Korálovky – seriál 2. Kupujeme korálovku

Korálovky – seriál 2. Kupujeme korálovku
Podzimní burza v Houtenu věnovaná pouze a jen hadům.
Dospělý albino sameček Lampropeltis ruthveni.
Sameček Pastel Kinga, nepříbuzné krevní linie, dovezený z Anglie.
Obsah
  1. Zpovídáme prodavače
  2. Hledáme
  3. Karanténa
  4. Kupujeme
  5. Při odchodu

3. díl. Nyní se s vámi podělíme o náš zážitek z pořízení naší první korálovky. Uvádíme jej spíše pro pobavení, než jako příklad toho, jak by měla koupě korálovky probíhat. Dá se říci, že přesně takto by se korálovka pořizovat neměla.

Zpovídáme prodavače

Již delší dobu se nám korálovky líbily, ale domnívali jsme se, že jsou jedovaté, takže jsme je rovnou vynechali při rozhodování, které terarijní zvířátko si k rybičkám pořídíme. Nebudeme vás dlouhou napínat, neměla to být ani ještěrka, ani pavouk, ani gekon, měl to být chameleon. Přečetli jsme si o něm hodně. Dvě hodiny jsme zpovídali chudáka prodavače ve zverimexu, který měl jednat tu smůlu, že tam byl a druhak, že o chameleonech něco věděl.
Druhý den jsme do zverimexu přišli, pevně odhodláni si chameleona odnést domů. Bohudík byla na prodejně fronta a tak jsme si krátili čekání prohlížením terárií s chameleony a vybírali toho nejlepšího. Hned vedle byla terária s korálovkami, tak jsme se dívali i na ně a polohlasně je obdivovali a litovali, že jsou jedovaté a nemůžeme si je pořídit. A pak se jako deus ex machina zjevil odnikud tajemný člověk a řekl: „Ale vůbec ne, korálovky jedovaté nejsou.“ A bylo rozhodnuto. Takže, když se nás přišel prodavač (pamatujíce si nás ze včerejška) víceméně formálně zeptat, co bychom rádi, tak jsme jednohlasně odpověděli, že korálovku.
Na prodavači bylo vidět, že je evidentně konsternovaný a nemůže se s tímto novým vývojem událostí vyrovnat. Zřejmě se mu nestává často, že ho někdo jeden den několik hodin zpovídá ohledně zvířete a zjišťuje i co má zvířátko rádo za hudbu, aby pak hned druhý den bez jediné otázky koupil zvíře jiné. Nakonec se ale po několika marných pokusech prodat nám toho chameleona ze včerejška, uvolil prodat nám korálovku. Vybírali jsme si dlouze mezi Lampropeltis triangulum campbelli a L. mexicana mexicana, aby jsme nakonec zvolili první variantu. Bylo nám řečeno, že se jedná o samce, takže dostal jméno Korálek. Pochopitelně jsme o pár let později zjistili, že se jedná o samičku.

Hledáme

Nyní máme základní přehled o typech zdrojů, ale to není celé, aby nám to vše k něčemu bylo, musíme najít konkrétní vhodné zdroje. Jestliže hledáme běžnější typ korálovky, tak si můžeme dovolit ten luxus a předem se rozhodnout zda si tuto korálovku pořídíme od překupníka, chovatele či ve zverimexu (pozor, zde bývá šíře nabídky velmi omezená). Hledáme-li ale méně běžnou korálovku, nebo dokonce raritní korálovku, pak jsou tato omezení kontraproduktivní, popravdě budeme v některých případech rádi, podaří-li se nám jí sehnat v rámci Evropy. My si kolikrát ani toto evropské omezení nedáváme a přesto se nám občas nezdaří požadovanou variantu korálovky nalézt a získat.
První cestou je samozřejmě informace od známých, kolegů a přátel. Případně můžete i zjistit, že právě někdo z nich korálovky sám chová a odchovává. To je asi to nejlepší, i když i zde existují výjimky, co vás může potkat. Ale častěji od nich spíše dostanete tip a kontakt na zdroj, se kterým mají dobré zkušenosti.
Na další se pojďme podívat z hlediska typu zdroje. O tom, kde se blízko vás nacházejí zverimexy, máte většinou sami dobrý přehled a případné chybějící informace si lze doplnit ze zlatých stránek či internetu. Překupníky většinou naleznete na burzách, ale i internet může být vhodným místem k jejich nalezení, stejně tak jako inzeráty v teraristických a podobných periodikách. Podobné je to i s chovateli, i je většinou naleznete na internetu nebo přes inzeráty v chovatelských periodikách. V ideálním případě naleznete webové stránky chovatele či překupníka, na kterých bude možné si na kvalitních fotografiích prohlédnout veškeré nabízené korálovky, přečíst si něco o jejich chovu, o chovateli, cenách a podmínkách prodeje vůbec.
Korálovku samotnou se ale vydejte nakoupit až v okamžiku, kdy již o ní a jejich potřebách něco víte a zároveň už máte doma vše potřebné pro její příchod a pobyt připravené. Zde vás odkazujeme na naše články 6–8.

Karanténa

Máte již nějaké plazy nebo dokonce korálovky doma? Pak nesmíte zapomenout na karanténu. Nikdy totiž nemáte jistotu, a to ani u nejlepších chovatelů, zda si domů spolu se zvířátkem nepřineste i nějakou nemoc či parazita. Velmi pravděpodobně, ba téměř jistě, ne, ale přesto se nevyplatí riskovat a karanténou raději nechat nově příchozí zvíře projít. To znamená, že by nemělo přijít po celou dobu karantény do kontaktu s jakýmkoliv již chovaným plazem (ostatní zvířata můžeme víceméně vynechat), a to do kontaktu jak přímého, tak i nepřímého. V ideálním případě by s jinými plazy nemělo sdílet stejnou místnost a v žádném případě životní prostor. Je třeba používat i jiné pomůcky na úklid, krmení apod. jako jsou pinzety, lopatičky, lžičky atd. Nesdílet stejné krmivo a vždy po manipulaci s novým zvířetem si ošetřit ruce nějakým desinfekčním prostředkem, jako je například Spitaderm pro veterináře. To vše nejméně po dobu dvou měsíců, tři jsou ideální a čtyři měsíce neuškodí, chcete-li mít opravdu jistotu.

Kupujeme

Nyní ke koupi samotné. Je-li to jen trochu možné, vezměte si s sebou zkušenějšího kolegu, v případě, že ne, pak se můžete v rámci možností řídit následujícími body. Přitom všem však nezapomínejte na to, že s největší pravděpodobností je prodejce čestným člověkem, který vám prodává tu správnou a zdravou korálovku, po které toužíte. Snažte se proto své otázky a žádosti formulovat a podávat tak, aby se prodávajícího nijak nedotkly, natož jej urazily. Jestliže však máte v prodejce důvěru, možná bychom ani nedoporučovali se jimi příliš řídit. Jednak se vám budou jako začínajícímu chovateli jen velmi těžko posuzovat a jednak by se tím mohl narušit váš vztah s prodejcem, který sice pro vás již pravděpodobně nebude v budoucnu nijak důležitý, ale přesto nikdy nevíte, kdy budete potřebovat jeho radu či pomoc. Na druhou stranu, jestliže budete mít o zvířeti či prodejci pochybnost, pak korálovku neodebírejte a hledejte dál. Vaše chovatelské počátky by měly začínat dobrým pocitem a nikoli pochybnostmi. Ty se navíc mohou velmi dobře ukázat jako opodstatněné.
1) Pozorně si korálovku prohlédněte, zda se jedná skutečně o vámi požadovaný poddruh a ne nějaký jiný, nebo dokonce křížence, což se občas stává.
2) Zkontrolujte, zda korálovka nemá nějaké zranění či jizvu.
3) Podívejte se, zda korálovka nemá neustále pootevřenou tlamičku, či zda u ní nemá sliny či jinou substanci, obojí může být známkou infekce, ať již dýchacích cest nebo např. právě tlamičky.
4) Pozorujte korálovku při pohybu, mělo by vám to pomoci odhalit případné nedostatky ve stavbě těla, hrbatá háďata se zde sice vyskytují daleko méně častěji než u jiných hadů, ale i tak můžete čas od času na nějaké narazit.
5) Nechte hádě proplétat se mezi vašimi prsty, jednak vám to umožní ještě pečlivěji posoudit předchozí body, ale hlavně zjistíte, zda korálovka není moc apatická, což je většinou známkou velmi špatného stavu korálovky. Tělo mladé korálovky bývá pružné a pevné, skleslost a slabost také rozhodně nejsou v pořádku. Tohle se ne vždy zdaří, protože malé korálovky bývají většinou velmi plaché.
6) Chcete-li mít jistotu, co se týče pohlaví, tak umíte-li palpovat, pak si u vámi vybraného háděte (se svolením prodejce) ověřte jeho pohlaví, ale skutečně jen u vybraného jedince. Palpováním je totiž možné hadovi ublížit, a tak by jste měli hada, kterého palpujete a jehož výsledné pohlaví odpovídá proklamovanému, rozhodně odebrat. Není to ani tak slušnost, jako spíše povinnost. Neumíte-li to, požádejte o palpaci prodejce. Neumí-li to ani on a pohlaví pro něj určoval někdo jiný, pak vám nezbývá než zvážit, nakolik je pro vás prodejce důvěryhodný. Zřejmě ano, protože jinak by jste od něho korálovku neodebírali. V drtivé většině případů je určení pohlaví správné, u samečků dokonce téměř dokonalé. K chybám však občas dochází, a to jak u amatérů, tak u profesionálů. Palpování není zcela triviální záležitostí a chce to praxi i grif. Naše vylíhlé korálovky palpuje například jeden z nejpovolanějších, ne-li nejpovolanější, chovatelů korálovek v Čechách, pan Chadima. Samozřejmě se o to pokoušíme i sami a věříme tomu, že to za pár let zvládneme, ale zatím naše výsledky nejsou zdaleka tak bezchybně přesné jako výsledky pana Chadimy. Ještě si dovolíme poznámku, že v případě staršího hada se nepoužívá palpace, ale tzv. sondování a vztahuje se na něj prakticky vše výše zmíněné
7) Poslední a nejdůležitější. Ujistěte se, že zvíře je dobře krmené a není příliš subtilní, mladé korálovky totiž velmi často mají problémy s krmením. Naprosto ideální je vidět korálovku přímo při krmení, ale to není vždy možné. Ostatně se někdy stane, že i dobře rozkrmená korálovka při změně prostředí zapomene na své stravovací návyky a přestane žrát.
Poslední bod je opravdu velmi důležitý. Otázka, zda je korálovka rozkrmená a dobře trávící, by měla padnout vždy a za všech okolností, a také by měla být vždy kladně zodpovězena. Není-li a nejste-li zároveň zkušeným chovatelem, pak vám danou korálovku rozhodně nedoporučujeme ke koupi.
Jestliže jste si již svou korálovku vybrali a kupujete ji, určitě stojí za to zjistit ještě některé z následujících informací:
1) Kdy korálovka naposledy jedla.
2) Co a jakým způsobem je zvyklá jíst.
3) V jakých intervalech je zvyklá jíst.
4) Kolik toho obvykle sní.
5) V jakých teplotách byla do této chvíle obvykle držena.
6) Odkud pocházejí její rodiče, ideálně celou známou krevní linii.
Tyto informace vám hlavně pomohou vhodně pokračovat s krmným režimem. Rozepisovat se o tom příliš nebudeme, jednak proto, že krmení jako takové popisujeme v jiném článku a jednak proto, že to důležité vyplývá z těchto bodů samo. Jediné, co nyní zdůrazníme, je, že je nanejvýš žádoucí zvyšovat krmné dávky jen velmi pozvolna a několik dní po jídle s korálovkou nemanipulovat, oboje z toho důvodu, že v opačném případě hrozí riziko zvrácení potravy, které je pro malé hádě vysilující, připravuje jej o mnoho živin potřebných k růstu a s dalším krmením je třeba nejméně další týden, ale spíše deset dnů, počkat, než se v plném rozsahu obnoví žaludeční šťávy.

Při odchodu

Při odchodu s korálovkou se ujistěte hlavně ve třech věcech:
1) Schránka, ve které si korálovku odnášíte, nemá žádnou mezeru o dvou či více milimetrech, ani žádná taková nehrozí vzniknout. V opačném případě by se totiž velice lehce mohlo stát, že by vám korálovka utekla.
2) Teplota uvnitř schránky se během transportu nijak výrazněji neodchýlí od běžné teploty vhodné pro korálovky.
3) Schránka dovoluje obnovu hladiny kyslíku uvnitř, pro korálovku stačí opravdu velmi malé otvory o mizivém počtu.
A nyní již jen popřejeme šťastnou cestu domů s vaším novým spolubydlícím. Máte-li jakékoliv dotazy či komentáře ohledně tohoto článku, případně jiný dotaz týkající se korálovek, napište nám je prosím, na radim@koralovky.cz , pokud to bude v našich silách, tak na všechny odpovíme a ty nejčastější a nejzajímavější zde i zveřejníme.
Pokračování ve Fauně č. 9/2009.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5

Autor textu a fotografií Martina a Radim Soukupovi

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře