Listožravá kobylka Stilpnochlora couloniana a její chov
Tato atraktivní, list připomínající kobylka, dorůstá délky okolo 7 cm, tedy přibližně jako naše kobylka zelená (Tettigonia viridissima). Ve velikosti samců a samic není rozdíl. Tělo této kobylky je zboku zploštělé a spolu s křídly, která jsou vyvinuta u obou pohlaví, věrně napodobuje zelený list. Samice má krátké zahnuté kladélko, které je patrné už u nymf posledních instarů.
Domovem této kobylky jsou lesy a křovinaté oblasti Floridy a několika ostrovů v Karibiku (Kuba, Jamajka ad.).
Podmínky chovu
Pro několik jedinců je vhodné terárium situované na výšku, alespoň o rozměrech 20×30×20, vhodnější je však větší. Vhodný je i houseník. Chovná nádrž by měla být dobře větratelná. Jako podklad se osvědčil klasický lignocel nebo rašelina, lze použít i listovku či lesní hrabanku, případně je chovat bez substrátu. Kobylky slézají na zem jen zřídka. Na dno je vhodné umístit nádobku s vodou na větvičky s krmením a zabezpečit ji proti utopení, zvláště mladých jedinců. Do terária je ideální umístit pár větví a na zadní stěnu kus kůry. Kobylky po ní často lezou a v případě pádu snadno vylezou zpět. Chovat je lze společně se strašilkami, šváby nebo zlatohlávky. Přestože umí poměrně dobře skákat, skoků využívá jen zřídka, zejména při náhlém vyrušení. K chovu postačí pokojová teplota okolo 25 °C, přitápění ani svícení není nutné.
Jako potrava je vhodný zejména ostružiník, maliník, růže a jiné růžovité rostliny. Přijímají však i břízu, lísku, tavolník a další dřeviny. Kobylky jsou velmi žravé a potřebují dostatečné množství listoví. V nouzi, zvláště v zimě, žerou i sušené listy. Vodu přijímají zejména z potravy, je však vhodné je jednou za dva dny rosit. Terárium čistíme dle potřeby, alespoň jednou za dva měsíce. Trus má tendenci při vyšší vlhkosti plesnivět.
Rozmnožování
Ve vhodných podmínkách se kobylky poměrně snadno množí. Při páření předává samec samici semenný váček (spermatofor) s bílkovinovým obalem, který samice později zkonzumuje. Po páření tak můžeme vidět žlutavý spermatofor u zadečku samice, což je známka proběhlého páření. Brzy po páření samice klade na větve nebo listy okolo 50 až 100 vajíček v několika řadách. Vajíčka jsou oválná, ze stran zploštělá, světle hnědě zbarvená s tmavší špičkou. Zhruba po jednom až dvou měsících se líhnou nymfy. Mladé, asi půl centimetru velké nymfy jsou po vylíhnutí pestře žlutozelenomodře zbarvené s tmavými skvrnkami. Později zelenají a začínají se podobat dospělcům. Vývoj trvá dle podmínek asi půl roku. Dospělé kobylky žijí 4 až 6 měsíců. Samci nepravidelně a krátce stridulují (zvukové dorozumívání) zejména v podvečer a v noci.
Tento atraktivní druh je vhodný i pro začínající chovatele a svým chováním a vzhledem zaujal již mnoho teraristů.
