásahem lékaře zastavit. Deformace na krunýři jsou doživotní, ale při správné výživě se mohou tito jedinci dožít požehnaného věku.


• Přiměřené odlupování kůže na hlavě. Odlup jednoho většího štítku.

Mechanická poškození krunýře vznikají následkem úrazu. Pádem z výšky dojde k naprasknutí krunýře, které může želvu okamžitě usmrtit. Pokud pád z výšky přežije a prodělá úspěšnou léčbu, může dále normálně žít.


• Odlupování kůže ve velkém množství na noze. Zde se již může jednat o nějakou chorobu kůže.

Deformacím krunýře a úrazům se snažme za každou cenu předcházet. Deformacím předejdeme správnou stravou plnou vitamínů a minerálních komplexů. Dostatkem přirozeného sluníčka nebo alespoň umělého UV záření, který je nezbytně nutný pro tvorbu vitamínu D.
Klíšťata a roztoči
Při pobytu venku se může stát, že si želva na sobě přinese klíště nebo roztoče. Místo postižené roztoči se jeví jako suchá bělavá kůže s červenými tečkami. Klíšťata i roztoči si většinou vyberou místečko v kožních záhybech a tam se velice těžko hledají. Pokud je klíště větších rozměrů a troufnete si ho vytáhnout, doporučuji zakoupit speciální pinzetu na klíšťata. Je běžně k dostání ve zverimexech od 10 do 50Kč. Pokud je klíště příliš drobounké, do pinzety ho pravděpodobně nesevřeme. Můžeme také použít antiparazitycký lék. Pokud si s roztoči a klíšťaty nevíme rady nebo si netroufáme, raději navštívíme lékaře. Pozor! Pokud se u želvy vyskytnou parazité a klíšťata, odstraníme je a nezapomene důkladně vydezinfikovat i terárium.

Odlupování kůže
Je normální, že se stará kůže čas od času odlupuje. Pokud je to v přiměřeném množství a na místech odlupu nezůstávají jizvy či mokvající ranky, vše je v pořádku. Dopřejte želvě pravidelnou koupel ve vlažné vodě. Pozor! Nemažte želvě kůži na nohou a hlavě žádným mastným prostředkem, mohly by se jí ucpat póry a způsobit větší škoda nežli užitek.
Odlupující se kůže, pod níž zůstávají mokvající či krvácející ranky, může být způsobena houbami a roztoči. V takových případech vyhledejte lékaře.

Mykózy, plísně
Plísně mohou být velice zákeřné. Nejčastěji vznikají v místech kožních záhybů a na drápech. Například po koupeli je důležité želvu dobře osušit a nechat ji na teplém místě uschnout. Drápy napadají plísně na příliš ostrých substrátech, kdy je nehtové lůžko poškozeno. Drápy se tak mohou často třepit a krvácet.

Želví lékárnička
Hlava- oči
Borová voda: na vyplachování očí při slabých zánětech.
Ophthalmo- framykoin: oční mast s obsahem antibiotik užívaná proti infekčním stavům oka. Má protizánětlivý a protialergický účinek.

Tělo- pokožka, krunýř
Hypermangan: slabě růžový roztok se používá k desinfekci kůže. Je vhodný například i při zánětech rohoviny čelisti. Také na drobná mechanická poranění (kousnutí, škrábnutí, odření).
Ajatin: na dezinfekci drobných mechanických poranění.
Antiparazitikum: na klíšťata a roztoče.

Potravinové doplňky
Vitamínový komplex: Vitamix, Roboran H, Combinal AD3, Reptile Elixír, mleté vaječné skořápky, strouhaná sépiová kost.

Mechanické pomůcky
Pilník na zoban
Pilník na krunýř: čas od času je nutné zbrousit zadní ostré hrany krunýře. Želva si při šplhání do výšek rozdírá o hrany krunýře kůži na nohou a krku.
Kleštičky na drápy
Pinzeta na klíšťata

text a foto: Jana Geltnerová
Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře