Úskalí společného chovu želv

Úskalí společného chovu želv
foto 1
foto 2
foto 3
foto 4
foto 5
Obsah
  1. Nebezpečné kombinace
  2. Vzájemná agresivita mezi želvami
  3. Prolaps penisu u samců

Chovatelské články bývají většinou o chovatelských úspěších, tento bude o jejich opaku, o problémech, neúspěších a chovatelských chybách (mých vlastních, ale i jiných chovatelů). Zkušenější chovatelé – želvaři si možná poklepou na čelo nad některými popisovanými banalitami, ale mladým a začínajícím budou možná dobrým poučením, aby některé „jasné věci“ nepodcenili.

Celý tento (naštěstí krátký) článek se týká problémů vzniklých společným chovem několika želv, ať stejného druhu či více druhů nebo rozdílně velkých jedinců.

Nebezpečné kombinace

Snad v každé teraristické literatuře je kdesi v textu varování před chovem různě velkých jedinců v jedné ubikaci. Přesto se rády zkouší různé kombinace, nejčastěji společný chov rodičů s jejich mláďaty. Bohužel, je-li mezi chovanci velikostní rozdíl, hrozí menším a slabším reálná možnost zmrzačení či zabití ze strany větších spolubydlících, nemluvě o stresu. Nemusí jít ani o agresivní projevy, ale stačí „omyly“ při krmení. Na fotografii č. 1. je „kupírovaný“ ocásek mladé želvy anámské (Annamemys annamensis). Přesto, že je tento druh vcelku mírumilovný, dokáží se mezi sebou takto zmrzačit a někteří jedinci, kteří byli hlouběji pokousáni, uhynuli. Fotografie č. 2 je doufám dostatečným varováním před společným chovem velké a malé želvy. Ono to může i docela dlouho fungovat, až jednou přijde nepříjemné překvapení … Tato klapavka obecná (Sternotherus odoratus) byla při krmení omylem dekapitována. Bylo by chybou domnívat se, že se toto riziko vyskytuje jen u vodních (dravých) želv, ono se to může klidně stát i u suchozemských želv, například nejčastěji chovaného rodu Testudo.

Vzájemná agresivita mezi želvami

Další kapitolou je vzájemná agresivita mezi želvami, ta by měla každého chovatele ihned přimět jednat, protože dochází nejen ke stresu, ale hrozí i fyzická újma. Vyskytují se určití jedinci, kteří druhé cíleně napadají a ty je nutno chovat striktně odděleně. Takový případ mi popisoval kolega chovatel J. Flísek u jednoho mláděte želvy bahenní (Emys orbicularis), které ostatní želvy napadalo a zakusovalo se jim do krku. V některých případech vzájemné agresivity pomůže zvětšit ubikaci chovanců a nabídnout dostatečný počet úkrytů. Zvláště u agilních samců je důležité, aby svou pozornost rozprostřeli na větší počet samic. Je-li jediná samice neustále obtěžována samcovými pokusy o kopulaci, dochází u ní nejen ke zraněním pokousáním, které tyto snahy většinou provází, ale také k silnému stresu, který může vyústit až k úhynu. Fotografie č. 3 ukazuje odřené kaudální štítky klapavky obecné a fotografie č. 4 zase vykousané velké šupiny na hrudních končetinách samice želvy stepní (Testudo horsfieldii), oboje způsobili neurvalí samci, jež neměli možnost svou pozornost rozprostřít na více samic.

Prolaps penisu u samců

Dalším úrazem „z lásky“, se kterým se mohou chovatelé setkat, je prolaps penisu u samců. Nejčastěji k němu dochází při pokusech o kopulaci, kdy se druhá želva zakousne samci do penisu vybaveného z kloaky, potáhne za něj, případně ho i jinak poraní. Další příčinou prolapsu může být zácpa. Důležité je v tomto případě urychleně jednat, vyhledat veterináře nebo alespoň zkušeného chovatele, který penis navrátí zpět do kloaky. Fotografie č. 5 bohužel ukazuje prolaps u želvy anámské, při němž je již penis nekrotický. Tento prolaps byl odhalen pozdě (po několika dnech) a skončil pro samce fatálně z důvodu sepse. Denní kontrola zvířat by postiženého samce snad zachránila.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře