Návrat k agamám osadním

Už před časem (v roce 2004) jsem o tomto druhu agam ve Fauně psal. V té době jsem choval skupinku 1,4 v teráriu 150×50×80 cm, kterou jsem později, z důvodu stěhování, přenechal jinému chovateli. Agamy, ať už Pogona, Psysignathus, Trapelus nebo jiné, jsou však pro mne doslova srdeční záležitostí. Snad i proto jsem se k agamám osadním – Agama agama vrátil a na podzim loňského roku si jeden dospělý pár pořídil.
Jde o jedince z dovozu a podle údajů, které jsem od prodejce získal, pocházejí z oblasti severně od jezera Ukerewe, z Ugandy. Předpokládám tedy, že jde o poddruh Agama agama lionotus. Samec má necelých 40 cm a samička něco málo přes 30 cm.

samec

Po karanténě v plastovém teráriu bez zařízení, na dně papírové utěrky, miska s vodou a plastový úkryt ze staré rozbité kuchyňské misky, jsem zvířata přemístil po měsíci do stálé ubikace rozměrů 100×50×50 cm s podkladem písku, větvemi, policí a několika kameny na dně. Žádný úkryt, v němž by se zvířata mohla vyloženě schovávat zde není. Snad i proto oba jedinci brzy ztratili původní plachost a dnes se dokonce nechají brát volně do ruky. Jakmile však pocítí, že je vaše prsty omezují, ihned se brání kousáním a snaží se uprchnout. Pokud je však volně podeberu otevřenou dlaní, nemají nic proti a nechají se klidně přenášet, přičemž člověka jazykem rádi ochutnávají.
Teplota v teráriu se pohybuje kolem 28 °C, přičemž pod výhřevnou žárovkou dosahuje hodnot až 45 °C. Každý večer terárium bohatě porosím a to tak, aby se substrát nejméně do poloviny své výšky navlhčil. Při rosení stříkám i na stěny a zvířata, kterým to ani v nejmenším nevadí. Pouze při svlékání staré pokožky omezím rosení přímo na tělo, aby se stará kůže na zvíře nepřilepila. Noční teploty se pohybují podle teploty v místnosti mezi 18 až 24 °C.

Na stropě terária je připevněna zářivková trubice „D3 Reptile 18 W – 60 cm“ za 570 Kč a nad stropem je pak ještě obyčejná zářivka dlouhá 60 cm.

samička

Agamy jsem v podstatě nezimoval, jen po dobu asi šesti týdnů jsem v jejich ubikaci vypnul vyhřívání i osvětlení a po celou tuto dobu nekrmil. Na jaře, přesně 12. 5. 2007, byla samička pozorována při vyhrabávání jamek, proto jsem do nádrže přidal písek, aby jeho vrstva dosáhla více než 10 cm. Samička v hrabání pokračovala a 19. 5. snesla devět vajec velikosti 19×14 mm. Musím podotknout, že před snáškou nebylo pozorováno žádné aktivní chování samce, tedy ani námluvy ani páření.
Vajíčka jsem umístil do inkubátoru na vlhký vermikulit a zakryl živým rašeliníkem. Krabička s takto ošetřenými vajíčky byla umístěna do líhně s teplotou 28 °C a vyšší vlhkostí vzduchu (kolem 80 %). Nicméně vlhkost v uzavřené platové krabičce s pouhými několika dírkami pro přívod vzduchu byla na hranici kolem 95 % r. v.
Po dvou týdnech inkubace byla oddělena 4 vejce, která byla na první pohled a posléze i po otevření, určena jako neoplozená. Po dalším týdnu se zhroutilo jedno z vajec a za dva dny se na něm objevila vatovitá bílá plíseň. Vajíčko jsem opět otevřel a ani v něm nebylo nejmenší známky po oplození.

mládě

Pak již probíhala inkubace bez dalších problémů a 64. den se z jednoho vajíčka vylíhla zhruba 7 cm dlouhá agamka. Po dalším týdnu bylo postupně otevíráno jedno vejce po druhém a v žádném z nich nebyl nalezen zárodek. Šlo tedy opět o neoplozená vejce.
Po pravdě si neumím výsledek této chovné sezóny nijak vysvětlit. Předpokládal bych, že pokud nedošlo k žádnému páření, nebudou vajíčka oplozená vůbec a jestliže by k páření, byť nepozorovanému, došlo, pak by oplozenost měla být více než těch 11 %. Dovoluji si však pochybovat, že by mohlo jít o něco jiného, např. uchované sperma z předchozí sezóny, apod. Příroda je holt nevyzpytatelná.
Ať tak nebo onak, z mláděte se rýsuje docela hezká samička a tak možná v příštím roce bude odchov úspěšnější