Hadi – zajímaví živočichové

Hadi – zajímaví živočichové
Poměr vajíček k tělu.
Krajta zelená.
Had s kořistí, trus a vápník.
Velikost kloaky.
Vápník – délka.
Vápník – šířka.

Plazi a zejména potom hadi jsou velmi zajímaví živočichové. Nemají končetiny a přitom nejen umí výborně lovit potravu, nýbrž se i rychle pohybovat. Pokud jsou v dobré kondici, nemusí přijmout potravu i mnoho měsíců, aniž by jim to jakkoliv ublížilo. Vyjma oblasti za polárním kruhem obývají vlastně všechna místa na naší planetě.

O hadech koluje mnoho příhod a zpráv. Některé jsou pravdivé, jiné naopak – jak už to bývá – zcela smyšlené. Had je známý tím, že může spolknout kořist, jejíž tloušťka je o mnoho větší než hadí tělo. Jeden z nejznámějších je například vejcožrout africký (Dasypeltis scabra). Jako velice atraktivní a senzacechtivé se často zveřejňují v médiích fotografie velkých hadů, zejména škrtičů, krajt a anakond. Neznalý čtenář je zděšen, když vidí, jak tito hadi polykají člověka. Nutno dodat, že většina těchto záběrů jsou fotomontáže, nebo přímo zinscenované situace. Na druhé straně je jasné, že hadi mohou spolknout opravdu velkou kořist. Umožňuje jim to hlavně jejich lebka, u které se dolní čelist skládá ze dvou částí a s horní je spojena hlavně vazy. V polykání jim pomáhají rovněž zahnuté zuby, které jsou zahnuté dozadu. Tímto může plaz najednou pozřít i většího živočicha a mít tak vystaráno s hledáním další potravy na dlouhou dobu. Cestu potravy dále do žaludku umožňují potom i žebra, která nejsou dole – na břišní části – srostlá, a mohou se tedy dostatečně roztáhnout. V žaludku potom dochází k účinnému a rychlému trávení. Rozloží se zde skoro vše. Částečně se z kořisti zachová pouze srst či peří, zuby a drápy. Kosti had bez problému rozloží a přebytečný vápník posléze vyloučí.

Občas se ale stane, že zvíře má potíže s vyloučením většího trusu. A i když kloaka je dost pružná, bývá to někdy problém. Zvláště potom například krajty zelené (Morelia viridis) mají s vylučováním někdy velkou práci. Na větvi leží tak, že zadní část těla jim volně visí dole a snaží se vyprázdnit. I když je mi tato problematika známá, dost mě překvapilo, co jsem minulý týden našel v teráriu u mé samice krajty. Nejen velký trus, ale i (vzhledem k velikosti kloaky plaza) objemný kus vápníku zhruba ve tvaru a velikosti slepičího vejce. Navíc byl velmi tvrdý – jako kámen. Samici jsem podal potravu a trus i s vápníkem vyfotografoval. Když porovnáte velikost kloaky krajty a velikost vápníku, který vyloučila – je jasné, že plaz musí mít nejen dobře přizpůsobenou tlamku na příjem velké potravy, ale i vylučovací ústrojí na vyprázdnění jejích zbytků. Často samozřejmě vylučuje i velký trus. Ale ten není tak tvrdý jako vápník, který jsem našel.

Podobné je to například i s kladením vajec. Na jedné z fotografií jsem vyfotil nadměrně velká vejce od korálovky Lampropeltis triangulum hondurensis i se samicí krátce po snůšce pro porovnání velikosti. Pokud změříme tloušťku vajec a korálovky, zjistíme jen nepatrný rozdíl ve velikosti. Skutečnost, že samice mohla naklást tak velká vejce, je opět podmíněna roztažitelností žeber hada. Tyto mají na rozdíl od jiných obratlovců prakticky po celé délce těla. Také šupiny jsou od sebe roztažitelné. Pokud had nadměrně zvětší objem některé části těla – je vidět mezi roztaženými šupinami i kůže plaza.

Had je v každém případě zajímavý a často i nenáročný chovanec v teráriích. Zejména i kvůli malé frekvenci podávání potravy. Nemusíme se také bát žádné alergie. Hezky zařízené a osvětlené terárium krásně zapadne do interiéru. A pokud si pořídíme několik jedinců různého vybarvení a kresby, výsledkem je i nenapodobitelný estetický zážitek …

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře