Krokodýl nilský

Výskyt: Obývá v sedmi poddruzích (viz níže + mp.) celý africký kontinent mimo Sahary a severního pobřeží. Jeden z poddruhů žije na Madagaskaru a okolních ostrůvcích. V biotopu je vázán na blízkost vody, ať už stojaté či tekoucí. Vyskytuje se v bažinách stejně jako ve vodě sladké, brakické a přechodně i ve slané vodě při pobřeží.

Popis: Jde o okrově až olivově hnědého plaza s nepravidelně rozmístěnými tmavě hnědými skvrnami na hřbetě i bocích. S přibývajícím věkem zbarvení tmavne do šedo až černoolivového. Břišní strana je světle šedá až žlutobílá. Jeho průměrná délka se pohybuje kolem 3,5m, může však přesáhnout i 7m. Velikost závisí na poddruhu, ale bohužel také na civilizačním tlaku, který v současnosti omezuje jak přirozené stárnutí a dorůstání zvířat, tak i areál druhu vůbec.

Terárium a chov: Chov těchto velkých a v přírodě ohrožených tvorů je omezen zákonem (CITES) a vyhláškou o chovu nebezpečných druhů. V mládí je sice možné držet jednoho nebo dva krokodýly ve středně velkém teráriu 100 x 50 x 50cm s nižší hladinou vody a dřevěnou nebo kamennou souší. Při dobrém krmení však velmi záhy přerůstají tyto možnosti a pak vyžadují ubikace rozměrů 2 - 3 x 1 x 1 m i větší. V nich je dvě třetiny plochy dna tvořeno vodní nádrží s filtrováním a příhřevem vody na 26 - 28oC. Nad souší je pak umístěno topné těleso, které umožňuje vyhřátí zvířat na 40oC. Jinak je průměrná teplota vzduchu udržována v rozsahu 28 - 33oC. Osvětlení zářivkami nejlépe s podílem UV. Celé toto zařízení je prostorově, stavebně i energeticky velmi náročnou záležitostí, jako chov krokodýlů vůbec.

Zvířata krmíme samozřejmě masem spolu s balastními látkami a přídavky vitamínů a minerálií. Nejlépe vyhovují čerstvě usmrcená zvířata od myší přes potkany až po králíky, kuřata a slepice.Velmi dobře poslouží ke krmení plevelné ryby a rybí maso včetně filé. V nouzi je možné přikrmovat výsekovým masem, vnitřnostmi a mraženým masem pro psy. K takovéto potravě pak přidáváme jako balast pšeničné otruby.

Mláďata krmíme denně až obden, větší jedince pak každý čtvrtý až pátý den.

K páření dochází ve vodě. V přírodě samička svá vejce zahrabává, snůška čítá u velkých samic až ke stovce vajec. Inkubace v přirozených podmínkách trvá necelé tři měsíce. Samičky hnízdo hlídají a líhnoucím se mláďatům pomáhají do vody. Zde je pak ještě nějaký čas ochraňují.

V zajetí snese samička vejce většinou do bazénu, můžeme jí však na souši připravit substrát ze směsi hrubšího písku, listí a rašeliny, který by měl být mírně vlhký. Nelze se však spolehnout na přirozený způsob inkubace, proto vejce přenášíme do líhně. Zde při inkubační teplotě 31 - 32oC trvá vývoj 80 - 95 dní. Krátce před líhnutím se na vejcích objevují drobné praskliny a mláďata se začínají ozývat.

Poddruhy: 1. Crocodylus niloticus africanus
2. C.n.chamses
3. C.n.cowiei
4. C.n.madagascariensis
5. C.n.niloticus
6. C.n.pauciscutatus
7. C.n.suchus
Literatura:
Čihař J.:Teraristika, Práce 1989
Wermuth H., Fuchs K.: Bestimmen von Krokodilen und ihrer Haute, Stuttgart
Zelinka J., Voženílek P.:Krokodýlové - přežívající současnící dinosaurů, Ratio
Fauna 1,2/95