Zvířata

Zvířata na krytíChovatelské stanice

Články a atlasy

Kontakt

Podpora a bezpečnost - kontakt
Zvířata na prodejVšechna zvířata na prodej
iFaunaiFauna
Chameleon přilbový (Chamaeleo hoehnelii)
Sdílet:

Chameleon přilbový (Chamaeleo hoehnelii)

poznámky k chovu Zoogeografie a popis: Chameleon přilbový žije ve vysokohorských oblastech Keni a Ugandy v nadmořských výškách od 1200 m. Patří mez...

poznámky k chovu

Zoogeografie a popis: Chameleon přilbový žije ve vysokohorských oblastech Keni a Ugandy v nadmořských výškách od 1200 m. Patří mezi menší druhy chameleonů o velikosti 18 - 22 cm. Na hlavě má vyšší přilbu, pokrytou deskovitými šupinami. Nad špičkou tlamky se sbíhají rostrální lišty a vytváří tak zaoblený roh. Úzké a vysoké kónické šupiny modelují na hrdle vysoký hrdelní hřeben, pokračují na břiše až ke kloace. Ošupení těla, končetin i ocasu je heterogenní. Některé populace se od sebe liší svou barvou. Tak je rozlišována forma zelená s černými víčky a modrou přilbou, forma celá žlutá, forma šedá s namodralými víčky a nažloutlou přilbou a mnohé další. Všechny výše popsané znaky i používaná paleta barev je nejvýraznější u samců. U samic jsou tyto znaky méně vyvinuté, mají nižší přilbu, menší roh, nižší hřebeny a můžeme u nich pozorovat absenci výrazných barev, které u samců vedou k rozeznávání jednotlivých barevných forem. I u chameleona přilbového, podobně jako u mnoha jiných druhů, je spolehlivým rozpoznávacím znakem pro určení pohlaví rozšířený kořen ocasu u samců.

V současné době je chameleon přilbový považován za samostatný druh se dvěma poddruhy - nominotypickým Ch.h.hoehnelii a Ch. hoehnelii altaeelgonis, vyskytujícím se ve výškách nad 3000 m n.m. na Mont Elgonu z pomezí Keni a Ugandy. Všichni autoři však jeho status neakceptují a rozdíly, kterými se liší od jiných populací, přičítají vnitrodruhové variabilitě, ovlivněné extrémně vysokými nadmořskými výškami, kde žije.


• dospělá samice ch. hoehnelii téže formy

Tento druh lze považovat za typického horského chameleona. V místech výskytu vyhledává zelené křoviny a houštiny. Na bezlistých dřevinách či na zemi se pohybuje jen zřídka. Klima jím obývaných oblastí lze charakterizovat jako extrémní. Teplotní výkyvy během dne dosahují i přes 20 °C. Přes den vystoupí teplota sotva na 25 °C (většinou 20 °C), v noci dochází prudce k poklesu pod 10 °C, během chladnějších částí roku dokonce až pod 0 °C. Těmto teplotám odpovídá i vysoká relativní vlhkost vzduchu, kolísající ve dne mezi 50 - 80 % a v noci dosahující až 90 - 100 %.

Biologie a chov v teráriu: Nízká ekologická valence tohoto druhu chameleona podstatnou měrou ovlivnila i jeho reprodukční strategii. Podobně jako Chameleon Jacksonův (Ch. jacksonii) je i on ovoviviparní - tedy nepravě živorodý.

Nesnáší vysoké teploty, naopak je schopen přečkat i mírné mrazíky. Při teplotách kolem 0 °C vypadá jakoby již mrtvý a často bezvládně spadne z větve na zem. Ráno při teplotě 5 °C je již schopen pomalých pohybů a při 7 - 8 °C je schopen úspěšně střílet jazykem, přesto, že jejich kosterní svalovina ještě téměř není schopna pohybu.

Vnitrodruhová agresivita je nízká a tudíž mohou v přírodě žít v hustých populacích. Zde bývají častou kořistí arborikolních hadů - jedovatých mamb (Dendroaspis angusticeps) a boomslangů (Dispholidus typus). Spatří-li jakéhokoliv hada, ihned zčernají, nahrbí se, stáhnou nohy, ocas stočí pod sebe a spadnou na zem. Tam nehnutě leží a čekají až se had odplazí pryč.


• dospělý samec, patřící k šedé formě s žlutou hlavou, původem z Keni

Tak jako u Chameleona jacksonova (CH. jacksonii) se pro chov chameleona přilbového (Ch. hoehnelii) osvědčilo prostorné, dobře větrané a osvětlené terárium, vybavené hustou spletí větviček a dostatečně zaplněné živými rostlinami. V hustě zarostlých větších teráriích a zvláště pak ve venkovních polozastíněných voliérách a ubikacích lze chovat i více samců a samic společně, v závislosti na počasí od dubna až do konce října. Teplotní gradient by měl odpovídat teplotám v přírodě s tím, že je vhodné umístit do nádrže slabou “bodovku” - žárovku a nechat ji svítit jen několik hodin dopoledne. Vyhovující denní teploty se pohybují pouze kolem 18 - 25 °C. Sám mohu z vlastní chovatelské zkušenosti potvrdit a to pozorováním celkem 20 dospělých zvířat původem z přírody, že vyšší teploty způsobují postupnou apatii, chřadnutí a během několika dalších týdnů i úhyn takto chovaných chameleonů.

V chovu v lidské péči přijímají tito chameleoni každý dostupný krmný hmyz. S velkou oblibou žerou hmyz létavý a různé housenky. Hmyz ke krmení poprášíme, nebo obalíme některým vitamino - minerálním přípravkem (Vitamix, Roboran, Plastin...). I přes vydatné a časté rosení, kdy zvířata olizují vodu z orosených listů rostlin, je dobré 1x až 2x týdně provést napojení pomocí pipety nebo stříkačky.

Páření trvá obvykle 10 - 30 minut. Většinou dochází k opakovanému páření dokud samice nezabřezne a nezačne pak příliš dotěrného samce odhánět. Během gravidity (4 - 6 měsíců) přibývá na váze a přijímá značné množství potravy. V závěru březosti krmné dávky omezuje, až asi 10 - 14 dní před porodem nežere vůbec. V den porodu, většinou v ranních hodinách (podobně jako např. u jiného ovoviviparního druhu chameleona elliotova) pak porodí 4 - 22 mláďat v průhledných blanitých obalech, které se zachycují na větvičkách, na kůře nebo spadnou na zem. Mláďata se pomocí kroucení a protahování rychle osvobozují z obalů a přelézají na větvičky. Úhyny mláďat při porodu může způsobit příliš vysoká teplota (nad 20 °C), kdy rychle oschlé tužší obaly nedokážou asi 45 mm velcí chameleonci protrhnout.


• na hrdle samce ch. hoehnelii je dobře patrný vysoký hrdelní hřeben

Někdy ještě v den porodu odpoledne, většinou již druhý den začnou přijímat čerstvě vylíhlé cvrčky a octomilky. Během prvních měsíců udržujeme teploty v odchovných teráriích max na 20 - 22 °C, při současné vysoké vzdušné vlhkosti. Noční ochlazení o 10 °C je nezbytné.

Osvědčil se společný chov stejně starých mláďat, navzájem se stimulující k příjmu potravy. Malí chameleonci při kvalitní péči dobře prospívají a v sedmi týdnech měří již kolem 70 mm. Během růstu se jim postupně na hlavě zvedá přilba a roh a ve čtyřech až šesti měsících dosahují pohlavní dospělosti. Ne však tělesné. Jsou zatím jen poloviční až dvoutřetinoví oproti svým rodičům. V této době dochází již k prvním úspěšným pokusům o kopulaci. Nejsou příliš dlouhověcí. Dožívají se dvou, max. čtyř let.

V historii chovu a odchovu chameleonů patří chameleon přilbový k nejčastěji odchovávaným druhům vůbec. V kvalitních chovech bylo dosaženo rozmnožení v šesté a dalších generacích.


Literatura:
Balcar M., 1999: Odchov chameleona elliotova (Ch. ellioti) v druhé finální generaci. AT 42(3): 48-51
Henkel F.W.& Heinecke, 1993: Chamäleons im Terrarium. Landbuch Verlag Hannover, 158 pp.
Nečas P., 1995: Chamäleons - bunte Juwelen der Natur. Edition Chimaira bei Bücher Kreth, Frankfurt am Main, 249 pp.

 

 

 

Autor textu: Michal Balcar
Autor fotografií zdroj: Michal Balcar
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru